Wikipedista:Zbrnajsem/Pískoviště/No. 2

Martin Semecký

Do 16.10.2021

Martin Semecký je český lesník, který se stal v Česku a Německu mediálně známým poté, co dne 12. října 2021 našel spolu se dvěma kolegy po 45hodinovém marném pátrání v lese u České Kubice pohřešovanou 8letou dívku Julii z Berlína a zachránil ji. Je zaměstnancem firmy Domažlické městské lesy s.r.o.

Záchrana německé dívky Julie

Osmiletá Julie se ztratila v neděli 10. října 2021 během rodinné stopovací hry, podle jiných zdrojů poté, co ona, její 6letý bratr a 9letý bratranec utekli po bývalé tankové cestě dopředu. Od 13.30 hod. v neděli, kdy byla rodiči pohřešována v Českém lese v blízkosti vrchu Čerchova, do její záchrany v úterý 12. října uplynulo 45 hodin. Do pátrací akce bylo celkově zapojeno 1400 lidí z Česka a Německa a velký počet technických prostředků jako vrtulníky apod. Ze strany českých záchranářů při ní působili příslušníci Policie ČR a jejich psovodi, Hasičský záchranný sbor, kynologická brigáda Horské služby ČR, vrtulník s termovizí a mnoho dobrovolníků. Děvče nakonec nalezl český hajný Martin Semecký uprostřed lesa, dezorientovanou, ale zdravotně v pořádku. Bylo to několik set metrů mimo do té doby vytyčené pátrací území. Později Semecký vůči českým a německým médiím prohlásil: „Najednou byla malá Julie přede mnou, seděla asi deset metrů ode mne ve vysoké trávě.“ To štěstí, že ji našel živou, je pro něj nadále ohromující. Televizní a rozhlasová stanice Bavorský rozhlas (Bayerischer Rundfunk, zkráceně BR) prohlásila Semeckého za Juliina zachránce.

Ochránce přírody

Semecký se zabývá ochranou památných stromů.^[zdroj⁠?] Je spolu s Miroslavem Žižkou autorem článku o Čepičkovo dubu na Pile, památném stromu, který roste v blízkosti obce Nemanice u cesty z Pily (Seeg) do Lískovce (Grafenried) blízko hranic s Německem.

Reference

Portály: Lidé | Česko

Kategorie:Čeští lesníci Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži

Diskuse o Semeckém

Do 16.10.2021

Očividně bude nutné doložit encyklopedickou významnost této osoby. --Harold (diskuse) 14. 10. 2021, 11:25 (CEST)

Jakto? To je více než jasné. Co Vás kolego vede k takovému požadavku u Semeckého, o kterém bylo napsáno v posledních dnech v Česku a Německu skoro více než o známých politicích. Mohl bych Vám dokázat, že se o něm osobně v Německu psalo nejméně tolik jako o českých parlamentních veličinách jako je Ivan Bartoš a jiní. Stal se mediálně vyhlášeným hrdinou, který je symbolem dobré spolupráce mezi Německem a Českem na poli víceméně nepolitických událostí. Tím se to ale stalo také politickou záležitostí. Když budu dodávat do článku všechny další zdroje, které mám, tak toho bude opravdu hodně. Jsou už teď stejně dva konkrétně o něm, za chvíli přibudou další. Vaši snahu to tady nějak umenšit odmítám. --Zbrnajsem (diskuse) 14. 10. 2021, 12:17 (CEST)

Které ze zdrojů se netriviálně týkají osoby Martina Semeckého? --Harold (diskuse) 14. 10. 2021, 13:22 (CEST)

Říkám Vám, že tato námitka tady neplatí. Jsou události, které jsou ve vědomí veřejnosti do velké míry spojeny s jednou osobou. Toto je taková velká událost. To nezměníte. --Zbrnajsem (diskuse) 14. 10. 2021, 15:06 (CEST)

Nepíšu o události, ale o konkrétní osobě. Které ze zdrojů se netriviálně týkají osoby Martina Semeckého? --Harold (diskuse) 14. 10. 2021, 15:50 (CEST)

To je pořád dokola. Velká událost, nejprominentněji s tou událostí spojená osoba je Semecký. Jeho jméno se vyskytuje v desítkách článků ve všech možných i velmi důležitých tiskových orgánech v Česku, Německu, Rakousku a Švýcarsku a také jinde. Krom toho byl a je zájem o Semeckého v televizi/televizích, rozhlase(ch) apod. Dělají se s ním rozhovory o jeho zásluze, že našel pohřešovanou Julii. Nevím, co chcete ještě víc. Pokud budete dále opakovat ten Váš stereotypní dotaz, tak už počkám na další vyjádření někoho jiného. O triviálnosti tady nemůže být řeč. Co je podle Vás triviální? Podle mne vyhraný zápas třetí ligy fotbalu apod. Tohle ale není triviální, opravdu ne. O české volby nebyl ve světě žádný velký zájem, pokud byste to chtěl porovnávat, tak tahle událost je v zájmu zahraničních médií skoro předčila, a osoba Semeckého přiom hraje velkou roli. Tématem zahraničních médií ohledně českých voleb byl zcela převážně Babiš a jeho politický osud, nepsalo se pořádně o politické situaci v Česku jako takové, natož např. o zvláštnostech volebního systému jako je kroužkování. Děláte chybu, pokud se zaměřujete jen na hodnocení čehosi, co vidíte jako ohlas v Česku. Tato událost a role Semeckého v ní má značný mezinárodní přesah. --Zbrnajsem (diskuse) 14. 10. 2021, 16:30 (CEST)

Co je to netriviální zdroj, je popsáno zde. Když neumíte odpovědět na přímou otázku, budu se ptát pořád dokola, tedy: které ze zdrojů se netriviálně týkají osoby Martina Semeckého? --Harold (diskuse) 14. 10. 2021, 17:56 (CEST)

Lesník spojený s jednou aktuální událostí, podobná hesla duplikující zpravodajství opravdu nezakládat. Článek je popisem pátrací akce; ev. řešit DOSem.--Kacir 14. 10. 2021, 18:01 (CEST)

Neumíte docenit závažnost Semeckého skutku pro česko-německé vztahy. Tady ty Vaše názory selhávají. --Zbrnajsem (diskuse) 14. 10. 2021, 19:44 (CEST)

Jistě, skutek určující povahu česko-německých vztahů; to mně připomíná ten vtip o trucovité princezně, které nechtěl nápadník ze sousedního království zavázat střevíček. A tatínek vám zato vyhlásí válku, pravila uraženě… asi tak lze přehánět a zveličovat nález pohřešované dívky z hlediska povahy česko-německých vztahů. Nebýt lesníka, Německo by nás zařadilo na listinu nepřátel po vzoru Ruska. --Kacir 14. 10. 2021, 20:37 (CEST)

Tahle Vaše reakce je silně přehnaná, opravdu jste na velkém omylu. Zjevně o té celé věci málo víte, kolego Kacire. Ani asi nemáte potřebný přehled o komplikovanosti vztahů ve střední Evropě. Neuvědomujete si, že malá 8letá Němka Julie mohla na českém území dopadnout tragicky. Že všechno skončilo šťastně, je neodlučně spjato s Čechem Semeckým a jeho kolegy. Proto je zbytečné se s Vámi o tom přít. Na Vaše další poznámky nebudu reagovat jinak než teď. Je trochu smutné, že se uchylujete k takovým bezpředmětným anekdotám o princeznách. ----Zbrnajsem (diskuse) 14. 10. 2021, 23:21 (CEST)Zbrnajsem (diskuse) 14. 10. 2021, 22:39 (CEST), --Zbrnajsem (diskuse) 14. 10. 2021, 23:21 (CEST)

Já jsem s anekdotami, chcete-li hyperbolami, nezačal. Budeme-li pokračovat v disputaci o vlivu lesníka na česko-německé bilaterální vztahy, tak ano, o tématu střední Evropy z hlediska politologie a mezinárodních vztahů mám povědomí poměrně dobré. --Kacir 14. 10. 2021, 23:42 (CEST)

Tento případ mi malinko připomíná Chesley Sullenberger, který se stal známým v podstatě až díky díky Let US Airways 1549. Je to zjevné například na enwiki, kde heslo o něm nejprve existovalo jako pouhý redirect na článek o tom zázračném přistání na Hudsonu a až teprve potom vzniklo heslo o něm samém. Berte to jen prosím jako připomínku, protože pánové Semecký a Sullenberger přeci jen asi nebudou mít shodnou „výchozí významnost“... Spíš jen chci říct, že kvantum třebas i triviálních zmínek v netriviálním zdroji o nějaké dosud nevýznamné osobě může tu významnost vyvolat. Je pravdou, že o panu Semeckém je zmínek v netriviálních zdrojích (Frankfurter Allgemeine apod.) značné množství. Nedovolím si ale toto posuzovat, ponechám na ostatních. --David Kennedy (diskuse) 16. 10. 2021, 19:16 (CEST)

Jasně, chápu, jak to myslíš. Rozdíl je podle mě ovšem markantní: zatímco u Sullyho popisuje en: obsáhle celý jeho život a kariéru (=tedy, těmto tématům se už sekundární zdroje věnovaly, byť třeba až na základě známosti díky oné události), o Semeckém dokážeme napsat asi tak tři věty: že je lesníkem u domažlických lesů, že našel ztracené dítě a že je spoluautorem jednoho článečku v jednom periodiku. (Tedy aspoň to tak vypadá dle současného stavu článku.) A to je právě zapříčiněno nedostatkem netriviálních zdrojů, což je ten primární problém, na který od počátku ukazuji. --Harold (diskuse) 16. 10. 2021, 19:33 (CEST)

Rozumím. Rozdíl bude v té výchozí významnosti, jak jsem říkal. Americký bojový pilot ji bude mít přeci jen vyšší, resp. bude vyšší pravděpodobnost vzniku sekundárních zdrojů, které možná již existovaly před onou událostí (ikdyz nevím jistě, takovou znalost tématu nemám). U pana Semeckého by dost pomohlo, pokud by měl například nějakou dohledatelnou publikační činnost apod. Třeba časem ty zdroje o něm vzniknou nebo se objeví, uvidíme. --David Kennedy (diskuse) 16. 10. 2021, 19:40 (CEST)

Martin Semecký

DOS, Do 18.10.2021

Toto není hlasování, nýbrž diskuse. Důležité jsou argumenty.

Diskusi otevřel(a)

Harold (diskuse) 16. 10. 2021, 12:10 (CEST)

Uzavření diskuse

standardní: týden po zahájení

Doporučená řešení

• Smazat – Encyklopedicky nevýznamná osoba, která se stala jedním z aktérů mediálně pokryté události a o které vlastně téměř nic nevíme. To je zřejmé z obsahu článku, který se dané osobě věnuje ve třech větách, zatímco převážnou část obsahu tvoří popis oné události. --Harold (diskuse) 16. 10. 2021, 12:10 (CEST)
• Smazat, při vší úctě opakovaná bolístka cswiki - plést si významnost události s významností jejích aktérů. Argumentovat tak, jak se dočítám níže nelze, takovou optikou by musela na wikipedii mít článek i hledaná a šťastně nalezená německá holčička (či navíc její rodiče), ta plnila stránky novin déle a významněji než její hrdinný nálezce. Je to kompaktně jedna událost, má mít jeden ucelený článek, když už vůbec. Maximální úlitblou by mohlo být zachování přesměrování z článku mazané osoby na článek události, já bych byl ale spíš proti. Chrz (diskuse) 16. 10. 2021, 21:48 (CEST)
• Smazat – obdobně jako kolegové výše; samotný lesník spojený s jedinou událostí encyklopedicky významný není. Kauza mohla být zpracována např. na Wikizprávách, které se takovým informacím zpravodajského charakteru věnují. Podobné případy se zde zákonitě čas od času objevují; osoba → kauza 17letý vloger známý díky úmrtí na dálnici D1. Argumentace autora o důležitosti Semeckého skutku pro česko-německé vztahy je mimo. V takovém případě by už někdo z německé komunity heslo založil; články k EV-událostem vznikají fakticky v reálném čase, bez prodlevy. --Kacir 17. 10. 2021, 02:08 (CEST)

  Kolego Kacire, Vaše námitka, že na německé Wikipedii doposud nevznikl článek o Semeckém, nemá tady vůbec žádnou argumentační hodnotu. Především to není jejich povinnost. Semecký se ovšem stal v Německu známou osobností, to popřít nemůžete. Ale požadovat existenci německého článku jako argument proti tomuto článku na české Wikipedii je rozhodně nesprávné. Skoro to vypadá, jakobyste založení takového článku na de:wiki požadoval po mně. Vzhledem ke své jazykové vybavenosti bych to klidně mohl udělat, ale není to mou povinností. Napřed chci prosadit tento článek zde. Jak známo, na Wikipedii pracujeme dobrovolně. Německé, švýcarské a rakouské záležitosti zpracovávám, když mám čas a náladu. Viz český článek o Olafu Scholzovi, pravděpodobném příštím německém kancléři. Ten jsem založil já, a to 11. června 2020, protože už bylo trapné, že tento významný politik (tehdy spolkový ministr financí) nebyl na české Wikipedii nikterak zastoupen. Podle Vaší logiky nebyl Scholz ani pro Němce encyklopedicky významný, když pro něj neměla česká Wikipedie článek. Němci samozřejmě ten článek už dávno měli, a sice od července 2006. Tak prosím, podruhé argumentujte jinak. --Zbrnajsem (diskuse) 17. 10. 2021, 08:15 (CEST), --Zbrnajsem (diskuse) 17. 10. 2021, 12:25 (CEST)

• Ponechat, zcela na rozdíl od těch předešlých třech kolegů. Pokud se prosadí ten podle mne nesprávný argumentační postup žadatelů o smazání článku, tak v tom nejzazším případě přistoupím na to, aby byl článek při celkovém zachování (a zároveň dalším doplnění) přejmenován na vhodný název události. Např. „Kauza záchrany osmileté Julie 2021“. Přesto trvám na své argumentaci, že vzhledem k závažnosti činu Martina Semeckého jako takového je správné, že byl napsán článek o něm. Pátrání po pohřešovaném 8letém děvčeti z Německa se převážně na českém území zúčastnilo více než 1400 lidí z obou zemí, s velkým počtem techniky a služebních psů rovněž z obou zemí a také z Rakouska. Šťastný výsledek záchrany dítěte, které bylo po zajisté 45 hodinách bloudění v rozsáhlém lese na českém území (strávilo tam dokonce dvě noci) již na pokraji úplného vyčerpání a hrozila mu smrt, je neodlučně spjat s osobou Semeckého a s jeho intuicí. Našel ji tedy Čech Semecký a nikdo jiný, např. někdo z německých členů pátracích týmů, kterému by pak v Německu mohli přičíst tu velkou zásluhu. Myslím, že tento aspekt všichni tři moji „předřečníci“ dokonale podceňují. Snažil jsem se to doposud aspoň naznačit, teď to ale musím napsat naplno. --Zbrnajsem (diskuse) 17. 10. 2021, 12:25 (CEST)

  Nezatahujte do toho své očividně značné emoční zainteresování. Taky jsem to musel napsat naplno. :-) --Harold (diskuse) 17. 10. 2021, 12:31 (CEST)

  O mé emoce tady vůbec nejde. Ty v tomto případě, pokud vůbec jsou, nehrají absolutně žádnou roli. Nevím, co Vás tady vedlo k takové štiplavé a zbytečné (dokonce nevěcné) poznámce. Především asi nechcete přiznat, že moje argumenty jsou lepší než Vaše. Zapomínáte, že já se na Wikipedii soustavně a věcně věnuji nejrůznějším aspektům politiky, jak vnitřní české, tak mezinárodní (včetně geopolitických záležitostí). Mám k tomu předpoklady včetně jazykového vybavení a akademického vzdělání, milý kolego. Záchrana Julie je i politická záležitost. O věci se vyjádřili bavorský ministr vnitra a německý velvyslanec v Praze. --Zbrnajsem (diskuse) 17. 10. 2021, 12:51 (CEST)

  Nedá se předpokládat, že by zakladatel článku souhlasil s výmazem pár dní po založení, to je skoro nemyslitelné. Zaujatosti se těžko zbavuje. Pak to chce výtečné argumenty. Tohle nejsou ony. Tak buď je to článek o osobě, tak má být významná dle pravidel osob. Není. Nebo je to článek o česko-německém přátelství, jak se tu snaží argumentovat, ale to je tedy hodně přitažené za vlasy a název by neodpovídal. Nebo to je článek o události, pak se má jmenovat patřičně a nehrát si na biografický článek o konkrétní osobě. Pokud článek o události neexistuje, rozhodně při založení/přepracování z tohoto článku bych mu nepřál v názvu slovo "kauza". --Chrz (diskuse) 17. 10. 2021, 15:56 (CEST)

  Posuzovat moje argumenty nakonec nebudete Vy, kolego Chrzi. Článek o česko-německém přátelství ... dovolte, abych rázně oponoval. To jsem totiž vůbec nenaznačoval, ani to nemám v úmyslu. To je Váš nápad. Jedná se ovšem o důležitou společnou akci - a při ní velmi konkrétně o Semeckého. Název článku o události by se nalezl, kdyby k tomu došlo. --Zbrnajsem (diskuse) 17. 10. 2021, 16:28 (CEST)

  Už jsem viděl pěkných pár diskuzí o smazání, abych si mohl tipnout jak to dopadne, tedy pokud ještě trochu platí konzistentní rozhodování a neproměnilo se osazenstvo. --Chrz (diskuse) 17. 10. 2021, 18:17 (CEST)

• Přejmenovat – navrhuji kompromis. Přejmenujme článek např. na „Kauza záchrany osmileté Julie 2021“. Kauza sama o sobě má zdrojů dostatek, jméno pana Semeckého lze eventuelně ponechat jako redirect. Pokud by třeba za nějaký čas přeci jen nějaké zdroje o panu Semeckém vznikly, nic kolegovi Znrnajsem nebude bránit článek o panu Semeckém obnovit. Co vy na to? --David Kennedy (diskuse) 18. 10. 2021, 19:46 (CEST)

  Osobní pohled: K události 2NNVZ existují, ale zastávám názor, že ani ona není encyklopedicky významná (viz WP:EVU). --Harold (diskuse) 18. 10. 2021, 20:58 (CEST)

  Slovo "kauza " se typicky pojí s nějakým skandálem, ne s ledajakou událostí jako třeba "kauza povodně" nebo "kauza tornádo". Takže pokud se najde lepší název, tím spíš se podaří tento kompromis :) --Chrz (diskuse) 18. 10. 2021, 21:38 (CEST)

  Chtěl jsem napsat poněkud jízlivou odpověď, ale díky bohu za editační konflikty, které umožnily mé hlavě dostatečně vychladnout a nechat to být. :D --David Kennedy (diskuse) 18. 10. 2021, 21:50 (CEST)

  Co tady píše kolega Harold, tak to je už hodně tendenční. Událost jako taková se snad nestala nebo jak? Kolik lidí (ještě víc než 1400?) se toho mělo zúčastnit a kolik médií o tom mělo psát a referovat, aby to byla významná událost? Záchrana dívky Julie (2021) pro eventuální článek by byl dobrý název, díky kolego Svenkaji. Ale ponechání článku o Martinu Semeckém přesto dále navrhuji a samozřejmě silně podporuji. --Zbrnajsem (diskuse) 18. 10. 2021, 23:21 (CEST)

• Přejmenovat + přesměrovat z Martin Semecký, příp. diskutovat o významnosti tam. Činu pana Semeckého, který vedl k záchraně dětského života si vážím. V přejmenovaném článku by ozdrojované údaje o něm měly být uvedeny. Přesto si myslím, že je-li zde významnost, pak celé události – stejně významní jsou všichni ti, kteří se neúspěšně na hledání podíleli. Nový název snad Záchrana dívky Julie (2021), diskutovat o encyklopedické významnosti události by se mělo až po přejmenování.--Svenkaj (diskuse) 18. 10. 2021, 21:44 (CEST)

• Ponechat nebo Přejmenovat. Kromě toho se musím kolegy @Zbrnajsem: zastat. Argument kolegy @Harold: o značném emočním zainteresování je naprosto nevěcný, k problému irelevatní a připadá mi to jako argumentační klam a zbytečný útok. Mně osobně článek nevadí a myslím si, že je dostatečně ozdrojovaný, Neustále se tu něktečí ohání dvěma nezývislými a věrohodnými zdroji, takže bych rád věděl, v čem uvedené zdroje nesplňnují tato kritéria. --Chalupa (diskuse) 18. 10. 2021, 22:33 (CEST)

  Moje reakce s "emoční zainteresovaností" není argument (=logický výrok uváděný k odůvodnění nějakého tvrzení), ale upozornění, aby sem editoři nezatahovali své emoce. Někteří editoři tu totiž ve velkém používají argumentační fauly formou důrazů na emoce ("Malá 8letá Julia z Berlína (nebo jeho okolí) mohla zemřít vyčerpáním na českém území, nebýt Semeckého iniciativy", atd.), navíc své příspěvky okořeňují zcela subjektivními (""Tím přispěl k dobrému obrazu Česka ve velké sousední zemi.") či naprosto mimoběžnými tvrzeními a nesouvisejícími informacemi (Olaf Scholz).

  Nikdo se tu "neohání dvěma nezávislými a věrohodnými zdroji". Problémem je trivialita zdrojů vůči tématu článku, což bylo původně řešeno na diskusní stránce článku. --Harold (diskuse) 18. 10. 2021, 23:11 (CEST)

  @Harold: Jakto, trivialita zdrojů vůči tématu článku? To je trochu divná argumentace, kolego Harolde. Frankfurter Allgemeine Zeitung, Bayerischer Rundfunk a významná česká média, to jsou triviální zdroje? To nemohu akceptovat. --Zbrnajsem (diskuse) 27. 10. 2021, 11:46 (CEST)

  Je zřejmé, že jste stále nepochopil, k čemu se má ta netrivialita vztahovat. --Harold (diskuse) 27. 10. 2021, 11:48 (CEST)

  Ale nikoliv. Když napíšete „trivialita zdrojů“, tak to znamená, že jsou ty zdroje triviální. Přečtěte si to prosím ještě jednou. Nevím, či vlastně vím, kdo tady co nechápe. --Zbrnajsem (diskuse) 27. 10. 2021, 12:07 (CEST)

• Smazat – Krom toho, co tu padlo a s čím se ztotožňuji (encyklopedicky nevýznamná osoba, záměna významu události a vlastně náhodného aktéra) ještě přidám aspekt, který obvykle (mám pocit) Wikipedie opomíjí až okázale ignoruje, a to fakt, že M. Semecký o podobnou publicitu třeba (čistě hádám, ale nedivil bych se) vůbec nemusí stát a může mu být spíše trapné, že by každý čtenář Wikipedie měl vědět, kolik mu je, kde pracuje a podobně. (O vypravěčských paskvilech typu „To štěstí, že ji našel živou, je pro něj nadále ohromující.“ nemluvě.) --GeXeS (diskuse) 18. 10. 2021, 23:34 (CEST)

• Smazat – mediální zájem utichl a asi už nebude jak článek ani po případném přejmenování upravit, rozvíjet a doplnit to, co v něm zatím chybí, např.: kdo byli ti dva další a zatím neznámí "zachránci", kterým šel Semecký - mimo pátrací akci - upřesnit, co mají v lese udělat, a naštěstí přitom holčičku náhodou společně potkali; kdo vlastně velel tomu pátrání a jak vysvětlil, že se moc nepodařilo ... --Xyzabec (diskuse) 26. 10. 2021, 22:04 (CEST)

  Zájem utichl ... Ale byl zcela mimořádně velký. O jiných událostech a jejich aktérech se už také nepíše, leda v den výročí. Extrém: atomový nálet na Hirošimu. Přijde nová událost, jako že Alec Baldwin zastřelil kameramanku. --Zbrnajsem (diskuse) 27. 10. 2021, 07:35 (CEST)

  Ano, a "O tom, že zbraň je ve skutečnosti nabitá nikdo nevěděl" - nabila se asi sama. Nemám nic proti zmínkám o podobných událostech, ale je potřeba o nich psát trochu uvážlivěji. --Xyzabec (diskuse) 27. 10. 2021, 11:21 (CEST)

  Mou snahou bylo právě, aby ten hrdina události Martin Semecký a událost samotná neupadly v dlouhodobé zapomnění. Baldwin má s tím výstřelem problém, je známý tak jako tak (levicový aktivista ...), ale ten jeden výstřel ... Jakto, že byl zraněn ještě také režisér, jedním výstřelem z jaké vzdálenosti? Ten popis v článku je chabý. Takto jsem zde nepostupoval, článek bych mohl ještě doplnit, kdyby byl zachován. Stejně jsem si skoro všechno schoval. --Zbrnajsem (diskuse) 27. 10. 2021, 11:37 (CEST)

Komentáře

Zbrnajsem

Jako autor tohoto článku se proti Haroldově tvrzení musím důrazně ohradit. Šťastný konec pátrání po pohřešovaném děvčeti z Německa, kterého se zúčastnilo více než 1400 lidí s velkým počtem techniky a služebních psů, je neodlučně spjat s osobou Semeckého a jeho intuicí. O Semeckém ostatně víme stejnĕ tolik jako o mnoha jiných lidech, pro které jsou články. Krom toho mám já spoustu zdrojů, ze kterých ještě něco dalšího vyplyne, až je zapracuji. Například že je 31 let starý. Naprosto podstatné (a rozhodující) je, že osobu Semeckého zná teď nejen celé Česko, ale také velmi mnoho lidí v Německu a dalších, zvláště německy mluvících zemích. Malá 8letá Julia z Berlína (nebo jeho okolí) mohla po 45 hodinách bloudění v Českém lese zemřít vyčerpáním, hladem a žízní na českém území, nebýt Semeckého iniciativy. Každopádnĕ je tento český lesník právě v Německu kvůli záchraně Julie a jejímu šťastnému návratu k rodině oslavován jako hrdina. Tím značně přispěl k dobrému obrazu Česka ve velké sousední zemi. To by neměl nikdo podcenit. --Zbrnajsem (diskuse) 16. 10. 2021, 12:27 (CEST), --Zbrnajsem (diskuse) 16. 10. 2021, 13:32 (CEST)

Citační šablony

Doslovný protokol [4] a videozáznam [5].

ref name="WTA Profile"
https://www.wtatennis.com/players/player/312572/-mariana-duque-mari-o-

https://www.wtatennis.com/players/player/316550/title/Denisa-Allertova-0, https://www.wtatennis.com/players/player/314464/title/coco-vandeweghe%20

Brno Teď je to správně, v hranatých závorkách, s vykřičníkem a na obou stranách se dvěma "superkrátkými" čárkami se Brno nezobrazilo.

Brno
Brno
Brno město, Líšeň

Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.

refaktorizováno @Zbrnajsem:

• LKD35523 (diskuse • příspěvky • počítadlo • články • shrnutí • zablokování • všechny projekty)

Normované citační šablony. Ušetříte tak mnoho práce ostatním a zpřesníte a zjednodušíte orientaci ve zdrojích. Rada od Palu.

Galerie Zbrnajsem/Pískoviště/No. 2 na Wikimedia Commons

Šablona:Překlad V tomto článku byl použit překlad textu z článku article na anglické Wikipedii.

@Zbrnajsem:

Odkazy na cizí Wikipedie Hello world!

• de:Hosenrolle
• de:Kahrs
• en:Lists of mosques

Galerie

Příklad galerie, zde bez obrázků:

Concord Pacific Master Plan Area.jpg|Yaletown Lions Gate Bridge at night.jpg|Lions Gate Bridge at night Millennium Gate, Vancouver's Chinatown National Historic Site of Canada, WLM2012.jpg|Millennium Gate UBC aerial view-cropped.jpg|An areal view of the University of British Columbia Downtown Vancouver, 16 sept 2007.jpg|Downtown Vancouver Vancouver Totem poles in Stanley Park.jpg|Totem poles in Stanley Park

Yaletown, Lions Gate Bridge, Millennium Gate in Vancouver's Chinatown, University of British Columbia, Downtown Vancouver, totem poles in Stanley Park

• 
  Sebastian Kurz (2018)

• 
  Kupole tureckých lázní v damašském Starém městě (2016)
• 
  Damašské Staré město (2007)
• 
  Damašské Staré město (2007)

Wikipedista:Zbrnajsem/Květoslava Conkova Cognetti

Wikipedie:Žádné osobní útoky WP:NPA WP:ŽOÚ

Cizí jazyk – „Zachraňte Ameriku“ (anglicky Save America March) (Útok na Kapitol)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Larry Kudlow na anglické Wikipedii.

Klimatická tabulka města

AAA	BBB	CCC
A1	B3	C11
A2	B2	C10
A3	B1	C12

Kolín nad Rýnem

Ä ä Ö ö ß Ü ü

Karneval Kolín nad Rýnem

Das Kölner Dreigestirn 2005 (v. l. Jungfrau, Prinz, Bauer)

Der Kölner Karneval – die „fünfte Jahreszeit“ – beginnt alljährlich am 11. November um 11:11 Uhr auf dem Alter Markt. Nach einem kurzen, heftigen Auftakt legt der Karneval bis Neujahr eine Pause ein. Dann beginnt die eigentliche „Session“, die bis zum Aschermittwoch mit dem traditionellen Fischessen dauert. Dieser Abschied vom bunten Karnevalstreiben wird durch die sogenannte Nubbelverbrennung um Mitternacht von Karnevalsdienstag auf Aschermittwoch eingeläutet.

Während der Karnevalssession finden zahlreiche Sitzungen und Bälle statt. Der „offizielle“, vom Festkomitee Kölner Karneval kontrollierte traditionelle Sitzungskarneval findet seine Anhängerschaft überwiegend im älteren und konservativeren Publikum. Vor allem zu den Prunk-Sitzungen findet sich die lokale Polit- und Geldprominenz ein.

In den letzten Jahrzehnten etablierte sich mit dem „alternativen“ Karneval eine Gegenbewegung, deren Aushängeschild die Stunksitzung im E-Werk ist. Sie ist mit über 40 Veranstaltungstagen die mittlerweile umsatzstärkste Karnevalsveranstaltung. Dazu kommt noch die schwul-lesbische Rosa Sitzung, ihre verschiedenen Sprösslinge und die Kneipenbewegung „Loss mer singe“, die jedes Jahr schon vor Karneval Tausende von Menschen beim „Einsingen“ auf die neuen Lieder der Session einstimmt.

Die Session gipfelt im Straßen- und Kneipenkarneval. Dieser beginnt an Wieverfastelovend (Weiberfastnacht), also dem Donnerstag vor Rosenmontag und versetzt die Stadt am Rhein für die nächsten sechs Tage in eine Art Ausnahmezustand, in dem das öffentliche Leben (Behörden, Schulen, Geschäfte) zu einem großen Teil zum Erliegen kommt. In dieser Zeit finden die zahlreichen Karnevalszüge in den einzelnen Stadtvierteln statt, deren größter der Rosenmontagszug in der Innenstadt ist.

[[Datei:Köln collage.jpg|mini|300px|Rheinenergiestadion, Rheinauhafen, Äußerer Grüngürtel, Kölner Altstadt, Kölner Dom]] [[Datei:Stadtbild Köln (50MP).jpg|mini|300px|Blick über das Zentrum Kölns. Von links nach rechts: Kölner Altstadt, Philharmonie, Museum Ludwig, Kölner Dom, Hohenzollernbrücke, Hauptbahnhof, Musical Dome. Im Hintergrund der Fernmeldeturm Colonius und der Kölnturm im Mediapark (August 2017)]] mini|300px|Kölner Rheinufer bei Nacht

mini|Kölns zerstörte Innenstadt, 1945 mini|hochkant|Zerstörte Gebäude nach einem Bombenangriff im Dezember 1943; im Hintergrund der Dom

Rheinbrücken

mini|Blick von Süden: Severinsbrücke, Deutzer Brücke, Hohenzollernbrücke [[Datei:Hohenzollernbrücke Köln von oben.jpg|mini|Blick vom Kölntriangle auf die Hohenzollernbrücke]] mini|Severinsbrücke von Westen, Februar 2005 [[Datei:Köln - Niedrigwasser im Herbst 2018.jpg|mini|Rodenkirchener Autobahnbrücke, Poller Wiesen bei Niedrigwasser im Herbst 2018]] mini|Fernwärmetunnel unter dem Rhein

Die erste Rheinbrücke in Köln, die Konstantinbrücke, wurde von den Römern 310 erbaut und zwei Jahrhunderte später von den Franken zerstört. Die Reste wurden wahrscheinlich um 960 entfernt. 1822 wurde eine Pontonbrücke zwischen Köln und Deutz und 1889 eine weitere zwischen Köln-Riehl und Mülheim errichtet.

1945 wurde nach den kriegsbedingten Zerstörungen aller Brücken als erste eine amerikanische Pontonbrücke zwischen Bayenthal und Poll errichtet. Sie wurde im Juni 1945 wieder abgebaut, nachdem zwischen Köln und Deutz neben der eingestürzten Hindenburgbrücke ein provisorischer Rheinübergang fertiggestellt wurde. Einen weiteren provisorischen Rheinübergang, eine Bailey-Brücke (Pattonbrücke), unterhielt die englische Armee über den Rhein 1946 bis 1951 in Höhe des Rheinparks. Die Brücke verlief genau an der Südseite der Bastei hinüber nach Deutz ein Stück nördlich des heutigen Tanzbrunnens, wenige Meter an den alten Messehallen vorbei mündete sie in den Auenweg ein. Es war die erste Nachkriegsbrücke mit freier Durchfahrt für den Schiffsverkehr.

Acht Brücken überspannen heute im Kölner Stadtgebiet den Rhein auf seiner Stromlänge von acht Kilometer durch die Stadt, davon zwei Eisenbahnbrücken und sechs Straßenbrücken:

• die Hohenzollernbrücke in der Achse des Domes ist eine der am meisten befahrenen Eisenbahnbrücken Europas,
• die Südbrücke entlastet die Hohenzollernbrücke vom Güterverkehr.

Zwei Autobahnbrücken verbinden die links- und rechtsrheinischen Teile des Kölner Autobahnrings:

• die Rodenkirchener Autobahnbrücke im Süden und
• die Rheinbrücke Leverkusen im Norden zwischen Köln-Merkenich und Leverkusen.

Vier weitgehend mit Kölner Grün gestrichene städtische Straßenbrücken lenken den Verkehr im inneren Stadtgebiet über den Rhein:

• die Deutzer Brücke war der erste Brückenneubau der Nachkriegszeit, nachdem die amerikanische Armee neben der im Zweiten Weltkrieg eingestürzten Hindenburgbrücke 1945 bis 1946 eine Pfahlbrücke über den Rhein gebaut hatte.
• die Mülheimer Brücke ist ähnlich ihrem Vorkriegsmodell eine Hängebrücke nach Mülheim;
• die Severinsbrücke, eine Schrägseilbrücke von 1959, bietet der Innenstadt ebenso wie
• die Zoobrücke weiter nördlich eine Anbindung an das rechtsrheinische Autobahnsystem.

Charakteristisch für vier der acht Brücken ist der Anstrich, der daraufhin die Bezeichnung Kölner Brückengrün erhielt. Im Jahre 1929 wurde diese spezielle Farbe vom damaligen Oberbürgermeister Konrad Adenauer beim Bau der Mülheimer Brücke durchgesetzt.

Eine weitere Rheinquerung ist ein 1984 geschaffener, begehbarer, 470 Meter langer Fernwärmetunnel des Kölner Energieversorgers Rheinenergie, unter dem Rhein nördlich der Hohenzollernbrücke. Dieser Tunnel ist nicht allgemein zugänglich, jedoch werden gelegentlich Termine zur Besichtigung der Tunnelanlage angeboten.

Neben den Brücken bestehen in Köln noch einzelne Fährverbindungen über den Rhein:

• Autofähre von Köln-Langel nach Leverkusen
• Personenfähre von Köln-Altstadt nach Messe/Rheinpark
• Personenfähre von Köln-Weiß nach Porz-Zündorf

Köln und der Rhein

mini|Hochwasser, April 1983; Pegel: 9,65 m über Pegel 0[12] mini|Der Rhein fließt entlang der Kölner Altstadt, März 2017

Der Rhein, nach dem Austritt aus dem südlich von Köln gelegenen Schiefergebirge als Niederrhein bezeichnet, erreicht bei Godorf die Stadt und verlässt sie bei Worringen. Das Gefälle des Flusses beträgt etwa 0,2 Promille. Sein aktueller Wasserstand lässt sich an der Uhr des Pegels Köln ablesen. Normal zeigt diese 3,48 Meter an, was für eine Wassertiefe in der Fahrrinne von ca. 4,48 Meter steht.

Mehrfach war Köln von Hochwassern betroffen. Das schlimmste aufgezeichnete Hochwasser ereignete sich im Februar 1784, als nach dem extrem langen und kalten Winter 1783/84 ein Temperatursprung einsetzte. Der Rhein war fest zugefroren und die Schneeschmelze sowie das aufbrechende Eis sorgten für einen Rekordpegel von 13,55 Meter. Die Fluten, auf denen schwere Eisschollen trieben, verwüsteten weite Teile der Uferbebauung und alle Schiffe. Der Schollengang zerstörte einzelne Gebäude, darunter Befestigungsbauten; es gab 65 Tote. Die Flut aus Wasser und Eis zerstörte die rechtsrheinisch gelegene bergische Kreisstadt Mülheim am Rhein, heute ein Kölner Stadtteil, vollständig.

Im 20. Jahrhundert erreichten die drei Jahrhunderthochwasser von 1926, 1993 und 1995 Pegelstände von bis zu 10,69 Meter. Seit 2005 wird ein Hochwasserschutzkonzept umgesetzt, das durch feste oder mobile Wände die Stadt bis zu einem Pegelstand von 11,90 Metern schützt. Mehrfach führte der Rhein Niedrigwasser. Am 20. September 2003 um 8 Uhr erreichte der Rhein am Pegel Köln die Marke von 0,8 Meter. Damit wurde der niedrigste aufgezeichnete Wert aus dem Jahr 1947 unterschritten. Dieser Negativrekord wurde allerdings im Oktober 2018 gebrochen. Zunächst wurde am 18. Oktober die Rekordmarke erreicht. Am 23. Oktober betrug der Wasserstand nur noch 0,67 m. Jedoch bedeutet der Pegel 0 Meter, dass die 150 Meter breite Fahrrinne in der Mitte des Flusses noch einen Meter Wassertiefe hat. Die Binnenschifffahrt musste Einschränkungen hinnehmen und wurde nicht, wie auf der Elbe, ganz eingestellt.

Welche Wassermengen sich je nach Pegelstand durch die Stadt bewegen, macht folgende Aufstellung deutlich: 0,80 m (niedrigster Wasserstand): 630 Kubikmeter/Sekunde; 3,48 m (Normalwasserstand): 2000 m³/s; 6,20 m (Hochwassermarke I): 4.700 m³/s; 8,30 m (Hochwassermarke II): 7200 m³/s; 10,0 m (Hochwasserschutz in Altstadt, Rodenkirchen und Zündorf): 9700 m³/s; 10,69 m (Hochwasser im Januar 1995): 11.500 m³/s.

Panorama Altstadtufer. In der Mitte Groß St. Martin, rechts Kölner Philharmonie und Museum Ludwig, ganz außen Hohenzollernbrücke mit Einfahrt in den Kölner Hauptbahnhof, Juli 2006

Louise Glück

ID 204416536

lui-même

Im Herbst ihres Abschlussjahres an der George W. Hewlett High School in Hewlett Bay Park, New York, begab sie sich sieben Jahre lang in psychoanalytische Behandlung.

1967 heiratete sie Charles Hertz Jr. Die Ehe wurde jedoch bald darauf geschieden.

1973 gebar Glück einen Sohn, Noah, mit ihrem Partner John Dranow, einem Autor, der das Sommer-Schreibprogramm am Goddard College begonnen hatte. Die Eheschließung erfolgte 1977 und hielt bis Ende der 1990er Jahre.