Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/návrhy

Na této stránce naleznete archiv ukázek článků týdne a ukázky článků, které se jako články týdne objeví v nejbližších týdnech.

Pokud naopak chcete na nějaký článek touto formou upozornit, napište jej do diskuze Vizte též Wikipedie:článek týdne.

Texty se vkládají pomocí šablon. Až na technické editace je nepřípustné, aby se měnil obsah těchto šablon.



  • 2006/7:

Muchomůrka zelená, resp. muchomůrka hlíznatá (Amanita phalloides) je považována za nejjedovatější a nejnebezpečnější houbu Evropy a Severní Ameriky. Nejenže je prudce jedovatá, ale navíc se první příznaky otravy objevují až v okamžiku, kdy je jed vstřebán v organismu a jsou již těžce zasaženy důležité orgány (zejména játra). Amatérští houbaři si ji často pletou se žampiony a dalšími druhy jedlých hub. Klobouk je bíložlutý, žlutozelený až zelenohnědý, zprvu sklenutý, posléze ploše rozložený. Třeň, dužnina i lupeny jsou bělavé. Třeň je dole kyjovitě ztlustlý, vyrůstá z tzv. vajíčka a ve své horní části má bílý prstenec.


  • 2006/6:

Čáp černý (Ciconia nigra) je velký, převážně černý pták s bronzovým leskem, červeným dlouhým zobákem a bílým břichem. Mezi samcem a samicí téměř není rozdíl, mláďata jsou matově hnědá s šedozeleným zobákem. Tento plachý, vzácnější obyvatel horských lesů, pahorkatin a lužních lesů žije jednotlivě a velmi skrytě. Hnízdo z klacků a větví bývá skryto v lesích v korunách starých stromů nebo na skalách. Čáp černý je o něco menší, než běžnější čáp bílý. Délka jeho těla činí 90–100 cm, hmotnost 2,4 až 3,2 kg a rozpětí křídel 140–190 cm. Kromě bílého břicha je tělo celé leskle černé. Samice bývají matnější, ale jinak zbarvené stejně.


  • 2006/1:

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) je impoznatní rostlina z čeledi miříkovitých pocházející z oblasti centrální Asie (Kavkaz a z jihu přilehlé oblasti). V České republice a v mnoha dalších zemích severní polokoule je vedena jako obzvlášť nebezpečný invazní druh, který rozvrací ekosystém a navíc může ohrozit lidské zdraví, neboť obsahuje fototoxické furanokumariny. Pokud se někde uchytí, je boj s ním záležitostí na několik let.

Bolševník velkolepý k nám byl zavlečen z Kavkazu a přilehlých oblastí jako okrasná rostlina. První bolševníky u nás pravděpodobně nechal vysadit kníže Metternich v roce 1862, aby jimi vyzdobil park zámku Kynžvart.


  • 2005/50:

Kosatka dravá (Orcinus orca), známá také jako velryba zabiják, je největším zástupcem čeledi delfínovití. Je druhým nejrozšířenějším savcem na Zemi (po člověku), lze ji najít ve všech světových oceánech. Je všestranným predátorem stojícím na vrcholu mořského potravního řetězce, požírá ryby, želvy, ptáky, tuleně, žraloky a také jiné kytovce. Název „velryba zabiják“ (killer-whale, používá se zejména v angličtině) odráží její pověst velkolepého a obávaného mořského savce, jak byla popsána již v Historii naturalis Plinia Staršího. Dnes už víme, že kosatka není ani velryba (pouze v nejširším smyslu, tj. pokud bychom pokládali všechny kytovce za velryby), ani nebezpečná člověku.


Příprava editovat

Zde jsou ukázky článků, které jsou připraveny, aby se v nejbližších týdnech automaticky objevily jako články týdne. Červené odkazy značí týdny, na které ještě nebyl článek připraven. Hlavní stranu je potřeba připravovat s citem a s ohledem na její ostatní části, takže by nebylo dobré, aby byl obrázek umístěn přímo do šablony.

Pokud chcete červený odkaz vyplnit nějakou ukázkou článku, dodržujte prosím jednotný vzhled. Úplně nahoře je kód obrázku [[Soubor:OBRÁZEK|right|100px]]

Místo OBRÁZEK vložte jméno obrázku. Ukázka by měla začínat větou s tučným výrazem, který je zároveň i odkazem na samotný článek týdne. Text můžete rozčlenit do jednoho nebo dvou odstavců. Měl by mít něco málo přes 600 úhozů. Na konci posledního řádku _neodřádkovávejte_. Připravené ukázky by v ideálním případě měli mít poměrně hodně odkazů na další existující články. Není vhodné, aby měl více červených odkazů.

V současné době se o tuto stránku stará Reo On a uvítá případnou pomoc

Velmi se nedoporučuje měnit již připravené ukázky článků. Změna musí mít velmi vážný důvod.



Předpokládejte, že ukázka článku by měla mít zhruba 600 úhozů (bez wikiformátování) a u článku bude na pravé straně jeden obrázek o šířce 100px. Ukázka by měla být začátkem článku a měla by být vytvořitelná bez velkých změn v článku. Velmi důležitým kritériem je četnost odkazů a hlavně odkazů na již existující hesla. Článek nemůže mít nevyřešená autorská práva.

Při nominování se nezapomeňte podívat na stránky Wikipedie:Dobré články, Wikipedie:Nejlepší články a Wikipedie:Nominace nejlepších článků.

Prosím, nečekejte, že se bude návrhem někdo detailně zabývat a předělávat ho. Nebude. Je hlavně na navrhovateli, aby dodal článek, který může týden reprezentovat.


  • 2007/1:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/01


  • 2007/2:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/02


  • 2007/3:
 

Muchomůrka zelená, resp. muchomůrka hlíznatá (Amanita phalloides) je považována za nejjedovatější a nejnebezpečnější houbu Evropy a Severní Ameriky. Nejenže je prudce jedovatá, ale navíc se první příznaky otravy objevují až v okamžiku, kdy je jed vstřebán v organismu a jsou již těžce zasaženy důležité orgány (zejména játra). Amatérští houbaři si ji často pletou se žampiony a dalšími druhy jedlých hub. Klobouk je bíložlutý, žlutozelený až zelenohnědý, zprvu sklenutý, posléze ploše rozložený. Třeň, dužnina i lupeny jsou bělavé. Třeň je dole kyjovitě ztlustlý, vyrůstá z tzv. vajíčka a ve své horní části má bílý prstenec.


  • 2007/4:
 

Kosatka dravá (Orcinus orca), známá také jako velryba zabiják, je největším zástupcem čeledi delfínovití. Je druhým nejrozšířenějším savcem na Zemi (po člověku), lze ji najít ve všech světových oceánech. Je všestranným predátorem stojícím na vrcholu mořského potravního řetězce, požírá ryby, želvy, ptáky, tuleně, žraloky a také jiné kytovce. Název „velryba zabiják“ (killer-whale, používá se zejména v angličtině) odráží její pověst velkolepého a obávaného mořského savce, jak byla popsána již v Historii naturalis Plinia Staršího. Dnes už víme, že kosatka není ani velryba (pouze v nejširším smyslu, tj. pokud bychom pokládali všechny kytovce za velryby), ani nebezpečná člověku.


  • 2007/5:
 

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) je impoznatní rostlina z čeledi miříkovitých pocházející z oblasti centrální Asie (Kavkaz a z jihu přilehlé oblasti). V České republice a v mnoha dalších zemích severní polokoule je vedena jako obzvlášť nebezpečný invazní druh, který rozvrací ekosystém a navíc může ohrozit lidské zdraví, neboť obsahuje fototoxické furanokumariny. Pokud se někde uchytí, je boj s ním záležitostí na několik let.

Bolševník velkolepý k nám byl zavlečen z Kavkazu a přilehlých oblastí jako okrasná rostlina. První bolševníky u nás pravděpodobně nechal vysadit kníže Metternich v roce 1862, aby jimi vyzdobil park zámku Kynžvart.


  • 2007/6:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/06


  • 2007/7:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/07


  • 2007/8:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/08


  • 2007/9:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/09


  • 2007/10:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/10


  • 2007/11:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/11


  • 2007/12:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/12


  • 2007/13:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/13


  • 2007/14:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/14


  • 2007/15:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/15


  • 2007/16:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/16


  • 2007/17:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/17


  • 2007/18:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/18


  • 2007/19:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/19


  • 2007/20:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/20


  • 2007/21:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/21


  • 2007/22:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/22


  • 2007/23:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/23


  • 2007/24:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/24


  • 2007/25:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/25


  • 2007/26:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/26


  • 2007/27:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/27


  • 2007/28:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/28


  • 2007/29:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/29


  • 2007/30:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/30


  • 2007/31:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/31


  • 2007/32:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/32


  • 2007/33:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/33


  • 2007/34:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/34


  • 2007/35:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/35


  • 2007/36:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/36


  • 2007/37:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/37


  • 2007/38:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/38


  • 2007/39:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/39


  • 2007/40:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/40


  • 2007/41:

Wikipedista:Reo On/biologický portál/vybraný článek/2007/41



Kandidáti II. řádu editovat

Zde mohou línější wikipedisté vložit jen odkaz na články, většinou takové, na kterých mají svůj podíl, nebo je nějak zaujaly. Musí ale zároveň splňovat určitou (ne zcela přesně definovanou) úroveň, aby mohl být na Hlavní stranu někdy zařazen.

Od Cinika editovat

Zatím jen soupis článků, které bude třeba ještě trochu dopilovat, stejně jako ukázku:


Seznam všech již existujících ukázek článků naleznete na Speciální:Prefixindex/Wikipedista:Reo On/biologický portál/.