Pavučinec plyšový
Pavučinec plyšový (Cortinarius orellanus) je jedna z nejzákeřnějších a nejnebezpečnějších hub.
 Pavučinec plyšový | |
|---|---|
 Pavučinec plyšový | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | pavučincovité (Cortinariaceae) |
| Rod | pavučinec (Cortinarius) |
| Binomické jméno | |
| Cortinarius orellanus Fries, 1838 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ač je ve starých houbařských atlasech veden jako jedlý[1], je ve skutečnosti smrtelně jedovatý. Otravy jím způsobené mají totiž extrémně dlouhou inkubační dobu, což dlouhou dobu vědcům zakrývalo souvislost mezi jeho konzumací a následnými obtížemi, takže byl až do roku 1958 považován za neškodnou houbu.[2]
Synonyma editovat
- Cortinarius rutilans Quél. 1897 – pavučinec červenožlutý
- Dermocybe orellana (Fries 1838) Ricken 1915 – kožnatka plyšová
Vzhled editovat
Oranžově hnědý až hnědý klobouk má průměr 3 až 8 cm, je sametově plstnatý nebo šupinkatý, zprvu kulovitý, později plochý s vyčnívajícím tupým hrbolem uprostřed, mnohdy nepravidelně zprohýbaný.
Lupeny mladých plodnic jsou šafránově žluté, vcelku řídké a ve stáří tmavnou do rezavě hnědooranžové barvy.
Třeň dorůstá délky 3 až 7, výjimečně až 10 cm a průměru od 1 do 2 cm. Je téměř válcovitý, dole se zužující, hladký, lesklý, plný, vláknitý a pevný, žlutavý, světle okrový až žlutohnědý dole srůstá s třeni dalších plodnic. Dužina je ve třeni žlutavá, v klobouku až rezavě načervenalá.
Výtrusy jsou elipsovité 8,5–12 × 5,5–7 µm, žluté. Výtrusný prach má rezavě hnědou barvu.
Výskyt editovat
Roste v listnatých lesích, zejména pod duby, buky a habry, od července do října. V České republice se vyskytuje poměrně řídce, častější výskyt je v severnějších oblastech Evropy, např. v Polsku a v severním Německu. Je uveden v Červeném seznamu hub České republiky jako ohrožený druh [3].
Obsahové látky editovat
- orellanin – komplex asi deseti sloučenin jedovatějších než toxiny muchomůrky zelené.
Otravy editovat
Příčinou otrav je pyridinový alkaloid orellanin. Otrava je velice zákeřná, neboť se její příznaky objevují nejdříve za 2 dny (a nejpozději za tři týdny) po požití. Pro dlouhou inkubační dobu mnohdy není onemocnění spojováno s konzumací hub. Obecně lze říci, že děti jsou mnohem citlivější, příznaky se u nich objevují v řádu dní a v případě, že obdržely smrtelnou dávku, velice rychle umírají, zatímco u dospělých se příznaky objeví později a mohou bojovat se smrtí týdny až měsíce.
Projevem otravy jsou nejprve poruchy trávení (průjmy a zvracení), které však mohou chybět, zejména pokud byla houba konzumována vícekrát po menších dávkách, později poruchy močení, obvykle v podobě nejprve nadměrného močení, jehož míra plynule klesá k močení naopak nedostatečnému.[4] Vleklá destrukce ledvin těžko rozložitelnými toxiny může nakonec vést až k úplnému zastavení jejich funkce a tudíž k úplné zástavě močení, poškozena mohou být též játra. Otrava často končí smrtí nebo trvalým poškozením ledvin, které vyžaduje pravidelnou dialýzu nebo transplantaci.
V literatuře je popsán případ masové otravy pavučincem plyšovým v Polsku v roce 1952, která postihla 102 osob, z nichž 11 zemřelo. Podobně nebezpečné jsou i další pavučince, např. severněji rostoucí pavučinec výjimečný (Cortinarius rubellus).[5]
Otravy v Česku editovat
V Česku se vzhledem ke vzácnosti výskytu této houby případy otrav prakticky nevyskytují, první byla zaznamenána v roce 1977, kdy zemřela dvouletá holčička, která opakovaně snědla polévku z pavučince plyšového. Jejího otce se s obtížemi podařilo zachránit.[6]
Někteří odborníci však tvrdí, že nějaké otravy se přece jen vyskytovat mohou a že zdánlivá absence případů je způsobena tím, že se otrava těžko diagnostikuje a prokazuje (vlastně to nedělá žádná česká laboratoř) a že tedy otravy jsou zařazeny k nespecifikovaným selháním ledvin. V Polsku, kde je výskyt pavučince plyšového podstatně častější a kde mají odborníky na tyto otravy, jsou registrovány desítky případů ročně.[4]
Záměny editovat
Je zde riziko záměny s jedlými zástupci rodu pavučinec, jejichž sběr se laikům nedoporučuje.
Taxonomická poznámka editovat
Někteří mykologové rozdělují velmi obsáhlý rod Cortinarius (pavučinec) na více menších rodů. V takovém případě je tato houba řazena do rodu Dermocybe (kožnatka, viz synonyma). Většina mykologů se však přiklání k názoru, že se jedná pouze o podrody.
Odkazy editovat
Literatura editovat
- VESELÝ, Rudolf; KOTLABA, František; POUZAR, Zdeněk. Přehled československých hub. Praha: Academia, 1972. Str. 300.
- KUBIČKA, Jiří; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Jedovaté houby. Praha: Avicenum, 1980. Str. 120.
- SMOTLACHA, Miroslav; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Houbařský atlas : 180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub : 100 osvědčených kuchařských receptů. Brno: Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6.
- SMOTLACHA, Miroslav; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Houbařský atlas. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004. Str. 124. - ISBN 80-7181-863-1
- SVRČEK, Mirko.Houby. Il. Bohumil Vančura. 4. české vyd. Praha: Aventinum, 2002. 279 s. - ISBN 80-7151-202-8
- SVRČEK, Mirko. Houby. Il. Bohumil Vančura. 2. vyd. Praha: Artia, 1988
- GARNWEIDNER, Edmund. Houby - kapesní atlas. Přel. z něm. Věra Strádalová. Praha: Slovart, 2003. Str. 122. - ISBN 80-7209-380-0
Reference editovat
- ↑ viz Databáze hub na Hununpa.cz; http://www.hununpa.cz/modules/news/article.php?storyid=619 (navštíveno 30. 8. 2008)
- ↑ Pavučinec plyšový na AtlasRostlin.cz; dostupné http://houby.atlasrostlin.cz/pavucinec-plysovy (navštíveno 30. 8. 2008)
- ↑ HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online.
- ↑ a b Jaroslav Vašák: Jedovaté houby na Recepty online.cz, dostupné: http://www.receptyonline.cz/zobraz_clanek.php?id=239[nedostupný zdroj] (navštíveno 30. 8. 2008)
- ↑ konkrétní příklad houby dodán podle: Jaroslav Vašák: Jedovaté houby na Recepty online.cz, kde je ovšem označena českým jménem pavučinec skvělý; dostupné: http://www.receptyonline.cz/zobraz_clanek.php?id=239[nedostupný zdroj] (navštíveno 30. 8. 2008); konkrétní české jméno houby dodáno podle BioLibu: http://www.biolib.cz/cz/taxon/id60670/ (navštíveno 30. 8. 2008)
- ↑ Jedovaté houby a otravy z nich na Viscojis.cz, dostupné: http://viscojis.cz/teens/index.php?option=com_content&view=article&id=81%3A62&catid=91%3Aotravy-houbami&Itemid=141 (navštíveno 8. 9. 2014)
Externí odkazy editovat
Galerie pavučinec plyšový na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu pavučinec plyšový na Wikimedia Commons
- Otrava pavučincem (abstrakt článku)
- Italsky, s obrázkem
