Otevřít hlavní menu

Kynžvart

zámek v západních Čechách
Tento článek pojednává o zámku Kynžvart. Možná hledáte: Hrad Kynžvart.

Zámek Kynžvart (německy Königswart) leží v západních Čechách, jižně od města Lázně Kynžvart, asi 20 kilometrů jihovýchodně od Chebu. Je znám především jako bývalé letní sídlo rakouského kancléře Klemense von Metternicha. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti. Zámek je chráněn jako kulturní památka[1] a v roce 2001 byl zapsán na seznam národních kulturních památek.[2]

Státní zámek Kynžvart
Nádvoří zámku Kynžvart s kašnou
Nádvoří zámku Kynžvart s kašnou
Účel stavby

Venkovské sídlo rodu Metternichů

Základní informace
Sloh baroko, klasicismus
Architekt Pietro Nobile
Výstavba 17. století
Přestavba 1994, 19982000
Materiál zdivo
Stavebník Cedvicové
Současný majitel Český stát
Další majitelé Metternichové
Poloha
Adresa Lázně Kynžvart, ČeskoČesko Česko
Ulice Zámek
Souřadnice
Kynžvart
Kynžvart
Další informace
Rejstříkové číslo památky 11454/4-40 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

CedvicovéEditovat

 
Zámek Kynžvart

Na místě zámku stávala od konce 16. století renesanční tvrz, kterou dali zbudovat páni z Cedvic.[3] Poblíž byl založen pivovar, o němž první doložené zprávy pocházejí z roku 1606. Za účast ve stavovském povstání byl po bitvě na Bílé hoře majetek Zedtwitzům zkonfiskován.[4]

EtymologieEditovat

Místní název Kynžvart je zkomoleninou německého Königswart (Královská hlídka, nebo stráž).

MetternichovéEditovat

 
Rodový erb Metternichů na průčelí zámku
 
Klemens Wenzel von Metternich dal zámku Kynžvart jeho dnešní podobu

Majitelem tvrze a okolního panství se v roce 1630 (jakožto konfiskátu) stal Johann Reinhard von Metternich a jeho bratři. V letech 1681 až 1691 dali Metternichové tvrz přestavět na barokní zámek.

Roku 1818 zdědil panství princ Klement Metternich, který působil ve funkci rakouského kancléře a potřeboval reprezentativní sídlo. Proto na základě jeho pokynů provedl vídeňský architekt italského původu Pietro Nobile v letech 1820 až 1839 rozsáhlou přestavbu zámku ve stylu vídeňského klasicismu. Jako stavební materiál byly použity mimo jiné i kameny z hradu Kynžvart vzdáleného asi 3 kilometry. Přestavba a rozšíření se dotkly také přilehlého pivovaru a dalších hospodářských budov. Přestavbu financoval výhodnou půjčkou kancléři Metternichovi německo-židovský bankéř z Vídně Salomon Mayer baron von Rothschild.[4][5] V září roku 1822 poskytl půjčku 900 tisíc zlatých (dnes asi 45 milionů euro) se splatností 12 let a s pětiprocentním úrokem. O několik dní později dostalo pět bratrů Rothschildových dědičný titul rakouských svobodných pánů. [6]

Na přestavěném zámku Metternich přijímal významné návštěvy. Zavítal na něj například ruský car Alexandr I., jenž mu darem přivezl semena bolševníku, car Mikuláš I. nebo básník J. W. Goethe (v letech 1818 a 1820).

Po smrti kancléře Metternicha se Kynžvart stal venkovskou rezidencí jeho nejstaršího syn Richarda (1829–1895), který zemřel bezdětný, a tak zámek přešel na jeho mladšího bratra Pavla. V roce 1905 přešel Kynžvart na jeho syna Klimenta (1870–1931) a posledním z Metternichů na panství byl kníže Pavel Alfons. Ve 30. letech 20. století byl pak zámek dočasným azylem jeho strýce, španělského krále Alfonse XIII., který byl svržen revolucí.[7]

Československý a český státEditovat

 
Jedna z hospodářských budov - v rekonstrukci (2008)
 
Pohled na osvětlenou kašnu a vstup na nádvoří

Zámek byl rodu Metternichů v roce 1945 zkonfiskován. Po konci 2. světové války v něm krátce sídlilo velitelství 3. divize americké armády. Roku 1947 byl zpřístupněn pro veřejnost, ale v roce 1976 byl uzavřen a kompletně vystěhován kvůli dřevomorce, která napadla část podlah, krovů a knihovny. Teprve roku 1994 byla po generální opravě znovu zpřístupněna část expozice. Celková rekonstrukce stála 82 milionů korun a byla dokončena v letech 19982000 s podporou z evropského programu Phare.

V roce 2001 byla obnova zámku oceněna nejvyšším evropským uznání za památkovou péči – medailí EUROPA NOSTRA a zároveň byl zámek prohlášen za národní kulturní památku. Od roku 2005 je zámek členem mezinárodní Hradní stezky / Burgenstrasse, která spojuje několik desítek památek trase dlouhé přes tisíc kilometrů mezi MannheimemPrahou.[6]

Zámecká kapleEditovat

Klasicistní podoba zámecké kaple sv. Antonína z Padovy pochází z roku 1833. Původní barokní inventář byl předán do kostelů v okolí. Nový oltář a spolu s ostatky svatého Bonifáce věnoval kancléři Metternichovi osobně papež Řehoř XVI.. Byl v letech 18241832 postaven ze zbytků mramorů chrámu sv. Pavla za hradbami, což byla jedna z nejstarších římských bazilik, která vyhořela v roce 1823. Autorem hlavního oltářního obrazu Vidění sv. Antonína z Padovy je vídeňský malíř Anton Petter.[3] Proti oltáři je umístěn obraz Snímání z kříže italského barokního malíře Lucy Giordana (1632 až 1705).[6]

Kaple byla až do poloviny 50. let 20. století místem konání poutních Antonínských mší. V srpnu 1999 byla kaple znovu vysvěcena plzeňským biskupem Františkem Radkovským a tradice mší obnovena.

SbírkyEditovat

Roku 1828 bylo založeno v zámku muzeum, které patří k nejstarším muzeím v Čechách. V jeho sbírkách jsou historické mince, umělecké předměty, přírodniny, technické kuriozity i exotické zbraně. K nejcennějším patří gotické deskové oltářní obrazy z roku 1510 a francouzská renezanční tapisérie z roku kolem 1560. Mezi návštěvníky je oblíbené mramorové sousoší Amor a Psyché z dílny římského sochaře Antonia Canovy.

Součástí sbírek byl i rozsáhlý dar bývalého chebského kata Karla Hussa, který kancléři Metternichovi předal v roce 1828 svou rozsáhlou sbírku mincí a přírodnin. Zároveň se až do své smrti stal kustodem zámeckých sbírek.

Numismatická sbírkaEditovat

Jde o kolekci asi 11 tisíc mincí, jejímž základem je numizmatická sbírka Karla Hussa, kterou systematicky rozšiřoval kancléř Metternich a jeho syn Richard. Soubor antických mincí obsahuje asi dva tisíce kusů – jak ze starověkého Řecka, tak i římské mince z období republiky (3. až 1. stol. př. n. l.) a císařství (1. až 5. stol. n. l.). Zajímavá je i adjustace sbírky s dobovými popisy a určeními, které dokumentují stav sběratelství v první polovině 19. století.[6]

KnihovnaEditovat

V zámku se nachází jedna z nejvýznamnějších zámeckých knihoven v Česku. Základem knihovního fondu se stala pozůstalost po trevírském biskupovi Lotharu von Metternich (15541623). K rozšíření významně přispěli Klemens Wenzel von Metternich a jeho syn Richard. Dnes knihovna čítá celkem asi 12 tisíc titulů ve 24 tisících svazků. Mezi nimi 130 vzácných rukopisů, včetně vzácného fragmentu Starého zákona z konce 8. století, a 230 inkunábulí. Témata knih jsou nesmírně rozmanitá – od filosofie, historie, heraldiky, přes astronomii či botaniku až po hudbu nebo numismatiku.[8]

V současnosti probíhá digitalizace vzácných rukopisů a rekatalogizace knižního fondu, aby mohl být lépe zpřístupněn veřejnosti.[9]

Zámecký parkEditovat

 
Kaple sv. Kříže (2008)

Pod vedením vídeňského dvorního zahradníka Riedla byl kolem zámku současně s klasicistní přestavbou v letech 18201833 vybudován rozsáhlý park s řadou rybníků, mlýnem, okrasnými stromy, altánky, sochami a pomníky. Zámeckým parkem protékají tři potoky, na kterých byly zbudovány rybníky Panský, Zahradní, Mlýnský, Písečný a Černý. Pod zámkem je v parku umístěna litinová plastika bohyně Diany, která je kopií originálu z parku ve francouzském Versailles. Nedaleko sochy je Lví pramen. Na kopci v parku je umístěna dřevěná lesní kaple sv. Kříže z roku 1835 v pseudogotickém stylu, která se stala oblíbeným poutním místem.[10]

V parku bylo v roce 2008 vytvořeno golfové hřiště.

Prohlídková trasaEditovat

Prohlídková trasa zámku zahrnuje více než 20 místností zhruba 2/3 prvního patra zámku. Zpřístupněn je například velký přijímací sál, zámecká jídelna, kulečníkový salón, kuřácký a pánský salón, hudební salón, orientální chodba, zbrojnice, zámecká kaple, kancléřova knihovna, kabinet kuriozit. Prohlídka trvá asi 50 až 60 minut a průvodci jsou schopni podávat výklad v češtině a němčině.

Kromě prohlídky zámku lze navštívit také pravidelně obměňované výstavy v bývalé konírně v přízemí a část zámeckého parku.

ZajímavostiEditovat

 
Bolševník velkolepý – květenství


GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-03]. Identifikátor záznamu 139384 : Zámek Kynžvart. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Zámek Kynžvart [online]. Národní památkový ústav [cit. 2017-03-03]. Dostupné online. 
  3. a b Zámek Kynžvart. VEGA-L, 2004, ISBN 80-86757-18-8
  4. a b Historie zámku Kynžvart
  5. BEŽÁKOVÁ, Jana. Kynžvart bude středem Evropy. Chebský deník. 2018-07-16. Dostupné online [cit. 2018-08-14]. (česky) 
  6. a b c d Kynžvart – zámek (NKP) - Historie. www.npu.cz [online]. [cit. 2008-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-28. 
  7. Hrady.cz: Kynžvart
  8. Kynžvart: Zámecká knihovna
  9. Zámek Kynžvart - kynžvartská digitální knihovna. www.kynzvart.cz [online]. [cit. 2008-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-10. 
  10. Zámecký park

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat