Wikipedie:WikiProjekt Hlavní strana/Návrh 2
Vítejte ve Wikipedii545 314 článků, které každý může vylepšovat |
Česká verze internetové encyklopedie Wikipedie započala svou činost v listopadu 2002
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Encyklopedie
|
Zajímavosti
| |||||||||||||||||||||||||||||||||
Pyrenejský poloostrov se zasněženými Pyrenejemi a okolím (z bouře Filomena v lednu 2021), Gibraltarský průliv a sever Maroka, na satelitním snímku družice Sentinel-3 v programu Copernicus | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Redakce
|
Článek týdne - vybraný z nejlepších
Enceladus (definitivní astronomické označení Saturn II) je šestý největší měsíc planety Saturn. Měsíc má v průměru téměř 500 kilometrů, což je přibližně desetina velikosti největšího měsíce Saturnu, Titanu. Enceladus je z většiny pokryt mladým a relativně čistým ledem, který odráží téměř veškeré sluneční světlo dopadající na jeho povrch. To má za následek extrémně nízkou teplotu povrchu pohybující se okolo −198 °C. I přes svou malou velikost se na Enceladu nachází celá řada povrchových útvarů, od starších oblastí silně posetými impaktními krátery po novější útvary vzniklé v posledních 100 milionech let. Rozsáhlou geologickou aktivitu vyvolávají patrně slapové síly planety Saturn, protože vlastní významné zdroje tepla z radioaktivního rozpadu mít Enceladus s ohledem na svou velikost nemůže. Předpokládá se, že k zahřívání přispívá i rezonanční vazba Enceladu s měsícem Dione v poměru 1 : 2, což vyvolává uvnitř obou měsíců dodatečné slapové síly, a spolupůsobit může i měsíc Mimas. Měsíc objevil 28. srpna v roce 1789 německo-britský astronom William Herschel. Pojmenován byl podle jednoho z Gigantů, Enkelada, kterého zahubila bohyně Pallas Athéna. Jméno navrhl v roce 1847 objevitelův syn, astronom John Herschel. Až do 80. let 20. století, kdy okolo měsíce proletěla dvojice amerických planetárních sond Voyager, bylo o vzhledu měsíce známo jen málo. V roce 2005 vstoupila do systému Saturnu sonda Cassini, která uskutečnila řadu blízkých průletů okolo měsíce Enceladu. Pozorování umožnila objevit mračna vodního ledu vznášející se nad oblastí jižního pólu. Tím došlo k objevení kryovulkanismu vyvrhující z více než 100 gejzírů směs vodního ledu, dalších plynných látek a pevných částic včetně krystalků soli.
| |||||||||||||||||||||||||||||||||
Wikipedie v jiných jazycíchangličtina (English) • francouzština (Français) • němčina (Deutsch) • polština (Polski) • ruština (Русский) • slovenština (Slovenčina) • španělština (Español)
Vybrané další jazyky (Wikipedie s více než 250 000 články jsou uvedeny tučně):
arabština (العربيّة Al-'arabiyâ) • baskičtina (Euskara) • běloruština (Беларуская/Belaruskaja) • bulharština (Български/Bălgarski) • čínština (中文/Zhōngwén) • dánština (Dansk) • dolnolužická srbština (Dolnoserbski) • esperanto • estonština (Eesti) • finština (Suomi) • galicijština (Galego) • hebrejština (עברית 'Ivrīt) • hindština (Hindī) • hornolužická srbština (Hornjoserbsce) • chorvatština (Hrvatski) • ido • indonéština (Bahasa Indonesia) • interlingua • irština (Gaeilge) • italština (Italiano) • japonština (日本語/Nihongo) • kašubština (Kaszëbsczi) • katalánština (Català) • korejština (한국어 Hangukeo) • latina • litevština (Lietuvių) • lotyština (Latviešu) • makedonština (македонски) • maďarština (Magyar) • malajština (Bahasa Melayu) • nizozemština (Nederlands) • norština (Norsk nynorsk) • norština (Norsk bokmål) • perština (فارسی Fârsi) • portugalština (Português) • rumunština (Română) • rusínština (Русиньскый) • řečtina (Ελληνικά/Ellinika) • slezština (Ślůnski) • slovinština (Slovenščina) • srbština (српски/srpski) • švédština (Svenska) • thajština (ไทย/thai) • turečtina (Türkçe) • ukrajinština (Українська/Ukrajinska) • velština (Cymraeg) • vietnamština (Tiếng Việt) • zjednodušená angličtina (Simple English)
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Další WikiprojektyWikipedii provozuje nezisková nadace Wikimedia, která spravuje i řadu dalších otevřených mnohojazyčných wiki projektů:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Všechny články | Nové články: 500 1000 1500 2000 2500 3000 | Sirotčí stránky: 100 200 300 | Kategorie: 100 200 300 400 500 600 700 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
|