Kryptobióza

Kryptobióza (anabióza) je ametabolický životní stav, do kterého vstupují některé jednodušší organismy, jako odpověď na nepříznivé podmínky okolního prostředí. Spouštěcím impulsem může být vyschnutí, mráz či nedostatek kyslíku. V kryptobiotickém stavu ustávají veškeré metabolické pochody a neprobíhá ani rozmnožování, vývoj či oprava tkání.

Žábronožka solná (Artemia salina) je jedním z organismů, které podstupují kryptobiózu.
Želvušky, pozoruhodné organismy, které podstupují všech pět druhů kryptobiózy.
Časosběrný záběr otevírání růžice Selaginella lepidophylla po zalití. Doba zachycená na záběru je 3 hodiny, interval mezi snímky je 5 minut.

Organismus v kryptobiotickém stavu může v podstatě žít neomezeně dlouho, dokud se podmínky prostředí nevrátí do normálního stavu. V ten okamžik organismus obnovuje metabolismus a vrací se do normálního stavu.

Druhy kryptobiózyEditovat

Rozlišujeme několik druhů kryptobiózy, které se vzájemně od sebe liší svým spouštěcím mechanismem.

AnhydrobiózaEditovat

Anhydrobióza (an = bez, hydro= voda, biosis= život) je nejčastěji studovaným druhem kryptobiózy a nastává v podmínkách extrémního vyschnutí (desikace) některých organismů. Schopnosti anhydrobiózy byla pozorována u některých bezobratlých, jako jsou pijavenky (Bdelloidea), želvušky (Tardigrada), žábronožky (Artemia) a hlístice (Nematoda). Známá je také anhydrobiotická schopnost rostliny Craterostigma plantagineum, dále velké většiny rostlinných semen, a mnoha mikroorganismů (př. kvasinka pivní).

Bezobratlí, kteří podstupují anhydrobiózu, se většinou zmenší a některé produkují cukr trehalózu. U rostlin zase při vyschnutí vzniká sacharóza. Tyto cukry určitým způsobem chrání rostlinu před suchem. U některých anhydrobiotických živočichů však žádná trehalóza nebyla nalezena (např. u pijavenek).

Choulivka jerišská (Anastatica hierochuntica), nazývaná též „pravá růže z Jericha“, je nevysoká, jednoletá, efemérní, bohatě větvená rostlina pozoruhodná svou hygroskopickou (bobtnavou) vlastností. Po dozrání semen její původně bylinná lodyha uschne, zdřevnatí a schoulí se do klubka. Vloží-li se i několik let starý smotek suchých lodyh do vody, začne se narovnávat a její větvičky se rozloží se do kruhu, jakoby rostlina zdánlivě ožila.

Selaginella lepidophylla („růže z Jericha“) je druh vranečku, pocházející ze suchých oblastí Texasu a Mexika. Rostlina v těchto nehostinných oblastech přežívá velmi ojedinělým způsobem. Když vyschne, stočí se její větévky do pevného a přitom lehkého klubíčka. Pokud se rostlina dostane k vlhkosti, během krátké doby se béžově šedivé klubíčko opět rozvine do růžice která je uvnitř zelená, a začne po dobu, kdy je ve vlhku, provádět fotosyntézu a růst.

AnoxybiózaEditovat

Anoxybióza je schopnost přežít nedostatek kyslíku v okolním prostředí. Někdy není považována za druh kryptobiózy. Při anoxybióze organismy vstřebávají více vody a stávají se turgidní a nepohyblivé. Anoxybióza nesmí být zaměňována s anaerobními organismy, pro které je absence kyslíku v okolním prostředí normální.

ChemobiózaEditovat

Chemobióza je schopnost přežít vysoké hodnoty jedů (toxinů) v životním prostředí.

KryobiózaEditovat

Kryobióza je druh kryptobiózy a schopnost organismů přečkat sníženou teplotu. Při kryobióze zamrzá veškerá voda i uvnitř buněk, což mu paradoxně pomáhá přečkat mráz.

OsmobiózaEditovat

Osmobióza je málo studovaným druhem kryptobiózy, je to schopnost přečkat zvýšenou koncentraci roztoku, v němž daný organismus žije.

Příklady organismůEditovat

Známým kryptobiotickým organismem je žábronožka solná (Artemia salina).

Dále jsou známé želvušky, které podstupují všech pět druhů kryptobiózy. Želvušky při tom sníží metabolismus na 0,01 % normálního stavu a obsah vody na 1 % normálního stavu. Přežijí extrémní teploty, radiaci či tlak. Jsou jedněmi z mála organismů, které dokáží přežít ve vesmírném prostoru.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cryptobiosis na anglické Wikipedii.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat