Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Hejnice

Tato stránka obsahuje archiv návrhu článku mezi Nejlepší články. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Nominace skončila výsledkem: Byl přijat mezi Nejlepší články. --Faigl.ladislav (diskuse) 22. 2. 2014, 15:55 (UTC)

Hejnice

Kolegyně a kolegové, sepsal jsem článek o městě Hejnice nacházející se na severu České republiky ve Frýdlantském výběžku Libereckého kraje. Město je kromě jiného známé svým poutním kostelem Navštívení Panny Marie.

Článek v rámci WikiProjektu Kvalita postupně lektorovali Mates, Jana Lánová, JAn, Jan.Kamenicek a Faigl.ladislav. Jazykovou redakci jeho textu navíc přislíbil pan profesor Sokol. Všem uvedeným, ale též dalším recenzentům a vylepšovatelům, moc děkuji. Nyní jej předkládám i ostatním ve snaze dosažení statutu Nejlepšího článku. Má na to? --Jan Polák (diskuse) 14. 1. 2014, 21:53 (UTC)

Hlasování

S ohledem na průběh nominace, můžeme, myslím, přistoupit k hlasování o zařazení Hejnic mezi Nejlepší články. To ukončíme po 14 dnech, a sice 11. února 2014 ve 22.22. Podpoříte zařazení článku mezi nejlepší? --Jan Polák (diskuse) 28. 1. 2014, 22:22 (UTC) Se souhlasem autora prodlužuji do 21. února 2014.--Jann (diskuse) 13. 2. 2014, 19:00 (UTC)

Pro zařazení

1. Kvalitně zpracovaný a čtivý článek, jsem pro zařazení mezi nejlepší. --Jan Kovář BK (diskuse) 28. 1. 2014, 22:57 (UTC)
2. Pro zařazení, velmi pěkně zpracovaný článek, naprosto vyčerpávajícím způsobem. --Mates (diskuse) 29. 1. 2014, 19:49 (UTC)
3. Krása, není co dodat.--Konvalín (diskuse) 30. 1. 2014, 19:30 (UTC)
4. Vynikající heslo --Jana Lánová (diskuse) 2. 2. 2014, 15:01 (UTC)
5. Velmi zdařilý článek (jsem rád, že jsem mohl poznat p. Rabana v MCDO, „zasvěceném“ to místě klidu seminářů).--Kacir 5. 2. 2014, 08:40 (UTC)
6. Proč ne… ♥ K123456  5. 2. 2014, 10:04 (UTC)
7. Zasluhuje ocenění, dobře zpracované téma, relevantní odkazy. --Zemanst (diskuse) 6. 2. 2014, 09:30 (UTC)
8. Důkladně zpracované, zohledňující dodatečné připomínky. Díky za článek! --Faigl.ladislav _slova^činy 9. 2. 2014, 18:15 (UTC)
9. Článek si to zaslouží. --Marek Koudelka (diskuse) 10. 2. 2014, 09:02 (UTC)
10. Výborně zpracováno --Petr1888 (diskuse) 10. 2. 2014, 09:04 (UTC)
11. Velmi kvalitní, --Jann (diskuse) 10. 2. 2014, 13:07 (UTC)
12. Skvělý článek a drobnosti lze dopracovávat i po zařazení, na které už má dávno. --Palu (diskuse) 12. 2. 2014, 09:38 (UTC)
13. I já, coby autor, přidám svůj hlas. --Jan Polák (diskuse) 12. 2. 2014, 09:52 (UTC)
14. Nemám, co bych dodal, jedině tento hlas PRO zařazení :-) Jan.Kamenicek (diskuse) 19. 2. 2014, 21:37 (UTC)
15. Určitě pro, velmi precizně zpracováno. --Leotard (diskuse) 22. 2. 2014, 15:12 (UTC)

Diskuse během hlasování

Nevím, jestli se to s hlasováním trošku neuspěchalo, když lidé ještě psali do diskuse připomínky. Sám jsem si v knihovně objednal k tématu nějaké publikace, ale zatím je ještě nemám doma, takže možná budu mít nějaké dotazy později. Všiml jsem si totiž, že mezi citovanými publikacemi není žádná, která by se věnovala čistě Hejnicím. Zatím jsem nalezl Hejnice = Heindorf (Pavel D. Vinklát, 2011) a Heindorf: listy z rodinné kroniky (Heda Kaufmannová, 2002). Nebylo by ještě něco dalšího?

• Během vyhlašování hlasování byl, alespoň jsem měl ten dojem, již celkem klid. Některé postřehy se objevily až později. Teď už to asi zastavovat nebudeme a snad se vše podaří vysvětlit do doby jejího uzavření. To se týká i Vámi půjčovaných publikací z knihovny. Smím se pro rozšíření vlastních obzorů pozeptat, o které publikace se jedná? --Jan Polák (diskuse) 30. 1. 2014, 08:48 (UTC)
  • Zatím vím jen o o těch, které jsem přímo zmínil :-) --Jan.Kamenicek (diskuse) 30. 1. 2014, 22:08 (UTC)

Vyřešeno Taky jsem si všiml, že Hejnice figurují na obalech různých jazzových CD, např. [1], není tam nějaké významnější nahrávací studio? Na internetu se mi zatím nic bližšího nedaří zjistit. Jan.Kamenicek (diskuse) 29. 1. 2014, 16:47 (UTC)

• O té ferdinandovské firmě jsem ani nevěděl. Díky za upozornění na ni. Do článku jsem ji snad správně doplnil. --Jan Polák (diskuse) 30. 1. 2014, 08:48 (UTC)

Vyřešeno Aby to nezapadlo, tak ještě jednou poukazuji na věci k dodělání. Momentálně chybně vztahuješ strukturální zaměstnanost k roku 2007, když jsou data ze SLDB 2001. Každopádně v uvedené revizi jsem ti dal odkaz na nový statistický lexikon obcí, který tyto údaje uvádí za SLDB 2011. Dle tohoto lexikonu by chtělo aktualizovat i zbývající informace v článku, kde řada údajů (např. za části obce) dosud nebyla za poslední census známá.

• Neboj, vím o ní. Včera jsem to dodělal a pouze jsem sem do diskuse nenapsal, že je tato část již hotova. --Jan Polák (diskuse) 30. 1. 2014, 08:48 (UTC)

Vyřešeno Ještě jednou bych chtěl požádat o úpravu tabulky s počtem obyvatel, aby byla méně matoucí. Takto není zřejmé, proč se u některé z částí obce objevují údaje o počtu obyvatel až od určitého data. Mohlo by to vyvolat dojem, že před oním datem daná část obce neexistovala.

• Úpravě tabulky se nebráním. Pokud Tě napadne něco geniálnějšího, jak ji zpracovat. :-) Mne napadlo místo poznámek u Bílé Potoka a Lázní Libverdy uvést přímo do tabulky text, že dané obce byly součástí města jen od roku X do roku Y. --Jan Polák (diskuse) 30. 1. 2014, 08:48 (UTC)
  • Jak jsem avizoval, upravil jsem tabulku tím způsobem, že jsem text v poznámkách dal přímo do jejího obsahu. Posuď, prosím, zda se Ti to zdá lepší. --Jan Polák (diskuse) 31. 1. 2014, 00:12 (UTC)

Část věnovaná obyvatelstvu se, až na onu tabulku, věnuje pouze současnosti. Měla by obsahovat trendy ve vývoji obyvatelstva Hejnic ve sledovaném období (tj. 1869 až současnost), dozajista informaci o odsunu německého obyvatelstva i zde. Rovněž tak zde krátce zmínit poválečné dosídlení. Chtělo by též doplnit národnostní složení za První republiky. Kupříkladu je dozajista zajímavá informace, že se v roce 1930 plných 91 % obyvatel Hejnic přihlásilo k německé národnosti. Za tím účelem jsem ti dnes poslal podklady z prvorepublikových censů. --Faigl.ladislav _slova^činy 29. 1. 2014, 23:50 (UTC)

• Já jsem tam nechtěl některé údaje opětovně uvádět (například dosidlování), ale není problém, doplním je tam. Za poslání a starostlivost o Frýdlantsko moc děkuji. --Jan Polák (diskuse) 30. 1. 2014, 08:48 (UTC)
  • Na základě Tebou získaných podkladů jsem text upravil. Může to takhle být? --Jan Polák (diskuse) 31. 1. 2014, 00:12 (UTC)
    • Mnohem lepší, ale myslím – a v tom souhlasím s Honzou Kameníčkem –, že by více zasluhovalo rozvést to dominantně německé osídlení.--Faigl.ladislav _slova^činy 5. 2. 2014, 18:58 (UTC)

Jan.Kamenicek

Omlouvám se, že se vracím až nyní, ale bohužel jsem se do knihovny pár dní nedostal a oni mi ty knihy mezitím vrátili do skladu, takže jsem musel žádat znovu.

Nic se neděje, počkáme. --Jan Polák (diskuse) 6. 2. 2014, 00:52 (UTC)

Co se týče publikace Hejnice = Heindorf (Pavel D. Vinklát, 2011), tak jde o velmi útlou brožurku, která však obsahuje některé zajímavé informace, které nám zatím v hesle chybějí. Namátkou:

Vyřešené připomínky Jana.Kamenicka

Vyřešeno na území Hejnic zasahuje osm chráněných území (bohužel není uvedeno kterých, bude třeba zjistit jinde) Chráněná území zasahující na území Hejnic jsou následující. S výjimkou ptačí oblasti jsou všechna v článku zmíněná. Bylo by nicméně dobré uvést i ony dvě zaniklé národní přírodní rezervace. --Faigl.ladislav (diskuse) 5. 2. 2014, 18:58 (UTC) Doplněno. --Jan Polák (diskuse) 5. 2. 2014, 22:14 (UTC) Skutečně většina jich tam již byla, omlouvám se, špatně jsem četl. Děkuji za doplnění toho zbytku. Jan.Kamenicek (diskuse) 5. 2. 2014, 23:47 (UTC) Nic se neděje. :-) --Jan Polák (diskuse) 6. 2. 2014, 00:52 (UTC) Vyřešeno možná by se dalo použít aspoň stručně pár slov o vývoji osídlení v lokalitě do 12. století Již jsem něco doplnil. Je to tak vyhovující? --Jan Polák (diskuse) 6. 2. 2014, 00:52 (UTC) OK. Původně jsem si toho sice představoval víc, ale na druhou stranu heslo je už hodně dlouhé a jiné věci tam chybí víc. Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 2. 2014, 00:38 (UTC) Jestli je co napsat, tak bych byl spíš pro to to tam napsat. Vždycky se dají informace později přenést do specifických dílčích článků jako třeba Obyvatelstvo Hejnic a tím zase článek zkrátit - a zároveň tak zůstanou na Wikipedii dohledatelné. Tím nechci říct, že je to podmínka pro získání "Nejlepší článek", to už článek asi je. Je to spíše názor jak dovést článek úplně k dokonalosti, o což jde asi autorovi také. --Palu (diskuse) 7. 2. 2014, 01:20 (UTC) Vyřešeno událost z pověsti je zde datována přímo do roku 1159 Vyřešeno více o poutích a poutních cestách, které byly podle všeho dost vyhlášené. Výslovně se zde jmenují Stará poutní cesta, Nová poutní cesta či Slezská poutní cesta. Z názvů Stará a Nová cesta lze usoudit, že vznikaly či byly používány v jiných dobách. Bylo by možné to upřesnit? Díky za tip, doplním. --Jan Polák (diskuse) 6. 2. 2014, 00:52 (UTC) Doplněno. Ještě jednou díky za tip. --Jan Polák (diskuse) 6. 2. 2014, 21:06 (UTC) Vyřešeno Kostel zmiňován 1346 a další informace o něm Rok jsem doplnil. Je to tak vyhovující? --Jan Polák (diskuse) 6. 2. 2014, 00:52 (UTC) Vyřešeno Obrovský nárůst poutníků v době hr. Fr. Gallase. Vyřešeno Hejnice spadaly pod okres Frýdlant od roku 1850. (Nyní v hesle je jen do kdy, a to ještě jen v malé poznámce na konci.) Vyřešeno zmiňovaná škola otevřená 1895 byla 5třídní. Vyřešeno přesné datum zahájení provozu dráhy 3. května 1900 a k čemu sloužila Původně jsem nechtěl duplikovat informaci, kterou jsem již uvedl v jiném Dobrém článku (Železniční trať Raspenava – Bílý Potok pod Smrkem), ale proč vlastně ne, že? --Jan Polák (diskuse) 6. 2. 2014, 00:52 (UTC) Vyřešeno Co se týká druhé publikace Heindorf: Listy z rodinné kroniky (Heda Kaufmannová, 2002), tak jde spíše o vzpomínání autorky židovského původu, jejíž rodina byla zle zasažena holokaustem. Možná by se z toho vzpomínání dala nějaká informace vytěžit, ale je otázka, nakolik by bylo možné se spolehnout na její věcnou přesnost. Dávám ale ke zvážení, jestli by autorku nestálo za to uvést aspoň v sekci Osobnosti. Díky za tip. Přidal jsem ji mezi osobnosti. --Jan Polák (diskuse) 6. 2. 2014, 00:52 (UTC) Název Hainsdorf je zde vysvětlen tak, že pochází z doby kolonizace zdejšího zalesněného podhůří. Bylo by, prosím, možné v rámci urychlení tvorby článku poprosit o zaslání inkriminovaných pasáží z knížky například prostřednictvím mailu? Díky. --Jan Polák (diskuse) 6. 2. 2014, 21:06 (UTC) V tom není problém, pasáž zašlu. Taky mě napadlo, že bych mohl naskenovat celou brožurku, ale bylo by to nejdřív v pondělí. Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 2. 2014, 00:47 (UTC) Tak to je také možné, jen jsem Vás nechtěl tak zatěžovat. Pokud by to ovšem bylo možné, budu rád. --Jan Polák (diskuse) 7. 2. 2014, 08:20 (UTC) Zasláno. Jan.Kamenicek (diskuse) 11. 2. 2014, 18:03 (UTC) Snad to nějak v textu již zapracováno je, ne? --Jan Polák (diskuse) 11. 2. 2014, 23:55 (UTC) Vlastně ano, nechme to takhle. Jan.Kamenicek (diskuse) 12. 2. 2014, 20:05 (UTC) Vyřešeno Nějaká statistika ze sčítání roku 1790 Bylo by, prosím, možné v rámci urychlení tvorby článku poprosit o zaslání inkriminovaných pasáží z knížky například prostřednictvím mailu? Díky. --Jan Polák (diskuse) 6. 2. 2014, 21:06 (UTC) Doplněno, díky. --Jan Polák (diskuse) 11. 2. 2014, 23:55 (UTC) Vyřešeno trochu více o průmyslu v 19. století Bylo by, prosím, možné v rámci urychlení tvorby článku poprosit o zaslání inkriminovaných pasáží z knížky například prostřednictvím mailu? Díky. --Jan Polák (diskuse) 6. 2. 2014, 21:06 (UTC) Doplněno. --Jan Polák (diskuse) 11. 2. 2014, 23:55 (UTC) Vyřešeno Mimochodem, opravdu ten německý pilot sestřelil dvě spojenecká letadla? Tehdy ještě spojenci ve válce s Německem přece nebyli, ta vypukla až po obsazení Polska o rok později. Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 2. 2014, 00:17 (UTC) Zde jsem to asi napsal poněkud nepřehledně. Ke zmíněným sestřelům došlo až během války. Text jsem v této pasáži proto upravil do snad jasnější podoby. --Jan Polák (diskuse) 7. 2. 2014, 08:20 (UTC) V hesle se píše, že tomu pilotovi Luftwaffe přidělili byt "přívrženci Henleinovy strany". Můžu se zeptat, jak je to přesně formulováno ve zdroji? Byt obvykle nepřidělují jen tak nějací přívrženci strany (i když si umím představit, že to mohou na dotyčném úřadě prosadit). Je tam psáno: Nacisté byli „na koni“ a pronásledovali každého, kdo měl jiné smýšlení – ať to byl Čech nebo Němec. Ve své nesnášenlivosti vůči všemu českému byli dokonce horlivější než vládní úřad v Ústí nad Labem, který nakonec zamítl jejich žádost o nucené vystěhování příslušníků rodiny Koubkovy a Šimůnkovy jako nenapravitelných Čechů, kteří se odmítají vzdát protektorátního občanství (1944). Zato hejnickému občanu Effenbergerovi darovalo město zdarma stavební parcelu Na Skřivánku, protože jako letec luftwaffe sestřelil dvě nepřátelská letadla. --Jan Polák (diskuse) 11. 2. 2014, 21:46 (UTC) Dále jsem si všiml, že roku 1930 uvádíte ve městě 2504 obyvatel, a jinde zase, že během roku 1945 z města odešlo či bylo odsunuto 1116 Němců a roku 1946 dalších 1179. Vzhledem k tomu, že jde prakticky o úplné vylidnění, tak mi to přijde velmi nedoceněné a málo rozpracované. Jan.Kamenicek (diskuse) 4. 2. 2014, 16:30 (UTC) Doplněno do poznámky. --Jan Polák (diskuse) 6. 2. 2014, 23:03 (UTC) No, to jsme si úplně nerozuměli. Nejde o nějakou větu někde na okraj v poznámce. Jde o to, že ztráta více než 90 procent původních obyvatel během pouhých 2 let je pro každé město naprostá katastrofa, a tato událost nemá jistě v celých jeho dějinách obdoby. Taková věc si zaslouží velmi podrobné rozpracování, nejenom pár čísel někam dozadu, ale popsat průběh (nakolik byl odsun řízený či divoký, zda ho doprovázely násilnosti, jak se k tomu stavěli či co tomu říkali zbývající místní, zda bylo aspoň některým Němcům umožněno zůstat atd. atd.) a zejména potom dopady tohoto odchodu či odsunu (Byl následkem ekonomický úpadek? Probíhalo nějaké drancování opuštěných budov? Jak rychle a do jaké míry se z toho město vzpamatovalo? Píšete, že po odsunech tam bylo asi 1500 lidí, takže se místo odsunutých aspoň zčásti velmi rychle museli nastěhovat jiní. Kdo je nahradil? Jakými způsoby se stát snažil o nové osídlení města? Jakým způsobem byl rozdělován opuštěný majetek?) To co píšu v závorkách je jenom pár nápadu pro představu, kam s připomínkou mířím, ale určitě by se toho dalo napsat ještě mnohem víc. Do počtu lidí, kteří byli odsunuti, ale nepatří jen původní obyvatelé, jež ve městě žili před válkou, nýbrž i ti, kteří sem byli během války umístěni do škol přeměněných na lazarety. Je to takhle pochopitelnější? --Jan Polák (diskuse) 7. 2. 2014, 08:20 (UTC) Pokud vím, tak republiku museli kromě pár výjimek opustit prakticky všichni Němci (výjimky byly např.: rodinní příslušníci, lidé označení jako nepostradatelní pro české hospodářství, prokazatelní bojovníci proti fašismu), kteří mezitím neodešli sami, takže jestli před válkou byl podíl německého obyvatelstva přes 90 procent, tak po válce tam prostě skoro nikdo zůstat nemohl. Takže i kdyby ta čísla obsahovala i pár lidí z dočasných lazaretů, tak na podstatě věci to nic nemění. Jan.Kamenicek (diskuse) 9. 2. 2014, 20:49 (UTC) Ještě uvádím odkaz, kde se píše, že z původního počtu Němců zde po válce zbylo 150. Myslím, že většina věcí, které se na této stránce řešily, jsou oproti tak drastickému zásahu do vývoje města, jakým je ztráta skoro všech jeho obyvatel, jen prkotina, a tato záležitost by rozhodně měla být detailně rozpracována, nikoliv jen zmíněna v pár poznámkách. Jan.Kamenicek (diskuse) 9. 2. 2014, 21:03 (UTC) Ten odkaz asi vypadl, ne? --Jan Polák (diskuse) 11. 2. 2014, 21:46 (UTC) Máte pravdu, pardon, zde je: [2] Díky za něj. --Jan Polák (diskuse) 11. 2. 2014, 23:55 (UTC) Nyní jsem našel, že časopis Krkonoše – Jizerské hory píše dokonce o nějakých popravách Němců ve Ferdinandově, který je dnes součástí Hejnic (a v dalších okolních obcích). Dále ještě uvádím malou ukázku toho, jaký úpadek po válce v Hejnicích mj. i z důvodu odsunu Němců nastal: [3]. Je to ovšem jen taková ilustrace celkového problému, který potřebuje rozebrat. Jan.Kamenicek (diskuse) 9. 2. 2014, 21:36 (UTC) Co jsem měl k dispozici jsem doplnil. --Jan Polák (diskuse) 11. 2. 2014, 21:46 (UTC) Heslo nám po připomínkách hodně narostlo (přes 150 000 bajtů) a pokud se podaří vyhovět požadavku na podrobné zpracování odsunu Němců a jeho dopadu, tak naroste ještě víc. Proto si myslím, že je načase to vykompenzovat přesunutím některých informací do specializovanějších hesel. Jedním z nich by mohlo být Barokní most v Hejnicích nebo tak něco. Již dříve jsem dal ke zvážení zachování informace o tom, že z mostu kdysi spadl nějaký kluk a nic se mu nestalo, nyní tam přibyla další podobná. Když to přeženu, za chvíli bychom psali o tom, kdo kdy v Hejnicích skočil z okna, spadl pod vlak nebo ho přejelo auto. Dávám také ke zvážení, jestli nezkrátit část o božích mukách a také jim založit vlastní článeček (ale netrvám na tom). Jan.Kamenicek (diskuse) 11. 2. 2014, 18:23 (UTC) @Jan Polák a Jan.Kamenicek: Dohodnete se, že nevypořádané připomínky pořešíte po uzavření nominace? Nebo radši prodloužíme hlasování? Dokud nebude jasno jak s odsunem, případně krácením o spadlé kluky... Bez prodloužení je také hlas autora sotva platný a jeho diskuze se Silesianem poněkud zbytečná :-) --Jann (diskuse) 12. 2. 2014, 17:39 (UTC) Zpracování vlastního odsunu se už zlepšilo a uznávám, že většina literatury o tématu pojednává spíš celorepublikově než výslovně o Hejnicích, takže možná lepší už to nebude, snad jen by se mohly ještě dodat nějaké informace o místním působení bojové skupiny Skuteč, na které jsem dnes na internetu narazil. Stále ale v hesle chybí zpracovat ten poválečný hospodářský a kulturní úpadek (pokud se nenajde nic jiného, tak aspoň info z již odkazovaného článku na Aktuálně.cz, ale bylo by fajn, kdyby se toho našlo víc: třeba zde se zase píše, že to bylo vyváženo zakládáním českých kulturních spolků, na druhou stranu byly zakázány tradiční náboženské poutě), což je dle mne velmi důležité; a nějak se popasovat s těmi naopak zcela zbytnými informacemi o nešikovném chlapci a neúspěšném sebevrahovi. Raději bych, kdyby se na hesle ještě chvíli pracovalo; pokud se vše dotáhne, může být opravdu vzorem pro články o malých městech a budu mezi prvními, kdo bude autorovi k odvedenému výkonu gratulovat. Jan.Kamenicek (diskuse) 12. 2. 2014, 20:05 (UTC) Ano, je to jak píšete – literatura je spíše o velkém celku, než aby se věnovala jedné obci či městu. O bojové skupině Skuteč bych něco mít mohl, takže to bych mohl ještě doplnit. Každopádně díky za doporučení internetových stránek. --Jan Polák (diskuse) 12. 2. 2014, 23:59 (UTC) Možná by mohlo být zajímavé: [4] --Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 2. 2014, 22:18 (UTC) O diplomce vím, přesto díky za upozornění. Jak ale vím, tak nepanuje příliš nadšení, pokud je v NČ něco podloženo diplomovou prací, tak jsem ji nechtěl moc používat… --Jan Polák (diskuse) 14. 2. 2014, 04:13 (UTC) To je pravda, ale jde použít jako zdroj dalších pramenů: Například informace o poválečné situaci v Hejnicích autor diplomky čerpá z publikace Spurný, M. Nejsou jako my – česká společnost a menšiny v pohraničí (1945–1960). Praha: Antikomplex. 2011. Informace o poválečné kolektivizaci v Hejnicích čerpá z práce Nováková, D., Novák, P. Předsedové jednotných zemědělských družstev na Kutnohorsku – pokus o kolektivní biografii. In Zemědělství a padesátá léta. Praha Národní zemědělské muzeum. 2008. --Jan.Kamenicek (diskuse) 14. 2. 2014, 16:16 (UTC) Pokud to shrnu, tak upozorňujete na tři oblasti: Vyřešeno působení skupiny Skuteč Vyřešeno poválečný hospodářský a kulturní úpadek Vyřešeno chlapec a sebevrah na mostě --Jan Polák (diskuse) 14. 2. 2014, 04:13 (UTC) Co jsem našel, to jsem doplnil. --Jan Polák (diskuse) 16. 2. 2014, 00:20 (UTC) Sice jsem měl snahu a plán vše stihnout do konce původního hlasovacího termínu, ale prodlužme tedy termín dokončení článku o týden? Nebo dva? A diskuse se Silesianem? Chtěl jsem ho upozornit, že se hlasuje o zařazení mezi NČ, když se v původních recenzích vyjadřoval k obsahu článku. Nezapírám, že by mne kladný hlas potěšil… :-) --Jan Polák (diskuse) 12. 2. 2014, 23:59 (UTC) Ta Tvá poznámka, Janne, „Bez prodloužení je také hlas autora sotva platný“ vzatá do důsledků vlastně znamená, že ani hlas kolegy Kameníčka by bez prodloužení termínu neměl vliv. :-)) Ale nebudeme z toho dělat kovbojku, díky za prodloužení termínu a snad se nám vše podaří dokončit ke všeobecné spokojenosti. :-) --Jan Polák (diskuse) 14. 2. 2014, 04:13 (UTC)

Ostatně podobné otázky lze vznést i co se týká doby, kdy město obsadili Němci. Co znamená "snažili se o vystěhování českých rodin?" Znamená to, že to byla jen snaha a nakonec se žádné české rodiny nevystěhovaly? Pokud vystěhovaly, kolik? Doprovázely stěhování nějaké podmínky ze strany Němců? Vrátili se ti lidé po válce?

Tohle je asi jediný bod, který se nepodařilo dopracovat, ale uznávám, že to bude spíše nedostatkem literatury, která by téma zpracovávala. Pokud by se přece jen něco později objevilo, určitě by bylo vhodné to do hesla doplnit. Jan.Kamenicek (diskuse) 19. 2. 2014, 21:36 (UTC)

Ten údaj o snaze vystěhování českých rodin v podstatě vycházel z toho již výše uvedeného textu o pilotu Luftwaffe. --Jan Polák (diskuse) 21. 2. 2014, 08:46 (UTC)

Faigl.ladislav

Asi už mě nebudeš mít rád, ale ještě jsem narazil na pár věcí, které by chtěly v článku doplnit. V závislosti na tom, jak budeš připomínky stíhat zapracovávat, bych zvážil možnost prodloužení hlasování. Takže, co mne napadlo:

• Vyřešeno Uvézt využití území (lesní, zemědělské, zatravněné, zastavěné plochy) – vše najdeš zde
  • V úvodu sekce „Přírodní poměry“ je uvedeno Největší část rozlohy území (89 %) tvoří lesní půda. Dalších asi 8 % plochy katastrálního území připadá na zemědělskou půdu. Zbývající část je tvořena trvalými travními porosty, zahradami, ornou půdou a zastavěnými či vodními plochami. To je to, co myslíš, ne? Nebo se pletu? --Jan Polák (diskuse) 5. 2. 2014, 22:14 (UTC)
• Vyřešeno Do hospodářství zmínit počet podnikatelských subjektů (stejný zdroj jako výše)
  • Doplněno. --Jan Polák (diskuse) 5. 2. 2014, 22:14 (UTC)
• Vyřešeno Z demografické ročenky Hejnic v rámci obyvatelstva zmínit, jaký je v posledních letech přirozený přírůstek, migrační saldo a celkový přírůstek (vše v uvést v přepočtu na 1000 obyvatel středního stavu; tato čísla jsou úplně na konci tabulky)
  • Doplněno. Snad správně… --Jan Polák (diskuse) 5. 2. 2014, 22:14 (UTC)
• Vyřešeno Jak už jsem vzpomenul výše u Honzy, v ochraně ŽP ti v rámci chráněných území chybí ptačí oblast. V minulosti na území Hejnic byly dvě národní přírodní rezervace, které zanikly. Alespoň do jedné věty by bylo dobré to zmínit.
  • Vidíš, dával jsem si pozor, abych nic nevynechal a tahle ptačí oblast mi ulítla… :-) Díky za upozornění. A doplnil jsem i ty dvě zrušené oblasti. --Jan Polák (diskuse) 5. 2. 2014, 22:14 (UTC)

To už snad bude z mé strany definitivně vše.--Faigl.ladislav _slova^činy 5. 2. 2014, 18:58 (UTC)

Diskuse

• Vyřešeno Rád bych se zeptal na účel předposlední šablony článku (před geografickým okolím), která vkládá podivnou tabulku se třemi položkami: Město Hejnice, Hejnice a Ferdinandov (pouze poslední s wikiodkazem). Nemá žádné popisky, co položky znamenají, navíc je vystrčená až do středu, což v širokém okně nevypadá dobře. Moudřejší jsem nebyl ani při nahlédnutí do článku věnovanému šabloně - ani tam se o účelu nemluví. Mohu se domnívat, že dolní řádek jsou části obce nebo její katastrální území"základní sídelní jednotky" - proč to není uvedeno v popisu řádku (je-li to tak)? Ale vím, je to problém šablony, která však na závěr pokazí skvělý dojem z pěkného článku. Petr Karel (diskuse) 16. 1. 2014, 13:27 (UTC)

  Tak jsem si po listování stránkami obcí odpověděl sám, že jde o navigační box s částmi obce, který by měl umožnit rychlý přechod na tyto části. Bohužel v této minimalistické podobě nevypadá hezky. Doporučoval bych přesto uvážit, zda horní řádek nedoplnit vysvětlivkou "– části", tedy např. Město Hejnice – části, aby se ti blbí jako já nemuseli ptát nebo hledat, co "osiřelá tabulka" znamená. Petr Karel (diskuse) 16. 1. 2014, 14:02 (UTC)

  Nevím, no… Já osobně bych to takhle nechal, ale přiznávám, že vím, o co jde. Jiné, neznalé věci, to třeba může mást. Co na to jiné kolegyně a jiní kolegové? --Jan Polák (diskuse) 16. 1. 2014, 14:07 (UTC)

  • Ano, je to přesně tak, jak píšeš. Tímto standardizovaným způsobem je u článků o obcích, které mají více částí, uveden výpis jednotlivých částí těchto obcí. Box může mít jen dva prvky (jako v případě Hejnic), ale také třeba devět prvků (jako v případě od Hejnic nedaleko vzdálené obce Višňová). --Jan Polák (diskuse) 16. 1. 2014, 13:59 (UTC)

    Ještě mně napadla jedna myšlenka - co tento navbox připojit těsně k navboxu s geografickými sousedy (jako jsou slité závěrečné navboxy u Plzně)? Pak nebude působit tak osiřele. (Mimochodem, geografickým sousedům, i když tam je to zřejmé i mně :-), by taky slušel (např. šedě podbarvený) nadpis. Ale to jsou drobnosti, nebudu dál otravovat. Článek určitě na NČ má. Petr Karel (diskuse) 16. 1. 2014, 14:14 (UTC)

• Vyřešeno Ještě jsem namátkou procházel článek a chybí mi v něm rozepsání věkové struktury obyvatelstva (zatím je uveden pouze průměrný věk), obyvatelstvo dle nejvyššího dosaženého vzdělání, počet ekonomicky aktivních obyvatel (+ podrobněji se zmínit o obyvatelstvu podle ekonomické aktivity) a struktura zaměstnanosti obyvatel v jednotlivých sektorech. --Faigl.ladislav _slova^činy 16. 1. 2014, 21:12 (UTC)
  • Je to vyhovující? --Jan Polák (diskuse) 16. 1. 2014, 22:43 (UTC)
    • Mám k tomu několik poznámek: a) Rozdělení na muže a ženy je skutečně k počátku roku 2013 nebo pochází ze SLDB 2011? b) Proč, když v jedné větě píšeš „Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011“, o několik řádků níže začínáš větu slovy „Podle cenzu z roku 2011“? c) Pořád postrádám zaměstnanost dle odvětvové struktury. Pokud není zatím k dispozici za SLDB 2011, použij ze SLDB 2001 (např. zde). --Faigl.ladislav (diskuse) 21. 1. 2014, 22:06 (UTC)
      • Odpovědi na Tvé otázky:
        a) Rozdělení na muže a ženy skutečně vychází z dokumentu zpracovaného pro rok 2013.
        b) Upraveno, děkuji za upozornění.
        c) Doplněno. Díky za tip, odkud bylo možné data čerpat. --Jan Polák (diskuse) 25. 1. 2014, 20:47 (UTC)
        • Jak už jsem Ti psal mimo Wikipedii, máš tam chybu. Ona publikace využívá data ze SLDB2001, takže čísla nemůžeš vztahovat k roku 2007. Jinak se mi díky dnešní návštěvě ČSÚ podařilo dostat k elektronické verzi Statistického lexikonu obcí ČR 2013, využívající data ze SLDB2011. Neuvádí tedy počet osob zaměstnaných v sekundéru (průmysl a stavebnictví), ale ten jde jednoduše dopočítat k celkovému počtu EA obyvatel. Jinak pořád mám problém s onou tabulkou s počty obyvatel. Je hrozně matoucí. Podívá se na ní laik z druhého konce republiky a řekne si: Aha, tak Ferdinandov vznikl roku 1961, protože předtím tam není uveden žádný počet obyvatel. Jinak díky odkázanému lexikonu můžeš i za části obce doplnit počty obyvatel za 2011. --Faigl.ladislav (diskuse) 29. 1. 2014, 19:38 (UTC)
          • Vím, to Tvé upozornění jsem zaregistroval. Díky za tip na publikaci; požadované údaje jsem z ní doplnil. O tabulce zobrazující počty obyvatel odpovídám na této stránce jinde. --Jan Polák (diskuse) 30. 1. 2014, 08:48 (UTC)
• Vyřešeno Nejsem si jist, jestli je nutná věta "Jméno města je rodu ženského pomnožného, tedy první pád Hejnice a druhý pád Hejnic," když tato věta jasně vyplývá hned z první věty úvodu ("jsou"). Pokud existuje nějaký objektivní důvod, proč tam má být, tak bych ji aspoň nějak přeformuloval, aby nevyznívala jako příliš polopatická. --Palu (diskuse) 17. 1. 2014, 01:09 (UTC)
  • Doplnění této informace si přála Jana Lánová ve své recenzi. Jakou vhodnější formulaci doporučuješ? Navrhni ji, prosím.--Jan Polák (diskuse) 17. 1. 2014, 06:00 (UTC)
    • Já bych si to představoval spíše takto slovníkově, pokud všichni souhlasí. --Palu (diskuse) 17. 1. 2014, 13:24 (UTC)
      • Je nutná ta kurzíva? --Marek Koudelka (diskuse) 17. 1. 2014, 15:05 (UTC)
        • Pokud vím, tak je to zvyklost, psát takovéto názvy kurzívou. Nutné to není, ale usnadní to orientaci čtenáři v textu. Čtenář je potom schopen soustředit se pouze na jména a rychle je v textu rozpoznat a porovnávat. --Palu (diskuse) 17. 1. 2014, 15:19 (UTC)
          • Zvyklost to není, žádné opodstatnění v tom nespatřuji. Co je rovněž zbytečné je linkování všech těch letopočtů v závorce. --Faigl.ladislav _slova^činy 21. 1. 2014, 22:06 (UTC)
            • Zvyklost to je, opodstatnění je napsáno v textu, na který reagujete. Jiná věc je linkování letopočtů v závorce. Jde o zvyklost, která v tomhle případě ale naopak ruší. Zase ale přidává možnost jednoduše se dozvědět, k jakému věku se to které jméno váže. Jednoduše kliknete a zjistíte, co se v tu dobu dělo. Není to ale něco, co by bylo životně důležité, na čem by bylo třeba trvat. --Palu (diskuse) 21. 1. 2014, 22:29 (UTC)
              • Tak nejprve si nejste úplně jistý, že jde o zvyklost, pak jste si skálopevně jistý, že jde o zvyklost. Můžete to doložit? Naopak podíváte-li se na články o sídlech, které jsou DČ či NČ, tedy na články v této oblasti vzorové, zjistíte, že se takovýto způsob formátování u nich vůbec nepoužívá. --Faigl.ladislav _slova^činy 24. 1. 2014, 22:18 (UTC)
                • Začneme v úvodu. V úvodu se dle pravidla a pravidla ztuční název článku. Do toho lze zahrnout i alternativní názvy tématu stejné váhy apod. Pokud je ale název spíše okrajový nebo má charakter spíše zajímavosti, než že by byl nějakým primárním názvem, pak se zvýrazní pouze kurzivou. A to už je nikde nezaznamenaná zvyklost (aspoň jsem to nikde nenašel). Podobná zvyklost se pak táhne napříč článkem. Když chceme zavést nějaký (v kontextu článku) nový termín, který je nějakým způsobem důležitý, na který chceme poukázat, zvýrazníme jej kurzivou. Takové zvýraznění pak umožní čtenáři Wikipedie (a jakýchkoliv ostatních textů) jednoduše se orientovat v textu a snadno odlišit důležité pojmy od prostého textu. Nevím, jak ukázat, že jde o zvyklost (kromě namátkového výběru článků), ale důležitější než jestli je to zvyklostí je, že to má opodstatnění a nejde to proti ničemu. --Palu (diskuse) 26. 1. 2014, 17:47 (UTC)
                  • Takže se nám z toho stala nikde nezaznamenaná a nedoložitelná zvyklost. Mně jde o jednu prostou věc. Žádný z článků o sídlech, které jsou toho času DČ či NČ, tento druh formátování, tj. kurzívu, pro zápis historicky používaných tvarů názvu nepoužívá. Chtělo by tedy mít dobrý a pádný důvod, proč to měnit. A to já zkrátka ve Vašich argumentech postrádám a zjednodušení orientace v textu v tom nespatřuji. --Faigl.ladislav _slova^činy 26. 1. 2014, 21:02 (UTC)
                    • Jste odpůrce zvýrazňování nebo jen zvýrazňování kurzívou? - nějak jste přesně nevysvětlil, co přesně a za jakých okolností se má podle Vás zvýraznit a naopak. A dále - vyhrává zvyklost zvýrazňovat doložená výskytem ve většině článků nebo zvyklost nezvýrazňovat doložená výskytem ve většině DČ/NČ? Podle mě jednoznačně vítězí zvyklost určená většinou všech článků, protože typograficky kvalitních článků bude nepoměrně více než typograficky kvalitních DČ/NČ. Každopádně pokud by se měly tyto pře opakovat, jsem jednoznačně pro to, aby se zahájila debata nad příslušnou změnou doporučení, než abychom se dohadovali u každého článku nebo než abychom se rozhodovali jestli zvýraznit na základě toho, že je nebo není článek dobrý. --Palu (diskuse) 26. 1. 2014, 22:51 (UTC)
                    • Donutil jsem se a podíval, namátkou předkládám NČ, které používají zvýraznění kurzívou: Saturn I, Třída Furutaka, Fascioloides magna, Seznam členů posádky Bounty, atd. atd. Z geografických pak (nevím, proč se ale specializovat jen na ně) Izrael, i když tam občas zvýraznění chybí, Jejkov, Jiřetín pod Jedlovou, Norské moře, Třebíč, Varnsdorf. Naopak není užíváno v Gejzír, Jedlová (Lužické hory), Tolštejn a Mořkov. V posledním to pro menší přehlednost považuji za problém, jinde to není nutné. Takže nejen že nevidím podporu v tvrzení, že je zvyklost nezvýrazňovat kurzívou, ale ani nevidím konkrétní problémy, které by z toho měly vznikat. Na výhodách zpřehlednění textu trvám (navzdory tomu, že Vy je nevidíte). --Palu (diskuse) 26. 1. 2014, 23:12 (UTC)

┌────────────┘Letopočty je potřeba delinkovat, viz Wikipedie:Průvodce (odkazy)#Kdy odkazovat: „Vnitřní odkazy je vhodné vkládat tam, kde jejich přítomnost usnadní čtenáři vyhledání dalších informací, prohlubujících a rozšiřujících téma článku. … Obvykle se neodkazují… letopočty bez úzkého vztahu k článku“. Např. heslo 1462 neobsahuje vůbec nic, co by mělo jakýkoliv (natož úzký) vztah k článku a nijak neusnadňuje vyhledání informací prohlubujících téma článku. Linkování letopočtů je rozšířený nešvar, který ztěžuje vyhledání užitečných modrých odkazů. Jan.Kamenicek (diskuse) 22. 1. 2014, 19:12 (UTC)

No, sice jsou v tom případě téměř všechny četné linky na letopočty proti tomuto pravidlu a zanikne argument, který jsem zmínil výše, ale udělat to tak, aby to bylo správně ze všech hledisek, asi nejde. Linky jsem odstranil. --Palu (diskuse) 23. 1. 2014, 20:52 (UTC)

Ony taky odkazy na letopočty a data nemají vůbec co být četné. --Faigl.ladislav _slova^činy 24. 1. 2014, 22:18 (UTC)

Tak, pár na několik detailů se zeptám:

• Vyřešeno Rozvoj obce podpořil žádost o její povýšení na město tuším co se chce říct, ale řekl bych, že rozvoj nemá ústa, aby mohl podpořit žádost, spíš jím argumentovali žadatelé...
  • Upraveno. Může to tak být nebo Tě napadá nějaká lepší formulace? --Jan Polák (diskuse) 25. 1. 2014, 20:47 (UTC)
• Vyřešeno koupil místní závod Autobrzdy - ten by měl taky někdy vzniknout, postavili ho komunisté? Němci? Hádal bych, že byl ve své době také největší zaměstnavatel, tedy dost důležitý
  • Doplněno. --Jan Polák (diskuse) 25. 1. 2014, 20:47 (UTC)
• Komentář K úvaze: Náboženský život je nelogicky pod Obyvatelstvem místo pod Společností, kde se už nalézají životy Školský, Kulturní a Sportovní. (A ano, vím o nápovědě "jak má vypadat článek o obci", však jsem tam do diskuze psal totéž. ).
  • To je spíš k diskuzi. Není problém tu sekci přesunout jinam. Já se pouze řídil doporučeným pořadím, ale nějak zásadně na něm netrvám. --Jan Polák (diskuse) 25. 1. 2014, 20:47 (UTC)
• Vyřešeno Svůj závod má ve městě též mezinárodní společnost Knorr-Bremse – výše se píše o stěhování do Liberce, tak jak to je?
  • Převedeno do minulého času. Děkuji za upozornění. --Jan Polák (diskuse) 25. 1. 2014, 20:47 (UTC)
• Vyřešeno Jednota COOP, ale na odkazované stránce se píše, že pod COOP už nepatří, a navíc jednota Liberec byla tuším v likvidaci, chtělo by zkontrolovat
  • Vyhodil jsem název provozovatele (COOP). --Jan Polák (diskuse) 25. 1. 2014, 20:47 (UTC)
• Vyřešeno Čihula nebude mít link, když je významný lezec?
  • Doplnil jsem ho. --Jan Polák (diskuse) 25. 1. 2014, 20:47 (UTC)

Jinak velmi pěkné. --Jann (diskuse) 25. 1. 2014, 15:45 (UTC)

Děkuji za recenzi i milé závěrečné hodnocení. --Jan Polák (diskuse) 25. 1. 2014, 20:47 (UTC)

• Komentář Proč je pád nějakého chlapce z mostu tak významný, zvláště, když se mu nic nestalo? Je to spojeno s nějakým příběhem? Protože pokud jde o obyčejný pád, tak některé mosty by měly dost dlouhý seznam. Nebo je významný naopak svou ojedinělostí?
  • Zaujal mne tam monogram na mostě, tak jsem ho potřeboval nějak okomentovat. --Jan Polák (diskuse) 26. 1. 2014, 01:52 (UTC)
• Vyřešeno Informace je orefována "Starou poutní cestou, strany 232–233". Bylo by možné tuto publikaci ocitovat podrobněji, nejlépe za pomocí vhodné šablony? Jan.Kamenicek (diskuse) 26. 1. 2014, 00:12 (UTC)
  • Děkuji za upozornění. Standardní formát šablony asi vypadl při kompilování článku z různých zdrojů. Již jsem ho doplnil. --Jan Polák (diskuse) 26. 1. 2014, 01:52 (UTC)

• Vyřešeno Další poznámka k obyvatelstvu, na níž se imho v článcích o sídlech zapomíná. Co míra nezaměstnanosti, průměrný plat? --Faigl.ladislav _slova^činy 26. 1. 2014, 11:13 (UTC)
  • Máš k tomu doporučení na nějakou publikaci či webové stránky, z nichž tyto údaje do svých článků čerpáš? Tu nezaměstnanost jsem jakž takž dal, ale ty platy… --Jan Polák (diskuse) 26. 1. 2014, 12:23 (UTC)
    • Nemám. Zatím jsem psal o sídlech, které byly části obce, a za takto podrobné jednotky budou údaje těžko k dispozici. Míra nezaměstnanosti takto stačí. Ten průměrný plat by byl spíš bonus.--Faigl.ladislav _slova^činy 29. 1. 2014, 19:38 (UTC)
• Komentář Celá historie města se až příliš soustředí na kostel, což je rušivé. Ty informace jsou leckdy tak detailní, že čtenář, který se chce dozvědět o městě, je zahlcen informacemi o kostele. V úvodu už jsem to zredukoval, šlo by aspoň ty delší pasáže zredukovat i v historii, přenést je do sekce o kostele, případně přímo do článku o kostele? Je potřeba, aby historie města byla především o městě, ne o kostele. Cílem by měl být článek s co největší možnou informační obsažností, ale zároveň i s co největší možnou stručností, aby obsahoval především informace o subjektu samém. Není důvod, aby se informace vyskytovala opakovaně, nebo v nesprávných sekcích. Pokud souvisí ještě vzdáleněji, je lepší ji přenést do příslušného článku, na který je odkázáno šablonou Podrobně. --Palu (diskuse) 29. 1. 2014, 01:27 (UTC)
  • Jde o to, že chrám je pro vývoj obce velmi důležitý a určující. Prakticky žádná publikace o městě jej neopomene uvést. Dostal se též do znaku obce. Proto jsem mu věnoval takovou pozornost. --Jan Polák (diskuse) 30. 1. 2014, 08:48 (UTC)
    • To je určitě v pořádku, ale je dobré vybrat pro kapitolu historie jenom ty informace, které jsou skrz kostel opravdu relevantní k historii Hejnic a detaily přesunout až do kapitoly o kostele. A stejně tak v kapitole o kostele má být jen stručný přehled s relevantními informacemi pro téma Hejnice (tedy především stručný popis), podrobné detaily mají být až přímo v článku o kostele, kam odkáže šablona Podrobně. Výsledkem takového uspořádání je maximální informační obsažnost v uspořádané, srozumitelné, čtivé podobě pro čtenáře. Nevím přesně, kdy budu mít čas, ale snad zítra se pokusím takovou změnu navrhnout konkrétní úpravou článku. --Palu (diskuse) 30. 1. 2014, 16:44 (UTC)

Výše uvedená diskuse je uchovávána jako archiv nominace. Laskavě ji neměňte. Případné další debaty patří na příslušnou stránku (na diskusní stránku článku). Na této stránce by už neměly být prováděny žádné editace.