Otevřít hlavní menu

Frýdlantský výběžek je oblast v severních partiích České republiky, součást Libereckého kraje. Rozkládá se na ploše asi 15 × 20 kilometrů a z jihu je vymezen úpatím severních zlomových svahů Jizerských hor a na západě, severu i východě je ohraničen česko-polskou státní hranicí.[1][2] Je řazen mezi pět severních výběžků republiky (spolu se Šluknovským, Broumovským, Jesenickým a Osoblažským výběžkem).[3]

Obsah

HistorieEditovat

Nejstarší důkazy o pobytu lidí v oblasti se nacházejí na Pohanských kamenech poblíž Višňové, kde se našly kamenné sekery pocházející z pozdní doby kamenné.[4] Nad Raspenavou je znělcový vrch Chlum, na němž v době bronzové bývalo hradiště.[4] První soustavnější osidlování kraje začalo během 6. století po Kristu, kdy se zde usadili slovanští lovci a rybáři přicházející sem z Lužice.[4] Pobývali na hradištích poblíž dnešní Loučné a Předlánců.[4] Ve 13. století dochází k jejich poněmčení kolonisty přicházejícími ze Saska a z Lužice.[4]

 
Albrecht z Valdštejna

V polovině 13. století byl založen frýdlantský hrad.[5] Od českého krále Přemysla Otakara II. jej v roce 1278 koupil Rudolf z Biberštejna a rodu Biberštejnů patřil až do roku 1551, kdy vymírá zdejší rodová větev.[4][5] Od začátku 14. století patřila pod správu hradu i osada Liberec. V té době vznikají i další obce ve výběžku: Hejnice (1346), Ludvíkov pod Smrkem či Lázně Libverda (1381).[4] Když panství v roce 1558 koupil Bedřich z Redernu, změnil všechny kostely z katolických na protestantské.[4] Pouze bazilika v Hejnicích, do níž směřovaly četné poutě z okolí a kvůli nim nemohl být změněn, byl alespoň uzavřen.[4] Za vlády rodu Redernů nastal rozvoj oblasti (především díky podpoře plátenictví).[4][5] Protože však podporovali Fridricha Falckého, byly jim po bitvě na Bílé hoře všechny statky zabaveny.[4][5] Roku 1622 je koupil Albrecht z Valdštejna a na panství se opět vrátilo katolictví.[4][5] Když v roce 1634 zemřel, získal panství Matyáš Gallas od Ferdinanda II. odměnou za věrnost při taženích proti Albrechtovi z Valdštejna.[4][5] V letech 16791687 probíhaly na území nevolnické bouře, jejichž hlavní postavou byl kovář Andreas Stelzig z Dolní Řasnice. Roku 1757 přechází Frýdlantské panství pod nově vzniklý rod Clam-Gallasů, jímž patřil až do roku 1945.[5]

PřírodaEditovat

 
Přírodní památka Kodešova skála

Frýdlantský výběžek je vyplněn Frýdlantskou pahorkatinou, jejíž nejvyšším bodem je Andělský vrch dosahující výše 572 m n. m.[1] K dalším vrcholům patří Vyhlídka (512 m n. m.), Hřebenáč (566 m n. m.), Nad nádražím (522 m n. m.), Chlum (495 m n. m.) a Pekelský vrch (487 m n. m.). Odvodňována je oblast severním směrem řekou Smědou.[1] K dalším významnějším tokům se řadí říčky Lomnice a Řasnice spolu s Bulovským potokem.

Ochrana přírodyEditovat

Ve Frýdlantském výběžku se nachází Přírodní park Peklo a zasahují sem i severní části Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Nalézají se zde přírodní rezervace Křížový vrch, Meandry Smědé a Vápenný vrch, spolu s přírodními památkami Bílá skála, Hadí kopec, Kamenný vrch a Kodešova skála.

DopravaEditovat

Územím v dřívějších dobách procházely obchodní stezky spojující Čechy s Lužicí a se Slezskem, o čemž svědčí archeologické nálezy římských mincí.[4] V současné době je v oblasti síť silniční i železniční dopravy.

Silniční dopravaEditovat

Výběžkem prochází ve směru od jihu (od Liberce) silnice I/13 pokračující přes Frýdlant na sever k česko-polským hranicím a městu Zawidów. Ve Frýdlantě na tuto komunikaci navazují dvě silnice II. třídy. Jedna (II/290) vedoucí přes Raspenavu, Hejnice a jizerskohorskou Smědavu až do Desné a následně směrem na Jilemnici. Druhá (II/291) přes Nové Město pod Smrkem na státní hranici u polského města Świeradów-Zdrój.

Železniční dopravaEditovat

Od Liberce na jihu přes masiv Jizerských hor vstupuje do území železniční trať číslo 037, která dále pokračuje přes Raspenavu a Frýdlant až na sever ke státní hranici, kterou překračuje u obce Černousy. V Raspenavě z ní východním směrem odbočuje trať číslo 038 vedoucí přes Hejnice do Bílého Potoka. Ve Frýdlantě dále z tratě od Liberce odbočuje východním směrem železniční trať číslo 039 do Jindřichovic pod Smrkem. Ve Frýdlantě také začínala dnes již zrušená úzkorozchodná železniční trať do Heřmanic.

ObceEditovat

Dominanty oblastiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Frýdlantský výběžek [online]. Brno: Optimus, 2000-03-14, rev. 2002-09-01 [cit. 2012-11-11]. Dostupné online. 
  2. Jizerské hory [online]. Praha: Tisícovky [cit. 2013-03-12]. Kapitola Charakteristika Jizerských hor. Dostupné online. 
  3. a b ŠTĚPÁNOVÁ, Zuzana. Frýdlantsko – Analýza geografických předpokladů cestovního ruchu. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2012. 86 s. Dostupné online. Kapitola Vymezení regionu Frýdlantsko, s. 16. 
  4. a b c d e f g h i j k l m n BÍMA, Petr. Historie regionu Frýdlantsko [online]. Peklo (u Raspenavy): Petr Bíma [cit. 2012-11-11]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g Historie hradu a zámku Frýdlant [online]. Frýdlant: Hrad a zámek Frýdlant [cit. 2019-06-20]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat