Višňová (okres Liberec)

obec v okrese Liberec v Libereckém kraji

Višňová (německy Weigsdorf[4]) je obecokrese LiberecLibereckém kraji. Leží u česko-polských státních hranic. V obci žije přibližně 1 400[1] obyvatel.

Višňová
Jeden z místních hrázděných domů
Jeden z místních hrázděných domů
Znak obce VišňováVlajka obce Višňová
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecFrýdlant
Obec s rozšířenou působnostíFrýdlant
(správní obvod)
OkresLiberec
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 350 (2024)[1]
Rozloha30,29 km²[2]
Nadmořská výška228 m n. m.
PSČ464 01
Počet domů459 (2021)[3]
Počet částí obce9
Počet k. ú.5
Počet ZSJ9
Kontakt
Adresa obecního úřaduVišňová čp.184
464 01 Frýdlant
visnova@ob-vis.net
StarostaIng. Michal Scheidl
Oficiální web: www.ob-vis.net
Višňová
Višňová
Další údaje
Kód obce564494
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o Višňové pochází z roku 1334 a je ve jménu Petrus de Wicgnandisdorf, kostel nad obcí je písemně doložen roku 1346. Pojmenování se z původního Wicgnandisdorf změnilo na Weigsdorf, které se používalo až do roku 1948.[4] Obec se historicky dělila na tři části: Horní Višňovou, patřící k zawidówskému panství, Střední Višňovou, patřící k Žitavě a Dolní Višňovou, patřící k panství frýdlantskému, přičemž průběh hranice mezi Čechami a Horní Lužicí tu byl podobně komplikovaný, jako v případě bývalých státních hranic v Oldřichově na Hranicích.

Toto rozdělení bylo zrušeno v roce 1848 při úpravě zemských hranic.[5] Tak vznikly dvě obce: česká a saská. Saská část tehdejší Višňové leží dnes v Polsku a nazývá se Wigancice Żytawskie.

Již po třicetileté válce se v obci rozmohlo pěstování lnu a tkalcovství a koncem 18. století také bavlnářství. Ve druhé polovině 19. století se však začala prosazovat moderní strojová výroba v továrnách. Námezdní práce v továrnách se společně s výrobou domácí staly nejčastějším způsobem obživy obyvatel Višňové. Pouze menší část obyvatel se živila výhradně zemědělstvím. Kvůli pokračující industrializaci byly v oblasti postaveny moderní komunikace: silnice ze Saska roku 1852, do Frýdlantu roku 1872. Rozhodující pro další hospodářský rozvoj oblasti bylo postavení železnice LiberecFrýdlantZawidów a zdejšího nádraží (1875).

 
Lidová architektura

Po druhé světové válce roku 1945 se do Višňové přistěhovali rodiče pozdějšího českého novináře, senátora a europoslance Jaromíra Štětiny, který zde strávil své mládí.[6] Inspirován svými zážitky a dějinnými událostmi, jež probíhaly v pohraniičí, Štetina sepsal a roku 2010 vydal sbírku povídek nazvanou Gravitace.[6]

První písemná zmínka o vsi Andělka je z roku 1340, její původní jméno bylo Engilsdorf, později Engelsdorf. Na Andělov změnila jméno obce zde umístěná československá vojenská jednotka. Konečně roku 1945 bylo jméno obce úředně změněno na Andělka. K obci patřily od roku 1850 osady Filipovka, Loučná a Sáň. Samosprávná byla Andělka do roku 1980, kdy byl zdejší Místní národní výbor sloučen s MNV Višňová.

Víska (Dörfel) je připomínána již v roce 1396, kdy patřila k závidovskému panství. K Čechám připadla až v roce 1848 při úpravě hranic. Byla nejprve částí Višňové, od roku 1880 byla samostatná. Víska se skládá ze dvou částí: severní a lépe zachované jižní, kde se nachází množství hrázděných domů. Ve Vísce se od roku 1853 těžilo uhlí, později zde byla postavena mechanická tkalcovna podnikatele Hermanna Pollacka a další tkalcovna a barvírna Carl Engemann. Na řece Smědé byla postavena vodní elektrárna vyrábějící proud také pro okolní obce.

Na konci 13. století byl v místě, kde do té doby stála kaplička, jež zde měla být již roku 1160, vybudován raně gotický kostel svatého Ducha. Po druhé světové válce se sice ocitl na polském území, leč později byl předán Československu.[5]

Obec v roce 2000 neúspěšně usilovala o zisk titulu Vesnice roku.[7] Opětovně se o titul ucházela i v roce 2023.[8]

Přírodní poměry

editovat

Obec leží v nivě řeky Smědé při česko-polské státní hranici. Přírodní rezervace Meandry Smědé, která leží na území obce, byla zřízena k ochraně přírodního rázu údolní nivy této podhorské řeky. Územím obce dále protéká Pertoltický potok a je v něm Dubový rybník o rozloze asi dvanáct hektarů.

Na území obce se nachází Pohanské kameny – skupina mohutných balvanů z rumburské žuly.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 564 602 571 534 588 615 666 520 449 491 570 540 541 541 530
Počet domů 104 108 113 125 121 121 141 120 303 92 102 109 113 115 115

Obecní správa

editovat
 
Hraniční přechod, v pozadí vpravo obecní úřad

Části obce

editovat

Obec tvoří devět vsí:

Zastupitelstvo a starosta

editovat

Po komunálních volbách konaných v roce 2014 se starostou obce stal Tomáš Cýrus,[11] jenž vystřídal v této funkci Vladimíru Erbanovou.

Doprava

editovat

Višňová leží na železniční trati z Frýdlantu do Černous, na které je zřízena železniční stanice Višňová. Železnice zde zahájila přepravu 1. července 1875.

S Frýdlantem a okolními obcemi má Višňová také spojení silniční. V osadě Andělka je hraniční přechod do polské obce Lutogniewice pro pěší (možné projet i osobním autem), v obci Višňová je turistický přechod do Wigancice Źytawskie.[12]

Školství

editovat

V obci je mateřská a základní škola.

Pamětihodnosti

editovat
 
Kostel Seslání svatého Ducha
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Višňové (okres Liberec).

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  5. a b c DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Nejkrásnější výlety vlakem. 1. vyd. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2014. 168 s. ISBN 978-80-242-4592-8. Kapitola Idyla u Smědé, s. 36. 
  6. a b GÁLIS, Radek. Jaromír Štětina: Senátorské řemeslo mám k novinařině. Deník [online]. 2010-09-24 [cit. 2018-08-14]. Dostupné online. 
  7. Shrnutí ročníku 2000 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [cit. 2015-09-21]. Kapitola Seznam zúčastněných obcí. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-29. 
  8. HÁMOVÁ, Petra. Vesnice roku 2023: Za Liberecko letos soutěží šestice obcí. Deník [online]. 2023-05-16 [cit. 2024-05-16]. Dostupné online. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. CHADIMOVÁ, Lenka. Zápis z ustavujícího veřejného zasedání Zastupitelstva obce Višňová č. ZO/1/2014. Višňová: Obecní úřad, 6. listopad 2014. 8 s. Dostupné online. Kapitola Volba starosty, místostarosty a členů Rady obce, s. 2–3. 
  12. VĚTVIČKA, Václav. Český, česká, české, Česko : od Švýcarska po Těšín. 1. vyd. Praha: Jan Vašut 159 s. ISBN 978-80-7236-831-0, ISBN 80-7236-831-1. OCLC 867822278 
  13. a b MIKULIČKA, Jan. Český strom roku na Frýdlantsku zachránil životy, teď ho ošetřili. iDNES.cz [online]. 2014-09-19 [cit. 2014-09-21]. Dostupné online. 
  14. MIKULIČKA, Jan. Český strom roku roste ve Višňové. Je to dub a zachránil lidské životy. iDNES.cz [online]. 2013-10-18 [cit. 2013-10-18]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • ANDĚL, Rudolf; KARPAŠ, Roman. Frýdlantsko. Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec: Nakladatelství 555, 2002. 240 s. ISBN 80-86424-18-9. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat