Poustka (Višňová)

část obce Višňová v okrese Liberec

Poustka (německy Wustung[3]) je vesnice, část obce Višňová v okrese Liberec. Nachází se asi jeden kilometr jihovýchodně od Višňové. Poustka leží v katastrálním území Poustka u Frýdlantu o rozloze 6,26 km².[4]

Poustka
Stará továrna na jihozápadě vsi a obytné domy čp. 26 a 78
Stará továrna na jihozápadě vsi a obytné domy čp. 26 a 78
Lokalita
Charaktervesnice
ObecVišňová
OkresLiberec
KrajLiberecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel153 (2021)[1]
Katastrální územíPoustka u Frýdlantu (6,26 km²)
PSČ464 01
Počet domů49 (2011)[2]
Poustka
Poustka
Další údaje
Kód části obce182567
Kód k. ú.782564
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Wustung, škola, rok 1934, učitel p. Effenberger

Historie editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1444.[5]

V domě číslo popisném 59 bylo otevřeno Soukromé regionální muzeum obce Višňová.[6]

Pamětihodnosti editovat

  • Řada objektů lidové architektury, část z nich tvoří podstávkové domy s hrázděním
  • Několik drobných sakrálních památek (kříž při silničce ve východní části vsi, kříž u polní cesty na Uhelný vrch a do Pousteckého lesa jihovýchodně od vsi, drobná památka u samoty če. 6)
  • Zchátralý tovární areál se dvěma obytnými domy (čp. 78 a 26) na jihovýchodě vsi
  • Památkově chráněná usedlost čp. 47 zanikla a její ochrana v roce 1988 zrušena
  • Památný Jilm v Poustce na hranici zahrady a zatravněné plochy v údolní nivě Smědé u protipovodňové hrázky, u domu če. 5
  • Památný Lípa v Poustce východně od vsi, po levé (západní) straně silnice z Frýdlantu do Višňové, asi jeden kilometr před odbočkou do Poustky
  • Niva řeky Smědé
  • Les Poustecká obora s vrchem Kamenáč východně od vsi
  • Lesnaté údolí Bulovského potoka východně od vsi

Vodní mlýn editovat

Místní vodní mlýn zvaný Velký vznikl pravděpodobně ještě před 17. stoletím. Je totiž zmiňován v Soupise poddaných podle víry z roku 1651 jako objekt se dvěma stroji náležející vrchnosti. K pohonu těchto strojů se využívala voda v řece Smědé. Součástí mlýna byla též pila spolu s hospodářství, které zřejmě bylo dosti velké, jak to dosvědčuje velké hospodářské stavení s obytnou budovou o devatenácti místnostech, která je dosud obydlena. Jeden z posledních majitelů objektu byl německý mlynář Haussmann, jenž byl po druhé světové válce odsunut. Vystřídal ho Josef Kepr, který zde mlel až do roku 1949, kdy došlo ke znárodnění mlýna a jeho vlastníkem se stal státní statek. Ten v něm však pouze šrotoval. Roku 1953 byl již mlýn mimo provoz a během šedesátých let 20. století došlo ke zboření mlýnské budovy. Původní mlýnský náhon využívá k přívodu vody ke své soukromé vodní elektrárně její majitel pan Holeček.[7]

Fotogalerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-16. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 444. 
  6. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Nejkrásnější výlety vlakem. 1. vyd. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2014. 168 s. ISBN 978-80-242-4592-8. Kapitola Idyla u Smědé, s. 37. 
  7. KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 179 s. ISBN 80-7277-167-1. Kapitola Mlýny kolem Višňové, s. 97. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat