Veleslav Wahl

český ornitolog a odbojář proti nacismu a komunismu

Veleslav Wahl (15. květen 1922 Praha - 16. červen 1950 Praha) byl český ornitolog a účastník odboje proti nacismu a proti komunismu. Byl popraven komunistickou justicí.

Veleslav Wahl
Veleslav.Wahl.(1922-1950).gif
Narození 15. května 1922
Praha
Úmrtí 16. června 1950 (ve věku 28 let)
Věznice Pankrác
Místo pohřbení Ďáblický hřbitov
Ocenění Řád Bílého lva
Československý válečný kříž 1939
Rodiče Veleslav Wahl
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Rodina, studia, zájmyEditovat

Narodil se 15. května 1922 v Praze do finančně dobře situované rodiny[1] předního pražského právníka JUDr. Veleslava Wahla (9. dubna 1891 - 7. července 1942).[2][3] Od mládí projevoval zájem o přírodu.[3] Některá jeho ornitologická pozorování mu byla zveřejněna (coby odborné články)[4] v časopise „Československý ornitholog“ již v době, kdy mu bylo teprve 15 let.[3][4] Pozorování prováděl v nejbližším okolí Bělé pod Bezdězem, kde měla rodina Wahlových v polesí „Pankrác“ větší hájovnu.[3] Tento objekt zakoupil jeho otec již v době první Československé republiky[5] a v průběhu let se sem sjížděli i významní činitelé pražského společenského a kulturního života, vedly se zde i politické diskuse, do nichž byl postupně vtahován i mladý Veleslav.[3] Ostatně přírodovědě, zvláště pak ornitologii se věnoval také během svých středoškolských studií (absolvoval Státní reálné gymnázium v Praze XII, maturoval v roce 1940 a po maturitě absolvoval ještě abiturientský kurz[6]).[1]

ProtektorátEditovat

Během druhé heydrichiády (v roce 1942) byl Němci popraven (za účast v protiněmeckém odboji) jeho strýc Karel Wahl.[3][1] V témže roce (1942) byl popraven nacisty i jeho otec[3] a to rovněž za účast v protinacistickém odboji[1] (byl činný v odbojové skupině JUDr. Přemysla Šámala). [p 1] [p 2] Veleslava ukryl před nacisty Dr. Julius Komárek v pražské zoologické zahradě jako vědeckého asistenta ředitele zahrady.[3] V té době byl Veleslav v kontaktu s většinou českých ornitologů, především pak se zoologem a ornitologem Doc. RNDr. Waltrem Černým, jemuž dodával svá ornitologická pozorování.[3] Společně s ním též publikoval některá svá pozorování v časopise Sylvia.[3] Kromě toho udržoval Veleslav i písemný styk s řadou zahraničních ornitologů.[3] Řada článků otištěných v odborném tisku během druhé světové války byla završena v roce 1944, kdy Veleslavu Wahlovi vyšla publikace „Pražské ptactvo“.[4] Kniha čítala celkem 270 stran.[3] V první své části se zabývala jednotlivými pražskými biotopy, vztahem ptáků ku člověku a k prostředí velkoměsta, všímala si problematiky ptačího zpěvu a věnovala se i „průtahu“ ptáků Prahou.[3] Druhá část byla rozsáhlejší a popisovala jednotlivé ptačí obyvatele Prahy, každý ptačí druh byl stručně popsán, v jakém žije prostředí, kde se vyskytuje v Čechách a kde žije v Praze a jejím okolí.[3]. (Kniha „Pražské ptactvo“ se dočkala svého druhého vydání po skončení druhé světové války ještě v roce 1945.)[3] [p 3]

Sám Veleslav Wahl během druhé světové války působil v domácím protinacistickém odboji (spolupracoval se skupinou revolučního odborového hnutí (Erban, Cipro)[6]). Založil mládežnickou zpravodajskou skupinu, která se v roce 1943 spojila se skautskou odbojovou skupinou a v květnu 1945 již Veleslav Wahl velel celé Zpravodajské brigádě v síle 3 praporů, tj. velel skupině čítající asi 2000 odbojářů). [p 4] (Zpravodajská brigáda od léta roku 1944 spolupracovala s demokratickou nekomunistickou odbojovou organizací Radou tří (R3).[1]) Ke konci druhé světové války se Veleslav Wahl podílel na přípravách pražského povstání.[1] Seznámil se s československý vojákem, příslušníkem britského paravýsadku Platinum-Pewter, kapitánem Jaromírem Nechanským,[3] který byl v pražském květnovém povstání 1945 vojenským pověřencem České národní rady.[3] V době květnového povstání 1945 (a bezprostředně po skončení druhé světové války) byl Veleslav Wahl nejmladším aktivním členem České národní rady (zastupoval zde mládež).[3]

Po druhé světové válceEditovat

Za svoji protiněmeckou odbojovou činnost dostal po skončení druhé světové války Československý válečný kříž 39[5] a další dvě vyznamenání.[3] (jedním z nich byla Československá medaile za zásluhy I. stupně.[1][5]) Po druhé světové válce (po otevření českých vysokých škol v roce 1945[6]) začal studovat na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (I. státní zkoušku a I. rigorózní. zkoušku složil na poprvé po 3. semestru[6]) a současně také studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (obory zoologie a botanika[6]).[1][5] Pokračoval ve své politické i ornitologické práci. Často zajížděl na rodinnou hájenku „Pankrác“; v okolí Bělé pod Bezdězem se Veleslav Wahl věnoval dále svým ornitologickým pozorováním a též i myslivosti.[5] V roce 1945 se stal členem Československé sociální demokracie a byl aktivistou jejího studentského hnutí.[1][5] V roce 1946 se oženil s Taťánou Růžičkovou (viz níže).[5] Již v roce 1947 se Wahl seznámil s americkým diplomatem Walterem Birgem.[1] V březnu 1949 oslovil Wahla již zmíněný Walter Birgh a nabídl mu možnost spolupráce se Spojenými státy.[1] Veleslav Wahl jej pak následně „propojil“ se svým přítelem z odboje Jaromírem Nechanským.[1]

Po komunistickém převratu v únoru 1948 se ještě v roce 1948 Veleslav Wahl zapojil do činnosti odbojové skupiny majora Jaromíra Nechanského a pomáhal organizovat domácí 3. odboj.[3] Spolu s Nechanským začali budovat ilegální síť působící ve prospěch amerických zpravodajských služeb.[1] Tato síť se během let 1948 a 1949 rozrostla do rozsáhlé organizace, která byla rozdělena do několika podřízených částí. Sekce, která přímo podléhala Wahlovi, se nazývala Jih a působila především na Písecku.[1] Nechanský se pokusil vytvořit zpravodajskou skupinu Holub–Slavík (H–S). Jak Nechanský tak i Wahl se ale stali oběťmi provokace náčelníka kontrarozvědky.[3] [p 5] V srpnu 1949 StB zatkla jednoho z příslušníků skupiny H-S. Dne 30. srpna 1949 byl Jaromír Nechanský odeslán na dovolenou a 4. září 1949 byl zatčen a obviněn z velezrady, vyzvědačství a spolčení proti republice, za což byl dne 14. června 1950 odsouzen k trestu smrti, ztrátě hodnosti a vyznamenání. Veleslav Wahl byl zatčen 12. září 1949 [p 6] v rámci akce „Hansa“.[1] Na konci soudního přelíčení (konalo se od 19. až do 22. dubna 1950) byl Státním soudem v Praze (dne 22. dubna 1950[5]) odsouzen k trestu smrti.[1] [p 7] Odvolání ani žádost o milost adresovaná tehdejšímu prezidentu Klementu Gottwaldovi rozsudek neovlivnily.[1] Nechanský i Wahl byli popraveni v pankrácké věznici dne 16. června 1950[9][3][1] v ranních hodinách. V hodinu popravy Veleslava Wahla udeřil blesk do starobylé lípy rostoucí u hájenky „Pankrác“ a tímto zásahem byl strom zničen.[5] Údajně se tak naplnila věštba, která prý rodinu Wahlových provázela, a sice, že „mečem vymře rod po meči“.[5] Bezmála po pěti měsících od jeho popravy, si podala (dne 3. listopadu 1950) matka Veleslava Wahla stížnost na nevydání jeho osobních věcí i Wahlova dopisu na rozloučenou.[5] Státní prokurátor navrhl, aby stížnost zůstala bez odpovědi.[5]

DovětekEditovat

Student, spisovatel a ornitolog Veleslav Wahl byl zetěm českého právníka a diplomata JUDr. Josefa Růžičky (13. července 1889 – 23. května 1942), neboť pojal (po skončení druhé světové války) za manželku jeho dceru Taťánu Růžičkovou. Manželka Veleslava Wahla Taťána Wahlová–Růžičková byla za aktivní pomoc v činnosti svého manžela odsouzena v samostatném procesu k 11 letům odnětí svobody a tento trest si odpykala v komunistických věznicích.[1] Veleslav Wahl byl po roce 1989 rehabilitován na základě zákona č. 119/90 Sbírky.[1]

SpisyEditovat

  • WAHL, Veleslav. Pražské ptactvo: ptáci velkoměsta a jeho okolí. Ilustrace Jana Kropáčková, Václav Jan Staněk. Praha: Česká grafická Unie, 1944. 269 + 16 stran obrazových příloh s. 

Připomenutí a ocenění života a dílaEditovat

  • Dne 28. října 1995 mu byl prezidentem Václavem Havlem udělen Řád Bílého lva in memoriam.[10]
  • V roce 2000 udělilo Masarykovo demokratické hnutí Veleslavu Wahlovi (in memoriam) Čestnou medaili T. G. Masaryka.[5]
  • Dne 7. dubna 2009 byly uděleny zlaté pamětní medaile Univerzity Karlovy „za statečnost a věrnost spravedlnosti a demokracii“ (in memoriam) studentům Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kteří byli aktivní za druhé světové války v protifašistickém odboji a v 50. letech dvacátého století byli odsouzeni k trestu smrti, čímž se stali první obětí komunistických monstrprocesů z řad studentů:[6]
    • Karel Bacílek, mladší (* 25. 3. 1920, Zdice u Berouna, popraven 24. 5. 1949 v 5,30 hod., Praha),[6]
    • Boris Kovaříček (* 25. 5. 1927, Praha, popraven 24. 5. 1949 v 5,00 hod., Praha),[6] a
    • Veleslav Wahl (* 15. 5. 1922, Praha, popraven 6. 6.1950, Praha).[6]
  • O jeho životě byl v České televizi v roce 2010 natočen (v rámci seriálu Neznámí hrdinové) dokumentární film Ptáky smrt neděsí.[11]
  • Na domě čp. 156, Praha 1-Hradčany, Úvoz 13[p 8] je umístěna pamětní deska (instalovaná v rámci projektu Poslední adresa), která připomíná pobyt Veleslava Wahla. (Text: Zde žil Veleslav Wahl student a ornitolog, narodil se 15. 5. 1922, zatčen 7. 9. 1949, popraven 16. 6. 1950)
  • Veleslav Wahl má na hřbitově v Praze–Ďáblicích (spolu s dalšími popravenými a umučenými z 50. let 20. století) symbolický hrob.[5][12]

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Zdroj [5] uvádí, že Wahlův otec Veleslav Wahl (1891–1942) i jeho strýc Karel Wahl byli popraveni dne 3. července 1942.[5]
  2. Otci Veleslava Wahla (Veleslavu Wahlovi (1891–1942)) bylo za protinacistickou činnost v roce 1995 propůjčeno státní vyznamenání – Řád Bílého lva II. třídy[6]
  3. Před svou popravou v závěti Veleslav Wahl odkázal sumu 200 000 Kčs ze svého dědictví Československé ornitologické společnosti.[7] Peníze měly jít na vydání kompendia o československých ptácích.[7] V závěti žádal Wahl tehdejšího jednatele Československé ornitologické společnosti dr. Waltra Černého, aby připravil doplněné vydání jeho knihy s obrázky od Karla Svolinského.[7] Obnos propadl státu a tak se inovované vydání knihy „Pražské ptactvo“ již po roce 1950 neuskutečnilo.[7]
  4. Dle pramenu [8] velel Veleslav Wahl (Jasoň, Borský) elitní odbojové organizaci české mládeže, která se nazývala „Zpravodajská brigáda“ (ZB). Ta byla na přelomu dubna / května 1945 rozdělena do tří základních bojových jednotek („I. prapor“, „ZB Toledo“ a „ZB Železo“), dosahovala počtu 1 500 mužů a měla kontakty i na další odbojové skupiny.[8]
  5. Léčku nastražil Bedřich Reicin.[7]
  6. Pamětní deska uvádí datum zatčení 7. září 1949. Totéž datum uvádí i pramen [1]
  7. Veleslav Wahl byl kromě Nechanského souzen ještě s dalšími čtyřmi obžalovanými, kteří ale nebyli bezprostředně připraveni o život.[7] V tehdejším deníku Rudé právo ze dne 23. dubna 1950 byl citován výrok soudu: „souhlasili odsouzení s ustavením protistátní organizace, jak jim přikázal jeden pracovník amerického velvyslanectví, a řídili činnost této organizace podle instrukcí dalších členů téže instituce“.[7]
  8. V této budově bydlela i česká automobilová závodnice Eliška Junková a nalézá se zde Velvyslanectví Švédského království.

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w Veleslav Wahl (1922–1950) [online]. Úvoz 156/13, Hradčany, 118 00 Praha 1: Poslední adresa [cit. 2019-12-30]. Převzato z projektu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) „Dokumentace popravených z politických důvodů 1948–1989“. Dostupné online. 
  2. Osobnost: Veleslav Wahl : Příjmení.cz. www.prijmeni.cz [online]. Rodina Online [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v Životopis Veleslava Wahla uvedený na veřejně přístupné informační tabuli (věnované jeho osobě a historii domu „Na krásné vyhlídce“ na adrese: Úvoz 156/13, Praha 1-Hradčany, Česká republika) vyvěšené na zdi Švédského velvyslanectví v Praze (27.12.2019)
  4. a b c VESELOVSKÝ, Zdeněk. K nedožitým sedmdesátinám Veleslava Wahla. Sylvia. 1991, čís. 28, s. 135-137. Dostupné online. ISSN 1210-9819. 
  5. a b c d e f g h i j k l m n o p KULDOVÁ, Petra. Běláci oslaví 90. výročí narození Veleslava Wahla cyklojízdou [online]. Boleslavský deník, 2012-05-14 [cit. 2020-01-04]. Dostupné online. 
  6. a b c d e f g h i j Studenti Karel Bacílek, Boris Kovaříček, Veleslav Wahl – nositelé Zlaté pamětní medaile Univerzity Karlovy in memoriam [online]. Praha: iforum cuni cz (Online magazínu Univerzity Karlovy v Praze), 2009-04-07 [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. 
  7. a b c d e f g CHALUPSKÝ, Josef. „Pražské ptactvo“ Veleslava Wahla [online]. 1995-12-06 [cit. 2020-01-01]. Časopis Vesmír (věda, příroda, člověk, společnost) 74, 708, 1995/12. Dostupné online. 
  8. a b MAREK, Jindřich. Vznik vojenské komise ČNR v dubnu 1945 [online]. Vojenský historický ústav Praha, 2007-04-01 [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. 
  9. Pocta všem, kteří vzdorovali : Výstava u příležitosti 50. výročí popravy Dr. Milady Horákové - Veleslav Wahl [online]. Národní archiv České republiky, 2000 [cit. 2018-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-28. 
  10. Seznam vyznamenaných. Řád bílého lva [online]. Pražský hrad [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. (česky) 
  11. Ptáky smrt neděsí : Ornitologa a odbojáře Veleslava Wahla popravili komunisti [online]. Česká televize, 2010 [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  12. ŠŤASTNÝ, Ivo. Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let (III. ODBOJ) [online]. Umístění: Praha 8, Ďáblická 2a, Ďáblický hřbitov: Spolek pro vojenská pietní místa (vets.cz), 2007-04-01 [cit. 2020-01-05]. Řada 9: Jan Tuček * 7. 5. 1916 + 17. 6. 1950, Karel Veselý * 1. 1. 1917 + 17. 6. 1950, Veleslav Wahl * 15. 5. 1955 + 16. 6. 1950, Jaromír Nechanský * 4. 12. 1916 + 15. 6. 1950, Rudolf Valko * 21. 4. 1924 + 10. 6. 1950 Vzpomínáme na Tebe, Miroslav Plešmíd * 15. 10. 1912 + 25. 5. 1950. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Veleslav Wahl
  • ROMAN, Václav. Zdaleka to nebyla jen Horáková: 3 příběhy zapomenutých obětí komunistického režimu, které byste měli znát [online]. Extra Online Media s.r.o., 2018-06-27 [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  • Pocta všem, kteří vzdorovali: Výstava u příležitosti 50. výročí popravy Dr. Milady Horákové - Veleslav Wahl [online]. Národní archiv České republiky, 2000 [cit. 2018-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-28. 
  • Vojenský historický ústav Praha: Vznik vojenské komise ČNR v dubnu 1945 Složení vojenské komise ČNR (Jaromír Nechanský krycí jméno „kapitán Jiří“); podporučík v záloze Václav David (krycí jméno „Hora“); štábní kapitán generálního štábu Stanislav Marek (krycí jméno „Štába“); nadporučík jezdectva v záloze dr. Čestmír Mattuš; poručík Jaroslav Prosser; Veleslav Wahl (Jasoň, Borský); podplukovník ing. Antonín Sameš; major int.sl. Vladimír Černý).