Poprava

vykonání trestu smrti

Poprava, někdy označovaná též obecnějším výrazem exekuce (z latinského exsecutio, vykonání, provedení), je akt vykonání trestu smrti. Dnes obvyklé způsoby popravy jsou oběšením, zastřelením, smrtící injekcí, otrávením v plynové komoře a proudem na elektrickém křesle. V některých islámských zemích se popravuje i tradičními způsoby poprav, jako je stětí hlavy na špalku nebo ukamenování. V některých zemích se popravuje neveřejně, ale v mnoha zemích[kde?] se popravy konají veřejně na popravišti.

Trhání koňmi

Historický význam slova poprava znamená „učinit někomu po právu“, tedy vykonání popravy na příkaz soudců, tzv. poprávců, znamenalo naplnění litery práva.[1]

Historie editovat

V minulosti užívané, ale dnes již opuštěné metody jsou například gilotina, garota, upálení na hranici, ukřižování, uvaření, stětí mečem a mnoho dalších. Popravu v minulosti obvykle vykonával kat, a to buď sám, nebo s pomocníky. Často se i stávalo, že tresty smrti vynášely většinou vojensky pověřené osoby a v tom případě často popravu prováděli sami vojáci.

Současnost editovat

V dnešní době ve vyspělých západních zemích provádí popravu odborník té profese, která má nejblíže k vykonání rozsudku smrti (technik v případě elektrického křesla nebo při smrtící injekci). Vždy je přítomen lékař, který konstatuje smrt popravené osoby a podepíše příslušný protokol.

V některých islámských zemích (i ve vyspělých) převládají stále tradiční metody popravy jako ukamenování nebo stětí.

Kritika popravy editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Trest_smrti#Spory.

Institut popravy v minulosti byl a stále je předmětem kritiky. Z etického hlediska je poprava často přirovnávána k úkladné vraždě, neboť je uskutečněna s rozvahou, bez náhlé nutnosti (například sebeobrany) a na bezbranném člověku. Například T. G. Masaryk označil popravy za nejďábelštější druhy zabití, „poněvadž schvalují je lidé vládnoucí s úplným klidem a rozmyslem, s dostatečnou lhůtou pro udělení milosti, pod ochranou bodáků.“[2]

Poprava v přeneseném významu editovat

Zřejmě pod vlivem výše zmíněné kritiky jsou v posledních desetiletích zejména žurnalisty jako "poprava" či "exekuce" označovány také vraždy nebo jiné způsoby likvidace (i obrazné, např. "poprava" neúspěšné knihy a jejího autora nebo "poprava" u maturity) provedené obřadným či rituálním způsobem nebo prostě někým, kdo v dané chvíli má nad někým jiným moc.[1]

Popravy ve světě editovat

Amnesty International uvedla, že v celosvětovém měřítku poklesl počet v poprav v roce 2018 o 31% a byl tak nejnižší za celé desetiletí. Pokles poprav způsobila zejména změna protidrogových zákonů v Íránu. 106 zemí již zrušilo trest smrti za všechny trestné činy zákonem a 142 zemí zákonem nebo v praxi.[3] V ČR byl trest smrti zrušen a nahrazen výjimečným trestem v roce 1990.[4]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b JURÍK, Stanislav; PROŠEK, Martin. Vykonání rozsudku smrti. Český rozhlas Plzeň [online]. Český rozhlas, 13. říjen 2014 [cit. 2019-01-03]. Dostupné online. 
  2. LIŠKA, Otakar a kolektiv. Tresty smrti vykonané v Československu v letech 1918–1989. 2. vyd. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2006. Dostupné online. ISBN 80-86621-09-X. S. 16. 
  3. Amnesty International: Trest smrti v roce 2018
  4. Zákony pro lidi: Zákon 175/1990 Sb.

Literatura editovat

Externí odkazy editovat