Valeč (zámek, okres Karlovy Vary)

zámek v obci Valeč v okrese Karlovy Vary
(přesměrováno z Valeč (zámek))

Valeč je hrad přestavěný na zámek v obci ValečKarlovarském kraji. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Jeho správu a zpřístupnění veřejnosti zajišťuje Národní památkový ústav.

Valeč
zámek Valeč od severovýchodu
zámek Valeč od severovýchodu
Základní informace
Sloh barokní
Architekti Francesco Barelli, Antonio Bianno Rossa, Jan Kryštof Tyll
Výstavba 14. století (tvrz)
Přestavba před r. 1526, 1585, po r. 1694 , 1847, po r. 1890
Současný majitel Česká republika
Další majitelé Valečtí z Doupova, Kyšperští z Vřesovic, páni z Leisnecku, Hasištejnští z Lobkovic, Štampachové, Larischové aj.
Poloha
Adresa Valeč 1, Valeč, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Valeč
Valeč
Další informace
Rejstříkové číslo památky 45085/4-1109 (PkMISSezObr)
Web www.zamek-valec.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Prvním panským sídlem ve Valči byla tvrz, jejíž zbytky se dochovaly v zámeckém parku. Později během patnáctého století vznikl za Valečských z Doupova hrad na místě zámku.[2]

 
Jižní strana
 
Západní průčelí

První písemná zmínka o panském sídle však pochází až z roku 1526. Tehdy byla Valeč v majetku Jakuba Kyšperského z Vřesovic. Ačkoliv je v listině uváděn zámek, dá se říci, že se jednalo o pozdně gotický hrad. Jan Kyšperský zemřel v bitvě u Moháče a při příležitosti vypořádání dědictví byla sepsána tato listina. Valeč zdědil Hugo z Leisnecku a v roce 1538 jej sňatkem získal Vilém Hasištejnský z Lobkovic. Roku 1570 pak panství odkoupil Kryštof Štampach ze Štampachu, jehož syn Václav Štampach ze Štampachu nechal zámek v roce 1585 renesančně přestavět. Ten byl z důvodu účasti na stavovském povstání nucen uprchnout ze země a v roce 1622 panství zkonfiskovala císařská komora. Ovšem už roku 1623 jej koupila Barbora Štampachová z Poutnova, která se, jako katolička, mohla vrátit do země. V roce 1694 rod vymřel, a majetek zdědili Kagerové z Globen, respektive svobodný pán Jan Kryštof Kager ze Štampachu.[3]

Kagerové provedli barokní přestavbu na zámek, kterou vedli stavitelé Francesco Barelli, Antonio Bianno Rossa a po jeho smrti Jan Kryštof Tyll. V roce 1721 Jan Kryštof zemřel, a panství zdědil Jan Ferdinand Kager z Globen, jenž v přestavbě pokračoval. V roce 1745 se novým majitelem stal Karel Josef August Kager z Globen a Limburg-Styrum, po němž jej zdědila Marie Josefa Kager z Globen, jejíž regentkou se stala její matka markýza Marie Alžběta z Laverne. V roce 1797 je při prodeji panství Josefem z Argentau d'Ochain, manželem Marie Josefy, Janu Antonínu Pergenovi z Pergenu uváděn dluh sochařské dílně Matyáše Bernarda Brauna z doby přestavby ve výši 810 zlatých a 54 krejcarů. Roku 1798 se novým majitelem stal Jan Gottfried Korb z Weidenheimu a krátce nato jej odkoupil Janův syn Franz. V roce 1847 jeho syn Karel nechal zámek novorenesančně přestavět.[3]

Roku 1890 se novým majitelem stal hrabě Vincent de Thurn Vallsasina, který provedl novobarokní přestavbu. V roce 1937 zámek odkoupil poslední šlechtický majitel, doktor Jan Larisch-Mönnich, jemuž byl v roce 1945 na základě Benešových dekretů zkonfiskován. Po druhé světové válce zde přebývali vojenští veteráni, děti z Koreje a od poloviny padesátých let zámek sloužil jako dětský domov. V roce 1976 vyhořel a od té doby prochází rekonstrukcí.

 
Park s kopiemi soch Matyáše Bernarda Brauna
 
Skleník v zámeckém parku

Stavební podobaEditovat

Středověká tvrz nebo hrad ze čtrnáctého století stála na skalnatém návrší v zámeckém parku. Dochovalo se z ní oválné tvrziště obklopené okružním příkopemvalem. Na jeho ploše nejsou viditelné žádné zbytky staveb, ale archeologicky bylo nalezeno nároží nějaké zděné stavby. Celá lokalita byla výrazně změněna novověkými zásahy.[2]

Gotický hrad, jehož přestavbou vznikl zámek, měl čtverhranný půdorys. Dva jeho paláce se dochovaly ve zdech zámku: starší palác ve východním a mladší palác v jižním křídle. Z jejich architektonických detailů zůstalo několik oken a portálů. Podobu předhradí, dalších staveb a případných věží však neznáme.[2]

Zámek má čtyři dvoupatrová křídla postavená kolem obdélného nádvoří. V rozích východního průčelí děleného rizalitypilastry stojí dvě věže. Uvnitř se nacházejí dva velké sály. Sál se zrcadlovou klenbou a štukovou výzdobou pochází ze druhé čtvrtiny osmnáctého století. Větší sál s nástropní freskou antických bohů z devatenáctého století má lunetovou klenbu s ornamentálními barokními štuky.[3]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-02-18]. Identifikátor záznamu 157499 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů: Dodatky 3. Praha: Libri, 2008. 180 s. ISBN 978-80-7277-358-9. Heslo Valeč, s. 129–130. 
  3. a b c BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Západní Čechy. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Valeč – zámek, s. 376–377. 

LiteraturaEditovat

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Valeč zámek, s. 212–214. 
  • FÁK, Jiří: Venkovské baroko. Barokní památky na území MAS Vladař; Plzeň, 2014 s. 23–27 ISBN 978–80–260–5751–2

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat