Seznam vítězů mužské dvouhry na US Open
Seznam vítězů mužské dvouhry na US Open uvádí přehled šampionů mužské singlové soutěže na tenisovém turnaji US Open.
Vítězové mužské dvouhry na US Open | |
---|---|
Trofej pro vítěze US Open Trophy | |
www.usopen.org | |
Grand Slam | US Open |
Místo | Queens, New York, USA |
Areál | Národní tenisové centrum Billie Jean Kingové |
Organizátor | United States Tennis Association Mezinárodní tenisová federace |
Povrch | tráva / venku (1881–1974) antuka / venku (1975–1977) tvrdý / venku (1978–) |
Odměna | 3 000 000 USD (2023) |
Trofej | US Open Trophy |
Nejvyšší počet titulů | |
amatérské éry | 7 – Richard Sears William Larned Bill Tilden |
mezi amatéry v řadě | 7 – Richard Sears |
otevřené éry | 5 – Jimmy Connors Pete Sampras Roger Federer |
otevřené éry v řadě | 5 – Roger Federer |
Současný vítěz | |
Novak Djoković (SRB) (čtvrtý titul) | |
předávající trofeje: Andy Roddick |
US Open je tenisový Grand Slam, každoročně hraný na přelomu srpna a září jako závěrečná část čtyřdílné grandslamové kategorie. Do roku 1974 probíhal na trávě, v letech 1975 až 1977 na antuce Har-Tru a od roku 1978, kdy byl přesunut do areálu Národního tenisového centra Billie Jean Kingové ve Flushing Meadows newyorského Queensu, se odehrává na tvrdém povrchu. Americký major byl založen v roce 1881 v Newportu a po Wimbledonu je tak druhým nejstarším grandslamem. Předchozími dějišti byly Newport (1881–1914), Forest Hills (1915–1920, 1924–1977) a Filadelfie (1921–1923).[1][2]
Nejvyšší počet sedmi titulů vyhráli Američané Richard Sears (1881–1887), William Larned (1901–1902, 1907–1911) a Bill Tilden (1920–1925, 1929), když všechny získali v amatérské éře. Rekordních pět trofejí v otevřené éře vybojovali Američané Jimmy Connors (1974, 1976, 1978, 1982–1983), Pete Sampras (1990, 1993, 1995–1996, 2002) a Švýcar Roger Federer (2004–2008), který je získal v řadě.[3][4]
Rekordních osm finále za sebou odehráli Američan Bill Tilden (1918–1925), z toho šestkrát vítězně, a Čechoslovák Ivan Lendl (1982–1989), z toho třikrát vítězně v řadě. Jeho sérii ukončil Sampras ve čtvrtfinále 1990.[5] Největší, 14leté rozpětí mezi prvním a posledním titulem dosáhl Australan Ken Rosewall (1956–1970), v otevřené éře pak 12leté Sampras (1990–2002) a Novak Djoković (2011–2023).[4]
Historie
editovatMužská dvouhra měla premiéru v sezóně 1881 stejně jako mužská čtyřhra, ale šest let před prvním ročníkem žen. Původní název grandslamu zněl „U.S. National Singles Championships for Men“.[6]
Formát
editovatPrvní tři ročníky se konaly ve formátu standardního pavouka zakončeného finálem. Účast však byla omezena na tenisty hrající v amerických klubech.[7]
V roce 1884 došlo k otevření turnaje pro zahraniční hráče, resp. mimo ty z amerických klubů, a k přechodu na systém tzv. vyzývacího finále (Challenge round). Vítěz v něm automaticky postoupil do finále následujícího ročníku, kde se střetl s vítězem vyřazovací části (All-Comers singles). Jestliže obhájce titulu na turnaji nestartoval, titul automaticky připadl vítězi vyřazovací části. Tato situace v mužské dvouhře nastala šestkrát, a to v letech 1888, 1893, 1898, 1901, 1904 a 1907. K opuštění vyzývacího formátu došlo u mužů v roce 1911. Od následujícího roku již obhájce titulu nastupoval do úvodního kola soutěže.[7] V době konání v Newportu, mezi roky 1908–1914, přesáhla startovní listina 128 hráčů. K redukci došlo v roce 1915 s přestěhováním grandslamu do Forest Hills.[7]
V období 1881–1885 se všechny zápasy konaly na dvě vítězné sady, s výjimkou finále vyřazovací fáze i vyzývací fáze Od roku 1886 pak muži změnili formát utkání na tři vítězné sety. K přechodnému návratu na dvě vítězné sady došlo v počátečních kolech roku 1917, v letech 1943–1945 a také v období antukového turnaje 1975–1978.[7]
Tiebreak byl jako ukončení všech sad zaveden v roce 1970. Do sezóny 1974 byl uplatňován systém náhlé smrti po devátém bodu zkrácené hry (za stavu 8:8). Od roku 1975 je praktikován standardní formát minimálního rozdílu dvou bodů po odehrání dvanácti míčů.[7] Do sezóny 2019 představoval US Open jediný grandslamový turnaj, jenž využíval tiebreak i v rozhodujících setech zápasů. V roce 2022 byl na grandslamech zaveden jednotný formát ukončení rozhodujících setů utkání. Za stavu her 6–6 v rozhodující sadě tak následuje supertiebreak do 10 bodů, s minimálně dvoubodovým rozdílem.[8][9]
Povrch
editovatV letech 1887–1974 grandslam probíhal na trávě a mezi roky 1975 až 1977 na zelené antuce „Har-Tru“ ve Forest Hills. Od roku 1978 se odehrává v areálu Billie Jean Kingové ve Flushing Meadows na tvrdém povrchu, kterým byl až do roku 2019 DecoTurf. Minimálně pro sezóny jej nahradil 2020–2025 středně pomalý povrch Laykold.[10] Pouze Američan Jimmy Connors, včetně žen, triumfoval na trávě, antuce i tvrdém povrchu.[11][12]
Věkové rekordy
editovatNejmladším vítězem se v roce 1990 stal Američan Pete Sampras, když vyhrál v 19 letech a 28 dnech. Přibližně o šet měsíců tím překonal hodnotu Olivera Campbella z ročníku 1890. Naopak jako nejstarší si titul roku 1911 odvezl americký hráč William Larned ve věku 38 let, 8 měsíců a 3 dní. V otevřené éře rekord nejstaršího šampiona drží Srb Novak Djoković, který v roce 2023 triumfoval ve 36 letech, 3 měsících a 19 dnech. Následuje jej Australan Ken Rosewall, který v roce 1970 triumfoval v 35 letech a 10 měsících.[13][14]
Pohár pro vítěze
editovatVítězové získávají repliky stříbrného poháru „US Open Trophy“ ve stejné velikosti, které v roce 1987 začala vyrábět firma Tiffany & Co.[15] Původní stříbrný pohár vyrobený na zakázku Amerického tenisového svazu byl předáván od roku 1881. Úpravou vzhledu prošel v roce 1917 a redesign pak provedlo klenotnictví Tiffany v roce 1987. Pohár váží 4,5 kg a na výšku měří 47 cm.[16][17]
Přehled finále
editovatLegenda éry vyzývacího finále (1884–1911) |
---|
účast jen pro členy americké tenisové asociace |
vítěz kvalifikačního turnaje a vítěz vyzývacího finále |
obhájce trofeje a vítěz vyzývacího finále (1 zápas v ročníku) |
vítěz kvalifikačního turnaje, vyzývací finále nehráno |
United States National Championships
editovatUS Open
editovatStatistiky
editovatVícenásobní vítězové
editovatTenista | éra | roky vítězství[a] | ||
---|---|---|---|---|
amatérská | open | celkově | ||
Bill Tilden (USA) | 7 | 0 | 7 | 1920, 1921, 1922, 1923, 1924, 1925, 1929 |
William Larned (USA) | 7 | 0 | 7 | 1901, 1902, 1907, 1908, 1909, 1910, 1911 |
Richard Sears (USA) | 7 | 0 | 7 | 1881, 1882, 1883, 1884, 1885, 1886, 1887 |
Pete Sampras (USA) | 0 | 5 | 5 | 1990, 1993, 1995, 1996, 2002 |
Jimmy Connors (USA) | 0 | 5 | 5 | 1974, 1976, 1978, 1982, 1983 |
Roger Federer (SUI) | 0 | 5 | 5 | 2004, 2005, 2006, 2007, 2008 |
Novak Djoković (SRB) | 0 | 4 | 4 | 2011, 2015, 2018, 2023 |
John McEnroe (USA) | 0 | 4 | 4 | 1979, 1980, 1981, 1984 |
Rafael Nadal (ESP) | 0 | 4 | 4 | 2010, 2013, 2017, 2019 |
Robert Wrenn (USA) | 4 | 0 | 4 | 1893, 1894, 1896, 1897 |
Ivan Lendl (TCH) | 0 | 3 | 3 | 1985, 1986, 1987 |
Oliver Campbell (USA) | 3 | 0 | 3 | 1890, 1891, 1892 |
Fred Perry (GBR) | 3 | 0 | 3 | 1933, 1934, 1936 |
Malcolm Whitman (USA) | 3 | 0 | 3 | 1898, 1899, 1900 |
Andre Agassi (USA) | 0 | 2 | 2 | 1994, 1999 |
Don Budge (USA) | 2 | 0 | 2 | 1937, 1938 |
Stefan Edberg (SWE) | 0 | 2 | 2 | 1991, 1992 |
Roy Emerson (AUS) | 2 | 0 | 2 | 1961, 1964 |
Neale Fraser (AUS) | 2 | 0 | 2 | 1959, 1960 |
Pancho Gonzales (USA) | 2 | 0 | 2 | 1948, 1949 |
Bill Johnston (USA) | 2 | 0 | 2 | 1915, 1919 |
Jack Kramer (USA) | 2 | 0 | 2 | 1946, 1947 |
René Lacoste (FRA) | 2 | 0 | 2 | 1926, 1927 |
Rod Laver (AUS) | 1 | 1 | 2 | 1962, 1969 |
Maurice McLoughlin (USA) | 2 | 0 | 2 | 1912, 1913 |
Robert Lindley Murray (USA) | 2 | 0 | 2 | 1917, 1918 |
John Newcombe (AUS) | 1 | 1 | 2 | 1967, 1973 |
Frank Parker (USA) | 2 | 0 | 2 | 1944, 1945 |
Patrick Rafter (AUS) | 0 | 2 | 2 | 1997, 1998 |
Bobby Riggs (USA) | 2 | 0 | 2 | 1939, 1941 |
Ken Rosewall (AUS) | 1 | 1 | 2 | 1956, 1970 |
Frank Sedgman (AUS) | 2 | 0 | 2 | 1951, 1952 |
Henry Slocum (USA) | 2 | 0 | 2 | 1888, 1889 |
Tony Trabert (USA) | 2 | 0 | 2 | 1953, 1955 |
Ellsworth Vines (USA) | 2 | 0 | 2 | 1931, 1932 |
Richard Norris Williams (USA) | 2 | 0 | 2 | 1914, 1916 |
Vysvětlivky
- ↑ Rok psaný kurzivou znamená, že vítěz získal titul jako obhájce ve vyzývacím finále; na turnaji odehrál jediný zápas.
Vítězové podle státu
editovatStát | éra | titul | |||
---|---|---|---|---|---|
amatérská | open | celkově | první | poslední | |
Spojené státy americké | 66 | 19 | 85 | 1881 | 2003 |
Austrálie | 12 | 6 | 18 | 1951 | 2001 |
Španělsko | 1 | 6 | 7 | 1965 | 2022 |
Švýcarsko | 0 | 6 | 6 | 2004 | 2016 |
Spojené království | 4 | 1 | 5 | 1903 | 2012 |
Srbsko | 0 | 4 | 4 | 2011 | 2023 |
Československo[a] | 0 | 3 | 3 | 1985 | 1987 |
Francie | 3 | 0 | 3 | 1926 | 1928 |
Švédsko | 0 | 3 | 3 | 1988 | 1992 |
Argentina | 0 | 2 | 2 | 1977 | 2009 |
Rusko | 0 | 2 | 2 | 2000 | 2021 |
Rakousko | 0 | 1 | 1 | 2020 | 2020 |
Chorvatsko | 0 | 1 | 1 | 2014 | 2014 |
Německo[b] | 0 | 1 | 1 | 1989 | 1989 |
Mexiko | 1 | 0 | 1 | 1963 | 1963 |
Rumunsko | 0 | 1 | 1 | 1972 | 1972 |
Vysvětlivky
- ↑ Šedě zvýrazněn zaniklý stát.
- ↑ Boris Becker vyhrál v roce 1989 jako reprezentant Spolkové republiky Německo (FRG, 1949–1990) před znovusjednocením Německa (GER) v říjnu 1990.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ HUBBARD, Lauren. How the U.S. Open Changed the History of Tennis Forever. Town & Country [online]. 2022-08-29 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-20. (anglicky)
- ↑ WALKER, Randy. When Philadelphia Tried To Take US Open Tennis Away From New York. World Tennis Magazine [online]. 2015-09-01 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-23. (anglicky)
- ↑ Most Championship Titles. www.usopen.org [online]. US Open / USTA, 2023 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Singles Records. www.usopen.org [online]. US Open / USTA, 2023 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online.
- ↑ FLINK, Steve. 50 Moments That Mattered: Lendl reaches eight straight finals. www.usopen.org [online]. 2018-05-22 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KENT, Anne T. Early Lawn Tennis in Marin for Women… and Men. Anne T. Kent California Room Newsletter [online]. 2022-05-06 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-06. (anglicky)
- ↑ a b c d e TALBERT, William F.; AXTHELM, Pete. Tennis observed; the USLTA men's singles champions, 1881-1966. Boston: Barre Publishers, Barre, Mass., 1967. (anglicky)
- ↑ SHITOLE, Sarthak. Massive rule change to Grand Slams as 10-point tiebreaker to be played at all majors starting from 2022 French Open. FirstSportz [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-16. (anglicky)
- ↑ Grandslamové turnaje otestují jednotný tie break do deseti bodů v pátém setu. Sport.cz [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Sport Group's Laykold selected as new US Open court surface [online]. USTA, 2020-03-23 [cit. 2020-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KIRKPATRICK, Curry. After nearly two years of ignoble tennis, Jimmy Connors at 38 made a gallant stand in Paris. Sports Illustrated [online]. 1991-06-10 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-29. (anglicky)
- ↑ HANSSEN, Pat. It’s US Open Time!! Did You Know? [online]. HarTru, 2017-07-28 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-29.
- ↑ Youngest and Oldest Champions [online]. US Open, 2023 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ US Open 2023 scores: Novak Djokovic makes history with 24th Grand Slam title, while Coco Gauff earns her first. CBSSports.com [online]. 2023-08-30 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ US Open and Tiffany & Co. sign multi-year partnership renewal. www.usopen.org [online]. US Open / USTA, 2023-08-15 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FUNG, Gloria. Here’s how long it takes to make a US Open trophy. Sporting News Malaysia [online]. 2022-09-20 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KLEIN, Lukas. Discover the US Open Tennis Trophy. Sportinglad [online]. 2023-08-22 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Vítězové mužské dvouhry US Open na oficiální stránce (anglicky)