Otevřít hlavní menu

Transparency International - Česká republika

Transparency International – Česká republika (TIC, TI CZ, TI ČR) je česká pobočka mezinárodní nevládní neziskové organizace Transparency International (TI), působící v České republice od roku 1998, jejíž posláním je mapovat stav korupce a svou činností přispívat k jejímu omezování.[1]

Transparency International – Česká republika, o. p. s.
Logo Transparency International – Česká republika, o. p. s
Logo Transparency International – Česká republika, o. p. s
Zkratka TIC, TI CZ, TI ČR
Motto "Hlídáme veřejný zájem, hájíme efektivní a odpovědnou správu země."
Vznik 1998
Typ Nevládní nezisková organizace
Právní forma Obecně prospěšná společnost
Účel Boj proti korupci
Sídlo Praha 8, Sokolovská 260/143
Ředitel David Ondráčka
Hlavní orgán Správní rada
Mateřská organizace Transparency International
Zaměstnanců 15
Oficiální web www.transparency.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o české pobočce Transparency International v Praze. O světové centrále v Berlíně pojednává článek Transparency International.

Jejím ředitelem je od roku 2008 David Ondráčka, jenž byl po volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 osloven hnutím ANO 2011, aby zastával v příští vládě post ministra vnitra. Ondráčka byl ochoten tuto nabídku přijmout jen za předpokladu, že se celá vládní koalice, tvořená hnutím ANO 2011, ČSSD a KDU-ČSL, shodne jednomyslně na jeho nominaci. K tomu však nedošlo a po čtrnácti denním jednání byl do funkce nominován Milan Chovanec z ČSSD.[2][3]

V roce 2018 oslavila TI ČR 20 let své existence komunikační kampaní Růžový patník, jejíž podstatou bylo představení nejzásadnějších kauz, na jejichž odhalení se podílela, a která vyvrcholila hudebním koncertem v MeetFactory, na němž vystoupili Barbora Poláková, David Koller, Mardoša, Mucha nebo Vladimír 518.[4]

ČinnostEditovat

Analytická činnostEditovat

Jednou z hlavních činností TI ČR je připravování analýz korupčních rizik spojených s fungováním firem a státních institucí, které je identifikují a vedou k efektivnímu nastavení procesů za účelem jejich předcházení.[5]

Etická linka v hokejiEditovat

TI ČR ve spolupráci s Českým svazem ledního hokeje (ČSLH) provozuje etickou linku v hokeji, konkrétně zajišťuje shromažďování, vyhodnocování a prošetřování podnětů a oznamovatelů korupce v rámci zachování jejich anonymity. Tuto službu poté nabízí i pro další firmy nebo státní instituce.[6]

Právní poradenstvíEditovat

Právní poradna poskytuje bezplatné právní poradenství občanům a zaměstnancům soukromoprávních i veřejnoprávních subjektů v případě podezření z korupce nebo střetu zájmů, nečinnosti nebo nesprávného postupu úřadů nebo plýtvání veřejných prostředků na nepotřebných nebo předražených veřejných zakázkách.[7] Nedílnou součástí činnosti právní poradny je také mapování a zvyšování transparentnosti veřejné správy za využití otevřených zdrojů dat.[8]

Nastavování compliance procesů a programůEditovat

Nezbytnou součástí činnosti TI ČR je také nastavování compliance procesů a programů ve firmách a státních institucích za účelem efektivní ochrany před nežádoucími protiprávními jevy v jejich strukturách.[9]

Prosazování protikorupčních zákonůEditovat

Cílem dlouhodobého působení organizace je vytváření takové legislativy a institucionálních opatření, které výrazně ztíží korupci, zvýší pravděpodobnost dopadení a potrestání pachatelů korupčních trestných činů.[10]

Školící a vzdělávací činnostEditovat

Kromě na míru navržených prezenčních protikorupčních školení a workshopů nabízí TI ČR také online školení, vhodná zejména pro posílení základních znalostí o korupci. Prostřednictvím své vzdělávací činnosti se poté dlouhodobě snaží o posilování protikorupčních znalostí občanů a zvyšování integrity a kompetencí jak zaměstnanců státní správy, tak zástupců soukromého sektoru.[11]

FinancováníEditovat

TI ČR má diverzifikované financování, které pramení jak z fundraisingu a dobrovolných darů, tak i vlastních placených aktivit v podobě online a offline školení nebo konzultační a analytické činnosti pro firmy a státní instituce. Kromě toho se hlásí o dotace a granty ze soukromých i veřejných zdrojů, o které soutěží ve výběrových řízeních. Po získání těchto projektových financí následují audity, finanční a správní kontroly a složité výkaznictví, jimiž TI ČR pravidelně prochází[12]. Přehledy svého financování poté pravidelně zveřejňuje v souladu s principem absolutní transparentnosti, který prosazuje, ve výročních zprávách na svých webových stránkách.[13]

Podle zveřejněné výroční zprávy za rok 2018 činily její celkové příjmy 10,22 milionů korun. Z toho z veřejných rozpočtů 6,32 milionů korun (62%) – jmenovitě například od Ministerstva zahraničních věcí 2,897 milionů korun, od Ministerstva vnitra 0,872 milionů korun nebo od Ministerstva práce a sociálních věcí 0,205 milionů korun. Ve srovnání s tím získala od firemních dárců celkem 1,020 milionů korun (10%) a od fyzických osob 0,999 milionů korun (10%).[14]

Podle kritiků je financování watchdogových organizací z veřejných rozpočtů problematické, protože je ohrožena jejich nezávislost. Argumentují tím, že tyto organizace musí být zadobře s politiky proto, aby získaly peníze z veřejných zdrojů. To jim brání politiky důsledně a nezávisle kontrolovat.[15] Toto tvrzení však TI ČR rozporuje. "Jsme politicky nestranní a na naši nezávislost klademe velký důraz. Pouze my sami určujeme, jakým kauzám, aktivitám a tématům se budeme věnovat. Žádný dárce nemá na činnost Transparency International vliv."[16]

Nejvýznamnější kauzyEditovat

Dopravní podnik hlavního města PrahyEditovat

Související informace naleznete také v článku Dopravní podnik hl. m. Prahy.

TI ČR začala prověřovat Dopravní podnik hlavního města Prahy v roce 2011 na žádost Reportérů ČT ohledně analyzování a vyhodnocení několika dokumentů a informací souvisejících s nevýhodnými smlouvami na výrobu jízdenek. Výsledkem bylo odhalení chobotnice firem, propojené kontroverzním podnikatelem Ivo Rittigem, a odstoupení generálního ředitele Martina Dvořáka. Po medializaci této kauzy však paradoxně došlo k uzavření dalšího nevýhodného kontraktu, tentokrát mezi DPP a papírnou Neograph, který zprostředkovala Cokeville Assets, firma Rittigova obchodního partnera Petera Kmeťe. Konečným příjemcem 17 haléřů z každé prodané jízdenky, které jí Neograph za zprostředkování odváděl, byl podle Nadačního fondu proti korupci právě Rittig. V roce 2013 byl Dvořák obviněn z porušování povinnosti při správě cizího majetku a v roce 2015 byl obviněn znovu, spolu s Rittigem a dalšími 12 lidmi z legalizace výnosů z trestné činnosti. V roce 2018 započal u Městského soudu v Praze proces s celkově 17 obžalovanými, kteří ovšem byli o rok později nepravomocně zproštěni viny.

Během řešení kauzy nevýhodných jízdenek se však vynořil další problém. TI ČR v roce 2017, spolu s Člověkem v tísni a Hlídacím psem, upozornila na existenci utajené smlouvy mezi DPP a vymahači pokut, díky níž mohli inkasovat mimořádné odměny. Kritika se týkala jedné konkrétní části smlouvy, která přisuzovala advokátům nárok na odměnu i v případě, že se dlužník ocitne v insolvenci, a vyhne se tak platební povinnosti. Poté, co došlo k odhalení a následné medializaci problematické pasáže, přiměla pražská primátorka Adriana Krnáčová DPP ke změně jejího znění.

V roce 2018 začala TI ČR řešit případ další nevýhodné smlouvy, uzavřené v roce 2011 bez možnosti její výpovědi za působení generálního ředitele Martina Dvořáka. V jejím důsledku musí DPP platit firmě KARIR až do svého konce desítky milionů korun ročně, a to zhruba do celkové výše půl miliardy korun, za pronájem vnitropodnikové dopravy, jako například čistících, nákladních nebo zametacích vozů, které mu shodou okolností dříve patřily.

V současné době se TI ČR zabývá bojem za transparentnost při výstavbě linky D pražského metra, jejímž investorem má být DPP společně s firmou Penta Investments, a kolem které se točí množství nezodpovězených otázek.[17][18]

EkotendrEditovat

Související informace naleznete také v článku Státní zakázka na sanaci starých ekologických zátěží.

Veřejnou zakázku na odstranění starých ekologických škod vypsal v roce 2008 ministr financí Miroslav Kalousek na rekordních 114 miliard korun. Obří Ekotendr se měl týkat 510 lokalit po celé České republice. Odborné odhady reálné ceny se však pohybovaly mezi 20 až 25 miliardami korun, nejlevnější nabídka byla poté stanovena na necelých 57 miliard korun. TI ČR po celou dobu kritizovala počínání vlády Petra Nečase, neboť ho považovala za ekonomicky nevýhodné a potenciálně korupční. Po zrušení Ekotendru v roce 2011 byl sanační projekt rozdělen do mnoha dílčích částí.[19][20]

Lesy ČREditovat

V roce 2011 byla TI ČR přizvána Ministerstvem zemědělství, aby se podílela na omezení korupčních rizik u hospodaření státního podniku Lesy ČR, a započala tak poskytování odborného poradenství ohledně veřejných zakázek na těžbu dříví a následného obchodování s ním. Zároveň přispěla k implementaci nových interních procesů a systému zakázek, jež fungují dodnes. V tomtéž roce však také upozornila na zpracování předraženého dvaceti pěti stránkového etického kodexu, vypracovaného firmou Rittig & Partners, kontroverzního podnikatele Ivo Rittiga, ve výši 1 720 000 korun bez DPH.

V roce 2013 poté TI ČR podala trestní oznámení na základě anonymního upozornění kvůli pochybné veřejné zakázce na migraci webových stránek, která proběhla bez vypsání veřejné soutěže, a to konkrétně ve věci podezření ze spáchání trestního činu porušování povinnosti při správě cizího majetku. Záhy byl obviněn vedoucí oddělení IT státního podniku Lesy ČR, který následně strávil několik měsíců ve vazbě. V roce 2015 bylo v pokračování této kauzy sděleno obvinění čtyřem podnikatelům, kteří měli působit jako organizovaná skupina při legalizaci výnosů z trestné činnosti, a způsobit tak škodu ve výši bezmála 300 milionů korun

TI ČR sehrála také důležitou roli v prosazení novelizace zákona č. 319/2015 Sb., o státním podniku, čímž pomohla řádově ušetřit několik miliard korun pro státní rozpočet.[21][22]

První chráněná dílnaEditovat

TI ČR se začala zabývat kauzou První chráněné dílny podnikatele Tomáše Horáčka v roce 2015, kdy poprvé upozornila na obcházení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, stejně jako neetické zneužívání systému pro podporu zdravotně postižených osob. Podstata jejího fungování spočívala v získávání širokého spektra veřejných zakázek na základě zaměstnávání zdravotně postižených osob, jejichž řešení však následně probíhalo z 90–100% subdodavatelsky bez jejich účasti.

Problematické rysy, obdobně jako u veřejných zakázek, poté vykazovala i náhradní plnění zabavená při policejním zásahu v roce 2018 v Nemocnici na Bulovce a Nemocnici na Františku. Tato razie zároveň odkryla Horáčkovo napojení na společnost HTS Corporate Groupe, která zastřešovala "schránkové firmy", tj. firmy mající jen virtuální sídlo bez jakýchkoliv zaměstnanců.

Na výtky TI ČR zareagoval nový zákon č. 134/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek, který zrušil toto zneužívané zvýhodnění a stanovil zadavateli možnost vyhradit veřejnou zakázku pouze pro uchazeče se statusem chráněné dílny.[23][24]

ROP – SeverozápadEditovat

Související informace naleznete také v článku Kauza ROP Severozápad.

ROP – Severozápad byl jedním ze sedmi regionálních operačních programů, který v programovém období 2007–2013 zajišťoval přerozdělování evropských dotací v regionech, v tomto případě v Karlovarském a Ústeckém kraji, které měly směřovat na podporu veřejně prospěšných projektů. TI ČR se aktivně podílela na objasňování této kauzy již od objevení prvních pochybností v roce 2008. Úzce spolupracovala při formulaci trestních oznámení s Leo Steinerem, který jako první upozornil v roce 2012 na korupční a netransparentní jednání, a započala tak rozplétání chobotnice klientelismu. Následně také analyzovala rozsudek vydaný Krajským soudem v Ústí nad Labem v roce 2013 týkající se odsouzení některých vysoce postavených úředníků nebo komentovala počínání složek státu v rámci trestního vyšetřování.[25][26]

Střet zájmů Andreje BabišeEditovat

Související informace naleznete také v článcích Andrej Babiš a Kauza Čapí hnízdo.

TI ČR jako jedna z prvních upozornila v roce 2015 na to, že Čapí hnízdo naplňuje veškeré náležitosti dotačního podvodu a začala se zasazovat o jeho prošetření.

V roce 2018 zase poukázala na to, že první vláda Andreje Babiše bez důvěry propustila mnohem více úředníků, než uvádí, a tedy že je neochránil ani zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, který měl politicky motivovaným propuštěním zabránit. Podle TI ČR došlo ke zrušení 37 vysokých úřednických pozic, namísto vládou avizovaných 23.

V témže roce upozornila také na to, že na základě dokumentu uveřejněném ve slovenském Registru partnerů veřejného sektoru, je Andrej Babiš nadále ovládající osobou holdingu Agrofert. V návaznosti na toto odhalení se TI ČR rozhodla podat podnět k příslušným českým úřadům kvůli obcházení novelizovaného zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, který má zabránit vlastnictví médií a společností u části veřejných funkcionářů, drží-li v nich členové vlády alespoň čtvrtinový podíl. Zároveň nesmí pobírat nenárokové dotace a investiční pobídky nebo se účastnit veřejných soutěží. TI ČR následně odeslala druhý podnět spolu s otevřeným dopisem, tentokrát adresovaný Generálnímu ředitelství Evropské komise pro regionální politiku (DC Regio) a Generálnímu ředitelství Evropské komise pro zemědělství (DC Agriculture), ve kterém požádala o přezkum nároku holdingu Agrofert na obdržené miliardové evropské dotace.[27][28]

Řízení organizaceEditovat

VedeníEditovat

  1. Marie Bohatá (1998–2004)
  2. Adriana Krnáčová (funkce výkonného ředitele: 2001–2007)
  3. David Ondráčka (funkce výkonného ředitele: 2008–současnost)

Výměna výkonného ředitele v důsledku obvinění ze zpronevěryEditovat

V dubnu 2007 byla TI ČR podezřelá ze zpronevěry státní dotace v souvislosti s pořádáním Mezinárodní protikorupční konference ve dnech 8. až 11. října 2001. Policie ČR vyšetřovala, jak organizace naložila s třicetimilionovou dotací, resp. bezúročnou půjčkou, kterou jí poskytlo Ministerstvo financí. Organizace totiž vrátila jen 14,5 milionu korun. Ředitelka TI ČR Adriana Krnáčová tehdy uvedla, že: "Okolnosti případu, především pak jeho načasování, nás vedou k důvodným obavám, že cílem trestního oznámení je diskreditovat vytrvalou snahu o důsledné odhalovaní případů korupce, zejména korupce politické".[29] K 1. lednu 2008 však Adriana Krnáčová rezignovala na svoji funkci výkonného ředitele a organizaci opustila. Vzápětí ji nahradil David Ondráčka, který do té doby v organizaci působil na pozici projektového manažera.[30]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Kdo jsme. Transparency International [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. (česky) 
  2. Babiš chce na vnitro Ondráčku, ten by to bral - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  3. Mýty a fakta. Transparency International [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. (česky) 
  4. Přes 600 lidí v MeetFactory společně oslavilo narozeniny Transparency International. Transparency International [online]. 2018-12-06 [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. (česky) 
  5. Služby. Transparency International [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. (česky) 
  6. Výroční zpráva 2018. Transparency International [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. (česky) 
  7. Právní poradna Transparency International. Transparency International [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. (česky) 
  8. Výroční zpráva 2018. Transparency International [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. (česky) 
  9. Výroční zpráva 2018. Transparency International [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. (česky) 
  10. Mapujeme stav korupce v ČR a aktivně přispíváme k jejímu omezování. Transparency International [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. (česky) 
  11. Výroční zpráva 2018. Transparency International [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. (česky) 
  12. Mýty a fakta. Transparency International [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. (česky) 
  13. Nestrannost a transparentní financování. Transparency International [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. (česky) 
  14. Výroční zpráva 2018. Transparency International [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. (česky) 
  15. Velmi ochočený wachtdog | Kverulant. www.kverulant.org [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  16. Vše, co jste chtěli vědět o Transparency v roce 2018, ale báli jste se zeptat. Transparency International [online]. 2019-07-03 [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. (česky) 
  17. Kauza DPP | Transparency International. www.ruzovypatnik.cz [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  18. Dopravní podnik hl. města Prahy. Transparency International [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. (česky) 
  19. Kauza Ekotendr | Transparency International. www.ruzovypatnik.cz [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  20. Ekotendr. Transparency International [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. (česky) 
  21. Kauza Lesy ČR | Transparency International. www.ruzovypatnik.cz [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  22. Lesy ČR. Transparency International [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. (česky) 
  23. Kauza První chráněná dílna | Transparency International. www.ruzovypatnik.cz [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  24. Chobotnice podnikatele Tomáše Horáčka. Transparency International [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. (česky) 
  25. Kauza ROP - Severozápad | Transparency International. www.ruzovypatnik.cz [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  26. TI pomáhala odhalovat politické kořeny kauzy ROP Severozápad již v roce 2012. Transparency International [online]. 2016-12-20 [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. (česky) 
  27. Střet zájmů Andreje Babiše | Transparency International. www.ruzovypatnik.cz [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  28. Andrej Babiš. Transparency International [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. (česky) 
  29. Transparency International čelí obvinění ze zpronevěry. iDNES.cz [online]. 2007-04-02 [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  30. MIKULKA, Milan. Krnáčová odchází z vedení české Transparency International. Hospodářské noviny [online]. 2007-12-22 [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. (česky) 

Výroční zprávyEditovat

2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004

Externí odkazyEditovat