Tatjana Mariová

německá tenistka
(přesměrováno z Tatjana Maleková)

Tatjana Mariová (nepřechýleně Maria, rozená Malek, * 8. srpna 1987 Bad Saulgau) je německá profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři singlové a čtyři deblové turnaje. V sérii WTA 125 přidala jednu trofej z dvouhry. V rámci okruhu ITF získala sedmnáct titulů ve dvouhře a patnáct ve čtyřhře.[1]

Tatjana Mariová
Tatjana Mariová v Poitiers (2019)
Tatjana Mariová v Poitiers (2019)
StátNěmeckoNěmecko Německo
Datum narození8. srpna 1987 (36 let)
Místo narozeníBad Saulgau, Německo
BydlištěBad Saulgau, Německo
Výška172 cm
Profesionál od2006
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek5 167 667 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů639–496
Tituly3 WTA, 1 WTA 125, 17 ITF
Nejvyšší umístění42. místo (8. ledna 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2009, 2016, 2024)
French Open2. kolo (2016, 2017)
Wimbledonsemifinále (2022)
US Open2. kolo (2012, 2017, 2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů270–244
Tituly4 WTA, 15 ITF
Nejvyšší umístění54. místo (6. června 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2017)
French Open3. kolo (2016)
Wimbledončtvrtfinále (2018)
US Open3. kolo (2023)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open1. kolo (2016)
Týmové soutěže
Fed Cupsemifinále (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240209a9. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2024 na 42. místě a ve čtyřhře v červnu 2016 na 54. místě. Trénuje ji manžel Charles Edouard Maria, za něhož se provdala 8. dubna 2013.[2]

V německém fedcupovém týmu debutovala v roce 2009 baráží o Světovou skupinu proti Číně, v němž pomohla k celkové výhře 4:1 vítězstvím nad Sun Tchien-tchien. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 7–5 ve dvouhře a 5–2 ve čtyřhře.[3]

Soukromý život editovat

K tenisu ji ve věku čtyř let přivedl otec Heinrich Malek (polsky: Henryk Małek), polský házenkář a reprezentant národního družstva, který se stal jejím prvním koučem a doprovázel ji na turnajích až do úmrtí v roce 2008. Ve svém rodišti Bad Saulgau vystudovala střední školu.

V Palm Beach Gardens na Floridě se 8. dubna 2013 provdala za svého trenéra a manažera Charlese Edouarda Mariu. Od té doby žijí ve West Palm Beach. Po Wimbledonu 2013 přerušila kariéru pro těhotenství a 20. prosince 2013 porodila dceru Charlottu. V dubnu 2020 oznámila, že očekává druhé dítě. Dcera Cecílie se narodila 2. dubna 2021.[4] Po návratu na okruhy byla jedinou dvojnásobnou matkou v profesionálním tenise, která se dokázala dvakrát vrátit a účastnit se vrcholných turnajů.

Tenisová kariéra editovat

První deblový titul na túře WTA získala na zářijovém Bell Challenge 2012 v Québecu, když spolu s Francouzkou Kristinou Mladenovicovou ve finále přehrály polsko-britský pár Alicja Rosolská a Heather Watsonová až v rozhodujícím supertiebreaku. Z červencového boje o deblový titul na Gastein Ladies 2009 v rakouském Bad Gasteinu odešla jako poražená finalistka, když po boku krajanky Andrey Petkovicové nestačily na českou dvojici Andrea Hlaváčková a Lucie Hradecká. Na nejvyšší grandslamové úrovni se probojovala do třetího kola ve Wimbledonu 2015. Druhá kola dvouhry si zahrála na Australian Open 2009 i 2016, ve Wimbledonu 2009 a také na newyorském US Open 2012.

 
Příjem na French Open 2023

V sezónách 2010 a 2011 se stala s družstvem TC Radolfzell vítězkou německé tenisové bundesligy. Roku 2013 reprezentovala po boku Tommyho Haase Německo na Hopmanově poháru, když nahradila Petkovicovou, která na turnaji odehrála pouze jeden set.

První singlovou trofej na okruhu WTA Tour získala ve 30 letech na travnatém Mallorca Open 2018. Do finále postoupila přes Lucii Šafářovou a Sofii Keninovou. V závěrečném duelu pak zdolala lotyšskou obhájkyni titulu Anastasiji Sevastovovou po dvousetovém průběhu. Před turnajem si zahrála pouze jedno kariérní semifinále na québeckém Coupe Banque Nationale 2017.[5] Na okruh se vrátila v srpnu 2021 po narození druhé dcery. Podruhé triumfovala z pozice kvalifikantky na bogotské antuce Copa Colsanitas 2022. Ve finále přehrála další brazilskou kvalifikantku Lauru Pigossiovou, které patřilo 212. místo světové klasifikace. Jako 237. hráčka žebříčku se Mariová stala nejníže postavenou finalistkou od 272. ženy v pořadí Bouchardové na Istanbul Cupu 2020 a nejníže figurující šampionkou od 299. hráčky světa Gasparjanové na Tashkent Open 2018. Jednalo se o první finále dvou kvalifikantek od Lyon Open 2021, premiérový přímý souboj o titul tenistek mimo Top 100 od Poland Open 2021 a historicky první finálový zápas dvou hráček mimo Top 200 od zavedení žebříčku v roce 1975.[6][7]

Do prvního singlového čtvrtfinále i semifinále grandslamu postoupila ve Wimbledonu 2022 z pozice 103. hráčky žebříčku. Cestou soutěží postupně vyřadila Srbku Aleksandru Krunićovou, turnajovou šestadvacítku Soranu Cîrsteaovou, řeckou světovou pětku Marii Sakkariovou a v osmifinále dvanáctou nasazenou Lotyšku Jeļenu Ostapenkovou, které odvrátila dva mečboly. Ve 34 letech se v rámci otevřené éry stala nejstarší debutantkou ve wimbledonském čtvrtfinále a teprve sedmou tenistkou ve věku 34 let či starší, jíž se podařilo postoupit do této fáze londýnského majoru.[8] Ve čtvrtfinále zdolala 22letou krajanku Jule Niemeierovou po třísetovém průběhu.

Finále na okruhu WTA Tour editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (3–0 D; 4–4 Č)

Dvouhra: 3 (3–0) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 24. června 2018 Mallorca, Španělsko tráva   Anastasija Sevastovová 6–4, 7–5
Vítězka 2. 10. dubna 2022 Bogotá, Kolumbie antuka   Laura Pigossiová 6–3, 4–6, 6–2
Vítězka 3. 9. dubna 2023 Bogotá, Kolumbie (2) antuka   Peyton Stearnsová 6–3, 2–6, 6–4

Čtyřhra: 8 (4–4) editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 26. července 2009 Bad Gastein, Rakousko antuka   Andrea Petkovicová   Andrea Hlaváčková
  Lucie Hradecká
2–6, 4–6
Vítězka 1. 16. září 2012 Québec, Kanada tvrdý (h)   Kristina Mladenovicová   Alicja Rosolská
  Heather Watsonová
7–6(7–5), 6–7(6–8), [10–7]
Finalistka 2. 6. října 2014 Ósaka, Japonsko tvrdý   Lara Arruabarrenová   Šúko Aojamová
  Renata Voráčová
1–6, 2–6
Finalistka 3. 19. července 2015 Båstad, Švédsko antuka   Olga Savčuková   Kiki Bertensová
  Johanna Larssonová
5–7, 4–6
Vítězka 2. 11. dubna 2016 Bogotá, Kolumbie antuka   Lara Arruabarrenová   Gabriela Céová
  Andrea Gámizová
6–2, 4–6, [10–8]
Finalistka 4. 25. dubna 2016 Rabat, Maroko antuka   Ioana Raluca Olaruová   Xenia Knollová
  Aleksandra Krunićová
3–6, 0–6
Vítězka 3. 3. března 2018 Acapulco, Mexiko tvrdý   Heather Watsonová   Kaitlyn Christianová
  Sabrina Santamariová
7–5, 2–6, [10–2]
Vítězka 4. 22. září 2019 Soul, Jižní Korea tvrdý   Lara Arruabarrenová   Hayley Carterová
  Luisa Stefaniová
7–6(9–7), 3–6, [10–7]

Finále série WTA 125 editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–1 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 2 (1–1) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. červen 2023 Gaiba, Itálie tráva   Ashlyn Kruegerová 6–3, 4–6, 5–7
Vítězka 1. srpen 2023 Barranquilla, Kolumbie tvrdý   Fiona Ferrová 6–1, 6–2

Čtyřhra: 0 (0–1) editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 23. listopadu 2015 Carlsbad, Spojené státy tvrdý   Oxana Kalašnikovová   Verónica Cepede Roygová
  Gabriela Céová
6–1, 4–6, [8–10]

Tituly na okruhu ITF editovat

Dvouhra (17 titulů) editovat

č. datum turnaj dotace povrch soupeřka ve finále výsledek
1. 30. červenec 2006 Les Contamines, Francie 25 000 $ tvrdý   Sandra Záhlavová 6–3, 6–4
2. 13. srpen 2006 Hechingen, Německo 25 000 $ antuka   Magda Mihalacheová 6–2, 6–3
3. 28. říjen 2007 Bratislava, Slovensko 100 000 $ tvrdý (h)   Petra Kvitová 6–2, 7–6(7)
4. 9. listopad 2008 Ismaning, Německo 50 000 $ koberec (h)   Kristina Barroisová 6–2, 6–3
5. 15. únor 2009 Stockholm, Švédsko 25 000 $ tvrdý (h)   Anikó Kaprosová 6–3, 6–2
6. 2. květen 2009 Makarska, Chorvatsko 50 000 $ antuka   Simona Halepová 6–1, 4–6, 6–4
7. 29. srpen 2009 Bronx, Spojené státy 100 000 $ tvrdý   Kristina Barroisová 6–1, 6–4
8. 7. srpna 2011 Hechingen, Německo 25 000 $ antuka   Sarah Gronertová 6–3, 6–4
9. 28. července 2014 Fort Worth, Spojené státy 10 000 $ tvrdý   Hayley Carterová 6–1, 6–1
10. 13. října 2014 Makinohara, Japonsko 25 000 $ tráva   Šúko Aojamová 6–1, 6–2
11. 8. prosince 2014 Mérida, Mexiko 25 000 $ tvrdý   Victoria Rodríguezová 6–0, 6–3
12. 2. února 2015 Midland, Spojené státy 100 000 $ tvrdý (h)   Louisa Chiricová 6–2, 6–0
13. 26. října 2015 Toronto, Kanada 50 000 $ tvrdý (h)   Jovana Jakšićová 6–3, 6–2
14. 5. února 2017 Midland, Spojené státy 100 000 $ tvrdý (h)   Naomi Broadyová 6–4, 6–7(6–8), 6–4
15. 30. června 2017 Southsea, Velká Británie 100 000 $ tráva   Irina-Camelia Beguová 6–2, 6–2
16. únor 2022 Rome, Spojené státy 60 000 $ tvrdý (h)   Alycia Parksová 6–4, 4–6, 6–2
17. leden 2023 Puné, Indie 40 000 $ tvrdý   Nigina Abduraimovová 6–1, 6–1

Čtyřhra (15 titulů) editovat

č. datum turnaj dotace spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
1. 11. května 2003 Varšava, Polsko 10 000 $   Annette Kolbová   Barbora Machovská
  Ivana Pláteníková
6–3, 6–3
2. 27. dubna 2009 Makarska, Chorvatsko 50 000 $   Renata Voráčová   Tereza Hladíková
  Karolina Kosińská
6–4, 5–7, [10–6]
3. 17. října 2010 Joué-lès-Tours, Francie 50 000 $   Irena Pavlovicová   Stéphanie Cohenová-Alorová
  Selima Sfarová
6–4, 5–7, [10–8]
4. 24. října 2010 Saint-Raphaël, Francie 50 000 $   Sandra Klemenschitsová   Estrella Cabezaová Candelaová
  Laura Pousová Tiová
6–2, 6–4
5. 22. dubna 2011 Tessenderlo, Belgie 25 000 $   Anna-Lena Grönefeldová   Elina Svitolinová
  Maryna Zanevská
7–5, 6–3
6. 3. července 2011 Toruň, Polsko 50 000 $   Stéphanie Foretzová   Edina Gallovitsová-Hallová
  Andreja Klepačová
6–2, 7–5
7. 7. srpna 2011 Hechingen, Německo 25 000 $   Sandra Klemenschitsová   Korina Perkovicová
  Laura Siegemundová
4–6, 6–2, [10–7]
8. 25. března 2012 Bath, Velká Británie 25 000 $   Stephanie Vogtová   Julie Coinová
  Melanie Southová
6–3, 3–6, [10–3]
9. 1. července 2012 Stuttgart, Německo 25 000 $   Sandra Klemenschitsová   Lenka Juríková
  Zuzana Luknárová
6–3, 6–2
10. 21. dubna 2013 Dothan, Spojené státy 50 000 $   Julia Cohenová   Irina Falconiová
  Maria Sanchezová
6–4, 4–6, [11–9]
11. 9. června 2014 Essen, Německo 25 000 $   Kristina Barroisová   Ysaline Bonaventureová
  Elica Kostovová
6–2, 6–2
12. 13. října 2014 Makinohara, Japonsko 25 000 $   Miki Mijamurová   Makoto Ninomijová
  Mari Tanaková
6–3, 6–1
13. 20. října 2014 Hamamacu, Japonsko 25 000 $   Miki Mijamurová   Makoto Ninomijová
  Mari Tanaková
5–7, 6–2, [10–5]
14. 1. prosince 2014 Mérida, Mexiko 25 000 $   Renata Zarazúová   Jan Abazová
  Hsu Chieh-yu
7–6(7–1), 6–1
15. 8. prosince 2014 Mérida, Mexiko 25 000 $   Renata Zarazúová   Andrea Gámizová
  Valeria Savinychová
6–4, 6–1

Postavení na konečném žebříčku WTA editovat

Dvouhra editovat

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 651. 552. 284. 146. 88. 272. 68. 137. 191. 112. 258. 214. 68. 114. 46. 79. 90. 109. 279. 68. 57.

Čtyřhra editovat

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 560. 371. 245. 121. 372. 87. 101. 138. 80. 131. 107. 80. 65. 206. 87. 163. 165. 309. 542. 307.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tatjana Maria na anglické Wikipedii.

  1. Tatjana Mariová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240209a9. února 2024
  2. Tatjana Mariová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240209a9. února 2024
  3. Tatjana Mariová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240209a9. února 2024
  4. Nach Charlotte nun Cecilia: Nachwuchs im Hause Tatjana Maria. tennisnet.com [online]. 2021-04-05 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. (německy) 
  5. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Třicetiletá Mariaová na Mallorce slaví premiérový titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-24 [cit. 2018-06-25]. Dostupné online. 
  6. Pigossi upsets Osorio in Bogota; to meet Maria in all-qualifier final. Women's Tennis Association [online]. 2022-04-09 [cit. 2022-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-10. (anglicky) 
  7. Mother-of-two Maria outlasts Pigossi in Bogota for second career title. Women's Tennis Association [online]. 2022-04-10 [cit. 2022-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Maria saves match points, upsets Ostapenko to reach Wimbledon quarters. Women's Tennis Association [online]. 2022-07-03 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. (entřísetov) 

Externí odkazy editovat