Svidník
sídlo v Prešovském kraji na Slovensku
Svidník (maďarsky Felsővízköz, německy Oberswidnik, rusínsky Свідник, Svidnyk) je okresní město ležící v severní části Nízkých Beskyd asi 20 km východně od Bardejova, v Prešovském kraji.
| Svidník | |
|---|---|
 Pohled na město ze skanzenu | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°18′20″ s. š., 21°34′4″ v. d. |
| Nadmořská výška | 230 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Prešovský |
| Okres | Svidník |
| Tradiční region | Šariš |
  Svidník | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 20,20 km²[1] |
| Počet obyvatel | 9 647 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 477,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Primátorka | Marcela Ivančová (Hlas-sociálna demokracia, SME RODINA, KDH)[3] [4] |
| Vznik | 1355 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| mesto | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad ul. Sov. hrdinov 200/33 089 01 Svidník tel.+421 54 7521 368 |
| Telefonní předvolba | 054 |
| PSČ | 089 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | SK |
| NUTS | 527106 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatMěsto vzniklo v roce 1944 sloučením dvou obcí na protilehlých březích řeky Ladomirky, na levém břehu to byl Nižný a na pravém Vyšný Svidník. S městem se historicky pojí obě světové války, jejichž zásah měl velký vliv na vývoj území. Severovýchodní Slovensko se díky své geografické poloze v centru Evropy a v důsledku složitých historických podmínek vývoje stalo křižovatkou kultur, které se tady potkávaly, vzájemně ovlivňovaly a dále šířily v různých směrech. Na tomto území v průběhu dlouhých století vznikaly cenné stavební památky, dnes nesporně patří mezi poklady světové kultury. Jejich významnou součástí jsou dřevěné kultové stavby, které se svojí originálností, technicko-uměleckým ztvárněním a společenským významem zařadily mezi nejcennější kulturní skvosty Slovenské republiky a jsou chráněné jako národní kulturní památky.
Pamětihodnosti
editovat- Zámeček – jednopodlažní dvoutraktová původně renesanční stavba na půdorysu obdélníku s manzardovou střechou, původně ze 17. století. Na konci 18. století byl pozdně barokně upraven. Klasicistními úpravami prošel v 19. století.
- Řeckokatolická kaple sv. Paraskevy, jednolodní klasicistní stavba s bočními kaplemi, půlkruhovým ukončením presbytáře a věží tvořící součást její hmoty, z období let 1785-1800.[5] Úpravami prošel v letech 1937 a 1999-2005, kdy byl původní chrám zásadně přestavěn a rozšířen o novostavbu Chrámu Boží moudrosti, historická budova se tak stala boční kaplí. Presbyterium chrámu je pravděpodobně starší stavbou. Nachází se zde rokokový ikonostas z 18. století, hlavní ikony jsou z první poloviny 19. století. Fasády kaple jsou hladké s půlkruhově ukončenými okny. Věž je členěna lizénovými rámy a ukončena korunní římsou s terčíkem a barokní helmicí s laternou. Nad presbytářem je umístěna věžice s barokní helmicí s laternou.[5] U chrámu se nachází původní ohradní zeď s bránou se štítem s prolamovanou římsou a nikou.
- Řeckokatolický chrám Narození přesvaté Bohorodičky, jednolodní klasicistní stavba s půlkruhovým ukončením presbytáře a věží tvořící součást její hmoty, z první poloviny 19. století.[7] Úpravami prošel v 90. letech 20. století. Interiér je zaklenut pruskými klenbami. Nachází se zde barokně-klasicistní oltář z konce 18. století. Fasády jsou členěny půlkruhově ukončenými okny se šambránami. Věž je členěna lizénovými rámy a ukončena korunní římsou s terčíkem s malovanými hodinami a barokní helmicí s laternou.[6]
Sochy a památníky
editovat
- Na území města je monumentální Památník Sovětské armády
- Na Námestí slobody je 4,2 m vysoká bronzová socha armádního generála Ludvíka Svobody, dílo Jána Kulicha; socha byla odhalená dne 4. 10. 1989[7]
- Památník národního buditele Alexandra Pavloviče s bronzovým sousoším od Františka Gibaly[7]
- Travertinový památník s výjevy ze života Alexandra Pavloviče (autor: Štefan Hapák)[7]
- Památníky na připomenutí úmrtí odminovačů[7]
- Menší památník v Parku Ludvíka Svobody za sochou Svobody, věnovaný obětem prvního náletu na Svidník dne 12. 9. 1944[7]
Muzea a galerie
editovat- Expozice Vojenského historického muzea[8]
- Muzeum ukrajinské kultury[9]
- Galerie Dezidera Millyho, je umístěna ve svidnickém zámečku[10]
- Národopisná expozice v přírodě (skanzen)[11]
Osobnosti
editovatVýznamní rodáci
editovat- Jurko Lažo (1867–1929), československý politik
- Ivan Mikloš (* 1960), ekonom a politik
- Kristína Peláková (1987),zpěvačka
Čestné občanství
editovat- Armádní generál Ludvík Svoboda, československý prezident, uděleno 6. října 1967
- Generálmajor Oldřich Kvapil, uděleno 19. ledna 1985
- Alexandr Pavlovič, rusínský národní buditel, básník a řeckokatolický kněz, uděleno 29. září 2011
Partnerská města
editovat
Galerie
editovat-
Svidník, Chrám Svaté Trojice -
Svidník, chrám svaté Paraskevy ( z Nové Polianky) -
Svidník, socha generála Ludvíka Svobody -
Svidník, vojenský hřbitov
.jpg)
.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Svidník na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Voľby do orgánov samosprávy obcí 2022 [online]. [cit. 2025-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Primátorka mesta [online]. 2025-03-01 [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Svidník - Chrám Božej Múdrosti a Kaplnka sv. Paraskevy. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Svidník - Chrám Narodenia Presvätej Bohorodičky. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c d e Oficiální webové stránky města Svidník [online]. [cit. 2020-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-05.
- ↑ Múzejné oddelenie VHU Svidník [online]. [cit. 2020-09-04]. Dostupné online.
- ↑ Muzeum ukrajinské kultury SNM [online]. [cit. 2020-09-04]. Dostupné online.
- ↑ Galerie Dezidera Millyho [online]. [cit. 2020-09-04]. Dostupné online.
- ↑ Národopisná expozice v přírodě [online]. [cit. 2020-09-04]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svidník na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
