Stará severština

germánský jazyk

Stará severština (švédsky fornnordiska, dánsky a norsky urnordisk, islandsky fornnorræna) byl germánský jazyk, z nějž se později vyvinuly dnešní severogermánské jazykydánština, švédština, norština, faerština a islandština.

Stará severština
Počet mluvčíchnení znám
PísmoStaroseverský futhark, později Latinka
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2není
ISO 639-3non
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Stav začátkem 10. století
     nářečí západní staré severštiny
     nářečí východní staré severštiny
     ostatní germánské jazyky

HistorieEditovat

V praseverském období – zhruba v letech 200800 – se tímto jazykem hovořilo ve Skandinávii. O vlastní staré severštině se obvykle hovoří mezi roky 800 (začátek vikinského období) a 1300. V 9. století došlo postupnému nářečnímu štěpení na východní a západní větev. Východní starou severštinou se hovořilo na území dnešního Dánska a Švédska – jazyky označované jako stará dánština a stará švédština byly v tomto období v podstatě identické. Západní stará severština byla používána na území dnešního Norska, odkud Vikingové pronikali do dalších oblastí, jako je Island. Proto je stará islandština totožná se starou norštinou. Rozdíly mezi východními a západními nářečími spočívají v odlišném vývoji fonologického systému samohlásek a dvojhlásek. Mimo toto rozdělení stojí stará gotlandština, která prošla odlišným vývojem.

Nejstarší písemné památky jsou psány runovým písmem. S příchodem křesťanství (od 11. století) byla postupně zavedena latinka. Stará severština byla flektivní jazyk se systémem 4 pádů, 3 rodů a bohatým časováním podle osoby a čísla. Tento starý mluvnický systém se zachoval v ostrovních skandinávských jazycích (islandština, faerština), zatímco v kontinentálních (dánština, norština, švédština) byl v pozdějším období zjednodušen a tyto jazyky nabyly charakter analytických jazyků.

PříkladyEditovat

ČíslovkyEditovat

Stará severština Česky
einn, ᛅᛁᚾ jedna
tveir, ᛏᚢᛅᛁᚱ dva
þrír, ᚦᚱᛁᚱ tři
fjórir, ᚠᛁᚬᚱᛁᚱ čtyři
fimm, ᚠᛁᛘ pět
sex, ᛋᛁᚴᛋ šest
sjau, ᛋᛁᛅᚢ sedm
átta, ᛅᛏᛅ osm
níu, ᚾᛁᚢ devět
tíu, ᛏᛁᚢ deset

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Old Norse na anglické Wikipedii.

Externí odkazyEditovat