Časování

Časování neboli konjugace je způsob ohýbání sloves. Změna jejich tvaru, nejčastěji pomocí koncovek a pomocných slov, slouží k vyjádření mluvnických slovesných kategorií, jako jsou osoba, číslo, čas, vid, rod a způsob, které se vztahují k ději či stavu, jež sloveso popisuje. Podle formy časování se slovesa rozdělují na různé třídy (v latině nazývané konjugace), kterým jsou přiřazeny vzory, podle nichž se slovesa v dané třídě časují.

Rozeznáváme slovesné tvary jednoduché (např. dělat, dělám) a složené (např. dělal jsem, budu dělat).

Způsob časování se v jednotlivých jazycích liší.

Související články

• Česká slovesa
• Latinské časování
• Skloňování

Externí odkazy

• Slovníkové heslo časování ve Wikislovníku

Autoritní data	BNF: cb124901964 (data) GND: 4164985-0 MA: 548014348