Socialistická internacionála
Socialistická internacionála (SI, anglicky Socialist International) je celosvětová organizace sdružující sociálně demokratické, demokraticko-socialistické, labouristické, případně též sociálně liberální a levicově nacionalistické politické strany a hnutí. Ve své současné podobě existuje od roku 1951, kdy byla ustanovena na sjezdu ve Frankfurtu.
| Socialistická internacionála | |
|---|---|
 Státy, v nichž vládne politická strana, která je členem SI nebo má poradní hlas. (Stav k lednu 2015) | |
| Vznik | 3. června 1951 |
| Právní forma | spolek |
| Sídlo | Londýn, Spojené království |
| Členové | 153 organizace |
| Lídr | Jorgos Papandreu (2006–2022), António Guterres (1999–2005) a Pedro Sánchez |
| Oficiální web | socialistinternational |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ideově navazuje na předválečnou Druhou internacionálu. Jako nevládní organizace má konzultativní status při OSN.
Českým zástupce při Internacionále je Sociální demokracie jako plnohodnotný člen, po dobu totalitního Československa držela exilová ČSSD post pozorovatele.
Od ledna 2006 je předsedou SI řecký politik Jorgos Papandreu.
Fungování editovat
SI je řízena Kongresem, který se schází každé tři až čtyři roky, a Radou, která zahrnuje členské strany a organizace, která se schází dvakrát ročně. Sekretariát Internacionály sídlí v Londýně, při SI existují výbory a pracovní skupiny, vytvářející stanoviska a programy na témata jako migrace, lidská práva, Blízký východ, kurdská otázka atd.
Strana evropských socialistů (evropská politická strana) funguje jako přidružená organizace při SI.
Historie editovat
Zpočátku byly členskými stranami hlavně strany působící v evropských zemích a organizace měla pouze několik členů mimo Evropu a žádné zastoupení v Latinské Americe. Hlavní nárůst členství nastal v devadesátých letech. V osmdesátých letech vzala SI pod záštitu Sandinistickou národně osvobozeneckou frontu, jejíž levicová vláda byla v konfliktu se Spojenými státy, Stranu nezávislosti Portorika nebo FRELIMO. Status pozorovatelské strany získal například palestinský Fatah. Po pádu sovětského bloku byly přijaty některé ex-komunistické strany, odmítnuta ale byla například Socialistická strana Srbska (z důvodu nerespektování demokratických principů fungování státu).
Summity editovat
Frankfurt nad Mohanem 1951
Milán 1952
Stockholm 1953
Londýn 1955
Vídeň 1957- Hamburk 1959
- Řím 1961
Amsterdam 1963
Brusel 1964- Stockholm 1966
- Eastbourne 1969
- Vídeň 1972
Ženeva 1976
Vancouver 1978
Madrid 1980
Albufeira 1983
Lima 1986- Stockholm 1989
- Berlín 1992
New York 1996
Paříž 1999
São Paulo 2003
Athény 2008
Kapské Město 2012
Cartagena 2017
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Socialistická internacionála na Wikimedia Commons - Oficiální web Socialistické internacionály
