Seznam mytických panovníků Čech a Moravy

seznam na projektech Wikimedia

Seznam mytických panovníků českého státu a Moravy obsahuje jména vládců, o kterých vyprávějí staré české a moravské pověsti, ale jejichž existence není doložena historickými prameny. Většina je kladena do období před formováním historického českého státu a Velké Moravy, tedy před konec 9. století. Některé pověsti zmiňují nedoložené panovníky i v pozdějších obdobích, např. Bruncvík a Ječmínek.

Vyšehrad nad Vltavou

Přehled respektuje i existenci tzv. českých kmenů, které dnes považujeme spíše za jednotlivá knížectví později sjednocená pod pražskými Přemyslovci.[1] Včetně zlických a luckých knížat uvádí různé kroniky dohromady 18 historicky nedoložených českých knížat, z Moravy je známo 13 takových panovníků.

Mýtičtí panovníci ČechEditovat

České knížectvíEditovat

 
Praotec Čech a jeho družina.

Základní vyprávění o nejstarších panovnících je známo z Kosmovy kroniky.[2] Tito legendární panovníci měli podle pověstí žít mezi 7.9. století.

  • Čech – praotec, který přivedl Čechy do země, kterou jim zasvětil na hoře Říp a podle kterého se Češi a Čechy nazývají; podle některých verzí bratr Lecha, praotce Poláků a Rusa, praotce Rusů;
  • Krok – soudce, praotcův nástupce, měl tři dcery a žádného mužského potomka;
  • Libuše – věštkyně, ujala se vlády po smrti svého otce Kroka; Češi nebyli s vládou ženy spokojeni a požadovali mužského vládce.

Kosmova kronika se podrobně věnuje Přemyslu Oráči a jeho ženě Libuši.[3] Ostatní bájní Přemyslovci jsou pouze vyjmenováni v uvedeném pořadí a Kosmas výslovně uvádí, že o nich není nic bližšího známo,[4] i když následně vkládá pověst o lucké válce za Neklana.[5]

Další nedoležená knížata Českého knížectví přichází až v období vrcholného středověku. Pověst o českém knížeti Bruncvíkovi je časově zařazena asi do 12. století, přičemž nijak nezapadá do linie doložených vládců. Některé prameny uvádějí také jeho otce a syna jako knížata.

  • Žibřid či Štylfrýd – bájný otec Bruncvíka, měl za své skutky získat do znaku červený kotel;[7]
  • Bruncvík či Brunclík – měl svými hrdinskými skutky získat lva do znaku Čech;
  • Ladislav – údajný Bruncvíkův nástupce na českém trůně.[8]

Zlické knížectvíEditovat

Podle pověsti založil před odchodem do Polska Čechův bratr Lech kouřimské či zličské knížectví.

Zlické knížectví, kde později vládli Slavníkovci a údajně je založil již Čechův bratr Lech, měl získat Neklanův druhý syn Děpolt, bájný zakladatel Děpolticů, vedlejší přemyslovské větve.

Lucké knížectvíEditovat

Český kníže Vnislav měl své knížectví rozdělit mezi své syny Křesomysla a Vlastislava. Křesomysl obdržel knížectví české, Vlastislav knížectví lucké. Vlastislav se později, v rámci tzv. lucké války (údajně 1. polovina 9. století), snažil neúspěšně dobýt i české knížectví, kde již vládl Křesomyslův syn Neklan. Neklan tak nakonec pod svou vládou sjednotil obě části dědova knížectví. Vlastislavovi potomci (Zbislav, Vladislav a Leva[9]) se jen marně snažili obnovit samostatné Lucko.

Mytičtí vládci MoravyEditovat

Moravské knížectvíEditovat

Barokní kronikáři Gelasius Dobner a Tomáš Pešina z Čechorodu podávají výčet knížat vládnoucích na Moravě mezi Sámovou smrtí a založením Velké Moravy.[10] Pravděpodobně jde o seznam vymyšlený podle staršího výčtu mytických českých knížat.

S příchodem uherských Ludaniců na chropyňské panství se na Moravě rozšířila pověst o moravském králi Ječmínkovi, který přijde v nejhorším zemi na pomoc. Ječmínek má pocházet z rodu hrdinného Chropina a jeho ledabyle vládnoucího syna, který Ječmínka zavrhl. Tato trojice se měla na trůně vystřídat po smrti Svatopluka, rovněž jako pověst o českém Brunclíkovi nezapadá do doloženého sledu historických panovníků.[8]

Některé prameny zmiňují jména Mojmír a Svatopluk i po pádu Velké Moravy a smrti Svatoplukových synů. Může se jednat o syny Mojmíra II. a Svatopluka II., kteří udrželi lokálně moc i po skonu říše. Dále je uváděn potomek Rjurikovců nazývaný Olgus, který měl vládnout na Moravě v tzv. temném období.

ReferenceEditovat

  1. TŘEŠTÍK, DUŠAN,. Počátky Přemyslovců : vstup Čechů do dějin, 530-935. Praha: Lidové noviny 658 s. Dostupné online. ISBN 80-7106-138-7, ISBN 978-80-7106-138-0. OCLC 37720348 
  2. Kosmova kronika, kniha I, kapitola 2–6
  3. Kosmova Kronika I/6–9
  4. Kosmova kronika I/9
  5. Kosmova kronika I/10–13
  6. TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců: Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha: Lidové Noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7.. S. 194–195. [dále jen Počátky]. 
  7. BERGER, Růžena; PETIŠKA, Eduard. Čekám na tebe. Books Abroad. 1963, roč. 37, čís. 3, s. 348. Dostupné online [cit. 2021-02-08]. ISSN 0006-7431. DOI 10.2307/40118027. 
  8. a b DYČKA, Lukáš. ŘEHKA, Karel. Informační válka. Praha: Academia, 2017. 1. vyd.. Obrana a strategie (Defence and Strategy). 2017-12-15, roč. 17, čís. 2, s. 117–119. Dostupné online [cit. 2020-12-16]. ISSN 1214-6463. DOI 10.3849/1802-7199.17.2017.02.117-119. 
  9. MM - rodokmen - 2. Mytičtí panovníci. www.moraviamagna.cz [online]. [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. 
  10. MM – rodokmen – Pozdní tradice. www.moraviamagna.cz [online]. [cit. 2020-12-16]. Dostupné online. 
  11. Bílý Jiří, Moravští panovníci. Nitra: Spolok Moravanov na Slovensku, 1997.

Související článkyEditovat