Otevřít hlavní menu

Horymír

mužské křestní jméno

Horymír je jméno slovanského nebo keltského původu. Jeho význam není dosud upřesněný. Vykládá se jako ten kdo se snaží o mír s horníky. V případě keltského původu se vykládá jako spojení slov Hor(s)a (anglosaský tvar jména bohyně koní) a maro (velká, slavná). Podle českého kalendáře má svátek 29. února, tedy pouze v přestupném roce.

Horymír
mužské jméno
Svátek 29. února
Původ slovanský nebo keltský
Četnost v Česku 160
Pořadí podle četnosti 358
Podle údajů z roku 2006
Četnost jmen a příjmení na webu MV ČR či graficky na mapě, četnost dle ročníků v grafu, původ a osobnosti

I když slovanský původ jména Horymír se zdá být nepochybný, nelze se ubránit v podtextu s keltskou minulostí této oblasti jistým pochybnostem. Je jisté, že pověst o Šemíkově skoku přišla do Čech přes Německo, kde měla svůj vzor ve staré keltské pověsti o Tristanovi a Izoldě. To, že kůň zde hraje velmi podstatnou úlohu, svědčí pro domněnku, že i ústřední božstvo, kterému bude toto zvíře podřízeno je Epona – bohyně koní. Její rytiny se objevují i v Německu a Anglosasové ji přijali do svého pantheonu jako bohyni jménem -Hor(s)a- s přídomkem velká, -maro-. Výsledným spojením vznikl termín -Hor(s)a-mar-, který ve zkomolené formě Horama(i)r mohl přejít do slovanského jazyka. Koncovka -mir- je ve slovanském jazykovém okruhu totožná s koncovkou -mar- v germánských a keltských jazycích a označuje přídavné jméno -velký- nebo -slavný-.

Možná je však i druhá varianta. V jazyce gaelic existuje termín -goirt- ve významu obilné pole (PN 9). Pro úplnost je ovšem nutné připomenout, že irský termín gorta znamená také hlad, hladomor. Při analýze původu jména lze vycházet i z keltského gorgo, které se vývojem zkrátilo na goro, znamenající divoký (Holder 1896,2033,10). Výsledná složenina by zněla podobně jako Goro-marus nebo Garo-marus. Obsahy názvů se významově dobře kryjí s aktivitami Horymíra, který zasypával doly a upozorňoval na nutnost myslet na obilné zásoby pro zimní čas.

Známí HorymírovéEditovat