Otevřít hlavní menu

Lucká válka byla legendární válka, která podle pověsti probíhala mezi Čechy a Lučany. Válka se odehrávala po Křesomyslově smrti, za vlády Neklana. Čechy vedl do války Neklan (do rozhodující bitvy za sebe poslal hrdinu Tyra) a Lučany vedl do války vladyka (někdy udáváno vojvoda) Vlastislav. Příčinou války byla asi hamižnost Lučanů. Je to jedna z mála českých pověstí, která byla pravděpodobně napsána na pozadí skutečné historické události.

Lucká válka
trvání: Za vlády knížete Neklana (přesně není známo)
místo: Čechy
výsledek: Lučané poraženi
strany
Češi Lučané
velitelé
kníže Neklan
Tyr (pravděpodobně Tur viz Turské pole, Tursko)
vladyka (vojvoda) Vlastislav

Průběh válkyEditovat

Po smrti knížete Křesomysla vládl Neklan. Neklan byl bázlivý, mírný a snažil se udržovat dobré vztahy s vladykou Lučanů Vlastislavem. Spolu ujednali mír, který ale porušil Vlastislav útokem na Neklanovy vesnice. U Levého Hradce se podařilo Čechům porazit Lučany, za přispění Lemuzů, Litoměřiců a Děčanů.

Po této porážce se snažil Neklan domluvit s Vlastislavem, ale ten se přesto snažil znovu shromáždit vojáky na další bitvu. Češi se mezitím shromáždili a čekali na Neklana. Ten místo sebe poslal do bitvy hrdinu Tyra, oblečeného v Neklanově knížecím plášti, kukle a sedícího na Neklanově koni. Čestmír vedl vojáky k Tursku, kde se odehrála rozhodující bitva.

Hle, Lučanů hrdé plémě! Bijte je, až zvítězíte.

- pronesl Tyr před bitvou u Turska.

V bitvě podle pověsti Tyr zabil Vlastislava, přišel o svého koně a nakonec byl sám zabit. Češi povzbuzení Tyrovým vítězstvím vyhráli bitvu a postavili mu zde pomník, který má být na Krliši.V bitvě se střetlo asi dvacet tisíc mužů, což byla desetina tehdejšího obyvatelstva na území dnešních Čech.

Výsledek válkyEditovat

Výhrou ve válce se Čechové zbavili nebezpečného nepřítele a zvětšili svoji moc. Podle pověsti byl v Lucku nalezen Vlastislavův malý syn Zbyslav. Neklan se nad Zbyslavem slitoval a postavil v lucké zemi hrad Draguš, ve kterém Zbyslav žil. Zbyslava vychovával Durynk, který dřív sloužil Vlastislavovi, ale Neklan mu důvěroval. První zimu po smrti Vlastislava vylákal Durynk Zbyslava k řece. V zamrzlé řece prý vysekal sekerou díru a pod záminkou uvidění ryb přinutil Zbyslava lehnout na led. Pak ho zabil a odseknutou hlavu odnesl Neklanovi, protože si myslel, že dostane odměnu, neboť jej zbavil posledního nepřítele. Místo toho se Neklan zhrozil a vykřikl: „Sám si zvol smrt! To je má odměna!“ Durynk se oběsil na olši, které se pak říkalo „Durynkova olše“.

Kritický náhledEditovat

Jediným původním pramenem o lucké válce je Kosmova kronika. Její autor s největší pravděpodobností vycházel z ústní tradice, která se o události udržovala v severních Čechách. Téměř jistě i sám navštívil zříceninu hradu Vlastislav (svým podrobným popisem nám umožnil ji jednoznačně identifikovat) a věděl tak, že šlo o skutečnou historickou událost, relativně až ne tolik dávnou. Protože se mu ji ale nepodařilo časově přesně zařadit, umístil ji na konec části kroniky věnované mytickým pověstem.

Kosmas v lucké válce zřejmě popisoval historickou událost z doby pozdější než předkřesťanské, pravděpodobně vojenské střetnutí knížete Boleslava I. s drobným severočeským knížetem, který pravděpodobně už dříve byl do jisté míry podřízen přemyslovským knížatům. Do konfliktu se neúspěšně snažily zasáhnout mimo jiné i durynské oddíly a z Widukindovy kroniky tak víme, že se vše odehrálo nejspíše v roce 936. Tomu odpovídá i datace archeologických nálezů ve Vlastislavi.

SoučasnostEditovat

Dle nejnovějších zkoumání víme, že bitva proběhla ale ne v takovém rozsahu co jsou popisovány a ani samotné místo úplně nesedí. Nejvíce pravděpodobně událost zařadit na místo Budeč, kde byly nalezeny kosterní pozůstatky s oddělenými a poškozenými částmi těl.[1][2]

OdkazyEditovat