Seznam kostelů a modliteben v Českých Budějovicích

seznam na projektech Wikimedia

Jako významné královské město, sídlo většího počtu klášterů a později centrum českobudějovické diecéze a krajské město měly České Budějovice rozsáhlé možnosti k vybudování celé řady kostelů a modliteben, z nichž většina přetrvala do dnešních dob a stále slouží svému původnímu účelu.

kostel Obětování Panny Marie

CharakteristikaEditovat

Většina náleží katolíkům (České Budějovice zůstaly nepokořenou baštou katolicismu i za husitských válek), z pozdějších dob pocházejí kostely a modlitebny československé církve husitské a dalších protestantských církví a denominací. Dva nejstarší kostely (katedrála svatého Mikuláše a klášterní kostel Obětování Panny Marie) náleží k nejvýznamnějším historickým a kulturním památkám České republiky.

Seznam obsahuje síňové a domácí kaple, tedy takové, které uzavírají prostor chápaný jako modlitebnu. Kaple výklenkové a jim podobná zděná boží muka obsahuje samostatný seznam drobných sakrálních památek v Českých Budějovicích.

Stále funkčníEditovat

Název Obrázek Církev Umístění Založení Galerie Popis
Betlémský sbor čsl. husitská Lidická 218 Rožnov, Lidická 1120/218, bohoslužby pravidelně v neděli od 8 hodin.
Husův dům   čsl. husitská U Výstaviště 10 Čtyři Dvory, U Výstaviště 509/10, poblíž autobusové zastávky U Parku, bohoslužby pravidelně v neděli od 11 hodin.
Husův sbor   čsl. husitská Palackého náměstí 1 1924 Palackého náměstí, bohoslužby pravidelně v neděli od 9 hodin.
kaple Nanebevzetí Panny Marie   římskokatolická náměstí Švabinského 1883 Mladé, novogotická návesní kaple. Modlitby v úterý v 17 hodin.
kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova   římskokatolická Jirsíkova 5 1991 Školní kaple Biskupského gymnázia, zřízení povolil brněnský biskup 1. 9. 1991.
kaple Panny Marie   římskokatolická Biskupská 4 18. století Domácí kaple v biskupské rezidenci zasvěcená Panně Marii, kde je uložen originál obrazu Panny Marie Budějovické.
kaple Smrtelných úzkostí Páně   římskokatolická* Kněžská 17271731 *Ve čtvrtek a v přikázané svátky v 19:00 řeckokatolické bohoslužby.[1] Křižovatka ulic Kanovnická a Kněžská.
kaple svaté Karoliny   římskokatolická hřbitov Mladé 1891 Mladé, novogotická hřbitovní kaple. Původně hrobka rodu Kleinů a Marionů.[2]
kaple svaté Otýlie   římskokatolická hřbitov svaté Otýlie 1891 Novorománská hřbitovní kaple. Bohoslužby v neděli od 9:30.[1]
kaple svatého Gorazda římskokatolická Puchmajerova 2 2004 Suché Vrbné, zřízena v kněžském domově v roce 2004.
kaple svatého Jana Nepomuckého římskokatolická Třebotovice 1862–1863 Novorománská kaple se zvoničkou byla vysvěcena 16. května 1863.[2]
kaple svatého Josefa   římskokatolická Na Sadech 19 1871 Bývalé Vídeňské předměstí, kaple kláštera kongregace Školských sester de Notre Dame v domě U Svatého Josefa. Bohoslužby denně v 6:30.[1]
kaple Teologické fakulty   římskokatolická Kněžská 8 Ve druhém patře budovy Teologické fakulty. Veřejnosti běžně nepřístupná.
kaple v Kališti   římskokatolická Kaliště 1874 Výstavba novorománské kaple se zvoničkou byla povolena 7. května 1872.[2]
kaple Všech svatých země české   pravoslavná Husova třída 1869 Čtyři Dvory, křižovatka ulic Husova a Sukova. Barokní, původně římskokatolickou kapli svatého Vojtěcha v majetku města užívá od roku 1993 pravoslavná církev. Bohoslužby každou druhou neděli v měsíci od 8:30.
katedrála svatého Mikuláše   římskokatolická U Černé věže <1297 V centru u severovýchodního roku náměstí Přemysla Otakara II. V letech 2011-2013 byla katedrála opravena. Rozpis bohoslužeb zde.
klášterní kostel Obětování Panny Marie   římskokatolická Piaristické náměstí 1265 Historické jádro, bývalý dominikánský konvent. Rozpis bohoslužeb v samostatném článku.
kostel Božského srdce Páně   římskokatolická Rudolfovská třída 19031904 Na křižovatce ulic Lipenská a Rudolfovská (č. p. 1980). Součást kláštera kongregace sester Nejsvětější Svátosti. Bohoslužby v 7:00 (úterý, pátek), v 8:00 (neděle) a v 18:00 (pondělí, středa, čtvrtek, sobota).[1]
kostel Českobratrské církve evangelické   evangelická 28. října 26 ~1900 Kostel vystavěný německými luterány sloužil do roku 1934 německému evangelickému sboru i pro sbor Českobratrské církve evangelické.
kostel Panny Marie Královny Andělů   římskokatolická Novohradská 19381940 Nové Hodějovice, křižovatka Novohradské a Ke Studánce. Bohoslužby každou neděli od 10:30.[1]
kostel Panny Marie Růžencové   římskokatolická Žižkova třída 4 18991900 Součást kláštera Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti (petrínů). Bohoslužby v 9:00 krom pondělí (v 17:00) a čtvrtka (v 16:00).[1]
kostel svatého Cyrila a Metoděje   římskokatolická Puchmajerova 2 1935 Suché Vrbné, součást původního kláštera kongregace bratří těšitelů z Gethseman (fungoval do roku 1950). Bohoslužby v pátek v 17:00 a v neděli v 8:30.[1]
kostel svatého Jana Nepomuckého   římskokatolická Boženy Němcové 19141915 Mezi ulicemi Boženy Němcové, Generála Svobody a Jánská. Zajímavostí stavby je teplovzdušné podlahové vytápění. Bohoslužby v 7:30 (středa, pátek), v 9:00 (neděle) a v 18:00 zimního (resp. standardního) času nebo 19:00 letního času (čtvrtek, sobota).[1]
kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa   římskokatolická Staroměstská 13. století Křižovatka ulic Staroměstská a Puklicova, nejstarší kostel na současném území Českých Budějovic, který exist:oval již před založením města. Bohoslužby v pátek (16:30 zimního, resp. standardního času nebo 17:30 letního času) a v neděli (8:30).[1]
kostel svaté Rodiny   římskokatolická Karla IV. 18861888 Senovážné náměstí, křižovatka ulic Karla IV. a Jirsíkova.
kostel svatého Václava   římskokatolická Kostelní 18681870 Jižní část kostelní ulice, pod bývalým hotelem Gomel. Od října do června první úterý v měsíci od 18:00 bohoslužba slova, pravidelné boholsužby v neděli od 11:00.[1]
kostel svatého Vojtěcha   římskokatolická Emy Destinové 19381939 Součást farnosti svatého Vojtěcha spravované salesiány. Rozpis bohoslužeb v samostatném článku.
modlitebna Adventistů sedmého dne   adventisté Fráni Šrámka 34 Budova využívána od roku 1933, po revoluci vybudována nová s kapacitou 200 osob. Průčelí sálu zdobí malba na skle výtvarníka Zenkla z roku 1992.
modlitebna Apoštolské církve apoštolská Riegrova 17 První patro činžovního domu v Riegrově ulici.
modlitebna Bratrské jednoty baptistů   baptisté U Hvízdala 9a U centra Arpida, postavena někdy mezi lety 2003 a 2006.
modlitebna Církve bratrské bratrská J. Š. Baara 64 Dům s pozemkem daroval sboru v roce 1906 bratr Zícha. Nová (prostornější) modlitebna otevřena roku 2000.
nemocnice   římskokatolická areál nemocnice Bohoslužby ve čtvrtek od 14 hodin (pokud je zájem).[3][4]; od počátku roku 2018 slouží v nemocnici kaplan[5]
Sbor Ježíše, knížete míru čsl. husitská Vítězslava Nezvala 43 1953 Suché Vrbné, bohoslužby pravidelně v neděli v 9:15.

Často se mezi budějovické kostely uvádí i katolický poutní kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě. Dobrá Voda byla ve druhé polovině 20. století součástí Českých Budějovic. Dnes je však samostatnou obcí, takže toto zařazení je sporné.

Již nevyužívané k náboženským účelůmEditovat

Název Obrázek Církev Umístění Založení Galerie Popis
kaple Hardtmuthovy hrobky   římskokatolická Hřbitov v Mladém 1893 Zmínka o krádeži oltáře[6] naznačuje, že byla hrobka (podobně jako jiná mauzolea, například hrobka Albina Dlouhého na hřbitově svaté Otýlie) vybavena kaplí.
kaple hrobky dra A. Dlouhýho   římskokatolická Hřbitov svaté Otýlie 1932 Hrobku nechal postavit starost Albin Dlouhý k příležitosti úmrtí jeho jediné dcery ve věku 18 let. Nadzemní část byla vybavena jako kaple, v současnosti zařízení chybí.[6]
kaple Krauskopfovy hrobky římskokatolická Hřbitov v Mladém 1896 Tzv. Malá kaple.[2] V rohu hřbitova.
kaple svaté Máří Magdaleny   římskokatolická Čermákův dům 1494 Domácí kaple v soukromém domě, nevyužívaná. Datum odpovídá vysvěcení.
kaple svatého Felixe a Adaukta   římskokatolická Piaristické náměstí 1489 Přízemí Bílé věže bylo upraveno a využíváno jako kaple, současný stav není známý.
kostel Nejsvětější Trojice   římskokatolická U Trojice 1515 Součást bývalého morového špitálu na křižovatce Pražská – U Trojice, pozdně gotická stavba. Využíván do roku 1971, v roce 1982 upraven pro Památkový ústav.
kostel svaté Anny   římskokatolická Kněžská 6 16151621 Dnes využíván Jihočeskou filharmonií jako koncertní síň Otakara Jeremiáše.
Žižkův dům evangelická Lannova 27 26. dubna 1934 Českobratrský evangelický sbor r. 1934 otevřel ve druhém patře modlitebnu (kapli) poté, co musel v dubnu 1931 opustit školní kapli v Nové ul.[7]

Neznámý stavEditovat

Název Obrázek Církev Umístění Založení Galerie Popis
kaple na děkanství   římskokatolická U Černé věže 4 kaple zmíněná jako dočasné (konec 60. až konec 80. let 20. století) umístění relikviáře svatého Auraciána, stávající stav neuveden[8]

ZanikléEditovat

Název Obrázek Církev Umístění Založení Galerie Popis
Betlémská kaple   československá Jeronýmova Polovina tělocvičny německého reálného gymnázia byla přepažena a využívána československou církví pod označením Betlémská kaple. Československá církev v Budějovicích vznikla roku 1920, zprvu se bohoslužby konaly na zahradě Besedy, poté v Betlémské kapli a následně v paláci YMCA.[6]
Kaple církve československé československá autobusové nádraží Církev československá získala prostory v paláci YMCA,[6] které využívala patrně do jeho požáru 23. prosince 1923. V roce 1924 postavila vlastní kostel Husův sbor.
Kaple Nejsvětější Trojice římskokatolická Piaristická kolej Poloha původní kaple Piaristické koleje (dnešní budova biskupství) není známa. Zanikla po zabrání koleje biskupem.
kaple Německé reálky   římskokatolická Lannova poč. 20. st. Školní kaple Německého reálného gymnázia, objekt (v oblasti parkoviště OD Prior) byl poškozen bombardováním a po roce 1945 stržen.[9] Na snímku zcela vlevo.
kaple Panny Marie římskokatolická Goethova 1 1905 Neorenezanční vězeňská kaple v budově soudu. Vysvěcená 15. června 1905 v 8 hodin ráno J. exc. biskupem Thdr. Martinem Říhou.[10] Zanikla po roce 1948.[11]
kaple Panny Marie Lurdské římskokatolická Žižkova třída 4 1888 Kaple založená v tehdejším průjezdu předcházela stavbě kostela Panny Marie Růžencové.[6][12]
kaple radiačního ústavu římskokatolická B. Němcové 3 29. září 1946 1946 po zrušení chudobince a založení ústavu radioterapie znovuobnovena kaple v budově a vysvěcena za přítomnosti předsedy MNV J. Ployhara. Kaple byla době bohoslužeb přístupná veřejnosti.[13][14]
kaple svaté Markéty římskokatolická U Černé věže 14. století původní synagoga byla po pogromu v roce 1505 vysvěcena a využívána jako římskokatolická kaple, od roku 1566 užívána jako hospoda[15]
kaple svatého Jakuba římskokatolická Kněžská 1308 Gotická kaple, kterou nahradila současná kaple Smrtelných úzkostí Páně.
kaple svatého Jiří   římskokatolická Piaristické náměstí Někdejší kaple v areálu kláštera uváděná již ve 14. století, zřejmě se nacházela v místnosti u severozápadního rohu křížové chodby. Společně s knihovnou šlo o jedinou místnost, která bez úhony přestála požár roku 1381.[16]
kaple svatého Karla Boromejského římskokatolická Lannova poč. 20. st. Kaple v areálu kláštera boromejek vystavěném na křižovatce Lannovy a Jeronýmovy na přelomu 19. a 20. století. Zničeno bombardováním za 2. světové války.
kaple svatého Prokopa   římskokatolická Fráni Šrámka 1216/9 1893 Školní kaple v nové budově české reálky (dnešní SŠ a VOŠ cestovního ruchu) byla vysvěcena biskupem Martinem Říhou 28. září 1893.[17]
kaple svatého Václava   římskokatolická Antonína Trägera 1913 Kněžské Dvory. Velká mešní pseudogotická kaple s věží stávala poblíž křižovatky ulic Antonína Trägera a Nemanická. Zbořena v létě 1962.
kaple svatého Václava[18]   římskokatolická Suchovrbenské náměstí 1853 Suché Vrbné. Šestiboká centrální kaple se sanktusníkem zbořena 3. dubna 1955.[19]
měšťanská kaple římskokatolická Kněžská 22 Při asanaci v roce 1981 byly v přízemí domu objeveny fresky naznačující, že v tomto prostoru existovala měšťanská kaple.[20]
nemocniční kaple římskokatolická B. Němcové 54 Existenci kaple a fotografii jejího interiéru z 1. desetiletí 20. století uvádí Encyklopedie Českých Budějovic.[21]
kostel svatého Václava   římskokatolická Krajinská 42-44 1327 Areál špitálního kostela s hřbitovem se rozkládal do rohu současné Krajinské a Hradební. Zbourán 1840.
Synagoga v ulici U Černé věže židovská U Černé věže původní židovská synagoga fungovala do pogromu roku 1505, poté vysvěcena na kapli svaté Markéty[15]
Synagoga u Justičního paláce   židovská F. A. Gerstnera 1887–1888 více v samostatném článku
Zimní synagoga židovská Biskupská 5 1928 modlitebna židovské obce zřízená v domě fungovala až do německé okupace[22]

NerealizovanéEditovat

Název Obrázek Církev Umístění Založení Galerie Popis
Nová katedrála   římskokatolická Senovážné náměstí plán ~1900 Pro nedostačující kapacitu katedrály navrhl biskup Říha v roce 1888 postavit novou katedrálu. Z několika možností bylo vybráno Senovážné náměstí, prostor současné hlavní pošty. Záměr zkrachoval počátkem 20. století, ze shromážděných prostředků byl vystavěn mj. kostel svatého Jana Nepomuckého.[23]
Kostel Andělů Strážných římskokatolická Palackého náměstí 28. 9. 1918 Pseudobarokní návrh Antonína Procházky. Jeden z kostelů vzniklý namísto zrušeného plánu nové katedrály měl vzniknout zhruba v místě současného Husova sboru.[24]
Kostel na „Krumlovském“ náměstí římskokatolická Krumlovský rybník 1842-1843 Některé návrhy Josefa Sandnera na realizaci nového předměstí v místě vysušeného Krumlovského rybníka počítaly s centrálním čtvercovým náměstím, v jehož východní straně by stál kostel.[24]
Piaristický kostel římskokatolická náměstí Přemysla Otakara II. plán po r. 1868 Piaristická kolej v dnešní Biskupské ulici, která byla později zabrána biskupem jako rezidence, měla být na rohu (Biskupská × Radniční, JZ roh náměstí) doplněna kostelem. Prostor dnešního paláce Fénix.[25]

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j Biskupství českobudějovické. Bohoslužby v Českých Budějovicích a okolí [online]. České Budějovice: Biskupství českobudějovické [cit. 2012-06-09]. Dostupné online. 
  2. a b c d BINDER, Milan; KOVÁŘ, Daniel. Kapličky, sochy a křížky. české Budějovice: Milan Binder, 2019. 173 s. ISBN 978-80-87277-13-3. 
  3. Nemocnice České Budějovice - Duchovní služba Archivováno 6. 11. 2011 na Wayback Machine nemcb.cz
  4. TRABALÍK, Vladislav. Kostely [online]. České Budějovice: město České Budějovice, 2005-01-03, rev. 2005-01-03 [cit. 2012-06-09]. Dostupné online. 
  5. V Nemocnici České Budějovice bude sloužit nemocniční kaplan. nemcb.cz [online]. 2017-12-20 [cit. 2018-08-09]. Dostupné online. 
  6. a b c d e SCHINKO, Jan; BINDER, Milan. Věže a věžičky Českých Budějovic. 1. vydání. vyd. České Budějovice: Karmášek, 2006. 111 s. ISBN 80-903636-2-8. S. 59, 72, 79, 89. 
  7. MATOUŠEK, Tadeáš; KOVÁŘ, Daniel. České Budějovice, blok Jeronýmova – Lannova – Štítného - Rudolfovská, urbanistická a architektonická analýza [online]. EU, Nadace rozvoje občanské společnosti, Calla, 2007 [cit. 2016-04-18]. Dostupné online. 
  8. HANSOVÁ, Jarmila. Svatý Auracián - patron Českých Budějovic. In: sv. Auracián v českobudějovické katedrále. Č. Budějovice: Děkanství u sv. Mikuláše, 2015. S. 14.
  9. SCHINKO, Jan. Na Lannovce dříve nebylo tak klidno a čisto. Byla jiná než dnes [online]. TRIMA CB s.r.o, 2016-03-24 [cit. 2016-04-17]. Dostupné online. 
  10. SCHINKO, Jan. MĚSTO PŘED STO: Soudy měly plno práce [online]. TRIMA CB s.r.o, 2018-07-31 [cit. 2018-08-03]. Dostupné online. 
  11. DANIEL, Kovář. Encyklopedie Českých Budějovic - věznice [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2015-07-31]. Dostupné online. 
  12. DANIEL, Kovář, a kol. Encyklopedie Českých Budějovic - kostel Růžencové Panny Marie [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  13. SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: V bývalém budějckém chudobinci dnes sídlí „filiálka“ krajského úřadu. budejckadrbna.cz [online]. 2018-08-09 [cit. 2018-08-09]. Dostupné online. 
  14. SCHINKO, Jan. Zeměbranecké kasárny se za války změnily v nemocnici. Velkou stopu v ní zanechal Jaroslav Hašek. budejckadrbna.cz [online]. 2016-01-21 [cit. 2018-08-09]. Dostupné online. 
  15. a b SCHINKO, Jan. Jan Žižka dlužil Židovkám z ulice U Černé věže [online]. Českobudějovický deník, VLTAVA-LABE-PRESS a.s., 2007-11-11 [cit. 2012-07-16]. Dostupné online. 
  16. WICPALEKOVÁ, Maria. Budějovické kostely a kaple [online]. Kohoutí kříž, Jihočeská vědecká knihovna [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  17. BRANIŠ, Josef. Z pamětí české reálky budějovické. Roční zpráva c. k. české vyšší reálky v Č. Budějovicích. 1909, roč. 25, s. 1-17. 
  18. LINHARTOVÁ, Lenka. Historie a současnost katastrálního území České Budějovice 5 na katastrálních mapách (bakalářská práce). Plzeň: Lenka Linhartová, 2007. 50 s. Kapitola 7.2 Vývoj geografických názvů k.ú., tratí a ulic, s. 25. 
  19. VALENČÍK, Michal. Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice [online]. Michal Valenčík [cit. 2012-06-09]. Dostupné online. 
  20. STORM, Vojtěch. Památkářské úsilí na Českobudějovicku v letech 1970–1987. In: GAŽI, Martin. Památky jižních Čech. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2013. ISBN 978-80-85033-48-9. Díl 4. S. 13.
  21. DANIEL, Kovář, a kol. Encyklopedie Českých Budějovic - nemocnice [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2018-08-09]. Dostupné online. 
  22. SCHINKO, Jan. Biskupství mělo nařízeno na stavbě paláce šetřit [online]. Českobudějovický deník, VLTAVA-LABE-PRESS a.s., 2008-03-30 [cit. 2016-04-17]. Dostupné online. 
  23. ADÁMEK, Jan; HANSOVÁ, Jarmila; KOVÁŘ, Daniel, Roman Lavička, Zdeněk Mareš, Zuzana Thomová. Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Č. Budějovice: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2014. 271 s. ISBN 978-80-85033-54-0. S. 223-227. 
  24. a b KOVÁŘ, Daniel; BINDER, Milan. Projekty ze šuplíku. České Budějovice: Milan Binder, 2018. 179 s. ISBN 978-80-87277-12-6. S. 11-13, 56-58. 
  25. Odbor územního plánování a architektury; BINDER, Milan; SCHINKO, Jan. Zmizelé Budějovice: 13. Palác Fénix. Noviny českobudějovické radnice. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat