Kostel svaté Anny (České Budějovice)

bývalý kostel v Českých Budějovicích, součást kapucínského kláštera

Kostel svaté Anny je bývalý římskokatolický chrám v Českých Budějovicích. Nachází se v centru města, v ulici Kněžské, a je součástí areálu tamního bývalého kapucínského kláštera, se kterým je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Kostel svaté Anny
Kostel svaté Anny
Kostel svaté Anny
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajJihočeský
OkresČeské Budějovice
ObecČeské Budějovice
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézečeskobudějovická
VikariátČeské Budějovice-město
FarnostČeské Budějovice-sv. Mikuláš
Užíváníkoncertní sál
ZasvěceníOtakar Jeremiáš
Datum posvěcení1. února 1621
Architektonický popis
Stavební slohbaroko, klasicismus
Výstavba1615–1620
Specifikace
Umístění oltářesever
Další informace
AdresaČeské Budějovice, ul. Kněžská
Kód památky32142/3-774 (PkMISSezObrWD) (součást památky kapucínský klášter)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Druhý nejstarší kapucínský klášter v Čechách vznikl v Českých Budějovicích. Základní kámen klášterního chrámu byl položen v červnu 1615. Kostel svaté Anny byl dokončen v roce 1620 a 1. února 1621 byl vysvěcen. Do ulice Kněžské je obrácen boční stěnou, za odsazeným pravoúhlým presbytářem se nachází areál kláštera. V rámci josefinských reforem byl českobudějovický kapucínský konvent v roce 1788 zrušen. Kostel byl tehdy na více než 15 let uzavřen. Roku 1804 byl znovu otevřen pro bohoslužby. V letech 1843–1844 byl klasicistně upraven, takže přišel o svůj typický styl řádové kapucínské architektury s charakteristickým trojúhelníkovým štítem v průčelí, který byl nahrazen štítem novým.[2]

Koncertní síň Otakara Jeremiáše editovat

Roku 1988 se chrám stal majetkem Jihočeské filharmonie, která jej upravila na koncertní síň Otakara Jeremiáše.[3] Koncertní síň Otakara Jeremiáše je domovskou scénou Jihočeské komorní filharmonie, která byla založena v roce 1981 a je jedinou jihočeskou profesionální filharmonií.[4][5] Sál je jedním z hlavních kulturních středisek města,[6] kde se pořádají koncerty nebo se třeba konají tradiční promoce Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity.[7]

V roce 1994 došlo k rekonstrukci zaměřené na úpravy akustických prvků, celková rekonstrukce sálu proběhla v letech 2020–2021.

Rekonstrukce 2020–2021 editovat

Dne 30. dubna 2020 schválili jihočeští radní vypsání veřejných zakázek na rekonstrukci sálu.[8] Součástí bylo odstranění balkónu s ponecháním pouze jedné řady míst, modernizovaná (méně hlučná) klimatizace, výměna sedadel (z původních 218 měl klesnout počet zhruba o 30), nové akustické obklady, osvětlení a oprava varhan. Na rekonstrukci bylo vyhrazeno 30 milionů Kč,[9] dokončení bylo plánováno na únor 2021.[8]

Rekonstrukce koncertního sálu v bývalém kostele sv. Anny s odhadovaným rozpočtem 37 milionů korun byla zahájena v červenci 2020, sál při ní prošel zásadní změnou: byla vyměněna vzduchotechnika, byly odstraněny balkony, zlepšila se akustika. Změna se dotkla podhledů, obložení stěn, byla vyměněna sedadla a klimatizace. Také varhany prošly rekonstrukcí a prohloubilo se pódium.[10] Rekonstrukci provedla stavební firma Auböck[4] na návrh ateliéru A8000 s vedoucím architektem Martinem Krupauerem, který je zároveň vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie. Projekt financoval ze svého rozpočtu Jihočeský kraj.[10]

Hlavním cílem rekonstrukce bylo vrátit sálu původní kostelní jednoduchost a čistotu. Prostoru vládnou jednoduché linie, dřevo a kontrast černé a bílé barvy. Vznášející se bílé akustické baldachýny pod stropem jako lehké obláčky pomáhají roznášet zvuk do všech směrů.[4] Počet jejich panelů je 31 a každý z nich o průměrné váze 30 kg je zavěšen pomocí 3 nebo 4 ocelových lanek do valené klenby kostela.[6] K dobré akustice také přispívá dřevěný obklad na zadní stěně sálu, jenž pojme 172 diváků.[11][4]

Varhany editovat

Kostelní editovat

Před rokem 1800 byl kostel vybaven jednomanuálnovým nástrojem o 6 rejstřících, mechanické traktuře a zásuvkové vzdušnici. Ten byl nedlouho po roce 1800 (patrně před obnovou kostela v roce 1804) přesunut do kostela svatého Jakuba Většího v Boršově nad Vltavou. Po obnově kostela, konkrétně roku 1816, byly do kostela přeneseny varhany z Augustiniánského kláštera v Táboře (mohlo jít o dvoumanuálový nástroj od Friedricha Ferdinanda Semráda). V roce 1912 postavil nové varhany v ceně 5500 K Emanuel Štěpán Petr. Šlo o dvoumanuálový nástroj o 15 rejstřících s pneumatickou trakturou a výpustkovou vzdušnicí. O dalších osudech tohoto nástroje nejsou informace.[12]

Koncertní editovat

Pro účely koncertní síně navrhl dispozice nových varhan původem budějovický organolog Bohumil Plánský. Nástroj o 3 manuálech, 45 rejstřících a elektrické traktuře byl dokončen v roce 1988 a postavila jej společnost Rieger-Kloss[13] jako OPUS 3602. Na období 2020-2021 byla ohlášena oprava, neboť varhany nebyly „v ideálním stavu“.[9]

I. m. Hlavní stroj C–a3
1. Portunál 16′
2. Principál 8′
3. Flétna trubicová 8′
4. Oktáva 4′
5. Flétna měděná 4′
6. Kvinta 22/3
7. Superoktáva 2′
8. Mixtura 4–5× 11/3
9. Akuta 4× 1′
10. Trompeta 8′
II / I 8′
III / I 8′
III / I 16′
II. m. Positiv C–a3
11. Kryt 8′
12. Kvintadena 8′
13. Kopula 4′
14. Fugara 4′
15. Principál 2′
16. Kvinta 11/3
17. Oktáva 1′
18. Mixtura 3–4× 22/3
19. Roh křivý 8′
III / II 8′
Tremolo II. m.
20. Zvonková hra II
III. m. Žaluz. stroj C–a3
21. Flétna dřevěná 8′
22. Salicionál 8′
23. Chvění housl. 1–2× 8′+4′
24. Principál 4′
25. Roh noční 4′
26. Nasard 22/3
27. Flétna příčná 2′
28. Tercie 13/5
29. Flétna lesní 1′
30. Mixtura 5× 11/3
31. Dulcián 16′
32. Hoboj francouz. 8′
Tremolo III. m.
Aditivní stroj
33. Gamba barokní 8′
34. Seskvialtera 2-3× 22/3
35. Flétna zobcová 2′
36. Trubka horizon. 8′
37. Trubka hlavicová 4′
A / I 8′
A / II 8′
A / III 8′
A / P 8′
Tremolo A
Pedál
38. Principál prospekt 16′
39. Subbas 16′
40. Burdon tram. 16′
41. Oktáva 8′
42. Flétna basová 8′
43. Chorálbas 2× 4′+2′
44. Mixtura 4× 22/3
45. Pozoun 16′
I / Pm 8′
II / P 8′
III / P 8′
III / P 4′

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-16]. Identifikátor záznamu 143698 : Klášter kapucínský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-85983-17-6. S. 203–204. 
  3. Jcfilharmonie.cz [online]. Jcfilharmonie.cz [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  4. a b c d EXTERNÍ, autor. Chrám pro hudbu: Nový koncertní sál v budově bývalého kostela. Českobudějovický deník. 2022-08-22. Dostupné online [cit. 2023-11-03]. 
  5. Jihočeská komorní filharmonie | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. www.encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  6. a b Koncertní síň Otakara Jeremiáše v Českých Budějovicích [online]. 2021-07-29 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  7. Koncertní síň Otakara Jeremiáše | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. www.encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  8. a b PISKAČOVÁ, Eliška. Sál Jihočeské filharmonie čeká v létě rekonstrukce [online]. JTV, 2020-05-01 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. 
  9. a b MLSOVÁ, Ludmila. Sál filharmonie bude mít lepší zvuk i sedadla, chystá se i oprava KD Slavie Zdroj: https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/koncertni-sin-ceske-budejovice-jihoceska-filharmonie-kd-slavie-divadlo-oprava.A190913_084355_budejovice-zpravy_khr [online]. MAFRA, a. s., 2019-09-16 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. 
  10. a b Začíná oprava koncertní síně v centru Českých Budějovic, změní se její interiér. České Budějovice [online]. 2020-07-16 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  11. ZATLOUKALOVÁ, Nikola. Jihočeská filharmonie má nový koncertní sál. Najdete ho v kostele. Dumazahrada.cz [online]. 2022-09-08 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  12. SVOBODA, Štěpán. kostel sv. Anny [online]. Štěpán Svoboda, rev. 2020-09-26 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  13. SVOBODA, Štěpán. koncertní síň Otokara Jeremiáše [online]. Štěpán Svoboda, rev. 2020-09-26 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat