Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Suché Vrbné)

kostel v Suchém Vrbném

Kostel svatého Cyrila a Metoděje se nachází v českobudějovické čtvrti Suché Vrbné v Puchmajerově ulici.

Kostel svatého Cyrila a Metoděje
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecČeské Budějovice
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
ProvincieČeská
Diecézečeskobudějovická
VikariátČeské Budějovice–město
FarnostŘímskokatolická farnost sv. Cyrila a Metoděje České Budějovice - Suché Vrbné
Statuskostel
ZasvěceníCyril a Metoděj
Datum posvěcení26. prosince 1935
SvětitelMons. Václav Řepa
Architektonický popis
ArchitektAntonín Procházka
Stavební slohNovorománský sloh
Výstavba1935
Specifikace
Délka17 m
Šířka10 m
Výška16,5 m
Stavební materiálzděný
Další informace
AdresaŘímskokatolická farnost sv. Cyrila a Metoděje České Budějovice - Suché Vrbné
Puchmajerova 2
370 06 České Budějovice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Průčelí kostela sv. Cyrila a Metoděje

Suché Vrbné, nyní předměstí Českých Budějovic, bylo původně samostatnou vsí a dříve náleželo k farnosti Dobrá Voda. S rostoucím počtem místních obyvatel rostla i potřeba vlastního kostela, a v roce 1923 tak dobrovodský farář Mons. Václav Řepa vyhlásil sbírku na jeho výstavbu. V roce 1926 byl zakoupen pozemek, na němž nyní kostel stojí. Jako první byla postavena budova církevní školky, a to v roce 1933. Dnes slouží jako fara. Stavba kostela začala v březnu 1935 na základě návrhu budějovického architekta Procházky. Malby v interiéru navrhl pražský architekt Major a jejich autory jsou malíři Jelínek a Bašný. Stavba byla dokončena v říjnu 1935 a slavnostně vysvěcena 26. prosince 1935. Obřadu, který spolu s dalšími církevními hodnostáři řídil Mons. Václav Řepa, nyní již z funkce budějovického děkana, přihlíželo více než tisíc lidí.

Následně byla vystavěna klášterní budova v sousedství kostela, dokončena v roce 1936. Do roku 1950 zde sídlili těšitelé, od roku 2000 je zde Kněžský domov pro staré kněze.

Kostel je jednolodní stavbou v novorománském slohu s presbytářem a dvěma sakristiemi. Rozměry lodi jsou 17×10 m, poloměr presbytáře 8 m výška kostela 16,5 m s věžičkou o výšce 9,5 m. Na východní vnější zdi kostela jsou nápisy Můžeš-li věřit, všechno jest možné věřícímu a In te Domine speravi non confundar in aeternum (V tebe, Pane, doufám, ať nejsem zahanben navěky). Ve věžičce je umístěn zvon sv. Václav o hmotnosti 145 kg. Kostelní varhany pocházejí původně z budějovického kostela sv. Anny. Za kostelem stojí v zahradě kříž datovaný 1876, jenž měl původně stávat na suchovrbenské návsi.

V presbytáři se nachází freska v beuronském stylu obsahující obličeje biskupa Bárty a architekta Procházky.[1]

Literatura

editovat

ČERNÝ Jiří: Sakrální památky v Suchém Vrbném, Setkání 2011, č. 10, s. 5-6

Reference

editovat
  1. KOVÁŘ, Daniel. Budějovický poklad: pozlacené kosti. www.casopisbarbar.cz [online]. časopis Barbar, 2019-12-17 [cit. 2023-01-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat