Wikipedie

Senovážné náměstí (České Budějovice)

náměstí v Českých Budějovicích

Senovážné náměstí (dříve také náměstí 1. máje, Stalinovo náměstí a Masarykovo náměstí) se rozkládá jihovýchodně od historického centra Českých Budějovic.

Senovážné náměstí
Západní okraj náměstí s Jihočeským muzeem
Západní okraj náměstí s Jihočeským muzeem
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoČeské Budějovice
Městská částČeské Budějovice 1
Poloha48°58′22,34″ s. š., 14°28′41,09″ v. d.
Historie
Datum vzniku1265
Pojmenováno poseno
Starší názvynáměstí 1. máje
Stalinovo náměstí
Masarykovo náměstí
Další údaje
Počet adres14 adres
PSČ370 01
Kód ulice75591
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Původně šlo o prostranství před městskou (Svinenskou) branou, funkci náměstí získalo postupně. Od 14. století k tomuto prostranství přiléhala Rybní ulice lemující Mlýnskou stoku. Od 16. století bylo v prostoru před současnou budovou muzea umístěno popraviště. Ve druhé polovině 18. století začala prostranství lemovat zástavba, zpočátku převážně jednopodlažní. Od počátku 19. století se zde konaly dobytčí trhy, až do roku 1921 také s ovocem, zeleninou, senem a slámou. Z toho důvodu tu byla k dispozici váha na povozy se senem, od které získalo náměstí svůj dnešní název. Později se objevuje pojmenování Masarykovo náměstí, v poválečném období Stalinovo náměstí. Za socialismu došlo k přejmenování na náměstí 1. máje, v roce 1992 se opět vrátil původní název.

Chronologický seznam historických názvů a označení editovat

  • Dobytčí trh – od počátku 19. století
  • Viehmarkt
  • Viehmarktplatz
  • am Viehmarkt
  • Senovážné náměstí – od roku 1875[1]
  • Heuwaagplatz – německá lidová verze českého názvu
  • náměstí Arcivévody Karla Františka Josefa – od roku 1916[1]
  • Erzherzog Karl Franz Josef Platz
  • Masarykovo náměstí – od roku 1919[1]
  • Švehlovo náměstí – od roku 1934[1]
  • Horst Wessel Platz – v době okupace
  • Stalinovo náměstí – hned po 2. světové válce (oficiální název: Náměstí maršála Stalina)[1]
  • náměstí 1. máje – od 1. 5. 1962[1]
  • Senovážné náměstí – od 1. 1. 1992[1]

Významné budovy editovat

  • Svinenská brána – jedna ze tří původních hlavních městských bran, existovala od konce 13. století do roku 1845
  • hradební věž Manda – dominanta západního rohu náměstí ze 14. století byla zbourána v březnu 1904, čímž se propojily ulice Dukelská a Jirsíkova s Kněžskou a Širokou[2]
  • dům U Ferusů – historická budova, jejíž historie sahá do konce 18. století, dnes slouží Národnímu památkovému ústavu
  • stará nemocnice – původní českobudějovická nemocnice se nacházela v letech 1829–1913 v místě u současné pošty
  • sirotčinec – první budova někdejšího sirotčince vznikla roku 1858, dnes komplex využívá Biskupské gymnázium
  • Nadační dům – budova vystavěná v letech 1862-65 Vyšebrodským klášterem dnes slouží Střední škole a Vyšší odborné škole cestovního ruchu
  • Policajtský dům – policejní kasárna stála v oblasti současného parkoviště mezi lety 1876–1965
  • kostel Svaté rodiny – neogotický kostel tehdejšího klášterního areálu vznikl roku 1888
  • Jihočeské muzeum – neorenezanční budova dokončená roku 1901
  • Bio-Royal – někdy po roce 1908 vznikla montovaná budova prvního městského biografu, nejpozději v roce 1943 rozebraná a převezená do Frymburku, kde sloužila zhruba do roku 1960[3]
  • hlavní pošta – vystavěna v místě zahrady původní nemocnice v letech 1915–1918
  • dům kultury Metropol – multifunkční kulturní objekt vystavěný ve dvou etapách (dokončeny 1967 a 1971) pojme 2100 návštěvníků
  • dům Služeb – postaven 1968

Nerealizovaný byl projekt nové budějovické katedrály v neorománském slohu, která měla stát v místě současné pošty. Plány byly změněny a finance využity mj. na stavbu kostela sv. Jana Nepomuckého.

  •  
    dům u Ferusů
  •  
    Nadační dům
  •  
    dům kultury Metropol

Významné objekty editovat

Nerealizovaná zůstala monumentální socha Stalina, která se objevovala v soutěžních návrzích na úpravu náměstí z roku 1955. Z důvodu následující kritiky kultu osobnosti bylo od plánů upuštěno a došlo pouze k zakrytí Mlýnské stoky.

  •  
    socha Panny Marie Budějovické
  •  
    sousoší sv. Jana Nepomuckého
  •  
    meteorologický sloup
  •  
    pomník letcům

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e f g SCHINKO, Jan. Náměstí patřilo dobytku a dlouhou dobu také Stalinovi. Českobudějovický deník [online]. Vltava Labe Media, 2008-05-18 [cit. 2016-11-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ SCHINKO, Jan. Věž Manda dostala jméno podle lazebnice. Českobudějovický deník [online]. Vltava Labe Media, 2011-11-12 [cit. 2016-11-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ Kohoutí kříž. Curt Linda [online]. Č. Budějovice: Jihočeská vědecká knihovna [cit. 2016-11-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ TYDLITÁT, René; TREJBAL, Jan. Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2019. 276 s. ISBN 978-80-87577-97-4. S. 150–151. 
  5. ↑ SCHINKO, Jan; BINDER, Milan. Věže a věžičky Českých Budějovic. 1. vydání. vyd. České Budějovice: Karmášek, 2006. 111 s. ISBN 80-903636-2-8. Kapitola Divadlo, s. 29. 
  6. ↑ PELÍŠEK, Antonín. V Budějovicích stojí nový památník na počest letců z 2. světové války. iDNES.cz [online]. 2015-09-09 [cit. 2016-11-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Senovážné_náměstí_(České_Budějovice)&oldid=23782084“