Otevřít hlavní menu

Seznam kin v Českých Budějovicích

seznam
Komplex činžovních domů Perla - Koldům, bývalé kino Vesmír

Následující seznam obsahuje kina, biografy a jim podobné instituce (tzv. elektrická divadla, světelná divadla ap.), které existovaly na území Českých Budějovic.

Promítání obsahu s dějem je doloženo již v 19. století v paláci Včela; šlo ale ještě o statické obrazy. První pohyblivý film byl v Č. Budějovicích promítán podle některých zdrojů v roce 1908, obsahem byly záběry z Rusko-japonské války.[1] Podle jiných měla již před rokem 1895 navštívit město společnost bratří Oeserů.[2]

SeznamEditovat

Seznam nemusí být kompletní. Datum odpovídá datu promítání (u dočasných kin) nebo datu založení (u stálých).

Objekt Obrázek Umístění Založeno Galerie Popis
Bratři Oeserové Krumlovský rybník <1895 V místě současného justičního paláce, kde se rozkládal částečně zasypaný Krumlovský rybník, ve velkém a v případě nepohody vytápěném stanu promítali bratři Oeserové.[2]
Palác Včela   Karla IV. 92/1 1896 Předchůdce biografu, o víkendech byly promítány statické obrazy doprovázené případnými texty ilustrujícími děj (jakýsi promítaný komix).
The greatest Bio Theater of the World Dukelská 1907 U muzea v ul. J. Tascheka (dnešní Dukelská), představení trvala 2,5 hodiny.[2]
Alžír Riegrova 1791/25 1908 Roku 1908 v tingltanglu Alžíru promítal pan Zöllner záběry z rusko-japonské války.[3]
K. Oeser Senovážné náměstí 1909 Stan na náměstí.[1]
U Černého koníčka Žižkova třída 220/15 <1910 Josef Deutsch z Oeserova podniku dopoledne a večer promítal tanečním sále hostince U Černého koníčka. Poté s pozdějším švagrem Josefem Lindou založil Bio Royal.[2]
Bio Royal   Musejní 232 ~1910 Podle některých zdrojů fungovalo již r. 1909. Dřevostavba na dnešním Senovážném náměstí, němé filmy doprovázela Marie Lindová na housle a klavír, filmy s německými titulky překládal zřízenec do češtiny.[1] Interiér potažen hedvábím. Ve 20. letech patřilo městu, 500 míst, od roku 1928 zvukové filmy, před válkou patřilo Československému červenému kříži, od roku 1945 využíváno Rudou armádou, roku 1947 přesunut do Frymburku, kde fungoval do napuštění Lipna.[2] Podle jiných zdrojů byl do Frymburku přesunut již před rokem 1943 a od roku 1945 provozováno jako kino Hana.
Bio Elite   Klaudiova 25 1911[2] Hlediště s balkonem, 455 míst.[4] Hudební kulisu k němému filmu obstarávalo piáno za plátnem.[5] Roku 1919 koupila od majitele Metzla kino tělocvičná jednota Sokol I a přejmenovala ho na Bio Hvězda.[4] 432 míst. 1942 přejmenováno na Bio Astra.[1] Po osvobození 1945 přejmenováno zpět na Bio Hvězda, v roce 1950 na kino Oko.[4] Na přelomu 50. a 60. let zavřeno kvůli zastaralosti a bezpečnostním normám. Po rekonstrukci začalo prostory od r. 1962 využívat Malé divadlo.[1] Podle jiných zdrojů kino Oko skončilo až roku 1963 a Malé divadlo prostory využívalo od roku 1965.[4] V roce 1985 znovu zavřeno pro havarijní stav, následně se propadl strop[pozn. 1], zřítilo několik vnitřních zdí, objekt opakovaně vyhořel a v roce 2005 byl zdemolován.[6] Původní adresa Klaudiova 25 (dnes Jeronýmova) již neodpovídá současnému č. 25.
Grand Bio   Mariánské náměstí 1911[2] 480 míst. Hudební kulisu k němému filmu zajišťoval salonní kvintet.[5] 1929 promítán první českobudějovický němý film, roku 1962 poprvé v necenzurované podobě. 1949 přejmenované na kino Lípa. Roku 1962 bylo na příkaz tajemníka KV KSČ (včetně přilehlé kavárny Metropol) zbouráno.[7]
Bio YMCA Budova YMCA 20. léta 20. století Někdy po roce 1920 v dřevěné budově YMCA (oblast pozdějšího autobusového nádraží, dnes Mercury centrum) provozovala Čsl. společnost YMCA biograf. 350 míst, promítání 2× týdně. 23. 12. 1923 budova vyhořela.
Bio Elekta   Lannova třída 238/2 20. léta 20. století Vzniklo po skončení Bio Elite, patřilo jednotě československého Orla, 470 míst.[1] Uvedl první mluvenou filmovou detektivku.[5] Zhruba v 60. letech 20. století jej nahradilo dopolední kino Čas, které za 1 Kčs promítalo nepřetržitý proud žurnálů a aktualit, odpolední kino Mladých[pozn. 2] a večerní kino Jas.[8]Jirsíkův národní dům (=Vatikán).[1]
? Linecké předměstí ~20. léta 20. století Švagr J. Deutsche Josef Linda působil v nově postaveném kině na Lineckém předměstí.[1]
? Rožnov Kino v Rožnově vyhořelo.
Bio Central Suché Vrbné ~20. léta 20. stol. Provozovatel Deutsche Bezirksjugendfürsorge, nízká návštěvnost, zastaralá výbava, ignorovalo nařízení z roku 1929 o promítání českých filmů. Od roku 1934 prakticky nepromítalo.[1]
Bio Kotva   Lidická tř. 2110 1928[5] Kino tělocvičné jednoty Sokol II, původně 589 (nebo 528[9]) míst. Za války přejmenováno na Bio Viktoria a promítalo německé filmy.[1] Název se dále měnil na kino Svět, kino Pohraniční stráže a zpět na kino Kotva.[9] Roku 1956 bylo vybaveno prvním širokoúhlým plátnem ve městě.[9] Kino existuje dosud s 215 místy.
stará pošta   Biskupská 129/1 ~1925 V přízemí staré pošty byla vybourána větší okna a v nich se sezónně k večeru promítaly reklamy, filmy a k tomu doprovodná hudba z gramofonu.[5]
Sokol Suché Vrbné Suché Vrbné 30. léta 20. století Tzv. sokolovna.[1]
Letní kino Háječek Háječek 50. léta 20. stol. Existuje dosud.[1]
Vesmír   Pražská třída 1255/19 1964 Součást komplexu činžovních domů Perla - Koldům. Po roce 1989 upraveno a vybaveno zvukovým systémem Dolby Stereo.[1] Kapacita 1400 osob,[10] provoz ukončen v prosinci 2003.[11]
kino Nemanice Nemanice ~60. léta 20. stol. 16mm filmy.[1]
kino Kněžské Dvory Kněžské Dvory ~60. léta 20. stol. 16mm filmy.[1]
Mír   Suchovrbenské náměstí 707/1 60. léta 20. stol. Provoz ukončen v červnu 1996.[1]
Cinestar   Milady Horákové 1498 20. 3. 2002 Multikino Cinestar v komplexu nákupního centra Čtyři Dvory.[1] Celková kapacita 1400 míst.
Cinestar IGY Pražská třída 1247/24 3. 11. 2017 Multikino Cinestar. Promítání zahájeno v pátek 3. listopadu 2017 v 16:30.[12]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Podle jiného zdroje se propadl strop Malého divadla na původní adrese v Hradební ulici, což byl důvod k přestěhování do prostor kina Oko
  2. Podle jiných zdrojů používalo hlavičku „kino Mladých“ kino Lípa pro svá odpolední a večerní představení.

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q KOVÁŘ, Daniel; NECHVÁTAL, František. Encyklopedie Českých Budějovic - kina [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2018-02-22]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Na Senovážném náměstí dříve stálo kino Royal. Budějcká drbna [online]. 2018-02-22 [cit. 2018-02-22]. Dostupné online. 
  3. PELÍŠEK, Antonín. Budějovický Alžír pamatuje divadlo, hokejisty i spisovatele Haška. iDNES.cz [online]. 2019-05-04 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. 
  4. a b c d Odbor územního plánování a architektury; BINDER, Milan; SCHINKO, Jan. Zmizelé Budějovice: 9. kino Hvězda. Noviny českobudějovické radnice. Dostupné online. 
  5. a b c d e SCHINKO, Jan. MĚSTO PŘED STO: Kina v Českých Budějovicích se od dob první republiky hodně změnila. Budějcká drbna [online]. 2018-02-20 [cit. 2018-02-22]. Dostupné online. 
  6. LEXOVÁ, Petra. Secesní architektura v Českých Budějovicích - její stavitelé a hodnocení vybraných staveb. České Budějovice, 2011 [cit. 2018-02-22]. 99 s. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Hynek Látal. Dostupné online.
  7. SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: V roce 1962 byla bezohledně zbořena severní strana Mariánského náměstí. A za 55 let se tam nic nepostavilo. Budějcká drbna [online]. 2017-03-30 [cit. 2018-02-23]. Dostupné online. 
  8. Orel České Budějovice. Historie Orla [online]. Orel České Budějovice [cit. 2018-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-01. 
  9. a b c Odbor územního plánování a architektury; BINDER, Milan; SCHINKO, Jan. Zmizelé Budějovice: 18. U Kotvy. Noviny českobudějovické radnice. Dostupné online. 
  10. inbudejovice.cz. Vesmír - kino (uzavřeno) [online]. inbudejovice.cz [cit. 2018-02-22]. Dostupné online. 
  11. anonym. Z kina Vesmír je moderní gymnastická tělocvična. ceskatelevize.cz [online]. 2007-03-23 [cit. 2018-02-22]. Dostupné online. 
  12. MAREK, Lukáš. V Budějovicích se otevírá nové IGY centrum. Část je stále staveniště. iRegiony [online]. 2017-11-03 [cit. 2018-02-22]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat