Jan Vítězslav Dušek
Jan Vítězslav Dušek (8. června 1891 Makov, dnes část města Jistebnice – 2. března 1966 Tábor) byl český sochař a medailér.
| Jan Vítězslav Dušek | |
 Jan Vítězslav Dušek v roce 1923 | |
| Narození |
8. června 1891 Makov |
|---|---|
| Úmrtí |
2. března 1966 (ve věku 74 let) Tábor |
| Národnost | česká |
| Povolání | sochař a medailér |
| Děti | syn Jan Dušek, sochař |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
ŽivotEditovat
Narodil se v rolnické rodině v Makově na Táborsku. V letech 1905–1909 vystudoval odbornou školu sochařsko-kamenickou v Hořicích v Podkrkonoší.[1] V první světové válce narukoval do 7. pěšího pluku, kde se setkal s dalšími jhočeskými umělci – malíři Janem Autengruberem a Jiřím Kauckým.[2] Získal československé státní stipendium a v letech 1921 a 1922 se zdokonaloval na pařížské Académie de la Grande Chaumière u Émile-Antoine Bourdella. Roku 1925 se stal jedním ze zakládajících členů Sdružení jihočeských výtvarníků. Žil v Táboře, kde také umřel.
DíloEditovat
Dělal figurální a portrétní tvorbu – vytvořil mnoho pomníků, např. pomník T. G. Masaryka v Hulíně, pomník Antonína Sovy v Pacově, pomník Petra Chelčického v Chelčicich, pomník Jana Husa v Jindřichově Hradci, pomník zabitých letců v Hrdějovicích, pomníky padlých (v Čelákovicích, Kladně, Polné, Táboře, Trhových Svinech, atd.). Vytvořil mnoho bust nebo symbolických hlav. Dělal pamětní desky, portrétní medaile a figurální výzdobu budov.[3] Byl spoluautorem pamětní desky na českobudějovické radnici.[4]
VýstavyEditovat
- Vystavoval v jarním Salonu Société Nationale des Beaux-Arts v Paříži.
- Koncem roku 1925 vystavoval v londýnské Galerii Královské akademie v Londýně.
- V roce 1926 se zúčastnil v Benátkách XV. mezinárodní výstavy umění Esposizione internazionale d’Arte della città di Venezia.
- V roce 1936 na XI. letní olympiádě v Berlíně vystavoval v umělecké soutěži plastiku Herkules.
OceněníEditovat
- V roce 1924 obdržel na VIII. olympiádě v Paříži za sochu Lučištníka bronzovou medaili.
- V roce 1925 obdržel na pařížském jarním Salonu stříbrnou medaili za sochu Běžce .
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ ŠEDIVÝ, Václav. Jan Vítězslav Dušek: Město Tábor - oficiální webové stránky. www.taborcz.eu [online]. [cit. 2020-11-23]. Dostupné online.
- ↑ HUDEC, Adam. OBRAZEM: Muzeum zve na jindřichohradecká zastavení malíře Jana Autengrubera. Jindřichohradecký deník. 2017-11-08. Dostupné online [cit. 2020-11-23]. (česky)
- ↑ KUČERA, Martin. DUŠEK Jan Vítězslav 8.6.1891-2.3.1966 [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2020-11-23]. Dostupné online.
- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Encyklopedie Českých Budějovic: Pamětní desky [online]. [cit. 2020-11-23]. Dostupné online.
LiteraturaEditovat
- Václav Šedivý.Táborský sochař Jan Vítězslav Dušek, Tábor, nakladatelství OSSIS, 2016