Josef Dietrich (sochař)
Josef Dietrich (1677, Trhové Sviny – 2. května 1753, České Budějovice) byl český barokní sochař, který působil především v jižních Čechách. K jeho dílu patří většina dochovaných barokních prací v Českých Budějovicích včetně Samsonovy kašny na náměstí Přemysla Otakara II.
Josef Dietrich | |
---|---|
Údajná podoba Josefa Dietricha | |
Narození | 1677 Trhové Sviny Habsburská monarchie |
Úmrtí | 2. května 1753 (ve věku 75–76 let) České Budějovice Habsburská monarchie |
Povolání | sochař |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatPředpokládá se, že se vyučil kolem roku 1700 v některé z pražských dílen, zřejmě u sochaře Matěje Václava Jäckela (1655–1738). Do Českých Budějovic se přestěhoval roku 1710 po smrti švábského sochaře Josefa Pabla,[1] s první manželkou koupili dům v Krajinské třídě čp. 115.[2] Již v roce 1724 je ale uváděn jiný majitel, takže se předpokládá přesun Dietrichovy dílny na jinou budějovickou adresu.[3] 1732 první manželka umírá a 1. nebo 13. února 1733 Dietrich uzavírá sňatek z Justinou Riedlovou, vdovou po sládkovi z Trhových Svinů. Ta umírá 9. dubna 1746. Za třetí ženu pojal 31letou Marii Magdalenu Jeneovou z Chrobol 24. července 1746.[4] S tou měl celkem čtyři syny, z nichž poslední se narodil jako pohrobek, druhý den po Dietrichově úmrtí. Druhý nejmladší syn umírá krátce poté ve třech letech. Pohřben je na bývalém hřbitově u současné katedrály svatého Mikuláše.[3]
Následovníci
editovatPracoval s kamenem i se dřevem. V Dietrichově dílně se vyučil pozdější českokrumlovský sochař Jan Antonín Zinner[5] a Dietrichův českobudějovický nástupce Leopold Hueber. Hueber se po Dietrichově úmrtí oženil s jeho třetí manželkou Magdalenou a sochařskému řemeslu vyučil jeho syna Matyáše Dietricha.[6]
Zajímavosti
editovatTraduje se, že sochu svatého Josefa (novodobě umístěnou v klášterní předzahrádce na Piaristickém náměstí) vytesal Dietrich jako autoportrét.[7] Po sochaři je pojmenována českobudějovická ulice J. Dietricha v Mladém.[8]
Seznam děl
editovatNení-li uvedeno jinak, jde o sochy určené pro město České Budějovice. Seznam není kompletní.
Objekt | Obrázek | Datum | Umístění | Galerie | Poznámka |
---|---|---|---|---|---|
ozdoby k tabernáklu oltáře | 1711 | Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa | Nedochovalo se. | ||
dřevěné plastiky pro hlavní oltář | 1711–1713 | kostel svatého Bartoloměje v Malontech | |||
gotická milostná Panna Maria Budějovická (Q36860218) |
1715 | před Rožnovskou branou | Mezi současným Krumlovským a Zlatým mostem. | ||
Mariánské sousoší před Pražskou branou (Q26868394) |
1716 | před Pražskou branou (Mariánské náměstí) | Roku 1953 rozebráno, roku 1991 obnoveno, repliky soch (sokl původní), originály uloženy v lapidáriu kláštera v Borovanech. Panna Maria Budějovická, svatý Mikuláš (vlevo), svatý Auracián (vpravo), dole zleva svatý Šebestián, svatá Rozálie, svatý Roch. | ||
soška Panny Marie Budějovické (Q57433435) |
1718 | nad vchodem do křížové chodby, Piaristické náměstí | |||
Samsonova kašna (Q6848354) |
1721–1727 | náměstí Přemysla Otakara II. | Kamenosochařská výzdoba, kamenické práce provedl Zachariáš Horn (1679—1738), originály na radnici. | ||
svatý Jan Nepomucký (Q38149073) |
1722 | Trhové Sviny | Kameník Zachariáš Horn. | ||
svatý Jan Nepomucký (Q36860179) |
1723 | nábřeží Malše u soudu | Kameník Zachariáš Horn.[9] | ||
svatý Jan Nepomucký (Q80444651) |
1723–1724 | most ve Vyšším Brodě | |||
svatá Anna (Q80444653) |
1724 | most ve Vyšším Brodě | Replika, originál od roku 1991 v lapidáriu Borovanského kláštera. Vytesáno na objednávku opata z Vyššího Brodu. | ||
výzdoba jižní sakristie | 1725 | kostel svatého Víta | Český Krumlov. Společně s Johannem Ferdinandem Rapotzem (Q112127763) a Janem Antonínem Zinnerem (Q112074427).[10] | ||
krucifix (Q105946630) |
~1725 | Dobrš | V kostele Zvěstování Panny Marie. | ||
Immaculata (Q38489970) |
1727 | Novohradská 1239/118 | Před kostelem Panny Marie Královny Andělů v Nových Hodějovicích; socha sem byla přenesena z Plavské silnice | ||
Spravedlnost | 1730 | radnice | Z cyklu 4 alegorické postavy ctností. Na budově replika, originál v radnici. | ||
Moudrost | 1730 | radnice | Z cyklu 4 alegorické postavy ctností. Na budově replika, originál v radnici. | ||
Statečnost | 1730 | radnice | Též označována jako Síla. Z cyklu 4 alegorické postavy ctností. Na budově replika, originál v radnici. | ||
Opatrnost | 1730 | radnice | Též označována jako Věrnost. Z cyklu 4 alegorické postavy ctností. Na budově replika, originál v radnici. | ||
svatí Josef, Tadeáš a Antonín Paduánský (Q37452146) |
1733 | Kájov | Jihozápadně od hřbitova na rozcestí. Autorem soch je s největší pravděpodobností Josef Dietrich.[11] Objednal kájovský farář Kristián Guschl. Při restaurování byla uvnitř sousoší nalezena kovová schránka s devocionáliemi (svaté obrázky, prolog evangelia svatého Jana Evangelisty, medaile se sv. Benediktem, se sv. Ignácem z Loyoly, s Pannou Marií Kájovskou, dále caravacký křížek, torzo růžence, papírové cedule s modlitbami a polykací obrázky).[12] | ||
Jan Nepomucký s anděli (Q37012428) |
~1735 | Borovany | Sousoší z 1. poloviny 18. století (nejspíše ze 30. let), stojící na náměstí v Borovanech, lze přisuzovat Josefu Dietrichovi.[13] | ||
Madona a dva andělé | 1739 | poutní kostel Panny Marie Bolestné | Dobrá Voda u Českých Budějovic. | ||
tři zastavení | 1739 | hřbitov u kostela svatého Mikuláše | Propuštění, Poslední večeře, Kristus ve vězení. Součást křížové cesty, nedochovalo se.[14] | ||
svatý Jan Nepomucký (Q105888938) |
1739 | Dominikánský klášter | Sochu objednala na podzim 1739 Terezie Vetterová, vdova po hejtmanu dělostřelectva, pro areál Dominikánského kláštera. Dochovala se fotografie sochy na neznámém místě.[14] | ||
svatý Josef (Q96748377) |
1739 | u kostela Obětování Panny Marie | V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera. Objednatel Josef Grueber.[14] Traduje se, že Dietrich sochu vytesal jako vlastní portrét.[7] | ||
čtvrté zastavení | ≥1740 | hřbitov u kostela svatého Mikuláše | Po třech zastaveních dodaných v roce 1939 vyrobil Josef Dietrich zřejmě ještě jedno.[14] | ||
sloup Nejsvětější Trojice (Q57414948) |
1740 | Piaristické náměstí, tehdy hřbitov | Objednatel mlynář Erasmus Jene.[14] Původně umístěn na hřbitově 19. listopadu 1740, posvěcen 22. července 1941, na současné místo proti Kalvárii přemístěn po zrušení hřbitova.[15] | ||
svatá Anna (Q96748382) |
1741 | u kostela Obětování Panny Marie | V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera. | ||
svatý Jáchym (Q96748394) |
1743 | u kostela Obětování Panny Marie | Socha odcizena, původně v aleji před vchodem do kláštera, zachoval se jen podstavec aktuálně umístěný pod sochou sv. Vincence (zcela vpravo). | ||
Kalvárie (Q57415011) |
1743-1744 | Piaristické náměstí, tehdy hřbitov | Zhotoveno na objednávku Terezy Ajchlové[16] či Aichlerové, podle pověsti zaplaceno z pokladu, který pes jejího manžela vyhrabal v lese.[14] | ||
svatý Dominik (Q96748358) |
1745 | u kostela Obětování Panny Marie | V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně před bočním vchodem do kostela. | ||
svatý Vincenc (Q96748387) |
1745 | u kostela Obětování Panny Marie | V současnosti v zahradě pod Bílou věží (na podstavci určeném sv. Jáchymovi, Vincencův podstavec odcizen), původně před bočním vchodem do kostela. V původním podstavci svatého Vincence Ferrerského byla při opravě v roce 1855 nalezena schránka s ostatky svatého Adaukta a svaté Konstancie věnovanými papežem. Schránka měla dále obsahovat list dokládající, že sochy sv. Vincence a sv. Zachariáše objednal provinciál dominikánů z vděčnosti za uzdravení na přímluvu Panny Marie.[14] | ||
svatý Jan Nepomucký (Q36859540) |
1745 | Sady | Socha z mušlového vápence, pravděpodobně totožná s dílem objednaným na náklady města, umístěným před Svinenskou bránu a vysvěceným 1. září 1745. Později byla přesunuta na Novohradskou ulici, odkud se v roce 1986[14] nebo 1987[17] dostala na nynější místo proti Rabenštejnské věži. Autorství je připisováno Josefu Dietrichovi „s největší pravděpodobností“.[17] | ||
svatý Achatius (Q105946784) |
~1745 | u kostela Obětování Panny Marie | Podle jednoho pramene měl soubor Dietrichových klášterních plastik z cca 40. let 18. století zahrnovat i sochu svatého Achatia. Během přesunu soch do nově vzniklé klášterní předzahrádky v letech 1982–1983 však nebyla nalezena.[18] | ||
svatý Zachariáš (Q96748363) |
1746 | u kostela Obětování Panny Marie | V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera. | ||
gotická milostná Panna Maria Budějovická (Q36860025) |
1746 | před Svinenskou branou, Senovážné náměstí | Svěcena 1. července. V roce 1972 přesunuta do městského zahradnictví, v 90. letech restaurována, vyrobena nová hlava a umístěna do NPÚ (dům U Ferusů, nejprve na nádvoří, poté do průjezdu).[14] Kulturní památka. | ||
práce pro zámek Hluboká nad Vltavou | zámek Hluboká nad Vltavou | ||||
práce pro zámek Český Krumlov | zámek Český Krumlov | ||||
Traianus (Q105988042) |
dům U Římského císaře | Busta na atice domu (náměstí Přemysla Otakara II. 41/11) objednaná městským písařem. Aktuálně jde o kopii originálu umístěného v Jihočeském muzeu (v expozici Příběh města Českých Budějovic). |
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ VLČEK, Pavel. Encyklopedie Českých Budějovic - baroko [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2021-10-13]. Dostupné online.
- ↑ KUBÁK, Jaroslav. Topografie města Českých Budějovic 1540 – 1800. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1973. S. 54.
- ↑ a b c VODIČKA, Matěj. Českobudějovický sochař Josef Dietrich. České Budějovice, 2014 [cit. 2021-02-28]. 62 s. bakalářská práce. Ústav estetiky a dějin umění Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Petr Fidler. s. 13–15, 37. Dostupné online.
- ↑ MAREŠ, Jan. Kohoutí kříž: Josef Dietrich [online]. [cit. 2021-03-13]. Dostupné online.
- ↑ vhon. Encyklopedie Český Krumlov - Historie sochařství [online]. město Český Krumlov [cit. 2021-02-27]. Dostupné online.
- ↑ KOTALÍK, Jiří. Encyklopedie Českých Budějovic - Dietrich Josef [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2016-08-20]. Dostupné online.
- ↑ a b SCHINKO, Jan. Adamova lebka prý plní přání a řídí plán zkoušení [online]. Českobudějovický deník, VLTAVA-LABE-PRESS a.s., 2008-02-03 [cit. 2012-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Magistrát města České Budějovice. Názvy budějovických ulic. c-budejovice.cz [online]. Magistrát města České Budějovice [cit. 2021-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-31.
- ↑ MARŠÍK, Martin. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Otočená socha. Budějcká drbna [online]. 2019-12-11 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online.
- ↑ KAREL, Pletzer. Českobudějovičtí malíři a sochaři na Českokrumlovsku v 17. a 18. století. In: Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. České Budějovice: [s.n.], 12. 1973. ISSN 0862-5417. 10 / 4 ročník / číslo. S. 241.
- ↑ Národní památkový ústav. Sousoší sv. Josefa, sv. Judy Tadeáše a sv. Antonína Paduánského [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-03-20]. Dostupné online.
- ↑ PROKOPOVÁ, Zdeňka. „Kájovská matko milosti, mor, drahotu odvrať od nás!“. In: GAŽI, Martin. Památky jižních Čech. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2020. ISBN 978-80-85033-91-5. Díl 10. S. 151.
- ↑ Národní památkový ústav. Sousoší sv. Jana Nepomuckého s anděly [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-03-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i BINDER, Milan; KOVÁŘ, Daniel. Kapličky, sochy a křížky. české Budějovice: Milan Binder, 2019. 173 s. ISBN 978-80-87277-13-3. S. 18, 52.
- ↑ JIRKŮ, Magdalena. Sloup Nejsvětější Trojice. In: Kratochvíl. Patrimonia. [s.l.]: ÚTAM AV ČR, v. v. i. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-24. Archivováno 24. 4. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ HRUŠOVÁ, Helena. Sousoší Kalvárie. In: Kratochvíl. Patrimonia. [s.l.]: ÚTAM AV ČR, v. v. i. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-24. Archivováno 24. 4. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ a b ULBRICHOVÁ, Petra. Prohlášení za kulturní památku. Praha: Ministerstvo kultury, 2005. 3 s. Dostupné online. S. 2.
- ↑ STORM, Vojtěch. Památkářské úsilí na Českobudějovicku v letech 1970–1987. In: GAŽI, Martin. Památky jižních Čech. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2013. ISBN 978-80-85033-48-9. Díl 4. S. 30–31.
Literatura
editovat- KOTALÍK, Jiří. Encyklopedie Českých Budějovic - Dietrich Josef [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2016-08-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Dietrich na Wikimedia Commons