Sady (České Budějovice)

park v Českých Budějovicích

Sady, dříve též městské sady, je městský park v Českých Budějovicích rozkládající se mezi tokem Mlýnské stoky a ulicí Na Sadech (částečně též Husovou třídou).

Sady
Sady před rokem 1918
Sady před rokem 1918
Lokalitacentrum, České Budějovice, ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Rozloha3,5 ha
Založeno1874
ArchitektRudolf Vácha starší
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Vznik Sadů před novostavbou Besedy, kolem roku 1875

Městský park leží v prostoru někdejšího barokního opevnění. Vzniklo v letech 1641–1666 a vydrželo do roku 1825, kdy byla zahájena nejprve demolice ravelinů. Ty uvolnily prostor a umožnily vznik nové ulice vedoucí od poloviny 19. století po obvodu původního opevnění. Zprvu byla nazývaná Lange Fahrt, dnes Na Sadech. Kolem roku 1870 bylo rozhodnuto zbytky barokní hradby odstranit a na vzniklém prostranství založit park. K tomu došlo v letech 1874–1880. Koncept navrhl Rudolf Vácha (1825—1899), schwarzenberský inspektor zahrad (otec malíře Rudolfa Váchy), který rovněž navrhl zámecký park na Hluboké. Po dokončení byl park uzavřen plotem a na noc zamykán. Litinové ploty z let 1881–1887 byly zrekvírované za druhé světové války, poté již nebyly obnoveny. K úpravám parku došlo zhruba v 60. letech 20. století (1958 instalován pomník Mateřství, později dvě nové fontány, protiletadlové dělo). V letech 2001 až 2005 došlo k postupné rekonstrukci.[1]

Části parkuEditovat

Úsek u Besedy byl podle busty Josefa II. označován jako Josefský park, později jako Besední park[2] nebo Besední sad. Část mezi opevněním a Husovou ulicí nese pojmenování Naše Benátky.[1]

Pamětihodnosti a prvkyEditovat

 
pomník Vojtěcha Lanny staršího
 
zaniklá fontána u současné pošty
  • Mlýnská stoka – původně vodní příkop v rámci opevnění města
  • Pražská brána – hranolová věž, jedna ze tří původních městských bran, zmiňována 1335, zbourána 1867
  • pamětní deska Šimona Plachého z Třebnice – umístěna po r. 1611, dnes replika v místě původní Pražské brány
  • barokní raveliny a vodní kanály – fortifikační prvky z poloviny 17. století byly zcela odstraněny
  • socha sv. Jana Nepomuckého – barokní socha z mušlového vápence, žulový sokl, kulturní památka
  • kiosek se sodovkou – zmiňován v roce 1875 „v ravelinu u mostku k Židovské ulici“[3]
  • pomník Vojtěcha Lanny staršího – umístěn 24. 5. 1879, obnoven 2. 10. 1993
  • socha Diany – sádrová socha bohyně lovu se psem byla umístěna za pomníkem Vojtěcha Lanny staršího,[1] nedochovala se
  • kašna s fontánou – realizována r. 1882, financována stavitelem baronem Karlem Schwarzem[2], obnovena 2002
  • busta císaře Josefa II. – umístěna 28. 10. 1883, zničena 28. října 1918[2]
  • fontána mezi starou nemocnicí a Kanovnickou ulicí[4] – zanikla patrně při stavbě pošty
  • Caffé Pissoir – z veřejných záchodů městem zřízená a v letech 1897–1898 Stephanem Nitschem provozovaná letní kavárna satiricky nazývaná Caffé Pissoir[5][6][7][8][9]
  • kavárna z příhradového zdiva s verandou – otevřena 5. května 1900, zanikla[2][1]
  • dětské hřiště s pavilonem – zaniklo[1]
  • historický rozcestník – umístěn 1910, r. 2003 obnoven a doplněn pamětní deskou, kulturní památka
  • pomník Otokara Mokrého – umístěn 15. 8. 1919, od Družstva Budivoj, sochař František Bílek, kulturní památka
  • tramvajový sloup – z 20. let 20. století, 15. 6. 2016 doplněn pamětním kamenem jako pomník tramvajové dopravy
  • pomník Mateřství – pomník od Františka Mrázka z roku 1958
  • dělo – protiletadlové dělo umístěno r. 1965, odstraněno po r. 1990
  • fontána Volavky, Ukradené Volavky[10][11] – ze 60. letech 20. století, obnovena 2002, poté byly volavky (dílo Františka Mrázka[12]) odcizeny
  • fontána u Pražské třídy – vybudována v 60. letech 20. století, obnovena 2002
  • pomník Přemysla Otakara II. – umístěn 28. 10. 2015, od Františka Postla

Parkový porost původně pokračoval až do prostoru současné pošty. Tento úsek se využíval jako nemocniční zahrada až do zbourání staré nemocnice roku 1914.[13] Poté měla být využita na stavbu nové budějovické katedrály v neorománském slohu. Plány ale byly změněny, připravené finance využity mj. na stavbu kostela sv. Jana Nepomuckého a nevyužitá parcela (z níž byla část uvolněna zbouráním klasicistní budovy staré nemocnice) posloužila v letech 1915–1918 k výstavbě pošty.

FlóraEditovat

V parku roste 59 druhů dřevin, z toho k nejvíce zastoupeným patří s 38 % jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), 10 % javor mléč (Acer platanoides), 9 % lípa (Tilia), 8 % trnovník akát (Robinia pseudacacia) a 7 % jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Zajímavostmi jsou exempláře platanu javorolistého (Platanus × acerifolia), javoru stříbrného (Acer saccharinum), lísky turecké (Corylus colurna), dřezovce trojtrnného (Gleditsia triacanthos), pavlovnie plstnaté (Paulownia tomentosa) a v 90. letech 20. století vysazeného jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba).[1]

FaunaEditovat

Kmeny starých jírovců hostí tesaříka Rhamnusium bicolor a tesaříka rudonohého (Anisarthron barbipes). Zjištěn zde byl i zákonem chráněný nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis).[1] V parku sídlí jedna z největších městských kolonií havranů polních. V roce 1984 se zde usadily první tři páry, v roce 1997 zde již hnízdilo přes 300 párů[14]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g ALBRECHT, Josef; KLETEČKA, Zdeněk; THOMA, Juraj. Encyklopedie Českých Budějovic - parky a zahrady [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2018-05-12]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  2. a b c d SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Majitelé volně pobíhajících psů v sadech budou potrestáni, zněla vyhláška. Budějcká drbna [online]. 2018-05-10 [cit. 2018-05-12]. Dostupné online. 
  3. Bourání. Budivoj. České Budějovice: Družstvo Budivoj, 23. květen 1875, roč. XI, čís. 41, s. 2. 
  4. SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Pomník Adalberta Lanny. Budějcká drbna [online]. 2019-10-24 [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. 
  5. Caffé Pissoir. Jihočeské listy. 24. duben 1897, roč. 3, čís. 36, s. 4. 
  6. Nitschův „Nosovrah“. Budivoj. 9. květen 1897, roč. 33, čís. 37, s. 1–2. 
  7. Oprava spokojeného zdejšího kavárníka p. Stefana Nitscha. Budivoj. 18. prosinec 1898, roč. 34, čís. 101, s. 1. 
  8. Volební obrázky. Budivoj. 28. březen 1897, roč. 33, čís. 25, s. 1–2. 
  9. Nový dluh a nové obecní přirážky města Č. Budějovic. Budivoj. 2. březen 1899, roč. 35, čís. 18, s. 1. 
  10. E15.cz. Budějovicím ubývají kašny a fontány. E15.cz [online]. [cit. 2018-05-13]. Dostupné online. 
  11. MARŠÍK, Martin. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Pozor, zhasínáme.. Fotografie Milan Binder. Budějcká Drbna [online]. 2018-07-21 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  12. MARŠÍK, Martin. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Ještě jednou Volavky. Fotografie Milan Binder. Budějcká drbna [online]. 2018-08-04 [cit. 2018-08-04]. Dostupné online. 
  13. SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Ve staré nemocnici sloužili tři doktoři a jedna porodní asistentka. Budějcká drbna [online]. 2020-03-19 [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. 
  14. ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC, heslo ptáci [online]. [cit. 2018-10-19]. Dostupné online. 

SouvisejícíEditovat

Externí odkazyEditovat

  Obrázky, zvuky či videa k tématu Sady na Wikimedia Commons