Tramvajová doprava v Českých Budějovicích
Mezi lety 1909 a 1950 provozovalo město České Budějovice relativně malou tramvajovou síť.
Tramvajová doprava v Českých Budějovicích | |
---|---|
Tramvaj u Kasáren císaře Františka Josefa (kolem r. 1910) | |
Stát | Česko |
Město | České Budějovice |
Zahájení el. provozu | 15. června 1909 |
Ukončení provozu | 28. února/2. března 1950 |
Infrastruktura | |
Provozní délka tratí | 6,4 km (1936) |
Rozchod koleje | 1000 mm (metrový) |
Napětí | 550 V ss |
Vozovny | 1 |
Provoz | |
Počet linek | 2 |
Počet vozů | 10 (1938) |
Mapa sítě | |
Externí odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatTramvaj na matičních slavnostech
editovatPrvní tramvaj jezdila v Českých Budějovicích u příležitosti tzv. matičních slavností. Tehdy vznikla tramvajová dráha dlouhá asi 500 metrů, na které vůz za mírný poplatek přepravoval účastníky akce. V provozu byla pravděpodobně na třetí matiční slavnosti 30. června 1901. Trať vedla rovnoběžně se dnešní ulicí Karoliny Světlé, měla rozchod koleje 600 mm a byla napájena vedením z pivovarské elektrárny o napětí 100 až 120 V.[1]
Počátky a rozvoj
editovatNa začátku 20. století se v Českých Budějovicích rozhodovalo, zdali má být zavedena městská tramvajová nebo trolejbusová doprava. Nakonec se město roku 1907 rozhodlo právě pro výstavbu sítě tramvajové (i vzhledem k tomu, že trolejbusy byly teprve na počátku svého vývoje). Stavba tramvajových tratí o rozchodu 1000 mm, které byly jednokolejné s výhybnami, trvala zhruba rok – začalo se v roce 1908 a 24. srpna roku následujícího město získalo licenci pro provoz. Přesto se však cestující mohli svézt tramvají už od 15. června 1909. Jednalo se ale pouze o trať spojující nádraží a Pražské předměstí, trať z dnešního náměstí Přemysla Otakara II. na předměstí Linecké byla zprovozněna až v roce 1910. Tehdy se ale ještě na tomto úseku jezdilo kyvadlově, vzhledem k nedostatečné nosnosti mostu přes Malši. Tento problém byl roku 1916 odstraněn po dokončení mostu nového. Tramvajová linka vedená z náměstí k bývalé Plzeňské zastávce na železniční trati Plzeň – České Budějovice, tehdy vedené okolo tehdejších dělostřeleckých kasáren, byla vedena Krajinskou a Pražskou ulicí.[2]
Ve městě tak vedly dvě linky, označované L a P (a přezdívané také místními Langsam a Pomalu), právě podle předměstí, kde končily. Linka P však byla ukončena před železniční tratí, protože městu nebylo při výstavbě povoleno křížení tramvajové a železniční trati. K Centrálnímu hřbitovu se pokračovalo trolejbusem.
S novým obdobím první republiky se postupně objevovaly plány na masivní rozvoj tramvajových tratí ve městě. K tomu však nedošlo, a tak v podstatě celá 20. léta zůstal provoz bez jediné změny. Až roku 1936 došlo k rekonstrukci kolejové křižovatky na náměstí Přemysla Otakara II., což umožnilo přímý provoz mezi Lineckým a Pražským předměstím. Téhož roku byl na Lineckém předměstí zrušen koncový úsek trati k Jižní zastávce, který byl nahrazen tratí k dnešní Erbenově ulici.
Zánik
editovatBěhem druhé světové války se v podstatě vůbec do tramvajového provozu v Českých Budějovicích nemohlo investovat a tak celý systém zastaral. Již roku 1946 padlo definitivní rozhodnutí nahradit jej trolejbusy. I v této době se objevovaly hlasy, které chtěly zachránit tramvajovou dopravu; vznikaly další studie na výstavbu nových tratí. To však vyslyšeno nebylo a během několika etap docházelo k postupné likvidaci tramvajového provozu. Nejprve se nahradil trolejbusy roku 1949 úsek mezi náměstím a nádražím, následně trať na Linecké (nyní již Krumlovské) předměstí a nakonec na začátku března roku 1950 i poslední, vedoucí z Pražského předměstí na náměstí. Tramvajový provoz byl zastaven někdy mezi 28. únorem a 2. březnem 1950, přesné datum není známo.
Ve druhé polovině 20. století se několikrát hovořilo o opětovném zavedení tramvajové dopravy v Českých Budějovicích, žádné plány nebo projekty však nevznikly.
Vozový park
editovatJediná dodávka tramvají do Českých Budějovic se konala v roce 1908, kdy bylo dodáno osm motorových a dva vlečné vozy. Všechny tramvaje byly vyrobeny firmami Ringhoffer (mechanická část) a AEG (elektrická výzbroj u motorových vozů). V roce 1946 přišel jako náhrada za zničený motorový vůz jeden vlečný vůz z Teplic.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ SCHINKO, Jan. Průvod při Matiční slavnosti. Budějcká drbna [online]. 2017-09-01 [cit. 2017-09-01]. Dostupné online.
- ↑ Krajinská třída | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. www.encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2022-10-20]. Dostupné online.
Literatura
editovat- GRISA, Ivan. České Budějovice (1909 – 1950) [online]. Ústí nad Labem: 2023 [cit. 2024-01-16]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu tramvajová doprava v Českých Budějovicích na Wikimedia Commons
- Informace o českobudějovických tramvajích na stránce občanského sdružení SPVD