Jiří Kotalík

český historik umění

Jiří Kotalík (22. července 1920 Praha26. ledna 1996 Praha) byl český historik umění, umělecký kritik, překladatel z angličtiny, ředitel Národní galerie v Praze. Jeho syn Jiří T. Kotalík byl také historik umění, který působil jako rektor Akademie výtvarných umění v Praze.

Jiří Kotalík
Narození22. července 1920
Praha
Úmrtí26. ledna 1996 (ve věku 75 let)
Praha
Místo pohřbeníZbraslavský hřbitov
Povoláníkunsthistorik, kurátor a učitel
Alma materUniverzita Karlova
DětiJiří T. Kotalík
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Jiří Kotalík absolvoval Masarykovo reálné gymnázium v Křemencově ulici v Praze a přispíval do Studentského časopisu (1938–40). Během války a krátce poté působil jako redaktor a výtvarný referent novin a časopisů (A-Zet, Pražská móda, 1940–1943, Mladá fronta, Práce, Život, 1945–1946, Topičovo nakl., 1948–1949). V letech 1945–1948 studoval dějiny umění na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy u profesorů Josefa Cibulky, Jana Květa a Antonína Matějčka a zároveň byl v letech 1946–1948 pracovníkem sekce pro kulturní styky se zahraničím na Ministerstvu informací.

Byl členem Skupiny 42 (1942–1948), výtvarného odboru UB (1944), SČUG Hollar (1946), SVU Mánes (1948). V letech 1950–1954 byl pedagogem na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a poté do roku 1960 na Filosofické fakultě UK. V letech 1954–1958 byl zástupcem ředitele Ústavu teorie a dějin umění ČSAV. V roce 1958 byl jmenován docentem a od roku 1961 profesorem Akademie výtvarných umění v Praze. V letech 1960–1967 byl rektorem AVU a 1967–1990 ředitelem Národní galerie v Praze. Zastával řadu veřejných funkcí ve vědeckých a uměleckých organizacích doma i ve světě (ČSAV, SČVU, AICA, ICOM, ad.)

Jako ředitel Národní galerie v Praze usiloval o stavbu nové budovy a když tento záměr nebylo možné uskutečnit, získal pro sbírky postupně řadu nových prostor (Šternberský palác, Městskou knihovnu, Zbraslavský zámek, palác Kinských, Jiřský a Anežský klášter). Jako poslední získal a zachránil před demolicí požárem poničený Veletržní palác.[1] Trvalými výstavními prostorami Národní galerie se staly jízdárny Valdštejnského paláce a Pražského hradu. V roce 1993 a 1995 zahajoval spolu s prezidentem Václavem Havlem a umělecky garantoval dvě velké výstavy v ÚLUV na Národní třídě v Praze 1 (Herbert Masaryk, T. G. Masaryk – člověk a umění), které uspořádalo Masarykovo demokratické hnutí.

Jiří Kotalík se přátelil s malířem Františkem Cundrlou.

ČlenstvíEditovat

  • Skupina 42
  • Umělecká beseda

OceněníEditovat

  • 1956, 1967 Cena Antonína Matějčka
  • 1966 Řád práce
  • 1966 Commandeur de l´Ordre des Arts et des Lettres
  • 1980 Vyznamenání Za obětavou práci
  • 1986 Johann-Gottfried von Herder-Preiss

DíloEditovat

PřekladyEditovat

Ve 40. letech přeložil texty o výtvarném umění (Richard von Mises – Kapitoly o umění, Edward Herbert Read) a spolu s Jiřím Kolářem básně Carla Sandburga a Thomase Stearnse Eliota.

Knihy o uměníEditovat

TextyEditovat

Jiří Kotalík byl autorem desítek textů do katalogů k výstavám. Podrobně viz abART[2]

ReferenceEditovat

  1. Jiří Kotalík, Veletržní palác jsem sice získal, ale zprovoznit ho už nestihl. Rozhovor, Svobodné slovo 87, 1995, č. 168, 21.7., s. 5
  2. Informační systém abART: Kotalík Jiří, autor textu

LiteraturaEditovat

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 675-678, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Historik umění Jiří Kotalík. Pamětní tisk k 75. výročí narození, Praha 1995
  • I. Bednář, Z. Plátková, Soupis prací Jiřího Kotalíka, Umění 28, 1980, s. 389-400
  • Skupina 42, Chalupecký J, 1988, kat. výstavy, SKP ROH Boskovice
  • České moderní a současné umění 1890 – 2010, Dolanská K a kol., 2010, Národní galerie v Praze

Externí odkazyEditovat