Rabenštejnská věž
Rabenštejnská věž (též Rabštejnská věž, Havraní věž[1]) je jedna ze dvou dochovaných hradebních věží ze 14. století, která stojí na okraji historického centra Českých Budějovic.[2]
| Rabenštejnská věž | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
obranný, sklad zbraní a střelného prachu, vězeňský, obytný, zdravotní prohlídky prostitutek, galerie | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 14. století[1] |
| Přestavba | 1551, 1620, 1828, 2000 |
| Materiál | kámen |
| Poloha | |
| Adresa | Panská 14/5, České Budějovice,  Česko |
| Souřadnice | 48°58′39,4″ s. š., 14°28′18,95″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Umístění editovat
Stojí na rozcestí ulic Panská a Mlýnská mezi původní vnitřní a vnější městskou hradbou, vsazená k vnitřní (hlavní) hradební zdi. Hradební zdi se v těchto místech nedochovaly, zůstal pouze ochoz.[2] Na konci Mlýnské ulice bývala v hradbách branka k Mlýnské stoce. Karel Pletzer uvádí, že: „Podle tradice tudy byli na konci roku 1505 z města vyhnáni Židé“.[3]
Místo bývalo dříve nazýváno Na Táboře, podle kroniky zde byli 8. června. 1482 pobiti Táborští (táboři). Pokládá se za pravděpodobnější, že spíše došlo k oloupení a vraždě trhovců z Tábora, po nichž byl dům, kde k události došlo, až do roku 1604 označován jako Tábor.[4]
Charakteristika editovat
16,6 metrů vysoká[5] čtyřpatrová[6] stavba. Podobně jako (s jedinou výjimkou – Rauscher) všechny ostatní hradební věže v Českých Budějovicích má i Rabenštejnská věž obdélníkový půdorys. Vybavení gotickými okny je původní. Oproti některým dalším věžím (např. Manda), u nichž došlo k prolomení oken dodatečně při úpravách prostor k obývání, byla okna namísto střílen přítomna od vzniku stavby.[1] Hrany zpevňuje kamenná armatura, vysoká valbová střecha ukrývá původní krov z období pozdní gotiky.[1] S výjimkou stěny orientované k centru vystupují z konstrukce krovu arkýře na dvou krakorcích. Předpokládá se, že pojmenování má vztah k Wolfgangu Rabensteinovi, mnichu z dominikánského kláštera, ale není známo, zda byl jejím majitelem, obyvatelem nebo donátorem při stavbě.[6]
Využití editovat
Původní obranný účel byl posílen po rozšíření palných zbraní, kdy se v ní skladoval střelný prach i zbraně samotné.[6] Využití se postupně měnilo a časem převážily vězeňské účely, k nimž věž sloužila do počátku 19 . století.[6] Méně závažné přestupky byly trestané vězněním v patrech, těžší zločinci pykali v přízemní kobce bez oken, tehdy přístupné jen otvorem v podlaze prvního patra.[6] Později ve věži dvakrát týdně prováděl městský lékař zdravotní prohlídky prostitutek.[6]
Historie a úpravy editovat
Původně byla věž přístupná z ochozu na vnitřní straně hradeb ve výši prvního patra.[1] Přízemí i vyšší patra, oddělená plochými trámovými stropy, byla přístupná po vnitřních žebřících.[1] Současnou podobu jí dala pozdně gotická rekonstrukce v roce 1551.[2] Později prošla renezančními úpravami, patrně v souvislosti s explozí střelného prachu roku 1620.[2] V roce 1828 došlo k významné přestavbě interiérů, která jednotlivá patra upravila v byty ve stylu pozdního klasicizmu.[1] Nový vstup byl proražen z Panské ulice a přízemí zaklenuto.[1] V roce 1903 kritizoval českobudějovický list Budivoj, že stavební úřad povolil na věž přistavět vysoký „cihlový komín jako na nějaké tovární budově“.[7] Novodobá rekonstrukce proběhla v roce 2000.[8]
Současnost editovat
Ve věži je umístěna expozice brnění a historických zbraní.[6] V únoru 2020 oznámil spolek Umění ve městě, že město schválilo pronájem věže ve výši 8000 Kč[9] měsíčně pro nekomerční účely.[10] Spolek plánuje ve věži otevřít prodejnu, infocentrum, v přízemí pořádat autorské výstavy větších formátů, podkroví upravit na minigalerii, v místě bývalého obchodu workshopy a dílny (tiskařský lis, pec na keramiku a porcelán) a v horním patře s dřevěnými trámy pořádat semináře.[9][10] K dalším cílům patří zrušení parkoviště pod věží a proměna plochy v menší náměstí, odkud by bylo možné promítat na stěnu věže a kde by se pořádaly koncerty.[9]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e f g h THOMA, Juraj. Encyklopedie Českých Budějovic - Rabenštejnská věž [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Turistika.cz. Rabštejnská věž - České Budějovice [online]. Turistika.cz s.r.o., rev. 2014-03-06 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
- ↑ PLETZER, Karel. Album starých pohlednic Českobudějovicko. Liberec: [s.n.] ISBN 80-86424-15-4, ISBN 978-80-86424-15-6. OCLC 76479922 S. 45.
- ↑ PLETZER, Karel. Encyklopedie Českých Budějovic - zaniklé názvy [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
- ↑ PAVEL, Jakub. České Budějovice. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1965. 234 s. S. 21–22, 34, 44, 48-49.
- ↑ a b c d e f g Město České Budějovice. Rabenštejnská věž [online]. Město České Budějovice [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Budějovická bestia triumphans. Budivoj. České Budějovice: Družstvo Budivoj, 12. květen 1903, roč. XXXIX, čís. 39, s. 2.
- ↑ Hrady.cz (Jiří Čížek). Rabenštejnská věž [online]. Hrady.cz, 2012-03-23 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c BARTOŠ, Jakub. Spolek chce proměnit Rabenštejnskou věž v jeden z hitů Budějovic. idnes.cz [online]. MAFRA, a. s., 2020-02-17 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
- ↑ a b DUFKOVÁ, Kamila; DAVIDOVÁ, Jitka. Rabenštejnská věž brzy ožije uměním. Českobudějovický deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2020-02-26 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rabenštejnská věž na Wikimedia Commons
