Rudolf Viest
Rudolf Viest (24. září 1890, Revúca – 1944/1945?) byl slovenský divizní generál, velitel povstalecké armády na Slovensku v době Slovenského národního povstání, československý legionář v první světové válce[1] a jediný slovenský generál v předválečné ČSR.
Arm. gen. Rudolf Viest | |||||||||||||||
![]() Jan Nepomuk Langhans: Rudolf Viest | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Narození |
24. září 1890 Revúca ![]() | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Úmrtí |
1944/1945 (ve věku 54 let) ? ![]() | ||||||||||||||
Choť | Květoslava Viestová | ||||||||||||||
Příbuzní | Dušan Viest (sourozenec) | ||||||||||||||
Alma mater | Vysoká škola válečná | ||||||||||||||
Profese | voják a důstojník | ||||||||||||||
Náboženství | luteránství | ||||||||||||||
Ocenění |
Odznak Československého partyzána (1947) Řád rumunské hvězdy Řád čestné legie Vojenský kříž | ||||||||||||||
Commons | Rudolf Viest | ||||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
ŽivotEditovat
Meziválečné obdobíEditovat
Mezi lety 1920–1939 působil jako důstojník Československé armády v diplomatických a velitelských funkcích. Nejvyšší funkce dosáhl jako velitel 6. a 7. armádního sboru. Roku 1933 dosáhl hodnost brigádního generála, v roce 1938 byl povýšen do hodnosti divizního generála. Za mobilizace v září 1938 velel jednotkám VI. sboru. Byl členem delegace na československo-maďarských mezivládních jednáních 9. až 13. října 1938, na kterých se ve smyslu Mnichovské dohody měla vyřešit otázka maďarské menšiny v Československu.
Druhá světová válkaEditovat
Od roku 1939 byl příslušníkem slovenské armády. Patřil ke skupině protifašisticky orientovaných důstojníků, udržoval styk s domácím odbojem i československou exilovou vládou v Londýně. Dne 14. března 1939 jako první podepsal prohlášení, ve kterém vystoupil proti činnosti, která vedla k odtržení Slovenska od ČSR. 29. srpna 1939 emigroval přes Maďarsko do Francie. Od 17. října 1939 byl členem Československého národního výboru v Paříži a velitelem tvořícího se exilového československého vojska. Od ledna 1940 velel 1. československé divizi ve Francii. Po okupaci Francie v červnu 1940 odešel do Anglie. Následně se stal členem Státní rady československé a ministrem československé exilové vlády v Londýně. Šlo o stoupence Edvarda Beneše.
Od 20. června 1944 byl zástupcem československého vládního delegáta pro osvobozená území. 22. srpna 1944 odletěl s československou vládní delegací z Anglie do SSSR. Odtud odletěl 6. října 1944 přes Moskvu s částí 2. československé paradesantní brigády do Banské Bystrice na pomoc SNP.
Poté se stal velitelem 1. československé armády na Slovensku po Jánu Golianovi a taktéž předsedou Rady na obranu Slovenska. Jeho prostřednictvím se československá exilová vláda pokoušela získat větší vliv ve vedení SNP a v armádě. V tomto období se však vojenská situace povstalecké armády začala zhoršovat. V noci z 27. na 28. října 1944 vydal v Donovalech poslední rozkaz: „Boj za slobodu Československa sa nekončí, bude pokračovať v horách“. Ve složitých podmínkách však nebyl schopen zabezpečit, aby se rozkaz dostal do všech povstaleckých vojenských jednotek, čímž přispěl k rozkladu povstalecké armády.
Dne 3. listopadu 1944 byl Viest s Golianem v Pohronském Bukovci zajat. Byli vyšetřováni v Banské Bystrici a Bratislavě, následoval transport do Berlína a odsouzení německým soudem k trestu smrti. Datum a místo jejich smrti není známé,[2] některé zdroje uvádí únor 1945 a koncentrační tábor Flossenbürg.[3]
VyznamenáníEditovat
- Řád svaté Anny, III. třída s meči a mašlí, 1916 (Rusko)
- Medaile za chrabrost Miloše Obiliče[4], zlatá, 1916 (Srbské království)
- Řád svaté Anny, III. třída s meči a mašlí, udělen podruhé 1919 (Rusko)
- Válečný kříž 1914-1918, 1919 (Francie)
- Řád sokola, s meči, 1919
- Československý válečný kříž 1914–1918, 1920
- Vojenský kříž [5], 1920 (Velká Británie)
- Československá medaile Vítězství, 1922
- Československá revoluční medaile, 1922
- Pamětní medaile na válku 1914-1918, 1923 (Království SHS)
- Řád čestné legie, V. třída – rytíř, 1927 (Francie)
- Pamětní medaile na válku 1914-1918[6], udělena podruhé, 1928 (Království SHS)
- Řád jugoslávské koruny, IV. třída, 1929 (Jugoslávské království)
- Řád znovuzrozeného Polska, III. třída, 1930 (Polsko)
- Československý válečný kříž 1939, 1940
- Válečný kříž 1939-1945, 1941 (Francie)
- Řád britského impéria, III. třída (CBE), 1941 (Velká Británie)
- Řád znovuzrozeného Polska, II. třída, 1941 (Polsko)
- Řád jugoslávské koruny, II. třída, 1942 (Jugoslávské království)
- Pamětní medaile československé armády v zahraničí, 1944
- Československá medaile za zásluhy, I. stupeň, 1944
- Řád Slovenského národního povstání, I. třída, 1945 in memoriam
- Hvězda 1939–1945 [7], 1945 in memoriam
- Československý válečný kříž 1939, 1947 in memoriam
- Odznak Československého partyzána[8], 1947 in memoriam
- Bachmačská pamětní medaile, 1948 in memoriam
- Řád rudé zástavy, 1969 in memoriam
- Řád Milana Rastislava Štefánika, III. třída, 1991 in memoriam
- Řád Ľudovíta Štúra, I. třída, udělen 30.08.1995 in memoriam (Slovensko)
- Kříž obrany státu ministra obrany České republiky, 2008 in memoriam
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf Viest na slovenské Wikipedii.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str. 20-21, str.168-169
- ↑ gen. Rudolf Viest [online]. Muzeumsnp.sk [cit. 2013-05-08]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Rudolf Viest [online]. Vlada.cz [cit. 2013-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Válka.cz, Medaile za chrabrost Miloše Obiliče
- ↑ Válka.cz, Vojenský kříž
- ↑ Válka.cz, Pamětní medaile na válku 1914-1918
- ↑ Válka.cz, Hvězda 1939-1945
- ↑ Válka.cz, Odznak Československého partyzána
Externí odkazyEditovat
- Válka.cz, armádní generál Rudolf Viest
- Generál Viest se raději nechal zajmout, než by riskoval vypálení obce Pořad Českého rozhlasu Plus, podrobné životopisné informace, archivní ukázky projevů, vzpomínky pamětníků.