Otevřít hlavní menu

Vysoká škola válečná

vysoká škola v Československu

Vysoká škola válečná (VŠV) nebo též Vysoká válečná škola se sídlem v Praze (na Hradčanech - ulice Na valech) byla hlavním vzdělávacím a školicím střediskem pro důstojníky generálního štábu československé armády v meziválečném období. Při jejím založení sehrála rozhodující roli Francouzská vojenská mise (FVM) působící od února roku 1919 v Československu.

Vysoká škola válečná
Budova Ministerstva obrany České republiky[1]
Budova Ministerstva obrany České republiky[1]
Zkratka VŠV
Předchůdce Válečná škola
Nástupce Vysoká vojenská akademie
Zakladatel Francouzská vojenská mise (FVM)
Vznik 1. listopadu 1921[2]
Zánik 1938[3] resp. 1939[4]
Účel výchova československých důstojníků generálního štábu mezi dvěma válkami
Sídlo ve třetím poschodí budovy, kde dnes (2018) sídlí Ministerstvo obrany České republiky v objektu Ministerstva obrany ČR
Místo Praha 6, Tychonova 270/2
Souřadnice
Působnost prvorepubliková Československá armáda
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Léta 1919 až 1921Editovat

Vojenský vzdělávací systém československé armády (v letech 1919 až 1921) vznikal bez předchozí historie a byl úzce spjat s Francouzskou vojenskou misí (FVM).[5] Ta v Československu působila již od února roku 1919 a výstavba škol pro přípravu členů vyšších štábů, důstojníků jakož i středisek výcviku velitelů všech zbraní byla jedním ze základních úkolů FVM.[5] [p 1]

  • Dne 1. září 1919 vznikl na Ministerstvu obrany v Praze nejprve „Kurs pro výchovu důstojníků generálního štábu“, který byl určen pro vzdělávání domácích i zahraničních důstojníků určených pro funkce ve vyšších armádních štábech.[5] Tento kurz byl přímo podřízen 5. oddělení (školskému a výcvikovému) Ministerstva národní obrany.[5] Po jeho absolvování frekventanti procházeli ještě návaznou praxí u jednotlivých zbraní a ve vyšších štábech.[5] Teprve po absolvování doplňujícího studia tzv. druhého ročníku Válečné školy se vojáci z povolání mohli stát důstojníky generálního štábu.[5] V průběhu let 19191921 se uskutečnily celkem tři takovéto kurzy[3] a prošlo jimi na 126 důtojníků.[5][3] Tato instituce („Kurs pro výchovu důstojníků generálního štábu“) se nazývala také „Škola generálního štábu“.[7], byla založena již v roce 1918[4] a je považována za předchůdce Válečné školy.
  • Dne 1. listopadu 1921 byla v Praze (péčí Francouzské vojenské mise) založena Válečná škola (VŠ), která měla sloužit pro výchovu československých důstojníků generálního štábu prvorepublikové československé armády.[2] Vzorem pro takovýto typ školy byla Vysoká škola válečná v Paříži[2] (École supérieure de guerre)[3][8] Na prosperitě té pražské mělo zájem jak vedení Francouzské vojenské mise (FVM) v Československu, tak i náčelníci hlavního (= generálního) štábu československé armády.[2]

Léta 1921 až 1939Editovat

Význam Válečné školy dokumentuje mimo jiné i fakt, že ji navštívil dne 27. dubna 1922 během svého druhého funkčního období i tehdejší prezident T. G. Masaryk.[2]

  • Od 1. října 1934 bylo toto armádní vzdělávací zařízení (Válečná škola) přejmenováno na Vysokou školu válečnou (VŠV).[2] Ve třicátých letech dvacátého století dosahovala kvalita výuky na VŠV v Praze srovnatelné úrovně jako na zahraničních školách obdobného typu, které ale měly za sebou již poněkud delší tradicí.[2] VŠV existovala až do září roku 1938[3] (podle některých pramenů až do roku 1939.[4])

V období let 19211939 představovala vysoké vojenské školství trojice pražských vzdělávacích institucí:

  • Vysoká škola válečná (VŠV) (pro přípravu důstojníků pro vyšší štábní funkce; absolventi se stávali důstojníky generálního štábu);[5]
  • „Vysoká intendatská škola“ (VIŠ) (Intendant College[3] - pro přípravu odborníků pro hospodářské zázemí armády);[5]
  • a „Vojenská inženýrská kolej“ (VIK).[3][5] [p 2]

V roce 1921 byl na VŠ poprvé pořádán „Informační kurs pro generály a štábní důstojníky“.[2] Ten byl později nazýván zkráceně „Vyšší informační kurs“ a od roku 1926 pak „Kurs pro vyšší velitele“ (KVV).[5][2] Cílem těchto informačních kurzů byla příprava frekventantů pro velení vyšším jednotkám.[2] (Absolvatorium „Kursu pro vyšší velitele“ bylo dokonce v prvorepublikové armádě nezbytnou podmínkou pro povýšení důstojníka do generálské hodnosti.[2]) V letech první republiky prošlo těmito informačními kurzy pořádanými na VŠ/VŠV v Praze na 269 generálů a vyšších velitelů.[2][3][8]

Vysokou školu válečnou navštívil i druhý prezident Československa Dr. Edvard Beneš v roce 1936 a to dokonce dvakrát (druhá návštěva se uskutečnila 22. června 1936).[2] Během své druhé návštěvy prohlásil:

Být mozkem armády, to je ohromný úkol národní a státní. Proto služba generálního štábu vyžaduje důstojníků nejlepších hodnot jak po stránce odborného vzdělání, tak i po stránce spolehlivosti, sebeovládání, taktu a charakteru.

—Dr. Edvard Beneš, 2. návštěva VŠV, [2]

Válečnou školu v Praze a Vysokou školu válečnou v Praze (v období od roku 1921 do září roku 1938) absolvovalo (v sedmnácti ročnících) celkem 519 důstojníků[8] československé armády[5] včetně několika důstojníků spřátelných armád (21 důstojníků - Litevců a tři Lotyši). [p 3]

Léta 1945 až 1951Editovat

Po skončení druhé světové války v období od 1. října 1945 do 1. října 1948 byla činnost VŠV obnovena.[9] VŠV v tomto období byla podřízena 3. oddělení (školskému) hlavního štábu.[9][1] Nástupnickou organizací po VŠV se stala (v období od 1. října 1948 do 15. srpna 1951) Vysoká vojenská akademie.[10][1]

Tabla, setkávání absolventů, pamětní odznakyEditovat

Absolventi každého ročníku VŠV a jejich pedagogové si nechávali zhotovit své tablo s portréty.[2] Bývalí posluchači VŠV se rovněž pravidelně scházeli při příležitosti výročí absolvování této školy.[2] Také existoval i „Pamětní odznak absolventa pražské Válečné školy“ a po roce 1934 i „Pamětní odznak absolventa pražské Vysoké školy válečné“.[2]

Tablo 1922–1923Editovat

Tablo 1925Editovat

Tablo 1928Editovat

Tablo 1931–1934Editovat

Pietní místoEditovat

 
Pomník důstojníků GŠ
(obětí z let 1939–1945)[11]

Pomník důstojníků Generálního štábu, obětí z let 1939 až 1945 (Pomník padlým a popraveným absolventům Vysoké školy válečné (VŠV) před sídlem Ministerstva obrany ČR[11]) v Praze 6, Tychonova 270/2, v objektu Ministerstva obrany ČR. Pomník byl slavnostně odhalen 11. listopadu 2004 a jeho autorem je akademický sochař Peter Nižňanský[11]

Vojenské školství v Československu mezi válkami
Předchůdce:
(1. září 1919 až 1. listopadu 1921)
Kurs pro výchovu důstojníků generálního štábu
1921 až 1934; 1934 až 1938/1939
Válečná škola (VŠ); Vysoká škola válečná (VŠV)
Nástupce:
(1. října 1948 do 15. srpna 1951)
Vysoká vojenská akademie

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Velitel Francouzské vojenské mise (FVM) byl současně v prvních poválečných letech (1919 až 1926) i náčelníkem generálního štábu československé armády.[6]
  2. Vojenská inženýrská kolej“ (VIK) byla určena pro připravu vojenských technických specialistů.[5] Fungovala po určitou dobu (asi deset let) a byla nakonec zrušena k 1. dubnu 1934.[5] Po tomto datu vzdělávání vojenských technických kádrů přešlo plně do civilních vysokých škol.[5]
  3. Jiný pramen[2] uvádí, že v letech první republiky absolvovalo Válečnou školu a Vysokou školu válečnou celkem 577 důstojníků (mezi nimi byli i cizinci, např. 22 důstojníků - Litevců).[2]

ReferenceEditovat

  1. a b c Budova Ministerstva obrany v Praze - Na Valech [online]. www mocr army CZ [cit. 2018-10-21]. V roce 1921 se však budova na Valech stala nikoliv sídlem ministerstva národní obrany, ale nově založené Vysoké školy válečné. Po roce 1945 sem byly postupně umisťovány některé úřadovny ministerstva, pracovala zde znovu obnovená Vysoká škola válečná a později až do svého zrušení i Vojenská politická akademie.. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s Vysoká škola válečná v Praze (SRDCE ARMÁDY) [online]. www army CZ [cit. 2018-10-18]. Ke stažení ve formátu *.pdf (rozsah 2 stránky). Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h Karel Straka: Vojenské školství meziválečného Československa, publikace Vojenského historického ústavu (VHÚ), online na adrese: vhu.cz/...
  4. a b c Vojenský historický archiv - Vysoká škola válečná (krátký úvod Historického vojenského archivu v portálu archivů a sbírek ČR), na adrese: badatelna.eu/...
  5. a b c d e f g h i j k l m n o STRAKA, Karel. Vojenské školství meziválečného Československa [online]. VHÚ Praha CZ [cit. 2018-10-19]. Dostupné online. 
  6. Karel Straka: Francouzská vojenská mise v Československu 1919–1938, publikace Vojenského historického ústavu (VHÚ), online na: vhu.cz...
  7. Vojenský historický archiv - Vysoká škola válečná [online]. Badatelna EU [cit. 2018-10-19]. Vysoká škola válečná v Praze včetně předchůdce Školy generálního štábu název od 1.11.1921 Válečná škola, od 1.10.1934 VŠV; Číslo fondu/sbírky: 1473; Název fondu/sbírky: Vysoká škola válečná; Značka fondu/sbírky: VŠV; Datace:(1918) 1921 - 1939 (1947). Dostupné online. 
  8. a b c Vysoká škola válečná v Praze, in: Eduard Stehlík: Srdce armády (Generální štáb 1919–2009), VPublikace Ministerstva vnitra České republiky, AVIS, Praha 2009 (druhé vydání), ISBN 978-80-7278-515-5, Strany 22, 23., online na: mocr.army.cz/...
  9. a b Vysoká škola válečná [1945-1948] Military University [online]. Forum Valka CZ [cit. 2018-10-20]. Dostupné online. 
  10. Vysoká vojenská akademie [1948-1951] Military University [online]. Forum Valka CZ [cit. 2018-10-20]. Dostupné online. 
  11. a b c ŠTRUPL, Vladimír. Vojenská pietní místa v Praze 6, Pomník důstojníků Generálního štábu, Obětí z let 1939 - 1945 [online]. Spolek pro vojenská pietní místa, o.s.; (Praha 6), 2006-03-06 [cit. 2014-10-24]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Vejmelka, František, ed. Vysoká škola válečná: 1921–1936. V Praze: Vysoká škola válečná, 1936. 41, [II] s. (K patnáctému výročí založení školy vydala Vysoká škola válečná v Praze; sestavil František Vejmelka; úpravu provedlo "VOK", knihkupectví a nakladatelství Svazu čs. důstojnictva v Praze)