Otevřít hlavní menu

Alfréd Ressel (9. června 1900, Valašské Meziříčí1. listopadu 1983, Praha[1])[2] byl československý odbojář, generálmajor ve výslužbě.[3] Od roku 1940[4] příslušník československých jednotek ve Francii,[4] Anglii[5] a poté příslušník 1. čs. armádního sboru v SSSR. V letech 1929 až 1933 a v roce 1939 byl topografem-fotogrammetrem ve Vojenském zeměpisném ústavu.[6] Jeho válečná anabáze začala útěkem z Němci okupované Prahy v roce 1940.[2]

Alfréd Ressel
Alfred.Ressel.(1900-1983).Tablo.1934.gif
Narození 9. června 1900
Valašské Meziříčí
Úmrtí 1. listopadu 1983 (ve věku 83 let)
Praha
Místo pohřbení Bubenečský hřbitov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Důstojníkem dělostřelectva z povolání byl Alfréd Ressel od roku 1919.[2] Mezi léty 1919 až 1934 prošel v prvorepublikové československé armádě řadou velitelských funkcí.[2] V roce 1934 ukončil studia na pražské Válečné škole, [p 1] jejíž absolvování mu umožnilo působit v různých funkcích na Hlavním štábu československé branné moci.[2] Spolu se svou rodinou odešel Alfréd Ressel v roce 1940 přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii do Francie.[2] Tady vykonával funkci náčelníka štábu dělostřelectva 1. československé divize.[2] Po napadení Francie hitlerovským Německem (a po její kapitulaci) odjel Alfréd Ressel do Velké Británie.[2] Tady působil ve funkci vedoucího studijní skupiny ofenzivního oddělení zpravodajského odboru československého Ministerstva národní obrany (MNO) v Londýně.[2] Od roku 1943 pracoval ve Štábu pro vybudování branné moci při MNO.[2] Na vlastní žádost byl Alfréd Ressel v listopadu 1944 převelen do Sovětského svazu jako posila velitelského sboru československých jednotek v SSSR.[2] Nejprve mu byla svěřena funkce zástupce velitele dělostřelectva 1. československého armádního sboru v SSSR.[2] Od 2. února 1945 se Alfréd Ressel stal velitelem dělostřelectva 1. československého armádního sboru v SSSR.[2] Do osvobozeného Československa se Alfréd Ressel vrátil v hodnosti plukovníka generálního štábu.[2] Po skončení druhé světové války se významnou měrou podílel na budování nové poválečné československé armády.[2] Poté, co absolvoval v Moskvě Nejvyšší vojenskou akademii Klimenta Jefremoviče Vorošilova, byl povýšen do hodnosti brigádního generála a ustavoven do funkce náčelníka pražské Vysoké školy válečné.[2] V roce 1951 (ve svých jedenapadesáti letech) byl Alfréd Ressel propuštěn z aktivní vojenské služby do zálohy.[2] Až do svého odchodu do starobního důchodu pak pracoval v cestovní kanceláři Čedok.[2] Za svou bojovou činnost na frontách druhé světové války obdržel celou řadu vyznamenání.[2]

VyznamenáníEditovat

a další řády a medaile:

DíloEditovat

  • RESSEL, Alfred. Mé cesty válkou. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1975. 377 s. Edice: Boje, svazek 170; Resume: Autor vypráví o své válečné anabázi, počínající útěkem z okupované Prahy a pokračující přes Maďarsko, Jugoslávii, Francii, Anglii do SSSR, a o vítězném návratu se Svobodovou armádou do Prahy. 
  • RESSEL, Alfred. Šestnástimi krajinami za slobodou. 1. vyd. Bratislava: Pravda, 1978. 319 s. (slovensky) Edice: Memoáre, Členská knižnica: Pravda. 

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. V úvodním info–boxu je na fotografii Alfréd Ressel v hodosti kapitána na tablu absolventů pražské Válečné školy, (třída) ročník XIII. (1931 až 1934)

ReferenceEditovat

  1. Alfréd Ressel [online]. isabart.org [cit. 2014-09-01]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y BROŽ, Miroslav; KOPECKÝ, Milan; FILIP, Jiří. Československé vojenské jednotky na východě: svědectví dokumentů, fotografií a věcných exponátů o vzniku a bojové činnosti 1. čs. armádního sboru v SSSR.. Redakce Pavlová Zuzana (jazyková redakce); Charfreitag Jiří (technická redakce); Mojžíš Milan (technická redakce); Rak Michal (technická redakce); ilustrace Štysová Anna (grafický návrh a zpracování). 1. vyd. Praha: Československá obec legionářská; Nakladatelství Epocha, 2019 (2019 tisk). 494 s., ilustrace (převážně barevné), portréty, faksimile. Dostupné online. ISBN 978-80-7557-200-4, ISBN 978-80-87919-59-0. Kapitola Generálmajor ve výslužbě Alfréd Ressel (* 9. 6. 1900, Valašské Meziříčí – † 1. 11. 1983, Praha), s. 261. 
  3. ŠTRUPL, Vladimír; ŠTRUPL, Jan. Hrob Alfred Ressel [online]. Praha 6, Antonína Čermáka, hřbitov Bubeneč (střed hřbitova: N50°06'28.83 E14°23'57.42): Spolek pro vojenská pietní místa, o.s., 2010-02-14 [cit. 2017-04-21]. Dostupné online. 
  4. a b Alfred Ferdinand Ressel v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
  5. Historie Geografické služby AČR 1918 - 2008. Redakce Jaroslav Roušar (pověřen řízením redakce), Eva Kašáková (odpovědná redaktorka); ilustrace Libora Schulzová (výtvarné řešení a zlom). 1. vyd. Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6, tisk: TRIANGL, Praha 9: Ministerstvo obrany - Agentura vojenských informací a služeb (AVIS), Redakce účelové tvorby, c2008 ( tisk). 198 s. ISBN 978-80-7278-463-9. Kapitola Historie vzniku, vývoj a úkoly Vojenské zeměpisné služby v letech 1918-1950; Působení československých zeměměřičů za protektorátu, s. 19. Neprodejné. 
  6. Plukovník ve výslužbě Ing. Zdeněk Karas, CSc. a kolektiv. Vojenský zeměpisný ústav – historie, tradice a odkaz [online]. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - Agentura vojenských informací a služeb (AVIS), 2005-10-24 [cit. 2017-02-25]. Kapitola Vojenský zeměpisný ústav v období od října 1938 do osvobození v roce 1945. Ke stažení ve formátu *.PDF. Dostupné online. 

Související článkyEditovat