Otevřít hlavní menu

Oleg Svátek[p 1] (3. února 1888 Domoradice[1]1. října 1941 Praha[3][p 2]) byl československý generál, legionář za 1. světové války a člen Obrany národa, popravený nacisty.

Oleg Svátek
Štábní kapitán Oleg Svátek v československých legiích v Rusku
Narození 3. února 1888
Domoradice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko, České království
Úmrtí 1. října 1941 (ve věku 53 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Vojenská kariéra
Hodnost brigádní generál
(divizní generál in memoriam)
Doba služby 1907 – 1941†
Sloužil Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Složka Rakousko-uherská armáda (1907–1914)
Československé legie (1916–1920)
Československá armáda (1920–1941)
Obrana národa (1939–1941)
Jednotka c. k. střelecký pluk č. 17
Vojenská akademie v Hranicích (zástupce velitele)
1. divize (náčelník štábu)
Velel 6. čs. střelecký pluk
Důstojnická škola čs. vojsk na Rusi
Pěší pluk 3
24. pěší brigáda
6. pěší brigáda
12. divize
Hraniční oblast 42 (1938)
Krajské velitelství ON Praha-jihozápad
Války první světová válka
druhá světová válka
Bitvy bitva u Bachmače
boje na Podkarpatské Rusi (1939)
Vyznamenání Stužka čsl. Válečného kříže 1918 Československý válečný kříž 1914-1918
Stužka Řádu Sokola Československý řád Sokol s meči
Stužka Československé revoluční medaile Československá revoluční medaile
Stužka medaile Vítězství Československá medaile Vítězství
Stužka čsl. válečného kříže 1939 Československý válečný kříž 1939 (i. m.)
Stužka důstojníka řádu Čestné legie důstojník řádu Čestné legie

Obsah

Život a odbojová činnostEditovat

 
V hodnosti podplukovníka jako frekventant Válečné školy v Praze, ročník 1922/1923 na tablu absolventů.

Narodil se v rodině učitele v Domoradicích Františka Svátka a jeho manželky Juliány, rozené Hanzíkové.[1] Během první světové války padl do zajetí na ruské frontě jako nadporučík rakousko-uherské armády již v září 1914. V československých legiích absolvoval důstojnickou školu a postupně byl povyšován až do hodnosti podplukovníka.[4] Do Československa se vrátil v roce 1920. Poté zastával různé velitelské funkce v prvorepublikové československé armádě, v roce 1922 byl např. jmenován zástupcem velitele v Hranicích.[5] V letech 1935–1938 byl velitelem 12. divize v Užhorodě. V březnu 1939 velel obraně Podkarpatské Rusi před maďarskými silami. V březnu 1939, hned na počátku německé okupace, stál u zrodu vojenské ilegální odbojové organizace Obrana národa ve funkci velitele Krajského vojenského velitelství Praha jihozápad.

Dne 4. září 1941 byl Oleg Svátek na zahradě svého domu v ulici Nad Koulkou přepaden a po potyčce zatčen gestapem. V době stanného práva, 1. října, byl odsouzen k trestu smrti a popraven v kasárnách Ruzyně.[3]

Pamětní místaEditovat


GalerieEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Po narození pokřtěn jako Josef, úřední změna jména mu byla povolena v roce 1930.[1][2]
  2. Dne 13. 6. 1945 zveřejnila rodina inzerát, ve kterém pátrala po svědcích posledních dnů Olega Svátka. Zde bylo uvedeno datum popravy 3. 10. 1941. (Tisk v roce 1941 uvedl pouze datum rozsudku.) [1]

ReferenceEditovat

  1. a b c Matrika narozených, Vraclav, 1862-1911, snímek 298, Záznam o narození a křtu a pozn. o změně křest. jména
  2. STEHLÍK, Eduard. SVÁTEK Oleg. In: LÁNÍK, Jaroslav, a kol. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany České republiky-Agentura vojenských informací a služeb (AVIS), 2005. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 276.
  3. a b Škůdci českého národa. Lidové noviny. 4. 10. 1941, s. 2. Dostupné online. 
  4. Databáze VHA, Záznam vojáka: Svátek Josef
  5. První důstojníci z čs. vojenské akademie. Lidové noviny. 14. 8. 1922, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat