Rudolec

obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina
Tento článek je o obci na Žďársku. Další významy jsou uvedeny na stránce Rudolec (rozcestník).

Rudolec (do roku 1946 Německý Rudolec,[4] německy Deutsch Rudoletz[5]) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 233[1] obyvatel. Nachází se na moravské straně historické zemské hranice Čech a Moravy.

Rudolec
Pohled od jihozápadu
Pohled od jihozápadu
Znak obce RudolecVlajka obce Rudolec
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŽďár nad Sázavou
Obec s rozšířenou působnostíŽďár nad Sázavou
(správní obvod)
OkresŽďár nad Sázavou
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel233 (2024)[1]
Rozloha9,38 km²[2]
Katastrální územíRudolec
Nadmořská výška617 m n. m.
PSČ592 14
Počet domů82 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRudolec 79
592 14 Nové Veselí
obec.rudolec@seznam.cz
StarostaJan Fröhlich
Oficiální web: www.obec-rudolec.cz
Rudolec
Rudolec
Další údaje
Kód obce596671
Kód části obce143456
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat

Asi 620 metrů západně od zástavby obce prochází historická zemská hranice Čech a Moravy. Do katastru obce zasahují Arnolecké hory, k nimž náleží i nejvyšší bod v katastru obce, kopec Sádek s 698 metrem. K Arnoleckým horám náleží i druhý nejvyšší vrchol v katastru obce, kopec Blažkov s 693,5 metre.,[6] jenž stojí 1,5 km severně od zástavby obce a vede přes něj několik turistických tras. Vrch je součástí pásma tzv. střechy Evropy. V katastru obce pramení Bohdalovský potok, který zde napájí Dolní Křivý rybník, Horní Křivý rybník, Olšinský rybník, Pařezný rybník, rybník Prádlo, Vázební rybník a několik menších rybníků.

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1378 (de Rudolcz),[7][8] kdy ves vlastnili vladykové z Rudolce.[9] V roce 1378 osadu prodal Žibřid z Rudolce Janu staršímu z Meziříčí. Mezi další vlastníky patřili: v letech 1405–1480 Šabartové z Rudolce, 1480 Jan z Vranova, 1552 Václav Chroustenský z Malovar, 1597 jeho syn Jan Rafael, po bělohorské konfiskaci v letech 1625–1921 italský rod Collalto.[9] K fideikomisnímu panství Černá - Německý Rudolec náležely ke konci patrimonia obce Arnolec, Blízkov, Bohdalov, Černá, Dědkov, Chlumek, Chroustov, Jersín, Kyjov, městečko Měřín, Milíkov, Nadějov, Rudolec, Stáj a Zhoř. Rozloha veškeré půdy tehdy činila 16 882 jiter (dominikální 4637 jiter, rustikální 12 245 jiter), z toho lesa 3310 jiter (dominikálního 1851 jiter, rustikálního 1459 jiter). Dominikální půda byla rozdělena mezi 6 dvorů a 4 revíry.[10]

Pozemková reforma

editovat

V roce 1921 byl majetek Emanuela Collalta et San Salvatore (celý velkostatek Uherčice; Brtnice-Okříšky se dvory Přímělkov, Střížov, ze dvora Okříšek do 50%. výměry; celý velkostatek Německý Rudolec-Černá) zařazen do záboru pozemkové reformy.[11]

V roce 1930 odkoupil od státu zámek v Německém Rudolci, jenž zůstal během konfiskace v záboru, statkář Ladislav Růžička z Černé u Měřína.[12]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[13][14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 399 444 481 457 434 427 439 299 275 237 235 192 203 213 211
Počet domů 61 62 65 65 69 71 73 78 71 63 58 66 84 85 82

Obecní správa

editovat

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. dubna 2014.[15]

Pamětihodnosti

editovat

Společenský život

editovat

Samospráva obce od roku 2016 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.[16]

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Výnos ministra vnitra č. 1522/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  5. Vyhláška o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1946. portal.gov.cz [online]. [cit. 2014-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-06. 
  6. PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In: Mikroregion Polensko. Polná: Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Sirákov, s. 37–39.
  7. Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466. Kniha VI, č. 568 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-07-23]. S. 132. Dostupné online. 
  8. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 396. 
  9. a b c PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Rudolec, s. 11. 
  10. Průvodce po státních archívech, Svazek 17, Archivní správa Ministerstva vnitra, 1964, s. 175.
  11. Venkov orgán České strany agrární, V Praze, v pátek dne 10. června 1921, strana 1-2: Pracovní plán Státního pozemkového úřadu pro první období provádění pozemkové reformy.
  12. Venkov orgán České strany agrární, 23.02.1930, s. 6.
  13. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  14. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  15. Udělené symboly – Rudolec [online]. 2014-04-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  16. https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154023641420661&id=224337820660

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat