Arnolec

obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina
Možná hledáte: Artolec.

Obec Arnolec (dříve též Arnulec[5], německy Arnoletz, Arnoldshof[6]) se nachází v okrese JihlavaKraji Vysočina. Žije zde 192[1] obyvatel. Leží asi 18 kilometrů východně od Jihlavy a 124 kilometrů jihovýchodně od Prahy.

Arnolec
Kaple svatého Vendelína
Kaple svatého Vendelína
Znak obce ArnolecVlajka obce Arnolec
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPolná
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel192 (2023)[1]
Rozloha11,36 km²[2]
Katastrální územíArnolec
Nadmořská výška540 m n. m.
PSČ588 27
Počet domů70 (2021)[3][4]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduArnolec 53
588 27 Jamné u Jihlavy
starosta@arnolec.cz
StarostaIng. Ladislav Fiala
Oficiální web: www.obecarnolec.cz
Arnolec
Arnolec
Další údaje
Kód obce586854
Kód části obce426
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Název vesnice byl odvozen od osobního jména Arnold a znamenalo "Arnoldův majetek" (nositelem jména nejspíš byl opat třebíčského kláštera Arnold doložený v letech 1228–1239). V němčině se jméno psalo vždy Arnoletz, což svědčí, že německé jméno vzniklo z českého, nikoli naopak (ačkoli samo základové osobní jméno Arnold je německého původu).[7]

Historie editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1407. Po vzniku patřila k měřínskému proboštství a k majetku třebíčského kláštera, který kraj kolonizoval. Pod Měřín spadal až do 2. poloviny 15. století, poté ho do roku 1491 vlastnil Jan z Lomnice a krátce se hlásil k panství Pernštejnů. Arnolcem vedla stará obchodní stezka nazývaná Uherská, 11. března 1522 právě zde pražská šlechta vítala krále Ludvíka Jagellonského.[8] Od počátku 16. století se počítal k rudoleckému panství, jež zdědila Anna z Rudolce s manželem Janem z Vranova, jehož poručník Beneš Krčma z Koněpas dal Arnolci v roce 1544 odúmrť. V roce 1552 se majitelem stal Václav Chroustenský z Malovar a Chroustenic. V období 1622–1919 byli vlastníky Collaltové. Dne 26. prosince 1897 tu založil sbor dobrovolných hasičů nadučitel Petr Kuta.[9] V letech 1869-1930 spadala obec pod okres Jihlava, v letech 1950-1961 pod okres Jihlava-okolí a od roku 1961 znovu pod okres Jihlava.[10]

V roce 1955 tady vzniklo Jednotné zemědělské družstvo, postupně se slučovalo s ostatními menšími JZD, až se v roce 1976 přeměnilo v JZD Mír se sídlem ve Zhoři. V roce 1992 se družstvo transformovalo a majetek byl navrácen původním vlastníkům.[8]

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. března 2002.[11]

Přírodní poměry editovat

Arnolec leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se v mírné kotlině 10 km jižně od Bohdalova, 3,5 km západně od Černé, 7,5 km severozápadně od Měřína, 2 km severozápadně od Jersína, 11 km jihovýchodně od Polné a 3 km jihovýchodně od Stáje. Geomorfologicky je oblast součástí Křižanovské vrchoviny a na rozhraní dvou jejích podcelků Brtnická vrchovina a Bítešská vrchovina, v jejichž rámci spadá pod tři geomorfologické okrsky Měřínská kotlina, Arnolecké hory a Řehořovská pahorkatina.[12] Průměrná nadmořská výška činí 540 metrů.[13] Nejvyšším okolním bodem je kopec Havlina s 706 m n. m., dále tu stojí 2 km od obce vzdálený vrch Na Horách (700 m n. m.).[14] Pramení zde řeka Balinka. V katastru obec se nacházejí 3 rybníky, Mlýnský, Rychtářský a Nikl. Katastrem obce prochází evropské rozvodí Labe-Dunaj.[15] V katastru obce se nachází přírodní památka Rychtářský rybník.[16]

Obyvatelstvo editovat

V roce 1880 zde v 53 domech žilo 393 obyvatel, kteří se hlásili k české národnosti.[17] Podle sčítání 1930 zde žilo v 59 domech 354 obyvatel. 353 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 352 římských katolíků.[18]

Vývoj počtu obyvatel Arnolce[19][8][20]
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 324 357 393 390 379 374 376 354 247 271 247 241 228 184 157 174
Počet domů - 51 52 53 53 55 56 59 61 59 58 59 64 64 64 70

Obecní správa a politika editovat

Místní části, členství ve sdruženích editovat

Obec se rozkládá na katastrálním území Arnolec a nečlení se na místní části či základní sídelní jednotky.

Arnolec je členem Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko a Místní akční skupiny Českomoravské pomezí.

Zastupitelstvo a starosta editovat

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Ladislav Fiala.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2006–2010 147 39,46 7 7 Za rozvoj obce Arnolec Ladislav Fiala
2010–2014 143 46,85 7 7 Za rozvoj obce Arnolec Ladislav Fiala
2014–2018 127 78,74 7 7 Za rozvoj obce Arnolec Ladislav Fiala

Znak a vlajka editovat

V roce 2002 udělil Parlament České republiky obci právo používat vlastní znak a vlajku.[8] Obecní symboly vycházejí z heraldiky rodu Collalto at San Salvatore, který ves vlastnil od počátku 17. století. V praporu se zelenají 3 špice, které mají připomínat vrcholky Arnoleckých hor.[21]

Hospodářství a doprava editovat

Funguje tu obchod se smíšeným zbožím a hostinec. V obci má provozovnu pekárna Lapek.[22] Arnolec stojí podél silnice II. třídy č. 348 (Polná–Měřín). Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ZDAR. Autobusy jezdí ve směrech na Jihlavu, Jamné, Nadějov, Bohdalov, Žďár nad Sázavou, Měřín, Velké Meziříčí a Polnou.[23]

Školství, kultura a sport editovat

Již na počátku 19. století se v obci vyučovalo, ovšem první stálou školní budovu místní vystavěli až v roce 1814. Nová školní budova vznikla v roce 1881 a roku 1937 byla výuka rozdělena do dvou tříd. Školu zrušili v roce 1976 kvůli nedostatku žáků, děti dojíždějí do základních škol ve Zhoři či Měříně.[8] V roce 2002 u příležitosti stého výročí narození Josefa Toufara obecní úřad vydal knihu Arnolec 1407 – 2002. Stojí zde kulturní dům a sportoviště s hřišti určenými na kopanou, volejbal a tenis.

Pamětihodnosti editovat

  • Kaple svatého Vendelína uprostřed návsi – jednolodní stavba se sedlovou střechou byla postavena v rustikálním novorománském[15] sakrálním stylu roku 1874.[8] Byla vysvěcena roku 1875 měřínským děkanem. Věž v průčelí je završena cibulovitou bání s dvojramenným křížem. V ní visí dva zvony vysvěcené roku 2007, z nichž jeden nese jméno Vendelín. Na oltáři je obraz svatého Vendelína od Anny Thořové z Prahy. Na místě dnešní kaple stála dříve menší kaplička s věžičkou a zvonem z roku 1848 o váze 70 kg. V roce 1908 byl zakoupen ještě jeden větší zvon. Oba zvony byly 18. dubna 1942 zrekvírovány.[24]
  • Kaple svaté Anny stojí v polích asi půl kilometru na východ od obce. V roce 1734 ji nechal postavit tehdejší majitel brtnického a černického panství Antonín Rombald, hrabě z Collalto et St. Salvatore. Má obdélníkový tvar. Je v barokním stylu rustikálního charakteru. Hladkou fasádu člení v rozích pilastry s římskou hlavicí, vršek kryje valbová střecha.[25]
  • Smírčí kříž zvaný „Baba“ – tyčí se v polovině cesty (cca 1 km od Arnolce) mezi Stájí a Arnolcem, měl by to být nejvyšší kamenný kříž na Vysočině,[8] rozměry 143-98-30,[15] pravděpodobně pochází z období křižáckých válek, stojí pod lesem „Řezníkovo boroví“, připomíná násilnou smrt pěšího posla na tehdejší cestě z Čech na Moravu, tato frekventovaná trasa se také jmenovala podle této památky „U kamenného kříže“. Nejpravděpodobnější varianta je, že kříž připomíná setkání krále Ludvíka Jagellonského s českými stavy 11. března 1522. Monolitický kříž s okosenými hranami, ramena i tělo se postupně rozšiřuje
  • Pamětní deska připomínající zdejšího rodáka Josefa Toufara – nachází se na jeho rodném domě čp. 1, je to nízký domek naproti autobusové zastávce, deska je zde umístěna od roku 1992.[15][26] Na jeho počest se zde v roce 2002 konala mše.[15]
  • Obrázek svaté Trojice – nachází se při cestě do zdejších hor, vyobrazení má připomínat nehodu s jelenem

Osobnosti editovat

V roce 1902 (14. července) se zde v domě s hostincem a hospodářstvím [27] narodil P. Josef Toufar, kněz známý v souvislosti s tzv. Číhošťským zázrakem. Byl komunisty neprávem obviněn, že tento zázrak připravil, byl proto v lednu 1950 zatčen a po krátké době zemřel na následky krutého mučení při výsleších.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27]
  5. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-09-27]. Dostupné online. 
  6. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 – 1960. Redakce Josef Bartoš, Jindřich Schulz, Miloš Trapl; Recenze: B. Čerešňák, J. Petrlík, K. Křesadlo, H. Příleská, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XI. Ostrava: Profil, 1988. 385 s., 9 map. Kapitola Politický okres Jihlava, s. 52–53. 
  7. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 48. 
  8. a b c d e f g PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In: Mikroregion Polensko. Polná: Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Arnolec, s. 3–5.
  9. KRATOCHVÍL, David. U vás to žije dobrovolnými hasiči/20. Jihlavské listy. 6. únor 2013, roč. 24, čís. 11, s. 19. ISSN 1212-740X. 
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 28. 
  11. Udělené symboly – Arnolec [online]. 2002-03-14 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online. 
  12. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online. 
  13. Arnolec [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online. 
  14. Arnolec [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online. 
  15. a b c d e MUDROVÁ, Ivana. Kam značky nevedou III. a další podivuhodné cesty. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-891-4. Kapitola Kříž a rodiště kněze-mučedníka v Arnolci, s. 161–167. 
  16. Rychtářský rybník [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online. 
  17. Ottův slovník naučný, díl 2, s. 771, heslo Arnolec.
  18. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 54. 
  19. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 564–565. 
  20. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Jihlava, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2023-04-05 [cit. 2023-04-05]. Dostupné online. 
  21. KRATOCHVÍL, David. Nejzajímavější místa města a obcí – 1. Arnolec. Jihlavské listy: noviny jihlavského regionu. 15. 1. 2010, čís. 4, s. 19. ISSN 1212-740X. 
  22. LAPEK, a.s. [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online. 
  23. Arnolec [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online. 
  24. COUFAL, Jindřich. Farnost zhořská: historie a památky. Polná: Linda, 2004. 67 s. Kapitola Kaple sv. Vendelína v Arnolci, s. 38–39. 
  25. COUFAL, Jindřich. Farnost zhořská: historie a památky. Polná: Linda, 2004. 67 s. Kapitola Kaplička svaté Anny, s. 40. 
  26. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 
  27. Fotografie Toufarova rodného domu v Arnolci

Literatura editovat

  • HNÍZDIL, Oldřich. Arnolec 1407-2002. Arnolec: Obecní úřad Arnolec, 2002. ISBN 80-239-4244-1. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat