Ralská pahorkatina
Ralská pahorkatina (německy Rollberg-Hügelland) je geomorfologický celek na západě Severočeské tabule. Zaujímá převážnou část okresu Česká Lípa, východ okresu Litoměřice, sever okresu Mělník, jihozápad okresu Liberec a malou severozápadní část okresu Mladá Boleslav. Nejvyšším vrcholem je hora Ralsko (698 m). V západní části pahorkatiny se nachází CHKO Kokořínsko - Máchův kraj.
Ralská pahorkatina | |
---|---|
Ralská pahorkatina, vrchol Ralsko | |
Nejvyšší bod | 698 m n. m. (Ralsko) |
Rozloha | 1354,9 km² |
Střední výška | 318,2 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Severočeská tabule |
Sousední jednotky | Jičínská pahorkatina Ještědsko-kozákovský hřbet Lužické hory České středohoří Dolnooharská tabule Jizerská tabule[1] |
Podřazené jednotky | Dokeská pahorkatina Zákupská pahorkatina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Ralská pahorkatina na mapě Česka | |
Horniny | pískovec, křemenec, slínovec, čedič, znělec, trachyt |
Povodí | Ploučnice, Labe, Jizera |
Souřadnice | 50°36′30″ s. š., 14°36′21″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | VIA-1 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Charakter území
editovatJe to členitá pahorkatina na svrchnokřídových kvádrových křemenných, místy jílovitých a vápnitých pískovcích, v menší míře na slínovcích, písčitých slínovcích a jílovcích, s četnými drobnými tělesy třetihorních sopečných hornin (žíly, výplně sopouchů, lakolity). Vznikl strukturně denudační reliéf sedimentárních stupňovin, mělkých kotlin s říčními terasami a rašeliništi, rozsáhlých zarovnaných povrchů typu kryopedimentů. V kvádrových pískovcích jsou kaňonovitá a soutěskovitá údolí a četné tvary zvětrávání a odnosu horniny. Charakteristické jsou početné vrchy na neovulkanitech, vypreparovaných čedičových, znělcových a trachytových horninách, které vytvářejí krajinné dominanty. Do povodí horního toku Panenského potoka pronikl přes Jítravské sedlo v době halštrovského a sálského zalednění pevninský ledovec. Na severovýchodě jsou rozsáhlé montánní antropogenní tvary.[1]
Poloha
editovatRalská pahorkatina se táhne ve směru jihozápad – severovýchod. Na severovýchodě je ohraničena Ještědsko-kozákovským hřbetem. Na severu se stýká s Lužickými horami, linie mezi nimi je vedena mezi Novým Borem, Svorem, Mařenicemi, Heřmanicemi v Podještědí a obcí Kněžice.[2] Na severozápadě mezi Novým Borem a Litoměřicemi navazuje České středohoří, se kterým má vůbec nejdelší hranici z okolních celků. Na západě pozvolna klesá k Labi, poblíž jehož pravého břehu se mezi Liběchovem a Litoměřicemi stýká s Dolnooharskou tabulí. Na jihovýchodě celek plynule přechází do Jizerské tabule a dosahuje téměř k městu Mělník. Na východě u města Český Dub sousedí s druhým celkem Severočeské tabule, Jičínskou pahorkatinou, se kterou má nejkratší hranici z okolních celků.[1]
Členění
editovatCelek Ralské pahorkatiny (dle Demka VIA–1) má v geomorfologickém členění dva podcelky. Převážnou část tvoří na jihozápadě Dokeská pahorkatina (VIA–1A), na severovýchodě je Zákupská pahorkatina (VIA–1B). Tyto podcelky se dále člení do celkem devíti okrsků[1]:
Geomorfologické členění Ralské pahorkatiny | ||
---|---|---|
ČESKÁ VYSOČINA • Česká tabule • Severočeská tabule | ||
DOKESKÁ PAHORKATINA |
Polomené hory | Vlhošť (614 m)
|
Úštěcká pahorkatina | Hořidla (371 m)
| |
Jestřebská kotlina | Borný (446 m)
| |
Provodínská pahorkatina | Dub (458 m)
| |
Bezdězská vrchovina | Bezděz (606 m)
| |
ZÁKUPSKÁ PAHORKATINA |
Cvikovská pahorkatina | Ralsko (698 m)
|
Českolipská kotlina | Špičák (446 m)
| |
Podještědská pahorkatina | Stříbrník (510 m)
| |
Kotelská vrchovina | Mazova horka (569 m)
| |
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Vrchol |
Větší města
editovatNa území celku leží okresní město Česká Lípa a zčásti též Litoměřice, z dalších menších měst tu jsou Nový Bor, Cvikov, Jablonné v Podještědí, Zákupy, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Doksy, Dubá, Úštěk, Ralsko a z menší části Štětí.
Nejvyšší vrcholy
editovatUvedeny jsou všechny s aktuální nadmořskou výškou nad 500 metrů. Výška u některých vrchů se časem snižuje těžbou kamene (např. Maršovický vrch, Tlustec).[3]
- Ralsko (698 m), Zákupská pahorkatina
- Jezevčí vrch (666 m), Zákupská pahorkatina
- Vlhošť (614 m), Dokeská pahorkatina
- Bezděz (606 m), Dokeská pahorkatina
- Tlustec (592 m), Zákupská pahorkatina
- Zelený vrch (586 m), Zákupská pahorkatina
- Malý Bezděz (577 m), Dokeská pahorkatina
- Mazova horka (569 m), Zákupská pahorkatina
- Holubník (563 m), Zákupská pahorkatina
- Ortel (554 m), Zákupská pahorkatina
- Ostrá horka (552 m), Zákupská pahorkatina
- Ronov (552 m), Dokeská pahorkatina
- Tisový vrch (540 m), Zákupská pahorkatina
- Slavíček (538 m), Zákupská pahorkatina
- Velký Jelení vrch (514 m), Zákupská pahorkatina
- Stříbrník (510 m), Zákupská pahorkatina
- Vrátenská hora (507 m), Dokeská pahorkatina
- Činkův kopec (507 m), Zákupská pahorkatina
- Jelínka (505 m), Zákupská pahorkatina
- Zábrdský kopec (501 m), Zákupská pahorkatina
- Kostelní vrch (500 m), Zákupská pahorkatina
Podrobný seznam hor a kopců podle nadmořské výšky a prominence obsahuje Seznam vrcholů v Ralské pahorkatině.
Vodopis
editovatÚzemí je odvodňováno řekou Ploučnicí a menšími pravostrannými přítoky Labe (Pšovka, Liběchovka, Úštěcký potok a jeho přítok Obrtka). Na druhé straně potom přítoky Jizery (Zábrdka, Mohelka).
Fotogalerie některých hor
editovat-
Jezevčí vrch
-
Svahy Vlhoště
-
Malý Bezděz a Bezděz
-
Tlustec od Brništského rybníka
-
Zelený vrch nad Cvikovem
-
Ortel poblíž Cvikova
-
Ronov z Vlhoště
-
Slavíček a Tisový vrch
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Všeobecná část - Povrch, s. 16.
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-07-12]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ralská pahorkatina na Wikimedia Commons