Jizerská tabule

geomorfologický celek Středočeské tabule

Jizerská tabule je geomorfologický celek ve střední a severozápadní části Středočeské tabule. Zaujímá části okresů Mladá Boleslav, Mělník, Nymburk ve Středočeském kraji a okresu Česká Lípa v Libereckém kraji. Nejvyšším vrcholem je Rokytská horka (410 m n. m.).

Jizerská tabule
Vrchol Rokytské horky
Vrchol Rokytské horky

Nejvyšší bod410 m n. m. (Rokytská horka)
Délka45 km
Šířka50 km
Rozloha957 km²
Střední výška261 m n. m.

Nadřazená jednotkaStředočeská tabule
Sousední
jednotky
Středolabská tabule, Dolnooharská tabule, Ralská pahorkatina, Jičínská pahorkatina
Podřazené
jednotky
Středojizerská tabule, Dolnojizerská tabule[1]

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Jizerská tabule na mapě Česka
Jizerská tabule na mapě Česka
Map
Horninypískovec, slínovec, jílovec, prachovec, čedič
PovodíJizera, Labe
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyVIB-2
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha editovat

Jizerská tabule má zhruba tvar šipky ukazující k jihu podél toku řeky Jizery. Na severu sahá zhruba na úroveň Turnova (který ale leží na východě už na území Jičínské pahorkatiny, na jihu téměř až k soutoku s Labem u Čelákovic. Směrem na jih prochází hranice Mladou Boleslaví. Ramena šipky sahají zhruba od Mělníka na západě po Rožďalovice na východě. Celek sousedí na severozápadě s Ralskou pahorkatinou, na východě s Jičínskou pahorkatinou, na jihu se Středolabskou tabulí a na západě krátce s Dolnooharskou tabulí.

Charakter a geologie editovat

Jizerská tabule je složená ze svrchnokřídových pískovců, písčitých slínovců, jílovců a prachovců. V severní části území, zejména v Bělské tabuli, se vyskytují i neovulkanické čedičové suky. Celek tvoří erozně denudační reliéf s rozsáhlými výškově konstantními plošinami, rozčleněnými na většině území výraznými údolními zářezy, zpravidla bez stálých vodních toků, místy s mělkými sníženinami. V severní části je reliéf krajiny členitější, zatímco směrem na jih se zarovnává. Území je pokryto kulturní krajinou s převahou menších obcí, značné procento půdy je obdělávané, na písčitých půdách se rozkládají borové lesy.[1][2]

Geomorfologické členění editovat

Celek Jizerské tabule má v geomorfologickém členění dva podcelky, Středojizerská tabule (dle Jaromíra Demka VIB-2A) na severu a Dolnojizerská tabule (VIB-2B) na jihu. Tyto podcelky se dále člení do celkem šesti okrsků:[1]

Významné vrcholy editovat

Větší města editovat

Na území celku leží části okresních měst Mladá Boleslav a Mělník. Z dalších měst tu jsou Benátky nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem, Mšeno a částečně Lysá nad Labem.

Vodopis editovat

Střed území odvodňuje řeka Jizera s jejími přítoky (Bělá a Strenický potok). Okrajová území odvodňují přítoky Labe, na východě horní Vlkava, na západě Košátecký potok a dolní Pšovka.

Fotogalerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  2. Soustava České tabule [online]. Geography.upol.cz [cit. 2013-03-25]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat