Košátecká tabule
Košátecká tabule je geomorfologický okrsek ve střední a západní části Dolnojizerské tabule, ležící v okresech Mladá Boleslav a Mělník Středočeského kraje. Území okrsku zvenčí vymezují sídla Mělník a Liběchov na severozápadě, Chorušice na severu, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav na jihu a Brodce uvnitř východního cípu. Nejvýznamnějším sídlem uvnitř okrsku je město Benátky nad Jizerou.
| Košátecká tabule | |
|---|---|
 Benátky nad Jizerou a Mečeřížská tabule ze zámku | |
| Nejvyšší bod | 320 m n. m. (bezejmenná kóta) |
| Rozloha | 299 km² |
| Nadřazená jednotka | Dolnojizerská tabule |
| Sousední jednotky | Luštěnická kotlina Vrutická pahorkatina Středojizerská tabule Ralská pahorkatina Dolnooharská tabule Středolabská tabule |
| Podřazené jednotky | Řepínská tabule Mečeřížská tabule Starobenátecká tabule[1] |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | slínovec, pískovec, prachovec, spongilit |
| Povodí | Jizera, Košátecký potok a Pšovka |
| Souřadnice | 50°18′1″ s. š., 14°40′40″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Charakter území editovat
Okrsek zahrnuje chráněná území PP Slepeč, PP Stará Jizera, NPP Holý vrch, PP Vehlovické opuky. Do západní části zasahuje CHKO Kokořínsko včetně jižního výběžku rozsáhlé PR Kokořínský důl a PP Mrzínov.[2]
Geomorfologické členění editovat
Okrsek Košátecká tabule náleží do celku Jizerská tabule a podcelku Dolnojizerská tabule. Dále se člení na podokrsky, bráno ve směru od západu po východ, Řepínská tabule, Mečeřížská tabule a Starobenátecká tabule. Tabule sousedí v rámci Dolnojizerské tabule na východě s Luštěnickou kotlinou a na jihu s Vrutickou pahorkatinou, dále na severu sousedí se Středojizerskou tabulí, na severozápadě s Ralskou pahorkatinou, na západě s Dolnooharskou tabulí a na jihozápadě se Středolabskou tabulí.[1]
Významné vrcholy editovat
- Kurfirstský vrch (303 m), Řepínská tabule
- Libeňský vrch (301 m), Řepínská tabule
- Horka (290 m), Mečeřížská tabule
- Chloumeček (282 m), Řepínská tabule
- Homolka (244 m), Starobenátecká tabule
- Na příkopech (242 m), Starobenátecká tabule
- Kobylí hlava (215 m), Mečeřížská tabule
Nejvyšším bodem je bezejmenná kóta (320 m n. m.) severovýchodně od Nebužel, při hranici se Středojizerskou tabulí.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.