Otevřít hlavní menu
Možná hledáte: zříceninu tvrze u osady Tlustce u Velkého Valtinova - viz Tlustec (tvrz).

Tlustec (německy Tölzberg) je kopec ležící na severním okraji Ralské pahorkatiny, v okresech Česká Lípa a okrese Liberec, zhruba 2 km východně od obce Brniště. Kopec je znám hlavně díky kontroverzní těžbě čediče.[2][3] Hranice mezi okresy Česká Lípa a Liberec prochází přes vrchol kopce a rozděluje také území kamenolomu.[4]

Tlustec
Vesnice Brniště a vrch Tlustec
Vesnice Brniště a vrch Tlustec

Vrchol 591 m n. m.
Prominence 266 m ↓ odkaliště S od Lipky
Izolace 5,8 km → Ralsko[1]
Seznamy Nejprominentnější hory CZ #51
Hory Ralské pahorkatiny #5
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Ralská pahorkatina / Zákupská pahorkatina / Cvikovská pahorkatina / Brnišťská vrchovina / Tlustecká část
Souřadnice
Tlustec
Tlustec
Hornina čedič
Povodí Labe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis kopceEditovat

Kopec je samostatně stojící dominantou, zdáli z jihu dobře viditelnou i s lomy na svazích. Vysoký je 591 m. n.m, převyšuje tedy kopce v okolí o 100 metrů. Je zhruba 1,5 km na východ od železniční zastávky u obce Brniště na trati 086 z Liberce do České Lípy. Z nejbližší obce Luhov, 1 km jižně, vede v serpentinách cesta k vrcholu. Ze západní strany je obtékán Panenským potokem. Geomorfologicky je řazen do Zákupské pahorkatiny, okrsku Cvikovská pahorkatina, které jsou součástí pahorkatiny Ralské. Okolí i samotný kopec jsou jen málo zalesněné. Vrchol a severní část se nachází na území obce Jablonné v Podještědí (katastr Postřelná č. 726192), jižní část včetně lomu spadá pod katastr Luhov u Mimoně č. 688584 (obec Brniště). Kopec je tvořen nefelininitickým basanitem, který byl těžen ve dvou lomech.[5]

 
Budovy lomu na úpatí u trati

Lomy na TlustciEditovat

První požadavek na otevření lomů vzneslo ředitelství Železničního stavitelství v Ostrově nad Ohří v roce 1968. Vypracovaný projekt počítal s odtěžením až na kótu 420 m. n.m. Kamenivo bylo určené pro železnice v Severočeském kraji. Projekt byl schválen, protože Tlustec nebyl považován za cenný oproti Ralsku a Lipce, které státní ochrana chtěla zachránit. V roce 1982 bylo zahájeno kácení lesa, zbudována příjezdová cesta a technické zázemí kamenolomů a poté těžba kamení začala.[6]

Snaha kopec zachránitEditovat

Rok poté začala prosazovat ZO ČSOP v Praze provedení přírodovědné inventarizace Tlustce. Průzkum z let 1985 - 1990 prokázal 300 druhů vyšších rostlin, 62 druhů ptáků, 18 druhů savců a stovky druhů bezobratlých živočichů. Orgány státní ochrany přírody připravují vyhlášení východních svahů za chráněné území.[6]

V roce 1993 lomy koupila ve veřejné soutěži firma Beron s.r.o (později zkrachovala), načež vznikla Nadace Lemberk požadující ukončení či omezení těžby. V roce 1997 Ministerstvo životního prostředí zpracovalo návrh na omezení těžby.[6]

V roce 2011 požádala pražská firma Chlup o možnost obnovit těžbu velmi kvalitního čediče. Proti se ozval mj. Miroslav Šimonek, předseda Sdružení pro záchranu kopce Tlustec.[7]

V roce 2012 vydal Krajský úřad Libereckého kraje s těžbou souhlas, ten však Ministerstvo ŽP následně zrušilo, těžba tedy v roce 2012 nepokračuje.[8] Nedlouho poté upozornily ekologické organizace na pokus je uplatit, aby těžbu svými námitkami neblokovali. Následovalo soudní líčení.[9]

 
Tlustec z peronu železniční stanice Brniště

V roce 2013 soud neuvěřil ekologům, že došlo ke snaze je uplácet. Soud mimo jiné poukázal na to, že se jednalo o policejní provokaci.[10]

Firma Kamenolom Brniště v září 2013 nabídla obci za umožnění těžby protihodnotou značné investice do silniční sítě. Obec předloží nabídku veřejné schůzi občanů.[11]

V září 2013 Ministerstvo životního prostředí, pracoviště v Liberci neudělilo těžaři výjimku.[12] Poté právníci těžařů sdělili médiím odhodlání podat na ministerstvo žalobu a zároveň uspořádali veřejné setkání s obyvateli Brniště.[13]

K plánované Sanaci a rekultivaci vrchu Tlustec, který je více jak 40 let uzavřen pro veřejnost, se v týdeníku Euro vyjádřil geolog a klimatolog Václav Cílek z Geologického ústavu Akademie věd ČR.[14]

V roce 2017 Ministerstvo životního prostředí ČR opět zrušilo výjimku "ze zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje, chytat, rušit, zraňovat nebo usmrcovat zvláště chráněné druhy živočichů", kterou opět - již potřetí - udělil ve prospěch těžařů Krajský úřad Libereckého kraje.[15]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. Báňský úřad musel zatím zakázat těžbu na Tlustci [online]. 1996-2010 Economia, a.s [cit. 2010-05-05]. Dostupné online. 
  3. Těžba by zasadila Tlustci smrtelnou ránu [online]. VLTAVA-LABE-PRESS, a.s., 2005 [cit. 2010-05-05]. Dostupné online. 
  4. Seznam. okres Česká Lípa [online]. mapy.cz [cit. 2019-09-02]. Dostupné online. 
  5. HONCŮ, Miroslav. Entomologický průzkum kopce Tlustec. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1998, roč. 7, s. 131. ISSN 1211-9172. 
  6. a b c Bezděz 1998, str. 132
  7. pok. Na Tlustec se chtějí vrátit těžaři. Českolipský deník. Červen 2011, roč. 18, čís. 23. června, s. 3. ISSN 1214-8462. 
  8. Radmila Pokorná. Těžaři z Tlustce dostali od ministerstva stopku. Českolipský deník [online]. 2012-10-05 [cit. 2012-10-06]. Dostupné online. 
  9. Radmila Pokorná. Milionové úplatky na Tlustci: těžař je u soudu. Českolipský deník [online]. 2012-11-24 [cit. 2012-11-24]. Dostupné online. 
  10. POKORNÁ, Radmila. Soud neuvěřil ekologům. Českolipský deník. 11. 4. 2013. Dostupné online. 
  11. jan, ČTK. Těžaři z Tlustce se nevzdávají. Otevřeme lom a vyděláte, slibují obci. idnes.cz [online]. 2013-09-16 [cit. 2013-09-18]. Dostupné online. 
  12. Odpůrci těžby na Tlustci slaví. Těžaři nedostali od ministerstva výjimku
  13. Jan Šebelka. Čedič z Tlustce chceme, podáme žalobu na ministerstvo, vzkázali těžaři. Českolipský deník [online]. 2013-10-11 [cit. 2013-10-11]. 
  14. Václav Cílek. Lomy jako jizva i ozdoba krajiny. euro.e15.cz [online]. 2013-08-26 [cit. 2013-10-15]. Dostupné online. 
  15. JELÍNEK, Jiří. Čedič zatím zůstane na Tlustci. Českolipský deník [online]. Vltava Labe Media, 2017-08-15 [cit. 2017-08-15]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat