Železniční trať Liberec – Česká Lípa

železniční trať v Česku

Železniční trať Liberec – Česká Lípa (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 086) vede z Liberce přes Jablonné v Podještědí, Mimoň a Zákupy do České Lípy. Jde o jednokolejnou celostátní dráhu, v okolí Kryštofova Údolí prochází pěti tunely a přes dva viadukty. Provoz na trati z České Lípy do Mimoně byl zahájen v roce 1883, z Mimoně do Liberce roku 1900. Trať se nachází v Libereckém kraji.

Liberec – Česká Lípa
Železniční viadukt u Noviny (Kryštofovo Údolí)
Železniční viadukt u Noviny (Kryštofovo Údolí)
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 086
Provozovatel dráhy Správa železnic
Technické informace
Délka 59 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální rychlost Česká Lípa - Zákupy 120 km/h

Zákupy - Jablonné v Podj. 90 km/h Jablonné v Podj. - Liberec 75 km/h

Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
od Žitavy a od Frýdlantu
145,107 Liberec
do Pardubic, a do Harrachova
vlečka Color-beton
141,023 Liberec-Horní Růžodol
vlečka slév., Kovošrot
139,025 Ostašov
136,516 Karlov pod Ještědem
135,371 Karlovský II ( 51.1 m)
134,632 Karlovský I ( 317.7 m)
132,002 Kryštofovo Údolí
132,701 Kryštofský ( 48 m)
viadukt
131,698 U Myslivny ( 40.55 m)
131,450 Novina
viadukt
129,656 Ještědský ( 815.44 m)
129,174 Křižany
silnice II/592
125,238 Zdislava
Panenský potok
120,188 Rynoltice
Panenský potok
Panenský potok
117,175 Lvová
Železný potok
114,557 Jablonné v Podještědí
do Svoru
110,932 Velký Valtinov
Růžový potok
Panenský potok
107,594 Brniště
vlečka DIAMO Stráž pod Ralskem
105,449 Velký Grunov
Panenský potok
102,939 Pertoltice pod Ralskem
3,054 Mimoň staré nádraží
vlečka voj.letiště Hradčany
most přes silnici II/268
100,538
0,027
Mimoň
99,994 Mimoň St.1
94,571 Zákupy-Božíkov
vlečka statek Nové Zákupy
93,354 Zákupy
Dobranov - cyklotrasa
Vlčí Důl
91,000 Vlčí Důl-Dobranov
Dobranov
89,450
4,990
Žizníkov
od Bakova n. J.
od Litoměřic
Česká Lípa město
0,000 Česká Lípa hlavní nádraží
do Jedlové a do Děčína
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie tratě editovat

Společnost Ústecko-teplická dráha (A.T.E.) potřebovala zvýšit objem přepravy uhlí ze severočeské uhelné pánve pro spotřebitele na severu Čech a proto se rozhodla postavit železniční trať z Řetenic u Teplic na Lovosice, Českou Lípu až do Liberce. Celý záměr se podařilo naplnit až roku 1900, kdy byl ale Liberec zásobován uhlím jinými cestami. Navíc ani parametry tratě se stoupáním a oblouky v horských úsecích neumožňovaly přepravovat těžké soupravy.

V roce 1883 byl dostavěn a uveden do provozu úsek z České Lípy do Mimoně včetně napojené vlečky ze Zákup do cukrovaru v Nových Zákupech. Tato 16,4 km dlouhá lokální trať patřila od roku 1883 Rakouské společnosti místních drah. Od ní ji roku 1894 převzal stát a ten ji za 2 600 000 korun prodal již uvedené Ústecko-teplické dráze. Ta využila jen těleso tratě, koncová nádraží postavila svoje.[1]

Úsek z České Lípy do Lovosic (dnes trať 087) byl uveden do provozu v roce 1898.[2] V roce 1900 byla dokončena zbývající část trasy z Mimoně do Liberce. V Mimoni byla vedena trať jinudy, pro liberecké pokračování nebylo využito staré mimoňské nádraží, ale vybudováno nové, dodnes sloužící svému účelu. Roku 1923 byla celá trať zestátněna. V roce 1932 byla zastavena doprava na odbočce do Mimoně staré nádraží. Dne 28. května 1989 byla dokončena přeložka trati od České Lípy k Vlčímu Dolu dlouhá 6 km, původní trasa byla z části využita jako cyklostezka Vlčí Důl. Od GVD 2018/19 přestaly všechny vlaky zastavovat ve stanici Zákupy, skoro všechny v zastávkách Vlčí Důl-Dobranov a Velký Grunov, a většina v zastávce Pertoltice pod Ralskem.

Mimořádné události editovat

Při povodních v červnu 2013 se sesunula trať v délce 70 metrů poblíž stanice Křižany. Výluka trati trvala po celý rok.[3] Opravy začaly až v listopadu 2013 a skončily v květnu 2014.[4]

Hlavní část oprav byla hotová v květnu a od 1. června 2014 začaly po trati jezdit rychlíky a spěšné vlaky.[5]

Navazující tratě editovat

Liberec editovat

V Liberci na nádraží je možno použít i tramvajovou linku č. 11 do Jablonce nad Nisou

Jablonné v Podještědí editovat

Česká Lípa hlavní nádraží editovat

Vlaky editovat

 
Kryštofovo údolí, nádraží

Po této trati v současnosti jezdí osobní vlaky Liberec – Česká Lípa hlavní nádraží – Děčín hlavní nádraží a rychlíky linky R14B Liberec – Česká Lípa hlavní nádraží – Ústí nad Labem hlavní nádraží, provozované v pravidelných dvouhodinových intervalech.

Rychlíky na této trati vozily do prosince roku 2020 motorové vozy 843 s přípojnými vozy.[6] Osobní vlaky vozily do prosince roku 2022 motorové vozy 843 s řídícími vozy nebo motorové jednotky 844.[7]

V pravidelném provozu tu až do roku 2011 některé rychlíky tahaly i motorové lokomotivy 750 (Brejlovec).[8]

V letním období byl do roku 2020 po trati veden i nostalgický spoj „Lužický motoráček“, jezdící na trase Liberec – Česká Kamenice (dopravce KŽC Doprava).[9] Ten byl veden motorovým vozem M 262.0.[10][11] O letních víkendech zde jezdí také rekreační spoj z Drážďan na Máchovo jezero, který provozuje Die Länderbahn motorovou jednotkou německé řady 642.[12][13]

Do nejbližších let byl Českými drahami plánován nákup nových moderních motorových jednotek pro provoz osobních vlaků z Liberce do České Lípy,[14] svůj záměr však v létě 2012 přehodnotily.[15] Dvakrát byl ohlášen záměr Ministerstva dopravy vypsat výběrové řízení na provozovatele rychlíků na trase Liberec – Česká Lípa – Ústí nad Labem,[16][17] ale v GVD 2019/2020 je stále provozovaly České dráhy. V září roku 2020 bylo oznámeno, že od nového GVD bude zdejší rychlíky provozovat společnost ARRIVA vlaky. Provoz na lince R14B převzala společnost v prosinci 2020 s příchodem GVD 2020/2021, přičemž nasadila motorové jednotky řady 845.[18]

Provoz osobních vlaků na lince L2 Liberec – Česká Lípa – Dečín převzala v prosinci 2022 s příchodem GVD 2022/2023 společnost Die Länderbahn. Spoje, vedené pod obchodní značkou trilex (TL) obsluhují motorové jednotky Siemens Desiro řady 642.[19]

Stanice a zastávky na trati editovat

  • Liberec – nádraží bylo postaveno v roce 1859 jako součást pardubicko-liberecké dráhy, první rekonstrukcí prošlo před otevřením dráhy do České Lípy roku 1900 a druhou za 48 mil. Kč v letech 2009-2011. Přístup na jednotlivá nástupiště umožňují podchody a výtahy. Nádraží je vybaveno audiovizuálním informačním systémem. V blízkosti je hlavní autobusové nádraží a zastávka autobusů i tramvají MHD. Nádraží je průjezdné, kříží se zde pět železničních tratí.
  • Liberec-Horní Růžodol – nádraží leží v liberecké čtvrti VII – Horní Růžodol. Nedaleko se nachází dolní stanice kabinové lanovky na Ještěd v provozu Českých drah. Zastavují tu jen osobní vlaky.
  • Ostašov – zastávka leží v liberecké čtvrti XX – Ostašov. Zastavují tu jen osobní vlaky. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení.
  • Karlov pod Ještědem – nádraží leží v liberecké čtvrti XXXV – Karlov pod Ještědem. Zastavují tu jen osobní vlaky. V současné době zde probíhá křižování osobních vlaků.
  • Kryštofovo Údolí – zastávka leží v obci Kryštofovo Údolí. Zastavují tu jen osobní vlaky. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení.
  • Novina – zastávka leží v Novině, části obce Kryštofovo Údolí. Zastavují tu jen osobní vlaky. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení. V blízkosti zastávky se nachází unikátní třicet metrů vysoký železniční viadukt z roku 1900, dlouhý 202 metrů.
  • Křižany – nádraží leží nad vesnicí Křižany. Zastavují tu jen osobní vlaky. V současné době zde probíhá křižování osobních vlaků s rychlíky.
  • Zdislava – zastávka leží v obci Zdislava. Zastavují tu jen osobní vlaky. Zastávka je vybavena dnes již nevyužívanou nádražní budovou a je na znamení.
  • Rynoltice – nádraží leží v obci Rynoltice. Zastavují tu jen osobní vlaky. V současné době zde probíhá křižování některých vlaků. V roce 2013 bylo nádraží vyhlášeno v anketě jakko Nejkrásnější nádraží roku.
  • Lvová – zastávka leží v části Lvová města Jablonné v Podještědí. Zastavují tu jen osobní vlaky. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení. V blízkosti zastávky se nachází známý zámek Lemberk.
  • Jablonné v Podještědí – nádraží se nachází ve městě Jablonné v Podještědí. Zastavují zde všechny vlaky. V současné době zde probíhá křižování rychlíků. V nádražní budově se nachází muzejní expozice týkající se historie této tratě
  • Velký Valtinov – zastávka leží v obci Velký Valtinov. Zastavují tu jen osobní vlaky. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení.
  • Brniště – nádraží je vzdáleno zhruba tři kilometry od vesnice Brniště. V 70. letech 20. století zde bylo postaveno nové nádraží (nachází se přímo vedle starého) a odbočka tratě ke Stráži pod Ralskem (dodnes zachována) a to kvůli těžbě uranu. Kvůli těžbě je zde také poměrně rozlehlé kolejiště, k němuž je napojen sousední areál uzavřeného lomu kamene kopce Tlustec. Interiér budovy nového nádraží je pro cestující uzamčen, vedlejší staré nádraží slouží jako bytový prostor. Z vnějšku je na něm instalována velká sbírka železničních i jiných cedulí. Zastavují tu jen osobní vlaky a také poslední večerní rychlík do Liberce.
  • Velký Grunov – zastávka leží nedaleko od obce Velký Grunov. Zastavuje tu pouze jeden ranní vlak v 5:58 směrem na Děčín. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení.
  • Pertoltice pod Ralskem – zastávka leží v obci Pertoltice pod Ralskem. Zastavuje tu jen přibližně každý druhý osobní vlak[20]. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení.
  • Mimoň – nové nádraží leží v západní části města Mimoň a bylo postaveno společností Ústecko-teplické dráhy (ATE/ÚTD) a spolu s tratí do Liberce veřejnosti zpřístupněno dne 16. září 1900. V Mimoni byla vybudováno několik vleček k místním závodům. Zastavují zde všechny vlaky osobní dopravy a probíhá zde křižování osobních vlaků. V roce 2016 bylo nádraží vyhlášeno v anketě jakko Nejkrásnější nádraží roku.
  • Mimoň staré nádraží – leží ve východní části města Mimoň a trať z České Lípy v něm byla zakončena roku 1883. Na odbočce ke starému nádraží byla osobní doprava zastavena 29. dubna 1899 a pro veřejnou nákladní dopravu trať sloužila do roku 1932, poté byla změněna na vlečku, která funguje dosud.[21] Z trati ke starému nádraží, později změněné na vlečku, odbočuje vlečka k bývalému vojenskému letišti Hradčany. Menší část této vojenské trati dosud existuje.
  • Zákupy-Božíkov – zastávka (do prosince 2016 nazývaná Božíkov) leží v části Božíkov obce Zákupy.[22] U této zastávky se nachází jediný železniční přejezd v obci, přes silnici ze Zákup do Jestřebí. Je ovládán automaticky z nádraží v Zákupech. Budova zastávky je uzavřená, neobsluhovaná a pronajatá k podnikání místní firmě. U zastávky je i zastávka autobusů a železniční most přes řeku Svitávku. Zastavují tu jen osobní, spěšné vlaky, poslední večerní rychlík do Liberce a první ranní rychlík do Ústí nad Labem. Zastávka je na znamení.
  • Zákupyzákupské nádraží ležící bylo vybudováno roku 1883 (tehdy s názvem Bahnhof Reichstadt). Jeho provoz otevřela první jízda rakousko-uherského císaře Františka Josefa I., který v Zákupech vlastnil zámek, kde někdy přebýval přes léto. Ze stanice vedla vlečka k cukrovaru v Nových Zákupech. Cukrovar byl zrušen už roku 1889,[23] odbočka později. V roce 1923 bylo nádraží i s tratí zestátněno. Po roce 1968 zde byly nakládány tanky velké sovětské posádky. V roce 2009 byla uzavřena zdejší pokladna. Část budovy je dlouhodobě pronajata prodejně dlaždic, v patře je byt, přes den je zpřístupněna čekárna. U nádraží je zastávka autobusů, přes ulici je restaurace. Od nádraží vede zelená turistická značená trasa 3953 přes zákupské náměstí do Svojkova. Od prosince 2018 zde vlaky osobní dopravy nezastavují.
  • Vlčí Důl-Dobranov – zastávka leží v katastru Vítkov na území obce Česká Lípa a je pojmenována podle nedalekých vesnic Vlčí Důl a Dobranov, částí města Česká Lípa. K zastávce jezdí autobusy českolipské MHD, vede sem rovněž cyklostezka Vlčí Důl. Cyklostezka je vybudována na náspu zrušené tratě, která vedla z druhé strany stanice do České Lípy. Zastávka byla kdysi druhou od České Lípy, nově je již první. Zastavuje tu pouze jeden ranní vlak v 6:15 směrem na Děčín. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení.
  • Česká Lípa hlavní nádraží – budova byla postavena roku 1867, dnes se v ní nachází osobní pokladny, úschovna zavazadel, dopravní kancelář i zázemí pro vlakové čety. U postupně modernizované budovy se nacházejí dvě nástupiště, tzv. hlavní (před nádražní budovou), kde zastavuje většina vlaků od Děčína, Doks, Nového Boru i Liberce a tzv. lovosické, kde zastavují všechny vlaky od Lovosic a osobní vlaky od Bakova nad Jizerou, které ve stanici končí. V blízkosti stanice je autobusové nádraží ČSAD Česká Lípa, konečná velké části autobusů MHD či stanoviště taxislužby. Naproti nádraží byly železniční opravny ŽOS s 1200 zaměstnanci. Z nádraží zmizely v roce 2013 všechny služby.[24] V zimě 2015/2016 byla zahájena přestavba celého železničního areálu. Nová nádražní budova, nástupiště s podchodem, schodišti a výtahy byla otevřena 17. prosince 2016.[25]

Z českolipského hlavního nádraží byla dříve trať do Liberce vedena přes nádraží Česká Lípa město a zastávku Dobranov (budova dodnes existuje) do zastávky Vlčí Důl. Vlaky od Děčína na Liberec však musely být přes Českou Lípu vedeny úvratí (tj. ne přímo) a proto bylo rozhodnuto o výstavbě nové přeložky. Po jejím zprovoznění v roce 1989 byl tento šestikilometrový úsek zrušen, koleje od nádraží Česká Lípa město do Vlčího Dolu byly demontovány a na části úseku vznikla cyklostezka Vlčí Důl. Nádražní budovu bývalého městského nádraží a navazující koleje v České Lípě mělo město zájem odkoupit, kvůli výši částky však k dohodě dlouho nedocházelo.[26] Město získalo budovu bývalého nádraží až v roce 2021 s cílem vybudovat na jejím místě nové objekty a komunikace.[27]

Pro celou trať jsou charakteristické nádražní budovy z červených cihel. Takto postavené budovy najdeme mimo jiné v Liberci-Horním Růžodole, Karlově pod Ještědem, Kryštofově Údolí, Novině, Křižanech, Zdislavě, Rynolticích, Lvové, Jablonném v Podještědí, Velkém Valtinově, Brništi (staré nádraží), Velkém Grunově, Pertolticích pod Ralskem, Mimoni nebo v Zákupech-Božíkově.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. PAVLÍČEK, Stanislav. Naše lokálky. Praha 5: Dokořán, 2002. ISBN 80-86569-13-6. Kapitola Výstavba místních drah velkými železničními společnostmi, s. 45. 
  2. SCHREIER, Pavel. Zrození železnic. Praha: Baset, 2004. ISBN 80-7340-034-0. Kapitola 080-089, s. 64. 
  3. Michael Polák. Zničená trať z Lípy na Liberec se má opravovat téměř rok. Českolipský deník [online]. 2013-06-28 [cit. 2013-06-29]. Dostupné online. 
  4. Jan Sůra. Trať z Liberce do Lípy spláchla povodeň. Vlaky se tam vrátí za půl roku. idnes.cz [online]. 2013-11-25 [cit. 2013-11-25]. Dostupné online. 
  5. Milada Prokopová. Po trati na Jablonné zase pojedou vlaky. Ale jen pro někoho. idnes.cz [online]. 2014-05-19 [cit. 2014-05-19]. Dostupné online. 
  6. vagonWEB » Řazení vlaků » 2020 » Trať CZ-R14B. www.vagonweb.cz [online]. [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. 
  7. vagonWEB » Řazení vlaků » 2020 » Trať IDOL-L2. www.vagonweb.cz [online]. [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. 
  8. Řazení vlaků [online]. Želpage, rev. 2011-06-12 [cit. 2013-01-05]. Kapitola Rychlík 1156. Dostupné online. 
  9. Víkend s motoráčkem. KŽC [online]. [cit. 2023-06-15]. Dostupné online. 
  10. vagonWEB » Řazení vlaků » 2020 » KŽC Sp » Sp 1280 Lužický motoráček [online]. Vagonweb, rev. 2020-05-31 [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. 
  11. vagonWEB » Řazení vlaků » 2020 » KŽC Sp » Sp 1281 Lužický motoráček. www.vagonweb.cz [online]. [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. 
  12. vagonWEB » Řazení vlaků » 2020 » DLB TLX » TLX 1298 Mácháč. www.vagonweb.cz [online]. [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. 
  13. vagonWEB » Řazení vlaků » 2020 » DLB TLX » TLX 1299 Mácháč. www.vagonweb.cz [online]. [cit. 2020-08-06]. Dostupné online. 
  14. ČTK. Nasazování nových vlaků se ČD všude nedaří. Liberecko je potrestalo obří pokutou. iHned.cz [online]. 2012-02-14 [cit. 2013-01-05]. Dostupné online. 
  15. SŮRA, Jan. Dráhy ruší soutěže na nové vlaky. Moderní motoráky pro kraje nebudou. iDnes.cz [online]. 2012-07-10 [cit. 2013-01-05]. Dostupné online. 
  16. PETRÁK, Josef; JAROŠ, Michal. MD dofinancuje regionální dopravu, o rychlíky se bude soutěžit. Želpage [online]. 2011-10-12 [cit. 2013-01-05]. Dostupné online. 
  17. Michael Polák. Přes Lípu by měly začít jezdit moderní soukromé rychlíky. Českolipský deník [online]. 2013-11-16 [cit. 2013-11-16]. Dostupné online. 
  18. Reparát Arrivy u rychlíků. Vstup na linku R14 zvládl dopravce lépe než loni [online]. 2020-12-13 [cit. 2023-06-15]. Dostupné online. 
  19. Die Länderbahn přebírá provoz osobních vlaků z Liberce do Děčína, hlásí plnou připravenost [online]. 2022-12-08 [cit. 2023-06-15]. Dostupné online. 
  20. Trať 086: Děčín – Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa – Liberec (a zpět) – 2020/21 [online]. České dráhy, 2020-12-13 [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. 
  21. ŠINDLAUER, Zdeněk. Severočeská transverzálka. 1.. vyd. Praha: Malkus, 2008. ISBN 978-80-87047-12-5. S. 152. 
  22. ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. Zákupy: Město Zákupy, 2004. Kapitola Obchod a doprava, s. 52. 
  23. Povídání o Zákupech , str. 52
  24. Michael Polák. Mrtvé vlakové nádraží v Lípě, úplně tu chybí služby. Českolipský deník [online]. 2013-08-01 [cit. 2013-08-01]. Dostupné online. 
  25. Nádraží potichu uvedli do provozu. Českolipský deník [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. 
  26. Zdeněk Kraus. Sleva deset milionů nestačí, Lípa bývalé nádraží nekoupí. Českolipský deník [online]. 2013-12-21 [cit. 2013-12-22]. Dostupné online. 
  27. KŇÁKAL BROŽOVÁ, Kristýna. Areál bývalého městského nádraží již patří městu [online]. Město Česká Lípa, 2021-05-13 [cit. 2024-03-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat