Proláklina

povrchový tvar ležící níže, než hladina světového oceánu

Proláklina (nebo též deprese) je místo na pevnině, které leží pod úrovní hladiny světového oceánu (tj. má zápornou nadmořskou výšku). Nejníže položeným místem zemského povrchu je hladina Mrtvého moře (–430 m n.m.). V barevné hypsometrii se prolákliny zpravidla označují tmavozeleně, resp. tmavší/sytější zelenou než nížiny.

Proláklina

V širším smyslu (jinak také sníženina) se tak někdy označují všechny uzavřené kotliny na zemském povrchu, včetně těch, jejichž dno je výše než hladina oceánu. Takový případ je např. bezodtoká kotlina Bodélé nebo krasová údolí polje (odvodňovaná podzemními toky).

Výskyt editovat

Prolákliny jsou typické pro oblasti se suchým klimatem, z povahy věci se jedná o bezodtoké oblasti. V oblastech s dostatečným přísunem vody jsou nízko položené uzavřené kotliny zpravidla zatopené (jako jezera) až do úrovně, odkud voda může stékat do oceánu (nebo kde již výpar převažuje nad přítokem).

Dále se mohou vyskytnout na plochém mořském pobřeží, často vzniklé antropogenně vyvolaným poklesem terénu jako důsledek meliorace nebo těžby rašeliny, případně ohrázováním a cíleným vysušením mělkého mořského dna. Takové jsou např. všechny prolákliny v Evropě kromě Kaspické nížiny.

Nejhlubší prolákliny na Zemi editovat

pořadí název stát světadíl hloubka (m n. m.) poznámka
kaňon pod Denmanovým ledovcem Antarktida –3500 nejníže položené místo pevniny
kaňon pod Byrdovým ledovcem Antarktida –2780
dno jezera Bajkal Rusko Asie –1187 nejníže položené zatopené místo pevniny – nejhlubší kryptodeprese
1. proláklina Mrtvého moře Izrael  Izrael
Jordánsko  Jordánsko
Palestina  Palestina
Asie –430 nejníže položené místo zemského povrchu
2. Turfanská proláklina (jezero Ajdingköl) Čína  Čína Asie –154
3. Assalská proláklina Džibutsko  Džibutsko Afrika –153 nejníže položené místo Afriky
4. Karagije Kazachstán  Kazachstán Asie –138 nejníže položená suchá proláklina
5. Kattara Egypt  Egypt Afrika –133
6. Danakil Etiopie  Etiopie Afrika –125
7. Laguna del Carbón Argentina  Argentina Jižní Amerika –105 nejníže položené místo povrchu západní polokoule a jižní polokoule
8. Údolí Smrti USA  USA Severní Amerika –85 nejníže položené místo Severní Ameriky
9. Gran Bajo del Gualicho Argentina  Argentina Jižní Amerika –72
10. Saltonský prolom USA  USA Severní Amerika –69
11. Sebcha Tah Maroko  Maroko Afrika –55
12. Deep Lake Antarktida –50
13. Sabchat Ghuzajjil Libye  Libye Afrika –47
14. Lago Enriquillo Dominikánská republika  Dominikánská republika Severní Amerika –46 nejníže položené místo na povrchu ostrova
15. Meridové jezero Egypt  Egypt Afrika –43
16. Valdés (jezero Salina Grande) Argentina  Argentina Jižní Amerika –42
17. Šot Melrhir Alžírsko  Alžírsko Afrika –40
18. Sechura Peru  Peru Jižní Amerika –34
19. Kara-Bogaz-Gol Turkmenistán  Turkmenistán Asie –33 záliv Kaspického moře
20. Kaspické moře Ázerbájdžán  Ázerbájdžán
Írán  Írán
Kazachstán  Kazachstán
Rusko  Rusko
Turkmenistán  Turkmenistán
Asie

Evropa

–28 nejníže položené místo Evropy

nejrozsáhlejší proláklina světa (Kaspická nížina)

nejhlubší místo dna leží v hloubce –1023 m

21. Šot al-Gharsa Tunisko  Tunisko Afrika –17
22. Eyreovo jezero Austrálie  Austrálie Oceánie –16 nejníže položené místo Oceánie
Laguna Salada Mexiko  Mexiko Severní Amerika –10
Lammefjord Dánsko  Dánsko Evropa –7 nejníže položené místo Evropské unie
Zuidplaspolder Nizozemsko  Nizozemsko Evropa –6,8
Neuendorf-Sachsenbande Německo  Německo Evropa –3,5
Holme Fen (oblast Fens) Spojené království  Spojené království Evropa –3

V Česku editovat

Povrch v Česku nikde neklesá pod úroveň moře. Změřená hloubka zatopeného dna Hranické propasti se nachází ve výšce –158 m n. m. (odhaduje se ještě o stovky metrů hlouběji), nejedná se ale ani o svislou vzdálenost vedoucí volně na povrch.

Přirozené deprese (včetně položených nad úrovní moře) se zde také prakticky nevyskytují. Malou nevýraznou „proláklinou“ tohoto typu je např. kotlina bývalého Čejčského jezera na jihu Moravy, která musí být uměle odvodňována. Mikrodepresemi jsou také krasové útvary jako propasti a závrty.

Uměle vytvořenými depresemi jsou zejména jámové lomy, z nichž největší a nejhlubší se nacházejí v Mostecké pánvi. Na dně lomu Bílina leží absolutně nejnižší bod na povrchu Česka, v nadmořské výšce 20 m.[1] Předpokládá se, že postupem další těžby se povrch dostane pod úroveň moře, čímž vznikne umělá proláklina v pravém smyslu slova.

Reference editovat

  1. iUHLI.cz [online]. 2014-10-13 [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. 

Související články editovat