Otevřít hlavní menu

Prokop Lažanský z Bukové (1741)

český politik a právník (1741–1804)

Prokop Oldřich hrabě Lažanský z Bukové (14. září 1741 Struhaře5. srpna 1804 Praha) byl politik a právník ze starobylého českého rodu Lažanských. V zemské správě Českého království dosáhl vysokých funkcí, byl nejvyšším purkrabím a nejvyšším kancléřem[1]. Majetek rodu rozšířil o řadu dalších statků a zajistil vysoké postavení Lažanským až do 20. století. Pro odlišení od svých potomků stejného jména v několika generacích bývá v literatuře označován jako Prokop I. Lažanský.

Prokop Oldřich hrabě Lažanský z Bukové
Prokop Lažanský z Bukové, portrét z roku 1797
Prokop Lažanský z Bukové, portrét z roku 1797

Prezident nejvyššího zemského soudu
Ve funkci:
1802 – 1804
Panovník František II.

Nejvyšší český a první rakouský kancléř
Ve funkci:
1796 – 1802
Panovník František II.
Předchůdce Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat
Nástupce Alois Ugarte

Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci:
1792 – 1796[zdroj?]
Panovník František II.
Předchůdce Jindřich František z Rottenhanu
Nástupce František Václav Kager ze Štampachu

Prezident Královské české společnosti nauk
Ve funkci:
1789 – 1794
Panovník Josef II., Leopold II. , František II.
Předchůdce Eugen z Vrbna a Bruntálu
Nástupce Franz de Paula Hartig

Nejvyšší dvorský sudí Českého království
Ve funkci:
1784 – 1792
Panovník Josef II., Leopold II.

Prezident apelačního soudu v Haliči
Ve funkci:
1780 – 1784

Císařský tajný rada
Ve funkci:
1780 – ?

Hejtman berounského kraje
Panovník Marie Terezie

Rada nad apelacemi
Ve funkci:
1761 – ?
Panovník Marie Terezie

Císařský komorník
Ve funkci:
1760 – ?
Panovník Marie Terezie

Narození 14. září 1741
Struhaře
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 5. srpna 1804 (ve věku 62 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Choť 1. Walburga Krakowská z Kolowrat
2. Marie Ulrika z Falkenhaynu
Rodiče Maxmilián Václav Lažanský z Bukové
Terezie z Lisova
Děti Prokop II., Jan, Maxmilián
Příbuzní Leopold Lažanský z Bukové a Prokop Lažanský z Bukové (vnuci)
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Commons Kategorie Prokop Lažanský z Bukové
Čestný občan Vídně
Některá data mohou pocházet z datové položky.

KariéraEditovat

Narodil se na zámku Struhaře, který jen zřídka plnil úlohu rodinného venkovského sídla na rabštejnském panství. Byl synem plzeňského krajského hejtmana hraběte Maxmiliána Václava Lažanského z Bukové a jeho manželky hraběnky Terezie z Lisova. Po studiích ve Vídni na Tereziánské akademii a Savojské rytířské akademii byl v roce 1760 jmenován c. k. komořím a poté nastoupil dráhu ve státních úřadech. Od roku 1761 byl radou apelačního soudu, později se stal hejtmanem berounského kraje. V roce 1780 jmenován tajným radou a prezidentem apelačního soudu v Haliči (1780–1784). Pak se vrátil do Prahy, kde byl nejvyšším dvorským sudím (1784–1792), v letech 1792–1796[zdroj?] byl jako prezident českého gubernia a nejvyšší purkrabí hlavním představitelem Českého království. Poté byl povolán do Vídně ve funkci nejvyššího kancléře (1796–1802), nakonec se na sklonku života vrátil do Prahy na post prezidenta nejvyššího zemského soudu (1802–1804)[2].

V letech 1789–1794 byl prezidentem Královské české společnosti nauk, z této funkce sice odstoupil kvůli vytížení ve státní správě, ale do smrti zůstal jejím čestným prezidentem[3]. Získal také čestné občanství ve Vídni.

Majetkové a rodinné poměryEditovat

Po otci zdědil západočeská panství Manětín[4] a Rabštejn nad Střelou. Krátce předtím sice Lažanští přišli o zadlužené panství Chříč[5], ale jeho vynuceným prodejem získal Prokop Lažanský prostředky na rozšiřování rodových statků a vybudování souvislého územního celku na sever od Plzně. Rok po otcově úmrtí koupil v dražbě panství Chyše za 110 000 zlatých (1766)[6], později v této lokalitě získal Lubenec (1774), Kalec (1787) a Drahonice (1787). Na rozdíl od svých předků a potomků nezasáhl do architektury rodových sídel, protože vzhledem k vytížení ve státních úřadech pobýval převážně v Praze (palác Lažanských) nebo ve Vídni.

Poprvé se oženil v Praze v roce 1768 s Walburgou Krakovskou z Kolovrat (1751–1794), dcerou nejvyššího dvorského sudího hraběte Prokopa Krakovského z Kolovrat. Z manželství se narodilo šest synů, prvorozený Prokop II. a čtvrtý Jan následovali otce v kariéře ve státních úřadech a založili dvě rodové větve, manětínskou a chyšskou. Pátý syn Maxmilián (1776–1809) sloužil v armádě a za napoleonských válek padl v bitvě u Wagramu. Druhou manželkou Prokopa I. byla hraběnka Marie Ulrika z Falkenhaynu (1765–1852), pozdější nejvyšší hofmistryně císařovny Karolíny Augusty.

ReferenceEditovat

  1. PALACKÝ, František, CHARVÁT, Jaroslav: Přehled současný nejvyšších úředníků a důstojníků; Praha, 1832 (1941)
  2. Ottův slovník naučný, díl 15.; Praha, 1900 (reprint 1999) ISBN 80-7185-226-0
  3. CERMAN, Ivo: Chotkové. Příběh úřednické šlechty; Praha, 2008 ISBN 978-80-7106-977-5 s. 432-433
  4. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl 3.; Praha, 1998 s. 750-752 ISBN 80-85983-15-X
  5. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Praha, 1984 s. 177
  6. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Praha, 1985 s. 115-116

Externí odkazyEditovat