Otevřít hlavní menu

Prokop Lažanský z Bukové (1771)

český šlechtic

Prokop hrabě Lažanský z Bukové (2. května 1771 Praha24. února 1823 Vídeň) byl rakouský úředník, zastával řadu klíčových funkcí ve správě habsburské monarchie.

Prokop (II.) Lažanský z Bukové
Prokop Lažanský z Bukové (1771–1823).jpg

Předseda dvorské studijní komise
Ve funkci:
1817 – ?
Panovník František I.

Předseda dvorské ústřední komise pro nově získaná území
Ve funkci:
1814 – 1817
Nástupce komise zanikla

Dvorský kancléř
Ve funkci:
1817 – ?
Panovník František I.
Ve funkci:
1813 – 1814
Panovník František I.

Moravský zemský hejtman
a moravskoslezský gubernátor
Ve funkci:
1805 – 1813
Panovník František II./I.
Předchůdce Josef Wallis
Nástupce Hynek Karel Chorynský jen jako dvorský komisař, poté od roku 1815 Antonín Bedřich Mitrovský

Viceprezident haličského gubernia
Ve funkci:
1804 – 1805
Panovník František II./I.

Císařský tajný rada
Ve funkci:
1803 – ?
Panovník František II./I.

Císařský komorník
Ve funkci:
1799 – ?
Panovník František II.

Guberniální rada v Praze
Ve funkci:
1799 – ?
Panovník František II.

Hejtman litoměřického kraje
Ve funkci:
1796 – ?

Narození 2. května 1771
Praha
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 24. února 1823 (ve věku 51 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Choť Terezie
Rodiče Prokop Lažanský a Walburga Kolowrat-Krakowská
Děti Prokop, Vojtěch, Leopold, Ludmila a Marie
Ocenění 1806 komandér a 1809 velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána
1814 velkokříž Císařského rakouského Leopoldova řádu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Prokop Lažanský z Bukové
1741–1804
matka Walburga Krakovská z Kolovrat
manželka Terezie Lažanská z Bretfeldu
syn Prokop Lažanský z Bukové
1798-1868
syn Vojtěch Lažanský z Bukové
syn Leopold Lažanský z Bukové
1808–1860
dcera Ludmila
dcera Marie
děd Maxmilián Václav Lažanský z Bukové
babička Terezie z Lisova
děd Prokop Krakovský z Kolovrat
strýc Alois Josef Krakovský z Kolovrat
1759–1833
strýc Jan Karel Krakovský z Kolovrat
bratr Jan Lažanský z Bukové
švagr František Josef Bretfeld-Chlumčanský

Obsah

RodinaEditovat

Pocházel z rodiny Lažanských z Bukové. Narodil se jako syn nejvyššího českého a prvního rakouského kancléře Prokopa Lažanského a jeho první manželky hraběnky Walburgy Kolowrat-Krakowské, dcery českého nejvyššího sudího Prokopa Krakovského z Kolovrat a sestry pražského arcibiskupa Aloise Josefa a polního maršála Jana Karla. Druhá maželka jeho otce, Marie Ulrika Falkenhaynová, byla nejvyšší hofmistryní císařovny Karoliny Augusty. Jeho mladší bratr Jan byl prezidentem českého zemského práva a nejvyšším sudím.

Oženil se s dcerou rektora pražské univerzity Josefa Bretfelda a neteří pražského arcibiskupa Václava Leopolda Chlumčanského z Přestavlk Terezií. Jeho švagrem se tak stal rektor vídeňské univerzity František Leopold Bretfeld-Chlumčanský. S manželkou měli syny Prokopa, Vojtěcha a Leopolda a dcery Ludmilu a Marii.

KariéraEditovat

Po studiích na tereziánské rytířské akademii a následně na univerzitách ve Vídni a v Praze nastoupil jako poručík k pluku karabiníků vévody Albrechta. Po dvou letech, v roce 1791, přešel do civilní služby jako praktikant u kouřimského krajského úřadu, v roce 1796 se stal krajským hejtmanem v Litoměřicích. V roce 1799 nastoupil jako guberniální rada v Praze, v roce 1804 se stal viceprezidentem haličského gubernia a v letech 1805 až 1813 zastával úřad moravskoslezského gubernátora a z titulu předsedy zemského výboru i moravského zemského hejtmana. Během tohoto období se zasloužil o zmírnění škod způsobených v zemi francouzskými vojsky. V roce 1813 se stal dvorským kancléřem ve spojené dvorské kanceláři ve Vídni. V roce 1814 se stal předsedou dvorské ústřední komise pro nově získaná území. Po ukončení její činnosti v roce 1817 se vrátil do funkce dvorského kancléře s působností pro české země a Halič a předsedal dvorské studijní komisi.

V roce 1799 byl jmenován císařským komořím, v roce 1803 tajným radou, v roce 1806 se stal komandérem řádu svatého Štěpána, v roce 1809 byl vyznamenán velkokřížem téhož řádu. V roce 1814 obdržel velkokříž Leopoldova řádu.

VelkostatkářEditovat

Po otci zdědil panství Chyše a část panství Rabštejn, v roce 1821 přikoupil i statek Libyni. Jeho manželka Terezie byla dědičkou Bretfeldovského paláce v Praze.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

PortrétyEditovat

Rodový erbEditovat