Chyše (zámek)

zámek

Zámek Chyše je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městěKarlovarském kraji. K zámku patří park, který byl založen už v 17. století. Zámek je chráněn jako kulturní památka.[1]

Chyše
Chyse zamek park.jpg
Základní informace
Sloh novogotika
Architekt Vojtěch Ignác Ullmann
Výstavba 16. století
Stavebník Mikuláš z Lobkovic
Další majitelé Berkové z Dubé, Michnové z Vacínova, Kolovratové, Lažanští z Bukové
Současný majitel Lažanští z Bukové[zdroj?]
Poloha
Adresa Chyše, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Chyše
Chyše
Další informace
Rejstříkové číslo památky 32490/4-1274 (PkMISSezObr)
Web Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Původně vladycké sídlo a ves, poprvé připomínané v letech 1169–1192 bylo od roku 1254 sídlo rodu Odolenoviců. V letech 1361–1365 byly Chyše s rabštejnským panstvím majetkem královské koruny Karla IV., ale v letech 1370–1378 patřily ke žlutickému panství a od roku 1397 byly v držení bratří Smetánků z Hradišťan. Roku 1422 se Chyší pravděpodobně zmocnil Jindřich z Plavna, po něm je Jan Calta z Kamenné Hory připojil k Rabštejnu.[2] První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1473, kdy jej král Vladislav Jagellonský propustil z manství Burianovi z Gutštejna.[3]

Burian z Gutštejna opevnil městečko, neobyvatelný hrad nechal obnovit a v roce 1487 založil karmelitánský klášter.[2] Posledním mužským potomkem byl Viktorín z Gutštejna. Sňatkem s jeho dcerou Anežkou získal Mikuláš z Lobkovic roku 1566 její dědictví, zahrnující kromě Chyší též statky Podbořany, Kryry a Lubenec. Mikuláš nechal hrad přestavět na renesanční zámek, avšak už v roce 1579 prodal zámek a město Chyše s vesnicemi Ferdinandu Renšpergerovi z Ronšperka a Držkovic.

Roku 1587 koupila tento majetek Griselda, vdova po Adamovi I. ze Švamberka, rozená z Lobkovic, a po ní ho vlastnil její syn Bohuchval Berka z Dubé, na Bělé a Kuřívodách. Ten byl považován za jednoho ze strůjců stavovského povstání z let 1618–1620, proto po prohrané bitvě na Bílé hoře uprchl ze země, v nepřítomnosti byl pak odsouzen k trestu smrti, ztrátě cti a jeho jméno bylo přibito na staroměstskou šibenici. Celý jeho majetek byl zkonfiskován.[4]

 
Arkádová chodba

V roce 1622 byly Chyše bez odhadu levně prodány císařskému apelačnímu radovi Jiřímu Vilému Michnovi z Vacínova. Rodu Michnů z Vacínova zůstaly Chyše do roku 1664, kdy zadlužený Vilém Bedřich zemřel a jeho majetek koupil v dražbě Vilém Albrecht I. Krakovský z Kolovrat pro svou dceru Annu Ludmilu.

Anna Ludmila Kolovratová-Krakovská se poprvé vdala za Julia Albrechta Kolovrata-Libštejnského, podruhé za Jiřího Viléma Michnu z Vacínova, synovce Viléma Bedřicha. Zprvu převzala jen polovinu panství, majitelkou celých Chyší se stala až v roce 1672, když zdědila i druhou polovinu, kterou mezi tím získali její otec Vilém Albrecht a strýc Arnošt Abund Kolovrat-Libštejnský. Brzy poté věnovala scelené panství svému manželovi Jiřímu Vilémovi.

Ludmila dala přestavět zámek v barokním stylu a za městem na kopci nově postavit kostel Zvěstování Panny Marie s rodinnou hrobkou. Když roku 1718 zemřela, dědil po ní její bratr Jan František Kolovrat-Krakovský a po něm jeho syn Vilém Albrecht a jeho syn Jan Josef. Od něho Chyše roku 1747 koupil Václav Leopold Putz z Breitenbachu. Putzové však panství zadlužili a roku 1766 je v dražbě získal hrabě Prokop Lažanský z Bukové.

Prokop III. pověřil v letech 1856–1858 pražského architekta Ignáce Ullmanna rozsáhlou úpravou zámku ve stylu tehdy moderní tudorovské gotiky a dal tak zámku současnou podobu. Bezdětný Prokop v roce 1868 zemřel a Chyše zdědili synové jeho bratrů Vojtěcha a Leopolda, bývalého moravského místodržitele, Alexandr († 1870) a poté Leopold († 1891), říšský poslanec za stranu mladočeskou a pak svobodomyslnou.

Roku 1891 se majitelem Chyší stal Leopoldův bratr, Vladimír Lažanský, významný představitel české kulturní a politické scény na přelomu století, mj. prezident Národopisné výstavy českoslovanské v Praze roku 1895. Jeho syn Prokop (IV.) vlastnil velkostatek od roku 1925 až do roku 1945, kdy byl podle Benešových dekretů zestátněn.

Když po 2. světové válce přešel zámek do vlastnictví státu, sídlilo v něm několik státních institucí, které se o zámek nestaraly, takže v roce 1967 musel být uzavřen a plánovaných oprav se do roku 1989 už nedočkal.

Začátkem roku 1996 zchátralý zámek koupil Vladimír Lažanský s manželkou Marcelou a téhož roku zahájili jeho celkovou obnovu. Oprava zámku byla zařazena do Programu záchrany architektonického dědictví ČR při Ministerstvu kultury. Z fondu tohoto programu byly poskytovány finanční dotace. 30. května 1999 byla otevřena první zámecká expozice, včetně stálé expozice Karel Čapek a západočeský kraj.

Součástí areálu je i zámecký pivovar vystavěný v letech 1839–1841. Vaření piva však má však v Chyši tradici od roku 1580. Výroba zámeckého piva byla obnovena po 74 letech v roce 2006. V historických interiérech pivovaru se nachází restaurace a pivnice.

Stavební podobaEditovat

HradEditovat

Nejstarší panské sídlo mělo podobu kurie. Podoba vrcholně středověkého hradu není jasná, ale dochovaný zámek se pravděpodobně kryje s původním hradním jádrem, které vymezovaly příkopy zasypané při zámeckých přestavbách.[3] Podle stavebně historického průzkumu mělo jádro lichoběžníkový půdorys se dvěma paláci, branskou věží a jinou menší věží.[5] Polygonální věž v severovýchodním nároží pochází až z doby po roce 1841.[6] Z pozdně gotické přestavby realizované v letech 1473–1482 pocházejí tři klíčové střílny v nejnižší úrovni východní věže. U jedné z nich se dochoval trám k zaklesnutí zbraně a dřevěný kryt určený k uzavírání střílny. Kryt je opatřený průhledítkem, kolečky usnadňujícími manipulaci a zlomkem závory.[7]

Pobyt Karla ČapkaEditovat

 
Čapkova busta od Josefa Adámka

V roce 1917 působil v Chyši krátce jako vychovatel tehdy třináctiletého Prokopa (IV.) spisovatel Karel Čapek, který zde po ukončení univerzitních studiích získal první zaměstnání.

Krátký pobyt na zámku ovlivnil Čapka natolik, že se promítl hned do několika jeho děl – románu Krakatit, divadelní hry Věc Makropulos a povídek Modrá chryzantéma a Na zámku. Hrdina románu Krakatit se jmenuje Prokop, ve věžní místnosti zámku podle pověsti bydlela stará dáma, která sice vypila elixír mládí, ale skončila jako obyčejný smrtelník, a její duch v místnosti přetrvává a bloudí dodnes. K napsání povídky Modrá chryzantémaPovídek z jedné kapsy, která se odehrává v nedalekém Lubenci, inspiroval autora zámecký zahradník. Podle povídky knížecí zahradník objevil v Lubenci světově unikátní modré chryzantémy. Pointou téhle povídky může být skutečnost, že od té doby se kraji kolem Lubenecka říká „kraj modré chryzantémy“, ačkoliv se tu (ani jinde) žádná modrá chryzantéma nikdy nevyskytovala.

Roku 1967 byla před zámkem odhalena busta Karla Čapka, dílo akademického sochaře Josefa Adámka a architekta Jaroslava Zbořila, připomínající zdejší Čapkův pobyt.

O pobytu mladého Karla Čapka na zámku a jeho inspiraci zde, pojednává v nadsázce 7. díl II. řady cyklu České televize Historické minipříběhy a kuriozity v režii Pavla P. Riese. Tento příběh s názvem Chyše aneb o plnosti času a věčném životě můžete na uvedeném odkazu zhlédnout.

NávštěvnostEditovat

Návštěvnost zámku[8]
Rok Počet návštěvníků
2015 5 726
2016 8 243
2017 10 152

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-03]. Identifikátor záznamu 144076 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Chyše – zámek, s. 115. 
  3. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Chyše, s. 220. 
  4. ÚLOVEC, Jiří. Tvrz a zámek v Kuřívodech u Mimoně. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2000, roč. 9, s. 43. ISSN 1211-9172. ISBN 80-86319-00-8. 
  5. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002. 140 s. ISBN 80-7277-114-0. Heslo Chyše, s. 41–42. 
  6. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005. 164 s. ISBN 80-7277-262-7. Heslo Chyše, s. 39–40. 
  7. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri, 2008. 180 s. ISBN 978-80-7277-358-9. Heslo Chyše, s. 47–48. 
  8. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 23. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Chyše – zámek, s. 115–116. 
  • Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Chyše, s. 557–558. 
  • TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera. Praha: Freytag & Berndt, Česká televize, 2005. ISBN 80-7316-228-8. S. 38–41. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat