Eugen Václav Bruntálský z Vrbna

český šlechtic

Eugen Václav Josef hrabě Bruntálský z Vrbna (Eugen Wenzel Josef Graf von Wrbna und Freudenthal) (3. června 1728, Praha23. května 1789, Hořovice) byl český šlechtic ze starobylého rodu Bruntálských z Vrbna. Zastával vysoké funkce u císařského dvora, zapojil se do osvícenských aktivit v Čechách (prezident Královské české společnosti nauk) a získal Řád zlatého rouna. Vlastnil statky ve středních Čechách a ve Slezsku.

Eugen Václav Bruntálský z Vrbna
Portret van Eugen Wenzel von Wrbna-Freudenthal, RP-P-1913-283.jpg
Prezident Královské české společnosti nauk
Ve funkci:
1784 – 1789
PanovníkJosef II.
PředchůdceInstituce zřízena v roce 1784
NástupceProkop Lažanský z Bukové
Nejvyšší maršálek císařského dvora
Ve funkci:
1776 – 1789
PanovníkJosef II.
PředchůdceKarel Maria Saurau
NástupceArnošt Kryštof z Kounic
Tajný rada
Císařský komorník

Narození3. června 1728
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí23. května 1789 (ve věku 60 let)
Hořovice
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
ChoťMarie Terezie Bruntálská z Vrbna
RodičeNorbert Bruntálský z Vrbna (1682–1729) a
Aloisie Kinská (1707–1786)
DětiRudolf Jan Bruntálský z Vrbna
Ladislaus Wrbna-Freudenthal
Eleonora, Gräfin von Wrbna und Freudenthal
Maria Aloysa, Gräfin von Wrbna und Freudenthal
PříbuzníRudolf Wrbna, Ladislaus Wrbna-Freudenthal, Eugen Dominik Bruntálský z Vrbna, Dominik Wrbna-Freudenthal, Tereza Bruntálská z Vrbna a Franzisca, Gräfin von Wrbna und Freudenthal[1] (vnoučata)
Ocenění1782 rakouský Řád zlatého rouna (č. 807)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Erb hrabat Bruntálských z Vrbna

Narodil se v Praze jako jediný syn hraběte Norberta Bruntálského z Vrbna (1682–1729) a jeho manželky Aloisie, rozené hraběnky Kinské (1707–1786). Otec Norbert zemřel již v roce 1729 a matka se v roce 1737 podruhé provdala za hraběte Rudolfa Chotka (1706–1771), který také obstaral Eugenovu výchovu a vzdělání, i když podle dochovaných zpráv je patrné, že Eugen vyrůstal mimo rodinu Chotků.[2] Studoval v Lipsku, kde bral hudební lekce u Johana Sebastiána Bacha. Podnikl kavalírskou cestu po Evropě (Francie, Itálie, Španělsko), v roce 1752 se krátce zapojil do diplomatických služeb, kdy na popud Rudolfa Chotka zjišťoval ve Španělsku možnosti obchodní spolupráce.

Po návratu do Vídně působil v úřadu svého nevlastního otce Rudolfa Chotka, který byl tehdy nejvyšším kancléřem, zároveň se stal c. k. komořím a později tajným radou. V roce 1769 státní služby opustil a věnoval se správě svých statků v Čechách a ve Slezsku. Později se do Vídně vrátil a zastával funkci nejvyššího maršálka císařského dvora (1776–1789).[3] V roce 1782 obdržel Řád zlatého rouna. Amatérsky se věnoval různým vědním oborům a na hořovický zámek zval alchymisty Již tehdy existovala také železářská huť v Komárově, ale k plnému rozkvětu přivedl železárenství v regionu až jeho syn Rudolf. V letech 1784–1789 byl prezidentem Královské české společnosti nauk. Zemřel na zámku v Hořovicích.

Majetkové poměry a rodinaEditovat

Po otci byl dědicem rozsáhlého majetku ve středních Čechách, který v době jeho nezletilosti spravovala jako poručnice matka Marie Aloisie. Po fyzickém převzetí dědictví nechal dokončit výstavbu nového zámku v Hořovicích, přestavěl i starý zámek, který v té době sloužil jako obydlí pro panské úředníky.[4] V roce 1767 koupil ve Slezsku panství Velké Heraltice, které již v minulosti jeho rodině patřilo. Využil přitom předkupního práva zakotveného ve smlouvě z roku 1720 při převodu na velehradský klášter. V souvislosti s rozšířením majetku pak dočasně opustil Vídeň a věnoval se správě statků, zámek ve Velkých Heralticích nechal rokokově upravit.[5][6]

V roce 1754 se ve Vídni oženil s uherskou šlechtičnou hraběnkou Marií Terezií Kolonicsovou (1733–1802). Z jejich manželství se narodilo třináct dětí, pět z nich zemřelo v dětském věku. Hlavním pokračovatelem rodu byl nejstarší syn Rudolf (1761–1823), druhorozený Ladislav (1764–1793) padl ve válkách s revoluční Francií jako důstojník jezdectva. Nejmladší syn Eugen Kleofáš (1766–1841) zdědil Velké Heraltice.

ReferenceEditovat

  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. CERMAN, Ivo: Chotkové. Příběh úřednické šlechty; Praha, 2008 ISBN 978-80-7106-977-5
  3. Ottův slovník naučný, díl 26.; Praha, 1907 (reprint 2002) ISBN 80-7203-423-5
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985 s. 92–94
  5. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Morava; Praha, 1983 s. 260–261
  6. KROUPA, Jiří: Alchymie štěstí. Pozdní osvícenství a moravská společnost 1770–1810; Brno, 2006 s. 204 ISBN 80-7366-063-6